čnBlog – Revize národních účtů

V létě 2024 došlo k plánované – byť slovy statistiků z ČSÚ mimořádné – revizi^[1] národních účtů, která se týkala celé časové řady HDP i všech jeho složek. Úpravy byly značné a v mnoha ohledech pozměnily náhled na tuzemský ekonomický vývoj posledních let. Revize mají ve statistické praxi své místo, protože jsou vedeny snahou o co nejvěrnější zachycení skutečnosti v neustále se měnící ekonomice. Tento text nastiňuje hlavní zdroje a výsledky této mimořádné revize, přičemž zdůrazňuje jejich omezený význam pro prognózování v ČNB.

Revize časových řad jsou systematickou součástí práce prakticky všech statistiků, Český statistický úřad (ČSÚ) nevyjímaje. Jednotlivé statistiky jsou závislé na různých zdrojích, především pak na řadě statistických výkazů^[2], které respondenti pravidelně vyplňují. Stává se, že určitá část respondentů vyplní výkazy se zpožděním či nesprávně, a ČSÚ tak musí některé chybějící údaje odhadnout. Při dalším zveřejnění dat už ale statistici mají k dispozici širší množinu dat o vývoji předmětné veličiny v minulosti, a mohou tak výsledek zpřesnit, aby byl – pokud možno – co nejvíce v souladu s realitou. Data od jednotlivých podniků mohou přicházet i s dlouhým časovým odstupem po uzávěrce výkazů, a tak k revizím dochází i několik let po skončení daného období. Jde o to, zachytit stav ekonomiky co nejpřesněji s využitím všech dostupných informací. Kromě neúplného či opožděného dodání dat patří mezi další důvody provádění revizí také zásadní konceptuální změny, jako například úprava metodologie nebo použití nových datových zdrojů.

České národní účty procházejí revizemi pravidelně. Připomeňme, že údaje o HDP bývají zveřejňovány ve třech fázích. Jako první statistici publikují předběžný odhad HDP (tzv. flash) 30 dní po skončení daného čtvrtletí. O měsíc později pak vychází první odhad o vývoji HDP, který již obsahuje detailní údaje o struktuře HDP. O další měsíc později se pak zveřejňují sektorové účty a druhý odhad HDP, který obsahuje zpřesněné údaje o daném čtvrtletí, případně zahrnuje i revize předchozích čtvrtletí stejného roku.

Jinými slovy, odhad národních účtů končící čtvrtým čtvrtletím 2023 může (ale rozhodně nemusí) obsahovat revize z prvního až třetího čtvrtletí 2023. Předchozí roky však zůstávají nedotčeny. Výjimkou jsou druhé odhady HDP pro první a třetí čtvrtletí. Při druhém odhadu prvního čtvrtletí daného roku, který spadá přesně na polovinu roku, dochází zpravidla ke zpětné revizi několika posledních let^[3]. Na sezonně očištěných datech, se kterými analytici pracují nejčastěji, lze pozorovat nepatrné revize i na vzdálenější minulosti, ale v těchto případech se jedná pouze o artefakt způsobený právě sezonním očištěním. Při druhém odhadu třetího čtvrtletí se pak reviduje i celý předchozí rok, tyto revize se ale týkají pouze některých složek HDP a jejich rozsah není zdaleka takový, jako při pravidelných revizích v polovině roku. Tabulka 1 znázorňuje schéma revizí v průběhu roku.

Tabulka 1 – Revize reálného HDP v roce 2023

Čeho se letošní mimořádná revize národních účtů týká?

Obecně lze říci, že došlo k přehodnocení některých odhadů, metodologickým změnám a také k využití nových datových zdrojů. Asi nejdůležitějším zdrojem k letošní revizi bylo sčítání lidu z roku 2021. Na jeho základě byl zpřesněn např. počet a struktura obydlí nebo počet pronajímaných bytů. Metodologické změny se týkají především sjednocení způsobů výpočtů napříč EU a plynou zejména z doporučení Eurostatu. Příkladem jednoho takového doporučení je sjednocení předpokládané délky životnosti bytů a rodinných domů. Z ostatních několika metodických úprav jmenujme třeba zpřesnění kapitalizace softwaru ve vlastní režii, kdy ČSÚ využívá nových údajů o pracovní době programátorů, kterou věnují tvorbě softwaru. Patří sem i aktualizace odhadů spropitného či změna zachycení platby za uložení jaderného odpadu.

Změny v časových řadách

Nejprve se zaměřme na revize nominálního HDP (tj. HDP v běžných cenách), ke kterému se často vztahují další důležité makroekonomické ukazatele např. z fiskální oblasti (relativní velikost vládního deficitu či dluhu). Revize navýšila celkovou úroveň nominálního HDP, nejvýrazněji v posledních několika letech (Graf 1)^[4]. Směrem výše se posunula též meziroční dynamika HDP, nejvíce v letech 2021 a 2022 (Graf 2). Pro účely monitorování a prognózování hospodářského cyklu v ČNB je nicméně neméně důležité sledovat veličiny očištěné o inflaci (tj. reálné).

Graf 1 – Revize nominálního HDP
Mld. Kč, sezonně očištěné, běžné ceny

Graf 2 – Revize nominálního HDP
Mzr. růst v %, sezonně očištěné, běžné ceny

Dynamika reálného^[5] HDP doznala rovněž značných změn na celé své historii (Graf 4). Největší rozdíly ale nastaly v posledních pěti letech, kdy se reálný HDP posunul až na dvě výjimky výše. V několika čtvrtletích přesáhl rozsah revize dokonce hranici 0,5 p. b. Po revizi se tak ukázalo, že ekonomická aktivita v České republice ve skutečnosti překonala svou předpandemickou úroveň již ve druhém čtvrtletí 2022. Statistiky přitom do té doby uváděly, že hladiny z konce roku 2019 ještě nedosáhla. V prvním čtvrtletí 2024 se pak reálný HDP nacházel 0,5 % nad předpandemickou úrovní^[6] (Graf 3). Pro porovnání: před červnovou revizí byla úroveň HDP v prvním čtvrtletí 2024 zhruba 0,7 % pod maximem ze čtvrtého čtvrtletí 2019.

Graf 3 – Revize reálného HDP
Mld. Kč, sezonně očištěné, srovnatelné ceny roku 2020

Graf 4 – Revize reálného HDP
Mzr. růst v %, sezonně očištěné, srovnatelné ceny roku 2020 vs. srovnatelné ceny roku 2015

Ke změnám v časových řadách došlo i u jednotlivých výdajových složek HDP. K výrazné revizi došlo zejména u spotřeby domácností a tvorby hrubého fixního kapitálu. Růst spotřeby domácností se posunul směrem výše (Graf 5), a to především v letech 2022 a 2023. Nově se totiž do spotřeby tuzemských domácností započítaly výdaje ukrajinských uprchlíků, kteří jsou nyní klasifikováni jako rezidenti. O příslušnou část se oproti tomu snížil vývoz služeb, do kterého se definičně započítávají i výdaje nerezidentů na našem území. Rovněž byly navýšeny tzv. služby bydlení a placené nájemné. Bydlení je v národních účtech považováno za spotřebu, která se projeví v placení nájemného u tržního vztahu nebo hypotetickou spotřebou (depreciací) bytu či domu, pokud člověk bydlí ve vlastní nemovitosti. U tohoto typu imputované spotřeby (depreciace) je vždy nutné stanovit období, za které se nemovitost poskytující službu bydlení spotřebuje (odepíše; tzv. životnost bydlení). Původně ČSÚ předpokládal životnost 80 let u bytů a 90 let u rodinných domů, dle doporučení Eurostatu však ČSÚ sjednotil životnost u obou typů bydlení na 70 let, čímž se zvýšila hypotetická (imputovaná) roční spotřeba. I přesto, že zmíněné efekty posunuly reálnou spotřebu domácností značně výše, kvalitativně se její příběh příliš nezměnil. Stále platí, že výdaje na konečnou spotřebu domácností se dosud teprve vzpamatovávají z propadu covidových a postcovidových let, nicméně postupně začínají růst a přibližovat se předcovidové úrovni. V prvním čtvrtletí 2024 se stále nacházely 5,5 %^[7] pod touto úrovní (před revizí byla úroveň ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím 2019 níže o 7,3 %).

Graf 5 – Revize reálné spotřeby domácností
Mzr. růst v %, sezonně očištěné, srovnatelné ceny roku 2020 vs. srovnatelné ceny roku 2015

Velmi významně se též zrevidovala tvorba hrubého fixního kapitálu (Graf 6). Drobné rozdíly v meziročních růstech zde najdeme již před rokem 2020, přičemž v některých čtvrtletích přesahují 1 p. b. Nejvýrazněji ale byly zrevidovány roky 2021 a 2022, a to směrem nahoru. Ve svém maximu ve třetím čtvrtletí 2021 činí rozdíl růstu původní a zrevidované řady dokonce téměř 7 p. b. Největší navýšení nastalo u investic do obydlí. Zde došlo k metodické změně, kdy se aktualizoval model výpočtu podílu tzv. samostavitelství při pořízení nového rodinného domu a také při jeho rekonstrukci. Též bylo využito přesnějších údajů ze Sčítání lidu 2021 a aktualizoval se samotný počet a struktura obydlí. To vedlo k výraznému zvýšení objemu investovaných prostředků do obydlí na celé historii, nejvíce pak v loňském roce, kdy se v běžných sezonně očištěných cenách z původních průměrných zhruba 70 mld. Kč za čtvrtletí objem navýšil až na téměř 120 mld. Kč. Ve srovnatelných cenách roku 2020 se tyto posuny projevily též a celkově se po revizi úroveň fixních investic zejména v posledních letech výrazně navýšila^[8]. Růst fixních investic se nejvíce navýšil v letech 2021 a 2022, naopak v roce 2023 se nacházel oproti údajům před revizí níže, to ale můžeme odůvodnit především efektem vyšší srovnávací základny.

U ostatních složek HDP byly revize rovněž viditelné, ale už ne tak zásadně jako u spotřeby domácností nebo u tvorby hrubého fixního kapitálu. Příspěvek změny stavu zásob se o něco snížil především v letech 2021 až 2023, na interpretaci ekonomického vývoje měla ale tato změna zanedbatelný vliv. Spotřeba vládních institucí byla zrevidována pouze nepatrně s rozdíly v dynamikách meziročního růstu v rozsahu do několika málo desetin procentního bodu. Růst vývozu zboží a služeb se snížil výrazněji pouze v roce 2022, kdy byly z exportu služeb vyňaty výdaje ukrajinských uprchlíků. To následně zapříčinilo zmenšení příspěvku čistého vývozu, jelikož růst dovozu doznal pouze mírných změn.

Na Grafu 7 níže jsou vidět posuny trajektorií řad růstu HDP. Pokud pomineme mimořádnou revizi z letošního roku, která se týkala celých časových řad, můžeme si všimnout, že zpřesňování údajů na blízké minulosti je opravdu pravidelnou záležitostí. Zajímavý je např. rok 2019, který ještě nebyl ovlivněn pandemií covid-19 a zdánlivě v tomto období nepanovala taková nejistota jako v letech následujících. V polovině roku 2020 byl pro předchozí rok odhadován celoroční hospodářský růst na 2,3 %. O rok později však bylo toto číslo zrevidováno na 3 % a po letošní revizi již růst HDP za rok 2019 činí 3,5 %. Podobné změny nastávají i u jednotlivých výdajových složek.

Graf 6 – Revize tvorby hrubého fixního kapitálu
Mzr. růst v %, sezonně očištěné, srovnatelné ceny roku 2020 vs. srovnatelné ceny roku 2015

Graf 7 – Pravidelné revize HDP v posledních letech
Mzr. růst v %, sezonně očištěné, srovnatelné ceny roku 2020 a srovnatelné ceny roku 2015

Co z toho plyne pro prognózování v ČNB

Údaje o HDP jsou důležitým ukazatelem ekonomické aktivity v zemi a hrají klíčovou roli v makroekonomické analýze a prognóze pro účely měnové i fiskální politiky. Z tohoto pohledu může být nepříjemné, pokud se tato data mění pod rukama. Revidovaná data ale představují v daný moment nejlepší možný odhad minulého stavu. V případě národních účtů a také třeba dat z trhu práce^[9] by měly být revize vnímány spíše jako proces, v jehož rámci se data neustále zpřesňují. Výsledky revizního procesu je pak třeba přijmout jako novou realitu. Měnová politika je přitom vpředhledící, snaží se udržovat cenovou stabilitu v průběhu hospodářského cyklu a tím nejdůležitějším je pro ni výhled inflace. Revize časových řad na minulosti přitom mívají zpravidla omezený vliv na průběh hospodářského cyklu a sílu identifikovaných inflačních tlaků. S tím je limitovaný i jejich dopad na prognózu celkového makroekonomického a cenového vývoje a na související nastavení měnové politiky.

^[1] Předchozí mimořádné revize proběhly v letech 2014 a 2020, další je naplánovaná na rok 2029.

^[2] Za všechny jmenujme například výkaz P6-04, který obsahuje čtvrtletní údaje o 2000 největších podnicích dle výše aktiv, nebo třeba měsíční výkaz Prům 1-12, který se soustředí na průmyslové firmy.

^[3] Letos došlo k pravidelné revizi let 2021–2023, v minulém roce byl ale revidován pouze rok 2022, zatímco při zveřejnění druhého odhadu za první čtvrtletí 2022 došlo k revizi let 2018–2021.

^[4] Časové řady použité v grafech 1–6 označené jako „po revizi“ pochází z aktualizace národních účtů z 28. června 2024, která obsahuje data do 1. čtvrtletí 2024. Časové řady označené jako „před revizí“ pochází z aktualizace národních účtů z 31. května 2024. Aktualizace národních účtů z 30. srpna a 1. října obsahující data za 2. čtvrtletí 2024 a rovněž zrevidované 1. čtvrtletí 2024 v tomto textu nebyly zohledněny. Graf 7 využívá dat z aktualizace národních účtů vždy z konce června, tedy dat obsahujících druhý odhad 1. čtvrtletí daného roku.

^[5] V tomto textu budeme používat spojení „reálný HDP“ ve smyslu HDP ve srovnatelných cenách roku 2015 či 2020 v závislosti na tom, jestli jde o data před revizí anebo po ní. V grafu 3 jsme přebázovali srovnatelné ceny roku 2015 tak, aby odpovídaly cenám roku 2020.

^[6] Stejně jako u grafů i zde používáme srovnání předpandemického období s 1. čtvrtletím 2024 z národních účtů publikovaných 28. června 2024. Po zveřejnění národních účtů 30. srpna 2024 se výsledek 1. čtvrtletí 2024 revidoval směrem výše a úroveň HDP se nacházela již 0,7 % nad úrovní ze 4. čtvrtletí 2019. Ve druhém čtvrtletí HDP dále vzrostl a nacházel se 1 % nad předpandemickou hodnotou. Druhý odhad národních účtů z 1. října tento výsledek potvrdil.

^[7] Po zveřejnění národních účtů 30. srpna 2024 se výsledek spotřeby domácností revidoval směrem vzhůru a její úroveň se nacházela 5,4 % pod úrovní 4. čtvrtletí 2019. Ve druhém čtvrtletí spotřeba domácností dále vzrostla a stáhla ztrátu na předpandemickou úroveň na 5,2 %. Odhad národních účtů z 1. října tyto hodnoty nerevidoval.

^[8] Nabídněme též porovnání prvního čtvrtletí 2024 se čtvrtým čtvrtletím 2019 před a po revizi. Před revizí se fixní investice nacházely v prvním čtvrtletí letošního roku o 5,1 % pod předpandemickou úrovní. S aktualizovanou sadou národních účtů z 28. června 2024 se toto číslo změnilo na kladných 7,8 %. Po zveřejnění dat 30. srpna 2024 se rozdíl vyšplhal na 8,6 % a ve druhém čtvrtletí se fixní investice nacházely již 10,6 % nad předpandemickou úrovní. Aktualizace z 1. října tento výsledek nijak nezměnila.

^[9] U cen mají statistici bohužel svázané ruce z různých legislativních důvodů a nemohou tyto údaje revidovat. Je tak možné, že v některých obdobích zůstávají v platnosti údaje, které se od reality ve skutečnosti odchylují.