Dana Baudišová pro Novinky.cz: Jídlo ze sklepů odneste a do záplavové vody jen v holínkách a rukavicích

Jaká hygienická opatření by měli lidé v případě, že jsou v místě zasaženém velkou vodou, dodržovat?

V první řadě by se měl člověk vyvarovat přímého styku se záplavovou vodou. V okamžiku, kdy už ji v domě má, tak by měl používat holínky, gumové rukavice, zkrátka standardní ochranné pomůcky, které jsou neporušené a funkční. Je důležité dbát na hygienu, a pokud v oblasti skutečně hrozí povodeň, je dobré mít i zásoby pitné vody.

Důležitou prevencí je pro osoby, u nichž je riziko, že k nim jednou záplavy přijdou a budou mít se záplavovou vodou kontakt, hlídat si očkování především proti tetanu a žloutence typu A. To je potřeba sledovat průběžně, před povodní se už to nezachrání.

Meteorolog: V Jeseníkách může napršet jako při katastrofálních povodních v roce 1997

Proč je důležité nepřijít do přímého tělesného kontaktu s povodňovou vodou?

Bere všechno, co jí přijde do cesty. Může obsahovat vysoký počet nežádoucích mikroorganismů, a to jak z vyplavených septiků, odlehčovacích kanálů nebo povrchové vody, tak i z polí, kde žijí divocí živočichové, kteří mohou být přenašeči nejrůznějších onemocnění. Záplavová voda je považována za vysoce mikrobiálně rizikovou.

Takže když má někdo drobnou ránu, může si hned zadělat na infekci?

Ano. Brány infekce nejsou jen v tom, že člověk vypije kontaminovanou vodu, ale i přes kůži, sliznice i různé oděrky. Proto je důležité používat rukavice, a jakmile prasknou, vyměnit je za nové. Pokud dojde i přesto ke kontaktu s touto vodou, je nutné místo okamžitě vydezinfikovat. Buď chlorovým roztokem, nebo dezinfekčním prostředkem na bázi alkoholu.

Při jakýchkoliv zdravotních potížích by lidé měli navštívit lékaře a informovat ho, že měli kontakt se záplavovou vodou. Je to důležitá informace a lékař ji nemá jak jinak zjistit.

Pokud by došlo ke kontaminaci pitné vody, na co se zaměřit?

Záleží, jestli je dům napojen na veřejný vodovod nebo vlastní studnu. V okamžiku, kdy je studna zaplavená, nemůže se používat. Pokud je dům napojený na veřejný vodovod, je to věcí provozovatele, který má jistě preventivní protipovodňová opatření na ochranu zdroje a řešení situace včetně nouzového zásobování.

I tak je ale potřeba sledovat, jestli voda, která teče z kohoutku, nemá nějak změněné vlastnosti. Třeba je zakalená, změnil se její pach nebo chuť. V tom případě je důležité to nahlásit provozovateli, který to podle zákona o ochraně veřejného zdraví musí řešit.

Platí, že v období vydatných dešťů by se voda ze studny neměla vůbec používat, anebo je možné ji třeba převařit?

V Česku je přes 95 procent obyvatel napojeno na veřejný vodovod. Těch skutečně plně závislých na studnách je málo. Bohužel jsou studny ale velmi rizikové a mnoho z nich nevyhovuje ani v době normálních podmínek. Při velkých deštích může docházet ke kontaminaci, což se na první pohled pozná tak, že je trochu zakalená.

Pokud má člověk jistotu, že voda byla opravdu kontaminovaná po záplavách nebo velkých lijácích, měl by studnu nejprve vyčistit, sanovat a teprve pak řešit, jestli se může pít. Neměl by to zkoušet, to je opravdu velké riziko.

Ve chvíli, kdy jste v oblasti, která není zatopená, ale máte třeba po silném dešti pochybnosti, vodu určitě převařte. Musí to být ale skutečně var - 100 °C, nechat aspoň 10 minut odstát a postupně zchladnout. Tím dojde k usmrcení všech rizikových mikroorganismů. Ne že to zahřejete krátce v rychlovarné konvici. Pokud je studna významně kontaminovaná (zatopená), tak vám ani var nemusí pomoci a rozhodně to nelze doporučit.

První, co bývá při nárazových povodních nebo velké vodě zatopeno, jsou sklepy, kde většina lidí skladuje brambory, jablka a další zeleninu. Ta je mnohdy v bedýnkách v policích, kam voda nemusí vystoupat, ve vlhkém prostředí ale plodiny jsou. Je rizikové je jíst?

Je to problém. Potraviny, které přišly, byť do takto nepřímého styku, se záplavovou vodou, je nutné zlikvidovat. Jediné potraviny, které je možné důkladně umýt, vydezinfikovat a poté konzumovat, jsou ty hermeticky uzavřené, třeba konzervy. Všechno ostatní je do určité míry rizikové.

U zemědělských plodin, pokud nepřišly do přímého kontaktu s vodou, se uvádí možnost konzumace po třech týdnech, následné hygienické kontrole a důkladném uvaření, ale já bych to spíše nedoporučila. Pokud je časově možné se na povodeň nějak připravit, tak je vhodné potraviny ze sklepa preventivně odnést.

Pokud by někdo rizika podcenil, vystavuje se zažívacím problémům?

Největším nebezpečím jsou střevní problémy s fekálně orálním přenosem. S povodněmi mohou souviset i další onemocnění, která mohou přenášet zvířata vyplavená z polí, jako je tularémie, leptospirózy a další.

ON-LINE: Extrémní lijáky ve střední Evropě jsou důsledkem mimořádně teplých moří, vysvětluje meteorolog