Cla nejsou alternativou k daním. Cla jsou daně

Nejen studenti ekonomie, ale třeba i studenti právnické fakulty se již v úvodním kurzu ekonomie seznámí s distorzními efekty daní. Vysoká mezní daň z příjmů odrazuje zaměstnance od práce přesčas. Korporátní daně odrazují od rozšiřování výroby a podporují přesun výroby do zahraničí.

Snaha vlád najít alternativní příjmy do rozpočtu vede k úvahám o uvalení cla jako alternativního zdroje příjmů. Politický narativ zní lákavě. Zdanění dovozů zvýší příjmy státu, sníží potřebu danit domácnosti a firmy a spotřebitelé budou ještě motivováni kupovat tuzemské zboží. Snad triple win situace.

Před zvážením cel jako zdroje veřejných příjmů je ale dobré mít na paměti tři problémy.

Cla jsou daně, a ještě vysoce distorzní. Dvacetiprocentní clo na dovážené zboží zvýší cenu, kterou za zboží platíme, stejně jako daně. Cla mají navíc nevhodné vlastnosti pro daňový systém. Daňový systém je více distorzní, pokud je daňová základna úzká, tedy pokud je daň uvalena jen na omezený segment trhu či statků. Naopak nejméně distorzní daně jsou daně uvalené na veškeré zboží, které pak tržní chování ovlivňují nejméně.

Cla jsou specifické daně uvalené na úzkou daňovou základnu vybraného importovaného zboží. Mohou tedy výrazně ovlivňovat tržní chování a způsobovat větší společenské a ekonomické dopady než jiné (širší) daně. V důsledku budeme nakonec vyrábět více (domácího) zboží, které neumíme vyrábět tak levně nebo není tak kvalitní, protože cla udělají původně levnější nebo kvalitnější alternativy z dovozu cenově nedostupnými.

Potenciál cel pro zvýšení příjmů je velmi omezený. Příjmy z cel v USA dosáhly v roce 2023 hodnoty 80 miliard dolarů. Pro porovnání, na daních z příjmu se vybralo 2,2 biliony dolarů. Jakýkoli pokus o výrazné zvýšení příjmů z cel sníží objem importovaného zboží, a tím dojde ke snížení spotřeby statků, na kterých jsou cla uvalena. Cla nejsou spolehlivým zdrojem veřejných příjmů.

Cla vyvolávají mezinárodní odvetu a poškozují mezinárodní obchod. Cla jsou jediným druhem daně, který vede k odvetám. Jakmile USA uvalí cla na zboží od jednoho obchodního partnera, tento partner recipročně uvalí cla na zboží vyrobené v Americe. Podniky v USA tak budou mít problém vyvážet a prodávat zboží do zahraničí. Zboží, které USA umí dobře vyrábět, bude poškozeno nejvíce.

Kdykoli, když USA uvalily cla na jiné země, tyto země na oplátku uvalily cla na zboží vyrobené v USA. Navíc produktivita USA klesla.

Tentokrát to může být ještě horší. Když prezident Trump uvalil cla v roce 2017, Evropa nebyla připravena a zvýšila tarify jen na malou část produktů z USA. Nyní jsou obchodní partneři připraveni. Odvetná opatření budou rychlejší a tvrdší, protože ostatní země se poučily z kroků předchozí administrativy Trumpa.

Obvyklé zdanění zboží nebo služeb nevyvolává odvetu. Vyšší cla však k odvetě a k recipročnímu uvalením cel vedou. Odvetná opatření a úzká daňová základna znamenají, že cla jsou pro ekonomiky obzvláště škodlivé daně.

Text je volně inspirován textem prof. Barda Harstada (Stanford GSB).

Zdroj: Bloomberg, Reuters, CEPR

Související témata