Exekuční příkaz, § 47, porovnání znění k 1.1.2011

Exekuční příkaz

§ 47

(1) Exekutor poté, co mu bylo doručeno usnesení o nařízení exekuce kdy soud vydal pověření podle § 43a, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá nebo zruší exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v tomto zákoně. Exekutor je povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše závazků dluhů povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazků dluhů povinného dosaženo.

(2) Exekuční příkaz má účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Podle exekučního příkazu se nelze exekuci provést před

a) uplynutím lhůty podle § 46 odst. 6,

b) právní mocí rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce provede po, pokud byl podán ve lhůtě podle písmene a),

c) právní moci usnesení mocí rozhodnutí o nařízení návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání,

d) zápisem doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí podle § 35b odst. 1 písm. i),

e) právní mocí exekučního příkazu.

(3) Pro účely odstavce 2 písm. e) není provedením exekuce úkon učiněný k zajištění majetku povinného pro účely jeho postižení takovou exekucí.

(4) Exekuci na majetek povinného, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění vydané v trestním řízení, lze provést jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu činného v trestním řízení.

(5) Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek.

(4) (6) Majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní úkon jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatný neplatné.

(5) (7) Provedením exekuce a zastavením exekuce zanikají účinky všech vydaných exekučních příkazů.