Česko se musí připravit na úbytek peněz z politiky soudržnosti, klíčovou roli mohou hrát přímo řízen

17. 1. 2025

„Při čerpání těchto financí se často setkáváme s určitými bariérami. Některé jsou specifické pro jednotlivé programy, jiné sledujeme napříč. Jde například o rozdílnou či nedostatečnou úroveň dostupnosti dat, náročnost při přípravě projektů, vysokou konkurenci nebo také nedostatečné administrativní kapacity na straně žadatelů,“ uvedl Stanislav Schneider, vrchní ředitel Sekce koordinace evropských fondů, mezinárodních vztahů a cestovního ruchu MMR. Ministerstvo pro místní rozvoj proto aktivně spolupracuje s národními kontaktními místy všech unijních programů a podporuje žadatele při přípravě projektů a žádostí. Pro Českou republiku bude zapojení do přímo řízených programů stále důležitější, protože objem financí ve fondech politiky soudržnosti bude s ohledem na rostoucí ekonomickou vyspělost ČR bude postupně slábnout. Přímo řízené programy jsou zajímavou příležitostí pro širokou paletu projektů, zájemci se ale musí připravit na celoevropskou konkurenci při posuzování jejich žádostí.

Nejvíc peněz se podařilo v roce 2023 získat na infrastrukturní projekty, a to z Nástroje pro propojení Evropy. Finance žadatelé využili zejména na rozvoj a modernizaci transevropských sítí ve třech oblastech – dopravě, energetice a digitálních technologiích. Celkem jde o částku 9,8 miliardy korun, která se meziročně zvýšila o miliardu korun.

Českým žadatelům se daří získávat podporu také z programu LIFE k přechodu na udržitelné hospodářství, které je založené na energii z obnovitelných zdrojů, nebo z programu Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV). Do povědomí se dostává v Česku i nabídka pobídek pro kulturní a kreativní odvětví v programu Kreativní Evropa. Tvůrci využívají dotace na výchovu talentů v divadlech, muzeích, tvůrčích ateliérech a filmových studiích nebo pro výměnné stáže a spolupráci umělců z několika zemí. Šanci mají i moderní startupy, které se věnují obnově kulturního dědictví, a to často ve spojení s uplatněním umělé inteligence a moderních technologií.

V České republice je rovněž velmi úspěšný program Erasmus+, který už zdaleka nepodporuje pouze studentské stáže. Finanční podpora 2,4 miliardy korun umožní studijní a zaměstnanecké mezinárodní výjezdy, zahraniční praxi i dobrovolnické stáže. Česko získalo z programu meziročně o 300 milionů více, celkem 2,4 miliardy korun. Od roku 1998 do roku 2023 se zapojilo do programu Erasmus+ 411 400 českých účastníků.

Největším přímo řízeným programem v období 2021-2027 je program Horizont Evropa na podporu vědy, výzkumu a inovací s rozpočtem okolo 2,4 bilionů korun na celé období. Čeští žadatelé v něm ale nejsou tak úspěšní jako ve výše zmíněných programech. I přesto se jim podařilo v roce 2022 získat zhruba 5,4 miliardy korun, v roce 2023 pak okolo 4,7 miliard. Zvýšit účast v tomto programu má pomoci soubor opatření připravený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje i v příštích letech nadále pracovat na přípravách dalších programových období. Na začátku ledna 2025 předložilo vládě Zprávu o vývoji využívání přímo řízených programů v České republiky, další plánuje zpracovat nejpozději do roku 2026. Zprávu i přehled přímo řízených programů naleznete na webu www.unijniprogramy.cz, bližší představení vybraných programů pak v jednotlivých dílech podcastu Evropské fondy.