Exekuční příkaz, § 47, porovnání znění k 1.1.2008

Exekuční příkaz

§ 47

(1) Exekutor poté, co mu bylo doručeno usnesení o nařízení exekuce kdy soud vydal pověření podle § 43a, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá nebo zruší exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v tomto zákoně. Exekutor je povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše závazků dluhů povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazků dluhů povinného dosaženo.

(2) Exekuční příkaz má účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu . Podle exekučního příkazu se nelze exekuci provést před

a) uplynutím lhůty podle § 46 odst. 6,

b) právní mocí rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce provede po, pokud byl podán ve lhůtě podle písmene a),

c) právní moci usnesení mocí rozhodnutí o nařízení návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání,

d) zápisem doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí podle § 35b odst. 1 písm. i),

e) právní mocí exekučního příkazu.

(3) Pro účely odstavce 2 písm. e) není provedením exekuce úkon učiněný k zajištění majetku povinného pro účely jeho postižení takovou exekucí.

(4) Exekuci na majetek povinného, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění vydané v trestním řízení, lze provést jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu činného v trestním řízení.

(5) Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek.

(4) (6) Majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní úkon jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatný neplatné.

(7) Provedením exekuce a zastavením exekuce zanikají účinky všech vydaných exekučních příkazů.