Obyvatelstvo Jihočeského kraje v 1. pololetí 2024

Tab. 1 Počet obyvatel v Jihočeském kraji a jeho okresech k 30. 6. 2024

Živě se v kraji narodilo 2 559 dětí, z toho 1 354 chlapců. Proti stejnému období minulého roku to bylo o 134 dětí méně . S relativní hodnotou porodnosti 7,9 ‰, která byla vyšší než republikový průměr (7,7 ‰), se Jihočeský kraj zařadil na páté místo mezi kraji. V rámci kraje byla nejvyšší porodnost v okrese Prachatice (8,8 ‰), nejnižší pak v okrese Jindřichův Hradec (7,2 ‰). V územním detailu byla nejvyšší porodnost v SO ORP Prachatice (9,2 ‰), nejnižší na Třeboňsku (6,9 ‰).

Jako první v pořadí se v 1. pololetí 2024 narodilo 45,3 % dětí, druhorozených bylo 40,1 % a zbylých 14,6 % připadalo na děti, které se narodily jako třetí a další v pořadí.

Podíl dětí narozených mimo uzavřené manželství se v porovnání se stejným obdobím minu­lého roku snížil a měl hodnotu 48,8 %. Nejvyšší podíl dětí, které se narodily mimo manželství, byl zaznamenán v okrese Písek (55,3 %) a nejmenší pak v okrese České Budějovice (44,4 %).

Ve sledovaném období zemřelo 3 340 osob (1 753 mužů a 1 587 žen), což je o 84 osob méně než ve stejném období minulého roku. Celková úmrtnost v kraji (10,3 ‰) byla stejná jako republikový průměr a mezi kraji byla na páté nejnižší hodnotě. Nejvyšší počty zemřelých byly ve věkové skupině od 70 do 89 let (2 107 osob). V relativním vyjádření lidé nejméně umírali v okre­se Český Krumlov (9,1 ‰), nejvyšší úmrtnost pak byla v okrese Jindřichův Hradec (12,1 ‰). V podrobném pohledu byla na území kraje nejnižší úmrtnost v SO ORP Kaplice (7,3 ‰) a nejvyšší ve správním obvodě Blatná (14,5 ‰).

Kojenecká úmrtnost byla v Jihočeském kraji (2,7‰) vyšší než republikový průměr (1,9 ‰).

Graf 1 Pohyb obyvatelstva v Jihočeském kraji v 1. pololetí 2023 a 2024

Menší počet živě narozených dětí než počet zemřelých osob snížil během prvního pololetí počet obyvatel kraje celkem o 781 osob a přirozená měna byla tedy v 1. pololetí 2024 v zápor­ných hodnotách (-2,4 ‰). Přirozený úbytek byl v přepočtu na tisíc obyvatel zaznamenán ve všech krajích, v hlavním městě Praze byl téměř nulový. Nejvyšší záporná hodnota byla zjištěna v Karlovarském kraji (-5,5 ‰). Také ve všech okresech Jihočeského kraje byl vývoj přirozené měny nepříznivý. Nejvyšší záporná relativní hodnota byla zaznamenána v okrese Jindřichův Hradec (-4,9 ‰), nejnižší v okrese Český Krumlov (-1,2 ‰). Kladná hodnota přirozené měny byla v 1. pololetí 2024 zaznamenána pouze na území SO ORP Kaplice (+0,3 ‰), v ostatních správních obvodech byly její hodnoty záporné, s nejvyšší zápornou hodnotou na Třeboňsku (-6,7 ‰).

Graf 2 Pohyb obyvatelstva v okresech Jihočeského kraje v 1. pololetí 2024

V 1. pololetí 2024 se do Jihočeského kraje přistěhovalo 5 722 osob, tedy o 1 054 osob méně než ve stejném období minulého roku. Z ciziny se do kraje přistěhovalo 2 447 osob. Do ciziny se odstěhovalo podstatně více osob (3 444), než ve stejném období minulého roku. Z kraje se odstěhovalo celkem 6 474 osob, tedy o 2 204 více než před rokem. Tato skutečnost s ouvisela především s ukončením pobytu osobám, jimž na konci března skončila platnost dočasné ochrany a tyto osoby nepožádaly o její prodloužení. V rámci kraje, tedy mezi obcemi kraje, se v 1. pololetí přestěhovalo celkem 7 204 osob, jedná se o tzv. vnitřní stěhování.

Migrační přírůstky byly zaznamenány pouze ve dvou krajích, nejvýraznější relativní migrační přírůstek byl ve Středočeském kraji (+4,6 ‰). Naopak nejvyšší migrační úbytek vykazoval Karlovarský kraj (-7,8 ‰). Průměrné migrační saldo ČR bylo -1,4 ‰, v Jihočeském kraji činilo -2,3 ‰.

Kladná migrace mírně snižovala zápornou hodnotu přirozené měny pouze ve třech okresech Jihočeského kraje, zejména v okrese Písek, kam se přistěhovalo nejvíce osob. Více se lidé stěhovali z okresu Prachatice (- 244 osob, v relativním vyjádření -9,6 ‰). V podrobnějším pohledu se relativně nejvíce se lidé stěhovali do SO ORP Blatná (+5,9 ‰), naopak nejvíce lidé opouštěli SO ORP Dačice (-13,0 ‰).

Tab. 2 Pohyb obyvatelstva v Jihočeském kraji v 1. pololetí 2024

Ve sledovaném období bylo uzavřeno 1 122 sňatků , což je o 111 méně než v 1. pololetí minulého roku . V 62,6 % uzavírali sňatek oba snoubenci svobodní. Z celkového počtu sňatků se poprvé ženilo 72,1 % mužů a vdávalo 71,5 % nevěst, v ostatních případech se jednalo o druhé, případně další sňatky. Sňatečnost v kraji (3,5 ‰) byla nepatrně vyšší než republikový průměr (3,4 ‰) a v mezikrajském srovnání byla na páté nejvyšší pozici. Na území kraje byla zaznamenána nejvyšší sňatečnost v okrese České Budějovice (3,8 ‰), nejnižší pak v okrese Český Krumlov (2,6 ‰). V územním detailu byla nejvyšší sňatečnost v SO ORP Týn nad Vltavou (5,0 ‰) a nejnižší ve správním obvodě Vodňany (1,8 ‰).

V 1. pololetí 2024 bylo rozvedeno celkem 653 manželství, což je téměř stejně jako ve stejném období minulého roku. Pro 84,2 % mužů a 82,2 % žen se jednalo o první ukončení manželství. Většinou oba manželé podali návrh na rozvod společně (77,6 %), na návrh ženy bylo ukončeno 14,5 % manželství.

Z celkového počtu rozvedených manželství představovalo 58,3 % manželství s nezletilými dětmi; z těchto rozvedených manželství se jednalo v 44,9 % případů o manželství s jedním dítětem, v 48,6 % se dvěma dětmi. Bylo však rozvedeno 25 manželství se 3 a více nezletilými dětmi.

Rozvodovost v kraji s hodnotou (2,0 ‰) byla vyšší než republikový průměr (1,9 ‰). V rámci mezikrajského srovnání byla na šesté nejnižší pozici.

V kraji byla rozvodovost největší v okrese Tábor (2,3 ‰), naopak nejmenší v okrese Prachatice (1,7 ‰). Z podrobnějšího územního pohledu se lidé nejméně často rozváděli na území SO ORP Týn nad Vltavou a Vimperk (1,6 ‰) a nejvíce na Vodňansku (2,6 ‰).

Další informace:

Kontakt:

Ing. Petra Dolejšová
Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích
E: petra.dolejsova@czso.cz
T: 386 718 440
M: 605 589 695