Zprostředkování a využití prostředníka, § 53

§ 53

Zprostředkování a využití prostředníka

Zprostředkováním se pro účely tohoto zákona rozumí postup prostředníka spočívající v poskytování pomoci při jednání, předkládání návrhů, nalézání řešení sporných otázek a dalších souvisejících činnostech prováděných s cílem usnadnit sjednávání licencí na užití audiovizuálního díla způsobem podle § 18 odst. 2, řešení sporů vyplývajících z § 47 odst. 1 písm. b) a c), § 48 odst. 1 písm. b) a z § 49, řešení sporů vyplývajících z práva autora požadovat přiměřenou a spravedlivou dodatečnou odměnu za poskytnutí licence, řešení sporů vzniklých při plnění povinnosti nabyvatele licence nebo podlicence předkládat autorovi pravidelně aktuální, relevantní a úplné informace o užití díla39) a v případech uvedených v § 101. Zprostředkování mohou využít nositelé práv, uživatelé podle § 95 odst. 4 nebo jejich sdružení nebo kolektivní správci podle § 95a odst. 1. Zájemci o zprostředkování mohou ke zprostředkování využít jednoho nebo více prostředníků ze seznamu prostředníků vedeného ministerstvem.

39) § 2374 odst. 2 a 3 a § 2374a občanského zákoníku.

§ 54

Seznam prostředníků

(1) Ministerstvo vede seznam prostředníků, který obsahuje jména prostředníků a kontaktní údaje podle § 56 odst. 1. Seznam prostředníků je informačním systémem veřejné správy a je uveřejněn na internetových stránkách ministerstva.

(2) Oprávnění k výkonu činnosti prostředníka ministerstvo udělí fyzické osobě, která je

a) plně svéprávná,

b) bezúhonná a

c) odborně způsobilá.

§ 54a

Bezúhonnost

(1) Za bezúhonného podle § 54 odst. 2 písm. b) se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(2) Pro prokazování bezúhonnosti se použije § 96b obdobně.

§ 54b

Odborná způsobilost

(1) Odborně způsobilým podle § 54 odst. 2 písm. c) je ten, kdo

a) získal vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a

b) úspěšně vykonal zkoušku prostředníka.

(2) Zkouška prostředníka zahrnuje ověření znalostí z oblasti autorského práva potřebných pro výkon činnosti prostředníka a základních znalostí a dovedností z oblasti mimosoudního řešení sporů. Zkouška je ústní a nesmí trvat déle než 2 hodiny. Zkoušku skládá žadatel před komisí jmenovanou ministrem kultury. Komise je nejméně tříčlenná a jejím předsedou je státní zaměstnanec zařazený k výkonu služby v ministerstvu. Komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů a rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů svých členů. Zkouška se hodnotí výsledkem "uspěl(a)" nebo "neuspěl(a)". O výsledku zkoušky vyhotoví komise protokol. Žadatel, který při zkoušce neuspěl, může podat novou přihlášku ke zkoušce nejdříve 1 rok ode dne konání zkoušky, při které neuspěl.

§ 55

Hostující prostředník

(1) Činnost prostředníka může v České republice vykonávat dočasně nebo příležitostně jako hostující prostředník též státní příslušník jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kterého ministerstvo zapíše do seznamu prostředníků jako hostujícího prostředníka na základě jeho žádosti. Na podání této žádosti se použije § 56 odst. 1 obdobně. K žádosti žadatel připojí kopii dokladu potvrzujícího, že je v souladu s právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor oprávněn vykonávat činnost srovnatelnou s činností prostředníka. Ministerstvo jej po splnění uvedených podmínek bez zbytečného odkladu zapíše do seznamu prostředníků; do seznamu prostředníků však nelze zapsat osobu, která není plně svéprávná nebo bezúhonná.

(2) Činnost hostujícího prostředníka na území České republiky se řídí právním řádem České republiky. Hostující prostředník je oprávněn vykonávat na území České republiky činnost prostředníka podle tohoto zákona ode dne, kdy bude zapsán do seznamu prostředníků.

§ 56

Zápis do seznamu prostředníků, změny zapsaných údajů a vyškrtnutí ze seznamu prostředníků

(1) V žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti prostředníka žadatel uvede, kromě obecných náležitostí podání stanovených správním řádem, identifikátor své datové schránky nebo adresu pro doručování písemností na území České republiky, popřípadě elektronickou adresu.

(2) Ministerstvo do seznamu prostředníků zapíše toho, komu udělilo oprávnění podle § 54 odst. 2. Zápis do seznamu prostředníků provede ministerstvo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění.

(3) Prostředník oznámí ministerstvu bez zbytečného odkladu změny údajů podle odstavce 1. Ministerstvo zapíše oznámené změny do seznamu prostředníků.

(4) Ministerstvo vyškrtne ze seznamu prostředníků prostředníka, který zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého nebo nezvěstného.

(5) Ministerstvo odejme oprávnění k výkonu činnosti prostředníka a vyškrtne jej ze seznamu prostředníků nebo vyškrtne ze seznamu hostujícího prostředníka, jestliže prostředník nebo hostující prostředník

a) byl omezen ve svéprávnosti,

b) přestal splňovat podmínku bezúhonnosti,

c) požádal o odnětí oprávnění k výkonu činnosti prostředníka nebo v případě hostujícího prostředníka o zrušení zápisu do seznamu prostředníků, nebo

d) porušil povinnost prostředníka stanovenou tímto zákonem závažným způsobem, nebo ji v průběhu posledních 2 let i přes písemné upozornění ministerstva porušil opakovaně.

(6) Ministerstvo vyškrtne hostujícího prostředníka ze seznamu prostředníků, jestliže zaniklo jeho oprávnění vykonávat činnost srovnatelnou s činností prostředníka, kterou byl v souladu s právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor oprávněn vykonávat.

(7) Prostředník nebo hostující prostředník ministerstvu písemně oznámí skutečnosti, které jsou důvodem pro odnětí oprávnění k výkonu činnosti prostředníka nebo pro vyškrtnutí ze seznamu prostředníků, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděl.

§ 57

Postup při využití prostředníka

(1) Žádost o zprostředkování podle § 53 předkládá písemně prostředníkovi nebo hostujícímu prostředníkovi kterýkoli ze zájemců o zprostředkování. V žádosti uvede dosavadní stav jednání, připojí svůj návrh a sdělí stanovisko ostatních zájemců o zprostředkování. Prostředník nebo hostující prostředník je povinen odmítnout zprostředkování, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k zájemci o zprostředkování nebo k jeho zástupci lze pochybovat o jeho nepodjatosti.

(2) Nedohodnou-li se zájemci o zprostředkování na osobě prostředníka nebo hostujícího prostředníka, určí prostředníka nebo hostujícího prostředníka na žádost zájemce o zprostředkování ministerstvo.

(3) Nevyjádří-li žádný ze zájemců o zprostředkování do 3 měsíců od předložení návrhu dohody připravené prostředníkem nebo hostujícím prostředníkem výhrady k tomuto návrhu, má se za to, že jej přijali.

(4) Nedohodnou-li se zájemci o zprostředkování s prostředníkem nebo hostujícím prostředníkem na výši jeho odměny, má prostředník nebo hostující prostředník nárok na odměnu ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém bylo zprostředkování poskytováno, vyhlášené podle zákona upravujícího zaměstnanost.

(5) Pro zprostředkování se použijí § 4 odst. 2, § 5 odst. 2, § 6 až 9, § 10 odst. 1, 2 a 4 a § 12 zákona o mediaci21) obdobně.

21) Zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci).

§ 58

Zaměstnanecké dílo

(1) Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu. Takové dílo je zaměstnaneckým dílem. Zaměstnavatel může právo výkonu podle věty první postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje v případě převodu obchodního závodu. Má se za to, že takové svolení je neodvolatelné a vztahuje se i ke všem případným dalším postoupením. Třetí osoba, které bylo právo výkonu postoupeno, se pak pro účely tohoto zákona považuje za zaměstnavatele.

(2) Smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor.

(3) Nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu vůbec nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požadovat, aby mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek poskytl licenci, ledaže existuje na straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí.

(4) Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena. Vykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu, má se za to, že autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování včetně překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného, jakož i k tomu, aby uváděl zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým jménem, ledaže je sjednáno jinak.

(5) Není-li sjednáno jinak, má se za to, že autor udělil zaměstnavateli svolení k dokončení svého nehotového zaměstnaneckého díla pro případ, že jeho právní vztah k zaměstnavateli skončí dříve, než dílo dokončí, jakož i pro případ, že budou existovat důvodné obavy, že zaměstnanec dílo nedokončí řádně nebo včas v souladu s potřebami zaměstnavatele.

(6) Není-li sjednáno jinak, má autor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku; toto ustanovení se nepoužije na díla uvedená v odstavci 7, ať jsou díly zaměstnaneckými, či se za ně považují, ledaže je sjednáno jinak.

(7) Počítačové programy a databáze, jakož i kartografická díla, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li autorem vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na tato díla nevztahuje.

(8) Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 6 zůstávají skončením právního vztahu podle odstavce 1, popřípadě podle odstavce 7 nedotčena.

(9) V případě agenturního zaměstnání4d) se pro účely tohoto ustanovení za zaměstnavatele považuje zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec agentury práce dočasně vykonává práci podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, není-li mezi agenturou práce a takovým zaměstnavatelem dohodnuto jinak.

(10) Odstavce 1 až 6 a 8 se použijí obdobně pro díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících ze vztahu mezi právnickou osobou a autorem, který je členem jejího statutárního nebo jiného voleného nebo jmenovaného orgánu; tato právnická osoba se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na takto vzniklá díla nepoužije.

4d) Zákoník práce.

§ 59

Kolektivní dílo

(1) Kolektivním dílem je dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů, které je vytvářeno z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby a uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití.

(2) Kolektivní díla se považují za zaměstnanecká díla podle § 58 i tehdy, byla-li vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na tato díla nevztahuje.

(3) Dílo audiovizuální a díla audiovizuálně užitá nejsou dílem kolektivním.

§ 60

Školní dílo

(1) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla (§ 35 odst. 3). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez závažného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu. Ustanovení § 35 odst. 3 zůstává nedotčeno.

(2) Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.

(3) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podle okolností až do jejich skutečné výše; přitom se přihlédne k výši výdělku dosaženého školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z užití školního díla podle odstavce 1.

§ 61

Dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo

(1) Je-li dílo autorem vytvořené na základě smlouvy o dílo (dílo vytvořené na objednávku), platí, že autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak. K užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.

(2) Není-li sjednáno jinak, autor může dílo vytvořené na objednávku užít a poskytnout licenci jinému, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně pro dílo vytvořené autorem jako soutěžícím ve veřejné soutěži (soutěžní dílo).

Dílo audiovizuální

§ 62

Obecná ustanovení

(1) Audiovizuálním dílem je dílo vytvořené uspořádáním děl audiovizuálně užitých, ať již zpracovaných, či nezpracovaných, které sestává z řady zaznamenaných spolu souvisejících obrazů, vyvolávajících dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem.

(2) Zpracovat dílo a zařadit je do díla audiovizuálního lze jen se svolením autora.

§ 63

Autor audiovizuálního díla

(1) Autorem audiovizuálního díla je jeho režisér. Tím nejsou dotčena práva autorů děl audiovizuálně užitých.

(2) Má se za to, že prohlášení o audiovizuálním díle a o právech k takovému dílu, včetně práv týkajících se jeho užití, zapsané v rejstříku audiovizuálních děl vedeném podle mezinárodní smlouvy, je pravdivé, není-li prokázán opak; to neplatí v případech, kdy prohlášení nemůže být platné podle tohoto zákona nebo kdy je v rozporu s jiným prohlášením v takovém rejstříku.

(3) Není-li sjednáno jinak, platí pro případ, že autor audiovizuálního díla udělil výrobci prvotního záznamu audiovizuálního díla písemnou smlouvou oprávnění zaznamenat je na prvotní záznam, že

a) tomuto výrobci poskytl i výhradní a neomezenou licenci k užití audiovizuálního díla ve znění původním, dabovaném i opatřeném titulky, jakož i k užití fotografií vytvořených v souvislosti s pořízením prvotního záznamu, a to s možností poskytnout oprávnění tvořící součást takové licence zcela nebo zčásti třetí osobě, a že

b) se s tímto výrobcem dohodl na odměně ve výši, která je v době uzavření smlouvy za smluvních podmínek obdobných obsahu této smlouvy pro takový druh díla obvyklá.

(4) Pro vztah mezi autorem audiovizuálního díla a výrobcem prvotního záznamu audiovizuálního díla se ustanovení o odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora podle občanského zákoníku13) nepoužije, ledaže je sjednáno jinak; ustanovení § 58 odst. 4 se použije přiměřeně a ustanovení § 58 odst. 5 platí obdobně.

13) § 2382 občanského zákoníku.