VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ, ČÁST DRUHÁ, porovnání znění k 1.4.2011

Zákon o státní sociální podpoře č. 117/1995 Sb.

Obsah předpisu
Seznam paragrafů
Tisk stránky
    rozšířené hledání
    Znění předpisu k datu: 1.7.2023 (aktuální znění)
    (zvýrazněny změny vůči znění k 1.4.2011)



    ČÁST DRUHÁ

    VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ

    Příjem rozhodný pro přiznání dávky

    § 4

    Příjem rozhodný pro přiznání dávky uvedené v § 2 písm. a) se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období (dále jen "rozhodný příjem"). Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných.

    § § 5

    (1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují

    a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů 3) a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

    1 1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů podle zákona o da ních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů zákona o daních z příjmů a s výjimkou částky odpovídající příjmu, kterého dosáhlo nezaopatřené dítě za měsíce červenec a srpen, a to v rozsahu stanoveném v odstavci 8 odstavci 8,

    2. příjmy z podnikání a z jiné ze samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, a jde-li o uvedené příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem, nejméně však částka stanovená v odstavci 7 podle zákona o daních z příjmů; pokud podnikání nebo jinou výdělečnou činnost vykonávalo nezaopatřené dítě v měsících červenci a srpnu, nepovažuje se za příjem částka ve výši a za podmínek stanovených v odstavci 8 odstavci 8,

    3. příjmy z pronájmu uvedené v § 9 zákona o daních z příjmů nájmu podle zákona o daních z příjmů,


    4. ostatní příjmy uvedené podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou výher v § 10 odst. 1 písm. a) až g) hazardních hrách a výher z reklamních soutěží a slosování, cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a cen ze soutěží, v § 10 odst. 9 zákona o daních z příjmů nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže anebo příjmu z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem,

    a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů , po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy,

    b) z příjmů, které jsou podle § 4 odst. 1 a § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů zákona o daních z příjmů osvobozeny od daně z příjmů, jsou to: tyto příjmy:

    1. příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním právním předpisem, zařízení na využití geotermální energie, a to do 31. prosince 2010 v rozsahu a za podmínek, za jakých jsou osvobozeny od daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,

    2. příjem přijatý v rámci plnění z vyživovací povinnosti podle zákona o rodině nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu, náhrady nebo uvedeného plnění, poskytnutých v rozhodném období z příjmů osoby, která se pro účely stanovení rozhodného příjmu považuje za společně posuzovanou osobu s osobou, která toto výživné nebo plnění přijala,

    3 2. služné a příplatky náležející za službu nebo výcvik za ztížených podmínek nebo ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách a náhrada příjmu při vojenském cvičení poskytované ozbrojenými silami vojákům v základní přípravě, žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě, vojákům v záloze povolaným na cvičení výsluhové náležitosti a vojákům v aktivní záloze dobrovolné podle zvláštního právního předpisu3a),

    4. měsíční přídavek služební příspěvek na bydlení a odchodné, poskytované vojáku u vojáků z povolání podle zvláštního právního předpisu3b),

    5. odchodné poskytované příslušníku a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu zvláštních právních předpisů3c),

    6 3. příjmy z převodu členských práv družstva prodeje podílu v obchodní korporaci, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu3d) , nejde-li o prodej cenných papírů s výjimkou prodeje cenného papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a převodem prodejem dobu pěti let, a to v rozsahu a za podmínek, za jakých jsou osvobozeny od daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů ,

    7 4. příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu3e),

    8 5. náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu3f) náhrada mzdy,

    9. mzdové vyrovnání vyplácené platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů3g) ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění3i),

    10 6. náhrada za ztrátu na příjmy z dávek a plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu před 1 zákona upravujícího důchodové spoření,

    7. lednem 1989 odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření a vyplácená po 31 náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky,

    8. prosinci 1992 příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, podle zákona o daních z příjmů,

    11 9. zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný v cizí měně podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky3h) po dobu působení v zahraničí,

    a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených na jeho jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů ,

    12. odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění

    c) dávky nemocenského pojištění a hmotném zabezpečení pracovníků důchodového pojištění po odpočtu daně z příjmu připadající na tuto dávku,

    d) podpora v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, ve znění vyhlášky č. 405/2003 Sb., vyplácené pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným4)

    e) příjmy ze zdravotních důvodů pro pracovní riziko zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, nemoc z povolání v jaké byly vyplaceny, pracovní úraz nebo onemocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního prostředí,

    13. náhrada mzdy (platu) nebo sníženého platu (snížené mzdy) od čtvrtého do čtrnáctého a v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 do dvacátého prvního dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů3i), a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,

    c) dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění po odpočtu daně z příjmu připadající na tuto dávku,

    d) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,4)

    e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b) písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d),

    f) rodičovský příspěvek f) náhradní výživné pro nárok na přídavek na nezaopatřené dítě a příspěvek na bydlení podle zákona o náhradním výživném,

    g) rodičovský příspěvek a opakující se zaopatřovací příspěvek77),

    h) přídavek na dítě pro nárok na příspěvek na bydlení,

    h) i) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,4a) a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval,

    i) j) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech f) až h) písmenech f) až h), a to za podmínek, v rozsahu a ve výši, v jaké se započítávají příjmy uvedené v písmenech f) až h) písmenech f) až h).

    (2) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 1 odstavci 1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Jestliže z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného příjmu [odstavec 1 písm. f) a g)] [odstavec 1 písm. f) a g)] oprávněná osoba nebo osoba společně posuzovaná uhrazuje přeplatek na dávce (§ 62 (§ 62) nebo uhrazuje částky, které jí byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že uvedená dávka byla poskytnuta v nesprávné výši, snižuje se rozhodný příjem o částku této úhrady v tom rozhodném období, v němž k takové úhradě došlo. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů , příjem uvedený v odstavci 1 odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje v tom kalendářním roce, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní rok, nebo v tom kalendářním čtvrtletí, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, v němž došlo k takovému zaúčtování. Věta čtvrtá třetí platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

    (3) Je-li rozhodným obdobím, za které Zjišťuje-li se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok [§ 6 písm. a)] za rozhodné období, započítávají se příjmy uvedené v odstavci 1

    a) v písmenu a) odstavci 1 písm. a) bodu 1 a v odstavci 1 písm. b) bodech 5, 7 až 9 v tom kalendářním roce čtvrtletí, v němž byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů zaúčtovány,

    b) v písmenu b) body 2 až 9 a 11 odstavci 1 písm. a) bodech 3 a 4 a v odstavci 1 písm. b), bodech 1 až 4 a 6, v odstavci 1 písm. c) a v odstavci 1 písm. d), f) až i) v tom kalendářním roce čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,

    c) v písmenu b) body 10, 12 a 13 v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,

    d) v písmenu c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,

    e) v písmenu c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v písmenech d), f) až i) v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny. .

    (4) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)], započítávají se příjmy uvedené

    a) v odstavci 1 písm. a) č. 1 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly zaúčtovány,

    b) v odstavci 1 písm. a) bodech 3 a 4 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,

    c) v odstavci 1 písm. b), bodech 2 až 9 a 11, v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v odstavci 1 písm. d), f) až i) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,

    d) v odstavci 1 písm. b) bodech 10, 12 a 13, a v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly plátcem zaúčtovány.

    (5) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období Vykonává-li osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2 rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající

    a) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51),

    b) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za období zahrnuté do daňového přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), došlo-li ke změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce a naopak podle § 7 odst. 14 zákona o daních z příjmů, nebo

    každý měsíc

    c) jedné dvanáctině příjmů, jde-li o příjmy podléhající dani z

    a) jedna dvanáctina příjmů stanovenou paušální částkou, ze kterých byla uvedených v kalendářním roce daňovém přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku (§ 51), stanovena daň paušální částkou a to bez ohledu na to, kolik měsíců osoba ve zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost vykonávala a zda tato činnost byla ve zdaňovacím období vykonávána jako činnost hlavní či vedlejší, nebo

    b) částka stanovená podle § 7a zákona o daních z příjmů odstavce 5, jde-li o poplatníka v paušálním režimu, není-li dále stanoveno jinak.

    nejméně však částka uvedená v odstavci 7 odstavci 7; měsíční průměr podle písmen a) a b) se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba vykonávala alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2. Obdobně se postupuje, má-li osoba příjmy uvedené v odstavci 1 písm. b) bodě 1 odstavci 1 písm. a) bodu 2.

    (6) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období Vykonává-li osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2 rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost, avšak která podle svého prohlášení v kalendářním roce bezprostředně předcházejícím kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek zdaňovacím období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), samostatnou výdělečnou činnost, z níž by měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2, nevykonávala, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se rozhodný příjem zjišťuje; pro stanovení částky průměrné mzdy v národním hospodářství platí odstavec 7 věta druhá obdobně. Předchozí věta platí obdobně, má-li osoba do 31. prosince 2010 příjmy uvedené v odstavci 1 písm. b) bodě 1. Při stanovení rozhodného příjmu podle věty první se ke zvýšení nebo snížení daně z příjmů podle odstavce 2 věty čtvrté nepřihlíží.

    (7) Za příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2 se považuje pro účely tohoto zákona, s výjimkou osob, které vykonávají činnost, která se považuje příjem z této činnosti do rozhodného příjmu

    a) za vedlejší každý měsíc, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu jako hlavní činnost,38) měsíčně nejméně částka odpovídající 50 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok,

    nebo

    a) b) za který se zjišťuje rozhodný příjem každý měsíc, je-li rozhodným obdobím kalendářní rok v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší činnost, částka, kterou uvede ve svém prohlášení o příjmu.

    b)

    (7) Částka průměrné měsíční mzdy se zjišťuje za kalendářní rok předcházející období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se porodné a příspěvek na bydlení přiznává; to platí i přiznává-li se příspěvek na bydlení vyhlašuje ji Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením podle průměrné mzdy v rámci tohoto období národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem, s tím, že tuto částku zaokrouhluje na dobu kratší (§ 51 odst. 2) celé stokoruny dolů.

    Částku uvedenou v předchozí větě vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením podle průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem s tím, že tuto částku zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.

    (8) Pro stanovení rozhodného příjmu se nepovažuje za příjem

    a) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 1 odstavci 1 písm. a) bodu 1 příjem, který byl nezaopatřenému dítěti zaúčtován v měsících červenec a srpen nezaopatřeného dítěte, a to ve výši po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy a případně po odpočtu částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů,

    b) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 2 odstavci 1 písm. a) bodu 2 za každý z měsíců červenec a srpen částka odpovídající jedné dvanáctině ročního příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, za který se zjišťuje rozhodný příjem, nebo v případech uvedených v odstavci 6 odstavci 5 částka tam uvedená, jestliže podnikání a jiná samostatná výdělečná činnost trvala po celý takový měsíc.

    (9) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, započtou se příjmy Příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1, pokud byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem této daně. V ostatních případech odstavci 1 se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1 započtou v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou31) platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn podle věty druhé věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů , 3) , přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je rozhodným obdobím, za něž se rozhodný příjem zjišťuje, kalendářní rok.


    3) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb. a zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb.

    3a) § 74 a násl. zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze.

    3b) § 61 odst. 4 a § 131 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.

    3c) Zákon č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

    3d) Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

    3e) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

    3f) § 117 a 118 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 254/2002 Sb. § 102 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., ve znění zákona č. 436/2004 Sb.

    3g) § 7 odst. 2 vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, ve znění vyhlášky č. 405/2003 Sb.

    3h) Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

    3i) Například § 192 zákoníku práce.

    4) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

    4a) Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.

    31) § 35 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

    38) § 9 zákona č. 155/1995 Sb. 77) § 50b zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů.

    § 6

    Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je

    a) u příspěvku na bydlení a přídavku na dítě kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba podle § 51 prokázat rozhodný příjem,

    b) jde-li o

    1. příspěvek na bydlení období kalendářního čtvrtletí předcházejícího předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje,

    2. porodné

    b) u porodného kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě (děti) narodilo.

    § 7

    (1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba. Žádná z osob nemůže být posuzována jako oprávněná osoba nebo jako společně posuzovaná osoba současně ve více rodinách, jde-li o společně posuzované osoby pro účely přídavku na dítě, porodného a rodičovského příspěvku; jestliže je některá z uvedených osob společně posuzována pro účely přídavku na dítě nebo porodného, může být současně posuzována s jinými osobami jako společně posuzovaná pro příspěvek na bydlení podle odstavce 5, jsou-li splněny podmínky pro takový postup.

    (2) Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak,

    a) nezaopatřené děti (§ 11),

    b) nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel, partner31a) rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,

    c) manželé, partneři31a) nebo druh a družka, nejde-li o rodiče posuzované podle písmene b),

    d) nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů, pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.7)

    (3) Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není-li dále stanoveno jinak, jde-li o

    a) nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)]; pokud rodiče dítěte uvedení v odstavci 2 písm. b) části věty před středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, a bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé výchovy péče obou rodičů podle zvláštního právního předpisu,7a) posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí,

    b) zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu;1) ustanovení písmene a) části věty za středníkem přitom platí obdobně,

    c) manželé, partneři žijící v registrovaném partnerství.

    (4) Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení.

    (5) (5) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu;1a) podmínka, aby spolu trvale žily vymezené podle zvláštního právního předpisu upravujícího životní a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje existenční minimum76).

    (6) Krajská pobočka Úřadu práce může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu.

    (7) Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v odstavci 2 alespoň tři měsíce. Za osamělého rodiče se nepovažuje rodič, který žije v registrovaném partnerství31a).

    (8) Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2, 3 a 5 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§ 12), zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu.

    (9) Osoba, která je ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence nebo je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání ochranného opatření zabezpečovací detence nebo vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají.

    (10) Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje rozhodnutí soudu o

    a) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiného občana než rodiče, péče jiné osoby32),

    b) rozhodnutí soudu o osvojení dítěte ,33),

    c) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí o péči předání dítěte do péče budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení,34),

    d) rozhodnutí soudu o ustanovení občana poručníkem, předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením35),

    e) rozhodnutí soudu o svěření jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte do pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu,36),

    f) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí podle zvláštního právního předpisu18) svěření dítěte do pěstounské péče osoby, která má zájem stát se pěstounem a do pěstounské péče na přechodnou dobu37),

    g) rozhodnutí soudu svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o předběžném pěstounskou péči18),

    h) nařízení předběžného opatření o péči o dítě.37)

    (11) Stejně jako rozhodnutí příslušného orgánu podle odstavce 10 se pro nárok na dávky státní sociální podpory posuzuje, až do rozhodnutí soudu, podání návrhu soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, osobně pečuje.

    (12) Stejně jako partner uvedený v odstavci 2 písm. b) a c), odstavci 3 písm. c) a § 31 odst. 1 se pro účely tohoto zákona posuzuje partner, se kterým občan členského státu Evropské unie uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.


    1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady EEC 1408/71 z 14 (ES) č. června 1971 883/ 2004 ze dne 29. dubna 2004 o aplikaci soustav koordinaci systémů sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství. Nařízení Evropského parlamentu a Rady EEC 574/72 z 21 (ES) č. března 1972 stanovující postup provádění Nařízení EEC 1408/71 987/ 2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o aplikaci soustav koordinaci systémů sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/ 2010 ze dne 24. listopadu 2010, samostatně výdělečně činné kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a jejich rodinné nařízení (ES) č. 987/ 2009 na státní příslušníky pohybující třetích zemí, na které se v rámci Společenství. Nařízení Rady EEC 1612/68 tato nařízení dosud nevztahují pouze z 15 důvodu jejich státní příslušnosti. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. října 1968 dubna 2011 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství uvnitř Unie.

    1a) § 7 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

    7) § 115 občanského zákoníku.

    7a) § 26 odst. 2 zákona o rodině § 907 občanského zákoníku.

    18) § 45b odst. 2 zákona o rodině.

    31a) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.

    32) § 45 zákona o rodině.

    33) § 63 a 74 zákona o rodině.

    34) § 69 zákona o rodině.

    35) § 78 zákona o rodině.

    36) § 45a zákona o rodině.

    37) § 45 zákona o rodině. § 76a občanského soudního řádu 76) § 4 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.

    § 8

    Stanovení částek rozhodných pro nárok na dávky a jejich výši

    (1) Pro nárok na dávky nebo jejich výši se částkou životního minima rozumí částka životního minima stanovená zákonem o životním a existenčním minimu8). Závisí-li stanovení částky podle věty první na počtu osob, berou se v úvahu osoby společně posuzované uvedené v § 7. Nestanoví-li tento zákon jinak, rozumí se částkou životního minima posuzované osoby částka, která by příslušela této osobě též s ohledem na pořadí osoby při posuzování podle zákona o životním a existenčním minimu8).

    (2) Závisí-li nárok na dávku nebo její výše na životním minimu dítěte, rozumí se částkou životního minima dítěte částka životního minima nezaopatřeného dítěte stanovená ve druhém nebo dalším pořadí (dále jen "částka životního minima dítěte").

    (3) Věk dítěte rozhodný podle zákona o životním a existenčním minimu8) pro stanovení částek podle odstavce 1 je věk, kterého dítě dosáhne v kalendářním měsíci, za který dávka náleží.


    8) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

    § 9

    Nepříznivý zdravotní stav

    (1) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok.

    (2) Jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí stupeň zdravotního postižení

    a) od 20 % do 49 %, považuje se nezaopatřené dítě za dlouhodobě nemocné,

    b) od 50 % do 79 %, považuje se osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

    c) od 80 % do 100 %, považuje se osoba za dlouhodobě těžce zdravotně postiženou.

    (3) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou klasifikaci zdravotního postižení podle stupňů (odstavec 2) a způsob jejich posuzování.

    (4) Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona podle odstavců 1 a 2 upravuje zvláštní zákon.9)


    9) Zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb.

    zrušen

    § 10

    Výdělečná činnost

    (1) Výdělečnou činností se rozumí činnost

    a) v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění,

    b) osoby samostatně výdělečně činné; za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění,38) nebo

    c) vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.

    (2) Příjmy z výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí příjmy z činnosti uvedené v odstavci 1.

    (3) Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen ze zahraničí, platí pro přepočet tohoto příjmu § 5 odst. 8 § 5 odst. 9 obdobně.


    38) § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

    § 11

    Nezaopatřené dítě

    (1) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže

    a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15 (§ 12 až 15), nebo

    b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo

    c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona upravuje zákon upravující organizaci a provádění sociálního zabezpečení58).

    (2) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

    (3) Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně.


    58) § 8 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

    § 12

    Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

    (1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje:

    a) studium na středních a vysokých školách v České republice,10) s výjimkou

    1. studia za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání,

    2. dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno podle § 10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

    b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením38a) prováděná podle předpisů o zaměstnanosti,10a)

    c) studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice; výjimky podle písmene a) bodů 1 a 2 platí obdobně,

    d) studium na zahraniční vysoké škole70), uskutečňované na území České republiky, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice; zahraniční vysokou školou se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba ustavená podle právních předpisů cizího státu, která je v tomto cizím státě, podle jehož právních předpisů byla ustavena (dále jen "domovský stát"), součástí vysokoškolského vzdělávacího systému daného domovského státu a která v tomto domovském státě poskytuje vzdělávání, jehož absolvováním se v tomto domovském státě podle jeho právních předpisů získává vysokoškolské vzdělání,

    e) studium ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy, uskutečňovaném na území České republiky tuzemskou právnickou osobou na základě její dohody s danou zahraniční vysokou školou, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice,

    f) studium v České republice, které je podle § 15 svým rozsahem a obsahem postaveno na roveň studiu na školách uvedených v písmenu a) a uskutečňuje se v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a uskutečňovaných právnickými a fyzickými osobami pro osoby, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium,

    g) studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů vzdělávacími institucemi působícími v České republice v případě, že

    1. vzdělávací instituce je právnickou osobou se sídlem, svou ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, nebo byla zřízena nebo založena podle práva členského státu Evropské unie, pokud je v této vzdělávací instituci a v daném vzdělávacím programu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy povoleno plnění povinné školní docházky podle školského zákona64), nebo

    2. se uskutečňuje ve vzdělávacích institucích zřízených na území České republiky při diplomatických misích nebo konzulárních úřadech cizích států,

    h) příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve nebo náboženské společnosti registrované podle zákona o církvích a náboženských společnostech, která trvá nejméně 1 rok, nejvýše však po dobu 2 let,

    i) vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů65).

    (2) Studiem na středních školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium

    a) na středních školách a konzervatořích,39) zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení,40)

    b) na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti,41)

    c) na vyšších odborných školách42) zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení.40)

    (3) Studiem na vysokých školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.43)


    10) Zákon č. 29/1984 Sb. Zákon č. 561/2004 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon) o předškolním, ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 49/1994 Sb základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. a zákona č. 256/1994 Sb. Zákon č. 172/1990 Sb. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 216/1993 Sb., zákona č. 46/1994 Sb. a zákona č. 192/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

    10a) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

    38a) § 67 zákona č. 435/2004 Sb.

    39) § 57 až 91 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

    40) § 141 až 159 zákona č. 561/2004 Sb.

    41) § 8 odst. 3 a § 186 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.

    42) § 92 až 107 zákona č. 561/2004 Sb.

    43) § 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

    70) § 93a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

    § 13

    Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole

    (1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole (§ 12 odst. 2) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.

    (2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také

    a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

    b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku,44) v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium,

    c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia45) nebo dobu uvedenou v písmenu b), není-li dále stanoveno jinak.

    (3) Dobu školních prázdnin uvedenou v odstavci 2 písm. c) nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže

    a) dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10,

    b) dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,4)

    c) výdělečná činnost uvedená v písmenu a) a nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci uvedený v písmenu b) na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc,

    d) poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.46)

    Omezení uvedené v písmenech a) až c) neplatí, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole.


    4) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

    44) § 25 a 38 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

    45) § 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

    46) Například zákon č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákon č. 186/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

    § 14

    Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole

    (1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole (§ 12 odst. 3) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.

    (2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také

    a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

    b) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně10b) studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně10b) studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

    c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole.

    d) doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená10c).


    10b) § 55 zákona č. 111/1998 Sb.

    10c) § 195 až 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

    § 15

    (1) Vzdělávací instituce a osoby, které uskutečňují studium podle § 12 odst. 1 písm. f) (dále jen "vzdělávací instituce"), jsou uvedeny v seznamu vzdělávacích institucí poskytujících jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou (dále jen „seznam“), který vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě a ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí může stanovit vyhláškou, které další studium vzdělávací instituce do seznamu zařazuje. Seznam obsahuje identifikační údaje vzdělávací instituce, popřípadě výuka označení studia podle § 12 odst. 1 písm. f), jde-li datum zařazení do seznamu a datum ukončení platnosti zařazení. Seznam se zveřejňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

    (2) Zařazení do seznamu je platné po dobu 3 let od účinnosti rozhodnutí o studium nebo výuku zařazení do seznamu podle odstavce 1, neskončí-li platnost zařazení dříve v České republice souladu s odstavcem 6.

    (3) Při zařazování do seznamu podle odstavce 1 se posuzuje zejména obsah a rozsah studia, splnění podmínek odborné a pedagogické způsobilosti osob, které se podílejí na vzdělávání, a splnění náležitostí žádosti stanovených v prováděcím právním předpise.

    (4) Vzdělávací instituce se do seznamu nezařadí, jestliže

    a) k žádosti nepřiložila doklady stanovené v prováděcím právním předpise,

    b) v žádosti uvedla nepravdivé nebo neúplné údaje a ve stanovené lhůtě je neopravila nebo nedoplnila,

    c) nejsou dány předpoklady pro účely státní sociální podpory považuje z důvodu svého řádné uskutečňování studia po stránce personální nebo materiální,

    d) uskutečňování studia by nebylo v souladu s právními předpisy.

    (5) Činnost vzdělávacích institucí je podle potřeby kontrolována orgánem, který ji do seznamu zařadil, při uskutečňování studia podle § 12 odst. 1 písm. f) v rozsahu a úrovně hledisek uvedených v odstavci 3.

    (6) Orgán, který vzdělávací instituci do seznamu zařadil, ji ze seznamu vyřadí, jestliže

    a) v její činnosti budou zjištěny nedostatky závažného charakteru,

    b) nesplňuje podmínky, za studium na středních nichž jí bylo rozhodnutí uděleno,

    c) uvedla nebo vysokých školách uvádí nepravdivé, zkreslené nebo klamavé informace o studiu,

    d) odmítne podrobit se kontrole plnění podmínek podle odstavce 5,

    e) o to písemně požádá.

    (7) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti a termíny předložení žádosti o zápis do seznamu, doklady k žádosti, obsah, rozsah a organizaci studia, podmínky odborné a pedagogické způsobilosti osob, které se budou podílet na zajišťování studia podle § 12 odst. 1 písm. f), materiálně technické podmínky prostor, ve kterých se bude uskutečňovat studium, podmínky ukončování studia, obsah a způsob vedení dokumentace, způsob a termíny předávání údajů z dokumentace Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.

    § 16

    nadpis vypuštěn

    (1) Za povinnou školní docházku11) se pro účely tohoto zákona považuje též

    a) pokračování žáků, kteří po splnění povinné školní docházky nezískali základní vzdělání, v základním vzdělávání,11a)

    b) desátý ročník základního vzdělávání v základní škole speciální,11b)

    c) pokračování žáků se zdravotním postižením v základním vzdělávání,11c)

    d) kurz pro získání základního vzdělání organizovaný základní nebo střední školou ve formě denní výuky, který navštěvují osoby mladší 26 let, které nezískaly základní vzdělání.11d)

    (2) Za povinnou školní docházku se považuje též období školních prázdnin bezprostředně navazující na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky. Dobu školních prázdnin uvedenou ve větě první nelze považovat za povinnou školní docházku, jestliže dítě v této době vykonávalo výdělečnou činnost nebo mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci v rozsahu uvedeném v § 13 odst. 3 písm. a) až c). Věta druhá neplatí, pokračuje-li dítě po skončení výuky v uvedeném školním roce v soustavné přípravě na budoucí povolání.


    11) § 36 až 43 zákona č. 561/2004 Sb.

    11a) § 55 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.

    11b) § 46 odst. 3 a § 48 zákona č. 561/2004 Sb.

    11c) § 55 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.

    11d) § 55 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb.




    Zpět na obsah zákona


    ?
    Zobrazit sloupec 

    Kalkulačka - Výpočet

    Výpočet čisté mzdy

    Důchodová kalkulačka

    Přídavky na dítě

    Příspěvek na bydlení

    Rodičovský příspěvek

    Životní minimum

    Hypoteční kalkulačka

    Povinné ručení

    Banky a Bankomaty

    Úrokové sazby, Hypotéky

    Směnárny - Euro, Dolar

    Práce - Volná místa

    Úřad práce, Mzda, Platy

    Dávky a příspěvky

    Nemocenská, Porodné

    Podpora v nezaměstnanosti

    Důchody

    Investice

    Burza - ČEZ

    Dluhopisy, Podílové fondy

    Ekonomika - HDP, Mzdy

    Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

    Drahé kovy

    Zlato, Investiční zlato, Stříbro

    Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

    Podnikání

    Města a obce, PSČ

    Katastr nemovitostí

    Katastrální úřady

    Ochranné známky

    Občanský zákoník

    Zákoník práce

    Stavební zákon

    Daně, formuláře

    Další odkazy

    Auto - Cena, Spolehlivost

    Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

    Finanční katalog

    Volby, Mapa webu

    English version

    Czech currency

    Prague stock exchange


    Ochrana dat, Cookies

    Vyloučení odpovědnosti

    Copyright © 2000 - 2024

    Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.