Inflace v eurozóně v březnu zpomalila, nezaměstnanost v EU v únoru klesla

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v březnu zpomalilo na 2,2 procenta z únorových 2,3 procenta. Nejvíce zdražily potraviny a služby, ceny energií se naopak snížily. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Údaje za celou Evropskou unii, tedy i za Českou republiku, první rychlý odhad neobsahuje. Meziměsíčně se ceny o 0,6 procenta zvýšily.

Odhad březnové inflace je v souladu s očekáváním analytiků v anketě agentury Reuters. Potvrzuje také očekávání, že Evropská centrální banka (ECB) v dubnu přistoupí k dalšímu snížení úrokových sazeb.

Ceny energií v březnu meziročně klesly o 0,7 procenta. Ceny ve službách stouply o 3,4 procenta, tempo růstu však zpomalilo z 3,7 procenta v únoru, což je pozitivní zpráva pro ECB. Služby loni byly pro ECB největším problémem. Růst cen potravin zrychlil o 0,2 bodu na 2,9 procenta, hlavně kvůli nárůstu o 4,1 procenta u nezpracovaných potravin.

Pozorně sledovaný jádrový index, který nezahrnuje nestabilní ceny potravin a energií, zpomalil růst na 2,4 procenta z únorových 2,6 procenta. Analytici čekali snížení jádrové míry inflace na 2,5 procenta.

ECB od loňského června snížila úrokové sazby zatím šestkrát. Investoři jsou stále více přesvědčeni, že centrální banka znovu přistoupí ke snížení nákladů na úvěry na svém zasedání 17. dubna. Ekonomika totiž nadále stagnuje, ceny energií se snižují a euro posiluje. Hrozící obchodní válka se Spojenými státy představuje pro ekonomiku eurozóny významnou hrozbu a ECB v poslední době naznačila, že nemá výraznější obavy z inflace.

Konečnou zprávu o inflaci, která bude zahrnovat rovněž údaje za celou EU, zveřejní Eurostat 16. dubna.

Nezaměstnanost v EU v únoru klesla na 5,7 procenta, v Česku se zvýšila

Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v únoru podle sezonně přepočtených údajů klesla na 5,7 procenta z lednových 5,8 procenta. Ve své zprávě to dnes oznámil unijní statistický úřad Eurostat. Nejnižší míru nezaměstnanosti mělo Polsko, kde činila 2,6 procenta. V České republice nezaměstnanost vzrostla na 2,7 procenta. Eurostat používá odlišnou metodiku než Úřad práce ČR.

Nezaměstnanost v Česku byla s hodnotou 2,7 procenta stejná jako na Maltě. Tato hodnota je druhá nejnižší za Polskem. Nejvyšší nezaměstnanost s hodnotou 10,4 procenta mělo Španělsko.

V eurozóně míra nezaměstnanosti činila 6,1 procenta a rovněž se proti předchozímu měsíci snížila o desetinu procentního bodu. Byla zároveň nejnižší za dobu existence eurozóny, tedy od roku 1999. Ekonomové předpokládali, že nezaměstnanosti v zemích platících eurem zůstane na 6,2 procenta, uvedl server Trading Economics. Loni v únoru byla míra nezaměstnanosti v EU na 6,1 procenta, v eurozóně na 6,5 procenta.

Eurostat odhaduje, že letos v únoru bylo v celé EU bez práce 12,677 milionu lidí, z toho 10,580 milionu v eurozóně. Ve srovnání s lednem se nezaměstnanost v EU snížila o 131.000 a v eurozóně o 70.000 lidí. Proti loňskému únoru se počet lidí bez práce snížil o 643.000 v EU i v eurozóně.

Míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi v EU v únoru klesla na 14,5 procenta z lednových 14,6 procenta, v eurozóně se pak o desetinu procentního bodu zvýšila a dosáhla 14,2 procenta. Tato kategorie zahrnuje lidi do 25 let věku.

V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od dat Úřadu práce ČR. Podle těch se míra nezaměstnanosti v Česku v únoru zvýšila na 4,4 procenta z lednové hodnoty 4,3 procenta. Loni v únoru byla na čtyřech procentech. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.