Týdenní zprávy 20.01.2025 - 24.01.2025

Klíčové události a ukazatele

ČR: Souhrnný indikátor důvěry v lednu poklesl o 0,3 bodu m/m na hodnotu 97,4.

Eurozóna: Index PMI ve službách v lednu podle předběžného odhadu poklesl na 51,4 bodu (v prosinci 51,6) a PMI ve výrobě vzrostl na 46,1 bodu (v prosinci 45,1).

Německo: Index ekonomického sentimentu ZEW v lednu poklesl na 10,3 z prosincových 15,7 bodu.

Polsko: Průmyslová produkce v prosinci +0,2 % r/r (tržní odhad 1,8 % r/r) a maloobchodní tržby +1,9 % r/r (odhad 3,8 % r/r).

USA: Prezident D. Trump po své inauguraci zatím nepřistoupil k okamžitému zavedení cel.

Očekávané události a ukazatele

ČR: Hrubý domácí produkt (4. čtvrtletí) – předběžný odhad.

Eurozóna: Zasedání Evropské centrální banky (ECB). Hrubý domácí produkt (4. čtvrtletí) – předběžný odhad.

Německo: Index podnikatelského klimatu Ifo (leden). Hrubý domácí produkt (4. čtvrtletí) – předběžný odhad.

Polsko: Hrubý domácí produkt (4. čtvrtletí) – předběžný odhad.

USA: Zasedání americké centrální banky (Fed). Hrubý domácí produkt (4. čtvrtletí) – předběžný odhad. Inflace PCE (prosinec).

Vývoj EUR/CZK

Koruna v tomto týdnu vůči euru posílila a smazala tak téměř veškeré ztráty z předchozího týdne, kdy prudce oslabila v návaznosti na nižší růst spotřebitelské inflace a komentáře centrálních bankéřů (např. Zamrazilová). Obchodování se v první polovině tohoto týdne přesunulo pod hladinu 25,20 CZK/EUR a následně ve čtvrtek odpoledne až těsně pod hladinu 25,10 CZK/EUR. V rámci měn středoevropského regionu však koruna v tomto týdnu neposílila vůči euru tak výrazně jako např. polský zlotý. Z nadhledu 1. čtvrtletí zatím i nadále předpokládám, že se bude obchodovat primárně v rozmezí 25 – 25,50 CZK/EUR. To, že Česká národní banka (ČNB) na únorovém zasedání sníží úrokové sazby o 25 bazických bodů je již finančním trhem v ceně koruny téměř plně zohledněno. V závěru ledna může ještě koruna těžit z vývoje na eurodolaru (posilování eura) a lepších čísel z německé ekonomiky (např. lednové indexy PMI).

Domácí makroekonomický kalendář byl v tomto týdnu téměř prázdný. Ze statistik stály v závěru týdne za pozornost lednové konjunkturální průzkumy. Souhrnný indikátor důvěry v lednu poklesl o 0,3 bodu m/m na hodnotu 97,4, avšak při rozdílném vývoji obou jeho složek. Zatímco mezi podnikateli důvěra mírně vzrostla o 0,4 bodu m/m na hodnotu 97,5, tak mezi spotřebiteli důvěra poklesla o 3,4 bodu m/m na hodnotu 97,1. Mezi podnikateli se výrazně zvýšila důvěra v průmyslu (+4,3 bodu m/m), zatímco ve službách došlo k jejímu poklesu (-3,4 bodu m/m). Pokud se podívám detailněji na průmyslovou důvěru, tak za jejím růstem stál v lednu dominantně subindex očekávaný vývoj výrobní činnosti v příštích třech měsících, který je dlouhodobě velmi volatilní a jeho lednové zlepšení bych rozhodně nepřeceňoval. Pokud se totiž podíváme na bariéry růstu v průmyslu, tak si stále více podniků stěžuje na slabou poptávku (aktuálně nejvíce od r. 2014). Za poklesem spotřebitelské důvěry stálo v lednu to, že domácnosti hůře hodnotily svojí finanční situaci ve srovnání s předchozími dvanácti měsíci. Zároveň se zvýšily obavy domácností ze zhoršení celkové hospodářské situace v ČR. Aktuální vývoj spotřebitelské důvěry tak příliš nekoresponduje s tím, že by mělo dojít ke zrychlení růstů spotřeby domácností.

Před únorovým zasedáním ČNB (6/2) se z členů bankovní rady k měnové politice vyjádřil J. Procházka, podle kterého by se ČNB v únoru mohla vrátit k uvolňování měnové politiky a snížit tak úrokové sazby o 25 bodů (tj. hlavní sazbu na 3,75 % ze současných 4 %). Vzhledem k tomu, že Procházka na prosincovém zasedání ČNB hlasoval spolu s K. Kubelkovou pro snížení sazeb, tak je podle mě v podstatě jisté, že pro pokles sazeb bude hlasovat i nyní v únoru. Jako důvody pro nižší sazby uvedl např. nižší inflaci či prohlubující se pokles průmyslové výroby. Zároveň si však chce počkat na předběžný odhad lednové spotřebitelské inflace, který Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní v úterý (6/2) dopoledne, tedy v den, kdy zasedá bankovní rada.

Podle mě je velice pravděpodobné, že ČNB na únorovém zasedání sazby sníží o 25 bodů, pokud tedy nějak extrémně nepřekvapí lednová inflace (růst o 1,5 % m/m a více, což by znamenalo meziroční růst inflace o 3 % a více) a to jak samotnou hodnotou, tak i strukturou. Pokud by ČNB přeci jen ponechala sazby beze změny, tak by se jednalo o velké překvapení. Zatímco únorové zasedání ČNB je podle mě celkem jasně dané (snížení sazeb o 25 bodů), tak další postup ČNB je již více v mlze. Osobně však předpokládám, že ČNB v průběhu letoška postupně sníží hlavní úrokovou sazbu až ke 3 % a případně i níže. Tento předpoklad je založen na slabším růstu tuzemské ekonomiky a o něco rychlejším odeznívání inflace ve službách, než s čím počítá ČNB.

Vývoj USD/CZK

Koruna vůči americkému dolaru v úvodu týdne prudce posílila po informaci z Wall Street Journal (WSJ), že D. Trump po své inauguraci nepřistoupí k okamžitému zavedení cel, což se následně skutečně potvrdilo. Obchodování se tak přesunulo z rozmezí 24,50 – 24,60 CZK/USD směrem k hranici 24 CZK/USD. V pátek dopoledne, po silnějších číslech z evropské ekonomiky (indexy PMI), koruna zamířila pod hladinu 24 CZK/USD (nejsilnější hodnoty koruny v letošním roce).

To, že staronový prezident Trump nepřistoupil k okamžitému zavedení cel, je sice na první pohled pozitivní zpráva, problém je však v tom, že to neznamená, že zavedení cel nebude oznámeno v nadcházejících týdnech a měsících. Ostatně Trump již během týdne cly opět hrozil, a to jak partnerům (Kanada, Mexiko – 25 % cla od začátku února) v rámci zóny volného obchodu USMCA, tak i Číně a EU (přebytek obchodní bilance eurozóny je podle Trumpa příliš velký a pokud se chce EU vyhnout clům, měla by začít dovážet více americké ropy). Bohužel je poměrně pravděpodobné, že téma cel bude nějakým způsobem ve hře minimálně po část letošního roku. Riziková prémie kvůli clům, která byla zabudována v ceně dolaru, tak sice v tomto týdnu poklesla, ale rozhodně zcela nezmizela. Na dalších faktorech (především relativní měnová politika mezi USA a eurozónou a rychlejší růst HDP v USA), které podle mě podporují silný kurz dolaru se po inauguraci Trumpa nic nezměnilo. Krátkodobě v nejbližších týdnech nelze vyloučit oslabení dolaru, ale v nadhledu 1. čtvrtletí je podle mě zatím i nadále pravděpodobnější posilování americké měny směrem k hladině 25 CZK/USD a výše (parita na EURUSD).

Makroekonomický kalendář byl v tomto týdnu téměř prázdný. Nové týdenní žádosti o podporu v nezaměstnanosti do 18/1 s 223 tis. mírně přesáhly tržní odhad (221 tis.) a čtyřtýdenní klouzavý průměr žádostí vzrostl na 213,5 tis. O poznání zajímavější bude na statistiky příští týden s vrcholem v podobě zasedání amerického Fedu (29/1). Předpokládám, že Fed ponechá úrokové sazby beze změny (více v oddílu EURUSD).

Vývoj PLN/CZK

Koruna vu°cˇi polske´mu zlote´mu v tomto ty´dnu oslabovala, a to azˇ na u´rovenˇ 5,97 CZK/PLN (nejslabsˇi´ hodnoty koruny od lonˇske´ho cˇervence). Vu°cˇi euru zloty´ posi´lil azˇ teˇsneˇ nad hladinu 4,20 PLN/EUR, cozˇ jsou nejsilneˇjsˇi´ hodnoty zlote´ho od dubna 2018. Zloty´ v tomto ty´dnu prˇitom posiloval navzdory slabsˇi´m cˇi´slu°m z polske´ ekonomiky a bez zjevny´ch fundamenta´lni´ch du°vodu°. Jedni´m z mozˇny´ch vysveˇtleni´ posiluji´ci´ho zlote´ho jsou technicke´ faktory – aktivace prˇi´kazu° stop-loss pod hladinou 4,25 PLN/EUR, kdyzˇ zloty´ v roce 2024 neˇkolikra´t tuto hladinu neu´speˇsˇneˇ testoval (nyni´ u´speˇsˇneˇ). FX progno´zu budu aktualizovat na zacˇa´tku u´nora po zaseda´ni´ centra´lni´ch bank v USA a v eurozo´neˇ.
Strucˇneˇ k polsky´m statistika´m zverˇejneˇny´m v tomto ty´dnu. Ru°st mezd v soukrome´m sektoru v prosinci zpomalil na jednociferne´ tempo 9,8 % r/r (trzˇni´ odhad 11,3 % r/r), pokles zameˇstnanosti se pak prohloubil na -0,6 % r/r. Zklama´ni´ v prosinci prˇinesla take´ pru°myslova´ produkce, kdyzˇ vzrostla pouze o 0,2 % r/r (trzˇni´ odhad 1,8 % r/r). Maloobchodni´ trzˇby se zvy´sˇily pouze o 1,9 % r/r (trzˇni´ odhad 3,8 % r/r). Slabsˇi´ data z polske´ ekonomiky mohou vytva´rˇet tlak na polskou centra´lni´ banku (NBP), ktera´ si vsˇak zati´m drzˇi´ svu°j jestrˇa´bi´ postoj. Pro uvolnˇova´ni´ meˇnove´ politiky hovorˇi´ i klesaji´ci´ tempo ru°stu mezd (ktere´ by meˇlo podporˇit zpomaleni´ inflace).

Vývoj EUR/USD

Euro vu°cˇi americke´mu dolaru v u´vodu tohoto ty´dne prudce posi´lilo po informaci z Wall Street Journal (WSJ), zˇe D. Trump po sve´ inauguraci neprˇistoupi´ k okamzˇite´mu zavedeni´ cel, cozˇ se na´sledneˇ skutecˇneˇ potvrdilo. Obchodova´ni´ se tak prˇesunulo od u´rovneˇ 1,03 k hladineˇ 1,04 USD/EUR a na´sledneˇ v pru°beˇhu ty´dne dosˇlo ke stabilizaci v rozmezi´ 1,04 – 1,045 USD/EUR. V pa´tek dopoledne, po lepsˇi´ch cˇi´slech z eurozo´ny (indexy PMI), dostalo euro dalsˇi´ impuls a posi´lilo k u´rovni 1,05 USD/EUR.
To, zˇe staronovy´ prezident Trump neprˇistoupil po sve´ inauguraci k okamzˇite´mu zavedeni´ cel, je sice na prvni´ pohled pozitivni´ zpra´va, proble´m je vsˇak v tom, zˇe to neznamena´, zˇe zavedeni´ cel nebude ozna´meno v nadcha´zeji´ci´ch ty´dnech. Ostatneˇ Trump jizˇ beˇhem tohoto ty´dne cly opeˇt hrozil, a to jak partneru°m (Kanada, Mexiko – 25 % cla od zacˇa´tku u´nora) v ra´mci zo´ny volne´ho obchodu USMCA, tak i EU (prˇebytek obchodni´ bilance eurozo´ny je podle Trumpa prˇi´lisˇ velky´ a pokud se chce EU vyhnout clu°m, meˇla by zacˇi´t dova´zˇet vi´ce americke´ ropy) a Cˇi´neˇ. Bohuzˇel je pomeˇrneˇ pravdeˇpodobne´, zˇe te´ma cel bude neˇjaky´m zpu°sobem ve hrˇe minima´lneˇ po cˇa´st letosˇni´ho roku. Rizikova´ pre´mie kvu°li clu°m, ktera´ byla zabudova´na v ceneˇ dolaru, tak sice v tomto ty´dnu poklesla, ale rozhodneˇ zcela nezmizela. Na dalsˇi´ch faktorech (prˇedevsˇi´m relativni´ meˇnova´ politika mezi USA a eurozo´nou a rychlejsˇi´ ru°st HDP v USA), ktere´ podle meˇ podporuji´ silny´ kurz dolaru se po inauguraci Trumpa nic nezmeˇnilo. Kra´tkodobeˇ v nejblizˇsˇi´ch ty´dnech nelze vyloucˇit dalsˇi´ oslabeni´ dolaru (1,06 USD/EUR), ale v nadhledu 1. cˇtvrtleti´ je podle meˇ zati´m i nada´le pravdeˇpodobneˇjsˇi´ posilova´ni´ americke´ meˇny smeˇrem k pariteˇ (1 USD/EUR).
Nejblizˇsˇi´ vy´voj na eurodolaru mohou v prˇi´sˇti´m ty´dnu ovlivnit centra´lni´ banky. Ve strˇedu (29/1) zaseda´ americka´ centra´lni´ banka (Fed) a ocˇeka´va´ se, zˇe Fed ponecha´ u´rokove´ sazby beze zmeˇny (hlavni´ sazba v rozmezi´ 4,25 – 4,50 %). Fed tak prˇerusˇi´ cyklus snizˇova´ni´ sazeb, ktery´ zaha´jil loni v za´rˇi´ a beˇhem neˇhozˇ doposud sni´zˇil sazby v souhrnu o 100 bodu°. Co od Fedu v prˇi´sˇti´m ty´dnu ocˇeka´vat? Popravdeˇ nic za´sadni´ho necˇeka´m. Lednove´ zaseda´ni´ bude bez nove´ progno´zy. Z pohledu Fedu a inflace jsou kli´cˇova´ prˇedevsˇi´m cla a fiska´lni´ politika (nic urcˇite´ho v tomto smeˇru vsˇak po inauguraci Trumpa nevi´me). Sˇe´f Fedu J. Powell bude pravdeˇpodobneˇ smeˇrem k dalsˇi´mu vy´hledu na sazby hodneˇ neurcˇity´, takzˇe ani tady se spi´sˇe nic detailneˇjsˇi´ho nedozvi´me. Co lze po zaseda´ni´ Fedu ocˇeka´vat pomeˇrneˇ pravdeˇpodobneˇ, je kritika Trumpa smeˇrem k politice Fedu a osobeˇ Powella. Evropska´ centra´lni´ banka (ECB) zaseda´ od den pozdeˇji (30/1) a velice pravdeˇpodobneˇ bude pokracˇovat ve snizˇova´ni´ u´rokovy´ch sazeb o 25 bazicky´ch bodu° (pokles diskontni´ sazby na 2,75 % ze soucˇasny´ch 3 %). Pokud centra´lni´ banky neprˇekvapi´, tak lze podle meˇ ocˇeka´vat pomeˇrneˇ utlumenou reakci na EURUSD, a to jak v prˇi´padeˇ reakce na Fed, tak i na ECB.
- Kra´tce ke zverˇejneˇny´m makroekonomicky´m statistka´m v eurozo´neˇ v tomto ty´dnu. Index ekonomicke´ho sentimentu ZEW v lednu v eurozo´neˇ vzrostl na 18 z prosincovy´ch 17 bodu°, avsˇak v Neˇmecku index ZEW poklesl na 10,3 z prosincovy´ch 15,7 bodu. Pozitivneˇ v za´veˇru ty´dne prˇekvapily prˇedbeˇzˇne´ odhady lednovy´ch indexu° PMI. V Neˇmecku v PMI ve sluzˇba´ch vzrostl na 52,5 bodu (v prosinci 51,2) a ve vy´robeˇ na 44,1 bodu (v prosinci 42,5). Za celou eurozo´nu vsˇak PMI ve sluzˇba´ch mi´rneˇ poklesl na 51,4 bodu (v prosinci 51,6) a ve vy´robeˇ vzrostl na 46,1 bodu (v prosinci 45,1).