Zadluženost územních rozpočtů v roce 2023

I. Vývoj celkového dluhu územních rozpočtů v roce 2023

Územní rozpočty včetně zřízených příspěvkových organizací (dále jen „PO“) vykázaly ke konci roku 2023 dluh ve výši 91,9 mld. Kč, což je o 6,7 % (o 6,5 mld. Kč) méně než v roce předchozím. Dluh se snížil na úrovni obcí (o 10 %, tj. o 7,1 mld. Kč) a dobrovolných svazků obcí (o 7,8 %, tj. o 154 mil. Kč), naopak u krajů mírně vzrostl (o 2,7 %, tj. o 686,2 mil. Kč).

Ke konci roku 2023 stav peněžních prostředků na bankovních účtech převýšil hodnotu celkového dluhu územních rozpočtů včetně zřízených PO o 390,6 mld. Kč, tj. více než pětinásobně (5,3krát).

Stav peněžních prostředků na bankovních účtech obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí (dále jen „DSO“) a na účtech PO zřízených kraji, obcemi a DSO dosáhl ke konci roku 2023 v souhrnu 482,5 mld. Kč, meziročně se zvýšil o 77,3 mld. Kč (o 19,1 %).

Stav na bankovních účtech hl. m. Prahy (bez PO), které je ve výše uvedené tabulce zařazeno mezi obce, činil k 31. 12. 2023 celkem 137,4 mld. Kč. Stav na účtech PO Magistrátu hl. m. Prahy a PO městských částí hl. m. Prahy činil 12 mld. Kč.

Bez zahrnutí čtyř největších měst (tj. hl. m. Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) činil stav na bankovních účtech ostatních obcí celkem 213,9 mld. Kč. U obcí bez těchto největších měst došlo k meziročnímu růstu stavu na bankovních účtech o 14,4 %, respektive o 26,9 mld. Kč.

Obce včetně jimi zřizovaných PO vykázaly ke konci roku 2023 celkový dluh ve výši 64 mld. Kč. Proti předchozímu roku se jedná o pokles o 10 % (tj. o 7,1 mld. Kč). V celkovém objemu dluhu obcí jsou zahrnuty přijaté bankovní úvěry a návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy, vč. zápůjček ze státních fondů.

Obce také přijaly zápůjčky z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ve výši 289,4 mil. Kč a z rozpočtu Státního fondu podpory investic ve výši 86,2 mil. Kč.

V roce 2023 vykázalo dluh 3 128 obcí z celkového počtu 6 254 obcí, což je 50 % obcí. Počet obcí, které vykázaly v posledních letech dluh, zůstává v zásadě stabilní. Meziročně došlo k poklesu o 39 obcí.

Bez zahrnutí čtyř největších měst (tj. hl. m. Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) činí dluh ostatních obcí celkem 48,7 mld. Kč. U obcí bez těchto největších měst došlo k meziročnímu poklesu celkového dluhu o 1,2 %, respektive o 0,6 mld. Kč.

Celková výše dluhu hl. m. Prahy včetně PO Magistrátu hl. města Prahy a PO městských částí činila 8 mld. Kč. Podíl dluhu hl. m. Prahy na celkovém dluhu obcí činil 12,5 %.

Dluh PO zřízených obcemi včetně PO zřízených městskými částmi hl. m. Prahy dosáhl ke konci roku 2023 výše 1,2 mld. Kč. Z celkového počtu 8 355 PO vykazovalo dluh 362 PO, tj. 4,3 %, z nichž působilo z hlediska klasifikace ekonomických činností (NACE) nejvíce v oblasti předškolního a základního vzdělávání.

DSO vykázaly dluh ve výši 1,8 mld. Kč, což je o 154 mil. Kč (o 7,8 %) méně než předchozí rok. DSO využívají získané peněžní prostředky především na rozvoj a obnovu místní infrastruktury (vodovody a kanalizace), odpadové hospodářství a na projekty zvyšující atraktivitu jejich území.

Kraje včetně jimi zřízených PO vykázaly ke konci roku 2023 dluh v celkové výši 26 mld. Kč. Meziročně hodnota dluhu vzrostla o 2,7 %, tedy o 686,2 mil. Kč. Na položce úvěrů byl vykázán meziroční nárůst dluhu o 2,3 mld. Kč; podíl úvěrů na celkovém dluhu krajů dosáhl 83,8 %. Kraje ani v roce 2023 neemitovaly komunální dluhopisy.

Dluh PO zřízených kraji (z 1824 PO vykazuje dluh 226 PO, tj. 12,4 %) dosáhl ke konci roku 2023 výše 4,1 mld. Kč. V rámci PO zřizovaných kraji vykazujících dluh působilo z hlediska klasifikace ekonomických činností (NACE) nejvíce PO v oblasti středního všeobecného a odborného vzdělávání.

II. Monitoring hospodaření územních samosprávných celků za rok 2023

Do monitoringu bylo zahrnuto 6 262 územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) České republiky (z toho 6 249 obcí, vč. hl. m. Prahy a 13 krajů).

Souhrnné výsledky monitoringu hospodaření ÚSC:

• ukazatel pravidla rozpočtové odpovědnosti (podíl dluhu k průměru příjmů za poslední 4 roky) byl u 565 obcí vyšší než 60 %; meziroční pokles o 20 obcí (samotné překročení limitu 60 % není porušením pravidla rozpočtové odpovědnosti dle zákona č. 23/2017 Sb.; porušením by bylo, kdyby obec nesplácela svůj dluh alespoň o 5 % z rozdílu mezi výší dluhu a 60 % jeho průměrných příjmů za poslední 4 roky),
• ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům (vyjadřuje rozsah, v jakém ÚSC využívá cizí zdroje k financování majetku) byl u 262 obcí a 1 kraje vyšší než 25 %; meziroční pokles o 22 ÚSC,
• ukazatel běžné likvidity (vyjadřuje, zdali je ÚSC schopen splatit své krátkodobé závazky z oběžných aktiv) byl u 65 obcí nižší než stanovená hraniční hodnota „1“; meziroční pokles o 5 obcí.

Do kategorie ÚSC s vyšší mírou rizika hospodaření se za rok 2023 zařadilo 10 obcí, tj. meziroční pokles o 2 obce. Tyto obce vykázaly překročení hraničních hodnot všech tří monitorujících ukazatelů současně. Výsledky monitoringu hospodaření indikují možná rizika v hospodaření obcí a krajů, ale bez dalšího neznamenají, že je obec nebo kraj v tíživé finanční situaci.

Z výsledků vyhodnocení plnění pravidla rozpočtové odpovědnosti pro ÚSC za rok 2023 vyplývá, že povinnost snížit svůj dluh zákonem stanoveným způsobem nesplnilo 8 obcí. Z hlediska důvodu pro nesplnění povinnosti snížit svůj dluh lze předmětné obce rozdělit do 2 kategorií:

1. obce, kterým byla z důvodu tíživé finanční situace poskytnuta návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu,
2. obce, které nesplnily povinnost snížit svůj dluh během roku 2023 z důvodu odložení splátek přijatých úvěrů nebo zápůjček poskytnutých komerčními bankami či státními fondy, které bylo stanoveno platným splátkovým kalendářem.

Hospodaření ÚSC je až na některé výjimky nadále stabilní a ve velice dobré kondici. Problém je stále spatřován v nižším využívání rozpočtových přebytků k všestrannému rozvoji svého území a potřeb svých občanů, což vede k vysokým úsporám ÚSC na bankovních účtech.

Výsledné hodnoty ukazatelů monitoringu hospodaření ÚSC jsou veřejně dostupné na informačním portálu Monitor (tabulku ukazatelů lze nalézt na profilu vybrané obce či kraje v záložce Monitoring a audit).