Digitalizace, e-government a ICT v Rakousku

Digitalizační strategie

Výchozím bodem pro digitální transformaci Rakouska je iniciativa rakouské vlády „Digitaler Aktionsplan Austria“ z roku 2020, na kterou navazují strategie v oblastech e-governmentu, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, digitálních kompetencí a e-health. Vládní dokument Digital Austria Act (DAA) z loňského roku prostřednictvím 36 zásad a 117 opatření shrnuje cíle, jichž má být prostřednictvím digitalizace dosaženo s důrazem na smart government, digitální konektivitu, kybernetickou bezpečnost, digitální transformaci hospodářství, digitalizaci ve vztahu k oblastem životního prostředí, zdravotnictví, vysokých škol nebo kultury a médií. Obecně mají být digitalizační cíle v Rakousku sjednoceny s ohledem na platné zásady ochrany údajů, všeobecné dostupnosti a uživatelské přívětivosti. Každý by měl mít možnost využít služeb digitálního úřadu či mít bezplatný mobilní přístup ke svým osobním dokumentům a lékařským záznamům. Z legislativního hlediska je klíčovým bodem DAA tzv. Digi-Check. Díky němu dojde při revizi zákonů vždy ke kontrole, zda je legislativa uzpůsobena digitalizaci, což má postupně zlepšit digitalizační podmínky v zemi.
Právní základ digitalizace státní správy v Rakousku tvoří spolkový zákon eGovernment-Gesetz. Zákon byl aktualizován s ohledem na nařízení EU pro elektronickou identifikaci eIDAS. Technická implementace nástrojů e-governmentu probíhá z významné části prostřednictvím modulů open source, které jsou integrovány do příslušných aplikací. To umožňuje elektronickou kontrolu podpisů, elektronický podpis dokumentů a také elektronické doručování. Hlavním úkolem je v současnosti propojení registrů jednotlivých ministerstev při zachování přístupu institucí pouze k těm osobním údajům, které pro své úkony potřebují. V online administrativních službách pro občany se Rakousko podle hodnocení indexu digitální ekonomiky a společnosti DESI pohybuje nad průměrem EU. E-government pro firmy není tak úspěšný, zde je rakouský výkon lehce podprůměrný.

Digitální identita

V roce 2022 byla představena ID-Austria. Jedná se o systém, který slouží jako centrální státní digitální identita k prokazování se, podpisu dokumentů nebo přístupu k veřejné správě. V budoucnu má fungovat i v soukromém sektoru, např. v bankách nebo u notáře. ID Austria není prvním systémem podobného ražení, navázal na předchozí programy Handy-Signatur (elektronická identita prostřednictvím mobilního telefonu) a Bürgerkarte (karta s digitálním podpisem). ID Austria v loňském roce překročila hranici dvou milionů uživatelů. V současnosti digitální identitu automaticky obdrží každý, kdo si nechá vystavit nový pas. Systém ID Austria prostřednictvím aplikace e-doklady (E-Ausweise) umožňuje využívat chytrý telefon k identifikaci prostřednictvím digitálních průkazů. Jako první z nich byl v roce 2022 v Rakousku zaveden digitální řidičský průkaz a od svého spuštění byl zaktivován u 600 000 uživatelů. V roce 2024 přibylo digitální osvědčení o registraci vozidla a občanský průkaz (dosud bez platnosti v zahraničí). Mobilní aplikace Digitální úřad (Digitales Amt) zajišťuje přístup ke službám různých úřadů. Její uživatelé si mohou online např. změnit bydliště, vyžádat výpis z trestního rejstříku nebo stáhnout výpis z centrálního registru obyvatel, který lze použít jako doklad např. oddacího nebo rodného listu. ID Austria lze alternativně zaregistrovat a používat s bezpečnostním klíčem FIDO. Splňuje také předpoklady pro použití v rámci evropské peněženky digitální identity (EU Digital Identity Wallet), kterou musí do roku 2026 zavést všechny členské státy. Rakousko usiluje o uznávání digitálních průkazů u sousedních států, tedy i v ČR, ještě před tímto datem.

Vysokorychlostní internet

Digitalizace závisí na stabilním a výkonném internetovém připojení. Na výstavbu širokopásmového připojení bylo pro roky 2022 - 2026 vyčleněno 1,4 mld. EUR, značná část těchto prostředků pochází z unijního plánu obnovy. Štědré finance na výstavbu ale často naráží na nedostatek pracovních sil zejména u stavebních firem v oblasti podzemního stavitelství. Podle současné zprávy indexu digitalizace EU (DESI) přesto udělalo Rakousko v roce 2023 značný pokrok u infrastruktury gigabitového připojení (především FTTP). Mapa s údaji o rychlosti širokopásmového mobilního i pevného připojení a údaji o dotované výstavbě je dostupná na stránkách breitbandatlas.gv.at. Země se rychle blíží pokrytí 5G (97 % obydlených oblastí), pokrytí pevnými vysokokapacitními sítěmi (VHCN) je však zejména ve venkovských oblastech (pouze 36 %) v rámci EU nadále podprůměrné. Rakousko si prostřednictvím strategie širokopásmového připojení Broadband Austria 2030 vytyčilo dosáhnout do roku 2030 100% pokrytí pevným a mobilním gigabitovým připojením, v současnosti má gigabitové připojení k dispozici 72 % domácností. Neznamená to ale, že jej skutečně využívají. Dle dat Open Fiber Austria a FTTH Council Europe by 44 % obyvatel mohlo mít k dispozici připojení optickými kabely do domácnosti (FTTH), využívá jej ale pouze čtvrtina z nich. Nízký zájem o připojení přes optický kabel je zapříčiněn špatnou informovaností uživatelů, velmi dobrým a cenově výhodným mobilním připojením spojeným s jednoduchou instalací v domácnosti i dobrým pokrytím koaxiálními kabely a stále relativně kvalitními měděnými kabely v domech, které však nezajistí dostatečné gigabitové kapacity. Důležitým krokem při další výstavbě by bylo plánování optických vláken v rámci základní infrastruktury staveb a rozšíření počtu otevřených sítí přístupných různým poskytovatelům. Také využití 5G je zatím přes nadprůměrné pokrytí velmi nízké. Dostupné údaje hovoří o 6 – 14 % majitelů SIM karet. 5G tarify jsou v zemi dostupné pět let a za tu dobu značně zlevnily. Jejich aktuální průměrná cena se pohybuje kolem 36 eur za měsíc. LTE tarify jsou však stále ještě třikrát levnější.

Podpora digitalizace firem a špičkových oborů

V rámci vládní strategie pro využití umělé inteligence AIM AT 2030 se bude Rakousko snažit v následujících letech zaměřit na transfer aplikací využívajících AI do malých a středních podniků, stejně jako na využití umělé inteligence v rámci energetické transformace, ochrany životního prostředí a veřejné správy. Digitalizační projekty MSP podporuje vládní program KMU Digital ve spolupráci s hospodářskou komorou. Informační a komunikační technologie typu cloudových služeb, datové analytiky nebo umělé inteligence dosud využívá pouze necelých 50 % rakouských firem a nachází se tak v rámci EU v poslední třetině států. Míra aplikace je do značné míry závislá na velikosti firmy, oboru a sídle. V oblasti informačních a komunikačních služeb dosahuje podíl využití alespoň jedné z uvedených technologií 85 %, u stavebních firem pouze 33 %. Pouze pětina rakouských stavebních firem například používá metodu BIM (Building information modeling). Během pandemie došlo k obecnému nárůstu digitalizace ve firmách, který ale po jejím odeznění výrazně nepokročil. Jedním z důvodů je nedostatek povědomí u malých podniků - zemědělců, obchodníků nebo poskytovatelů ubytování - o přínosech digitalizace pro vlastní obchodní model. Za účelem vyšší podpory ze strany státu byla v Rakousku zřízena tři národní digitalizační centra, která na lokální úrovni podporují MSP při zavádění a rozšiřování digitalizace podnikání a čtyři evropská digitalizační inovační centra, která jsou zaměřena sektorově např. na oblast mobility, turismu, zemědělství nebo výroby a jsou součástí sítě evropských center pro digitální inovace (EDIH). Stát finančně podporuje také vybavení coworkingových prostor ve venkovských regionech.

Nižší míra digitalizace ve firmách ale neznamená, že by Rakousko v oblasti informačních a komunikačních technologií nemělo co nabídnout. ICT se v Rakousku v r. 2022 na HDP podílely téměř 13 % a investice v tomto sektoru přesáhly 4 % HDP. Rakousko má kvalitní expertízu v oblasti polovodičů a kvantových technologií a velmi dobrý systém podpory pro startupy. V rámci unijní inciativy European Chips Act země investuje do roku 2031 do polovodičového průmyslu tři miliardy eur, 225 mil. eur je určeno na podporu rakouské účasti na významném projektu společného evropského zájmu (IPCEI) Mikroelektronika II. Podporu kvantové výpočetní techniky v Rakousku zajišťuje iniciativa Quantum Austria z roku 2021, v rámci níž v současnosti probíhají projekty financované z evropského plánu NextGeneration EU. V roce 2025 bude uveden v provoz Multi-Site Computer Austria, který by měl s výkonem 40 petaFLOPS několikanásobně překonat všechny dosavadní HCP (High-Performance-Computing) kapacity v Rakousku a zařadit se mezi top 20 superpočítačů světa. Projekt je vyčíslen na 36 mil. eur a zařízení bude umístěno na třech stanovištích při spolupráci univerzit ve Vídni, Technické univerzity v Grazu a Univerzity Linec. Ačkoli se jedná o konvenční počítač, bude v Innsbrucku napojen na stávající infrastrukturu kvantových počítačů. Pro uživatele bude zařízení fungovat jako jediný HPC systém, novinkou je spojení s cloud computingem. Rakouská vláda dále plně podporuje evropský projekt Gaia-X, který má umožnit firmám, organizacím a soukromým uživatelům vzájemně efektivně a hospodárně zpracovávat a sdílet data a zároveň si nad nimi zachovat kontrolu. Příležitosti pro firmy se nabízejí také u kybernetické bezpečnosti nebo využití AI v oblasti vývoje pokročilých materiálů, automatizace, modelování a simulace nebo údržby a kontroly kvality. V průmyslu roste poptávka po aplikaci rozšířené reality (AR) při tvorbě prototypů či vizualizaci strojů a zařízení.

Obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR ve Vídni