Rozbřesk: Jaké má ECB důvody pro opatrnost při snižování sazeb?

Relativně vysoká setrvačnost inflace služeb je problém nejen pro ČNB ale i pro většinu ostatních evropských zemí. Pro Isabel Schnabelovou z ECB je to hlavní důvod pro obezřetnost při “ústupu” z měnové restrikce a snižování úrokových sazeb. Ve své přednášce v Talinnu Schnabelová na jedné straně připustila, že poslední čísla z ekonomiky spíše potvrzují základní scénář postupného odeznívání inflace. Vzhledem k vysoké inflaci služeb, zvýšeným inflačním očekáváním a pokračujícímu rychlému růstu jednotkových pracovních nákladů je však budoucí trajektorie inflace stále “značně nejistá”. Jakýkoliv nový “dovezený” nákladový šok by se pravděpodobně daleko rychleji a intenzivně šířil spotřebitelským košem. Nejistotu z pohledu ECB navíc zvyšuje celá řada výrazných strukturálních změn (deglobalizace, dekarbonizace), které významně stěžují včasnou identifikaci nových inflačních šoků. Při takové nejistotě je z pohledu Schnabelové rozumnější postupovat “opatrně” s tím, že prioritou číslo jedna pro měnovou politiku i její komunikaci musí být “trvalý” návrat inflace k cíli.

Pro vyšší opatrnost při snižování sazeb nejen v eurozóně ostatně hovoří i celá řada nových výzkumných prací. Christina a David Romerovi (známá dvojice makroekonomů z Berkeley) letos v létě publikovala analýzu úspěšných desinflačních epizod na datech v USA (https://www.nber.org/papers/w32666). O úspěchu nebo neúspěchu podle ní rozhoduje zejména “pevnost závazku” při boji s inflací. Konkrétně, největším problémem v poválečné historii USA byly epizody, kdy americký Fed předčasně ukončil měnovou restrikci a nové neanticipované šoky pak inflační motory opětovně “nahodily”.

Isabell Schnabelová patří k těm, kteří před takovým rizikem varují i dnes a na podporu svých argumentů uvádí další studie, které se pokouší velikost takových rizik kvantifikovat (například https://www.federalreserve.gov/econres/notes/feds-notes/has-the-inflation-process-become-more-persistent-evidence-from-the-major-advanced-economies-20240719.html). Z nich vyplývá, že “normální” nabídkový šok by dnes v eurozóně vyvolal při porovnání s před-pandemickým obdobím inflaci zhruba o 1 procentní bod vyšší. A to se zdá být jako dobrý důvod k opatrnosti…


*** TRHY ***

Koruna
Česká koruna se stabilizuje v okolí 25,05 EUR/CZK a vyčkává na nové impulsy. Dnešní lehké zpomalení maloobchodu by nemělo být pro trhy velkým překvapením a zajímavější z pohledu odhadů dynamiky hospodářství bude asi vývoj průmyslu a stavebnictví (v pátek). Koruna navíc asi primárně bude reflektovat volatilitu globálních trhů v čele s eurodolarem před klíčovými statistikami z amerického trhu práce.

Eurodolar
Další výrazný pokles otevřených pracovních pozic v USA poukázal na rychle ochlazující trh práce, což dále stlačilo dolarové úrokové sazby. Výsledkem bylo další oslabení dolaru, které odráží fakt, že trh již vidí 50procentní šanci na snížení sazeb Fed v září o 50 bazických bodů.
O tom, jak to na zasedání Fedu 18. září dopadne, rozhodnout páteční oficiální data z trhu práce, nicméně ještě předtím na trh čeká další várka důležitých dat. Dnes odpoledne přijde na řadu ADP report, ISM ve službách a pravidelné týdenní statistiky z amerického trhu práce. Vše dohromady může vygenerovat na eurodolarovém trhu nárůst volatility.

Regionální Forex
Polská centrální banka v souladu s všeobecným očekáváním ponechala oficiální úrokovou sazbu beze změny na úrovni 5,75 %. Vzhledem k tomu, že komentář k rozhodnutí NBP nepřinesl nic zásadního a nového, tak bude zajímavější si poslechnout dnešní tiskovku prezidenta NBP Glapinského.