Všeobecné oprávnění, Díl 2

Díl 2

Všeobecné oprávnění

§ 9

Vydání všeobecného oprávnění

(1) Všeobecné oprávnění je opatření obecné povahy Úřadu, které stanoví podmínky výkonu komunikačních činností vztahující se na všechny nebo na určité druhy sítí a služeb elektronických komunikací, provozování přístrojů a na využívání rádiových kmitočtů a k využívání čísel a které je závazné pro fyzické a právnické osoby vykonávající činnosti podle § 7.

(2) Úřad je oprávněn vydat všeobecné oprávnění k zajišťování sítí elektronických komunikací a přiřazených prostředků, k poskytování služeb elektronických komunikací, k provozování přístrojů a k využívání rádiových kmitočtů, pro které není třeba udělit individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (§ 17), a k využívání čísel.

(3) Všeobecné oprávnění se nevztahuje na poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech.

§ 10

Podmínky stanovené všeobecným oprávněním

(1) Úřad může všeobecným oprávněním stanovit podmínky týkající se

a) ochrany osobních údajů a soukromí specifické pro odvětví elektronických komunikací, a to po projednání s Úřadem pro ochranu osobních údajů,

b) informace poskytované Úřadu podle tohoto zákona, jiných právních předpisů nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie,

c) zajištění odposlechu podle § 97 odst. 1,

d) komunikace veřejných orgánů s obyvatelstvem za účelem varování veřejnosti před bezprostředním nebezpečím nebo zmírnění následků velkých katastrof, a to po projednání s Ministerstvem vnitra,

e) využívání sítí a služeb elektronických komunikací za krizové situace72) nebo válečného stavu za účelem zajištění komunikace mezi tísňovými službami a úřady,

f) povinnosti poskytnout přístup k síti podle tohoto zákona,

g) plnění povinnosti podle § 62,

h) povinnosti transparentnosti vztahující se na provozovatele veřejné sítě elektronických komunikací a poskytovatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací k zajištění spojení mezi koncovými body sítě a v nezbytných a přiměřených případech i přístup příslušných orgánů k těmto informacím nezbytný pro ověření jejich přesnosti,

i) kritérií a postupů pro ukládání zvláštních povinností podle § 11,

j) zajišťování sítí elektronických komunikací za stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu6) a válečného stavu7) (dále jen "krizový stav").

(2) Úřad může všeobecným oprávněním stanovit zvláštní podmínky pro zajišťování sítí elektronických komunikací týkající se

a) propojení sítí podle tohoto zákona,

b) povinnosti poskytovat službu šíření určeného rozhlasového nebo televizního programu a s tímto programem související služby podle § 72,

c) ochrany občanů před škodlivými účinky elektromagnetického záření způsobeného sítěmi elektronických komunikací8),

d) zachování integrity veřejných sítí elektronických komunikací včetně podmínek pro zabránění elektromagnetickému rušení mezi sítěmi nebo službami elektronických komunikací,

e) ochrany veřejných komunikačních sítí vůči neoprávněnému přístupu podle § 89 odst. 1,

f) využívání rádiového spektra, s ohledem na účelné využívání rádiového spektra a zabránění škodlivé interferenci; s výjimkou případů, kdy rádiové kmitočty nelze využívat na základě všeobecného oprávnění,

g) oznamování zahájení využívání rádiového spektra podle písmene f),

h) sdíleného využívání rádiových kmitočtů,

i) podmínek pro označování přístrojů a jejich signálů za účelem zjištění jejich provozovatele.

(3) Úřad všeobecným oprávněním může stanovit zvláštní podmínky při poskytování služeb elektronických komunikací týkající se

a) interoperability služeb,

b) dostupnosti čísel z národního číslovacího plánu a univerzálních mezinárodních bezplatných telefonních čísel (UIFN) a čísel z číslovacích plánů ostatních členských států, pokud je to technicky proveditelné, pro koncové uživatele, a další podmínky podle tohoto zákona,

c) ochrany spotřebitelů specifické pro odvětví elektronických komunikací,

d) omezení ve vztahu k přenášení nedovoleného nebo škodlivého obsahu podle jiných právních předpisů73).

6) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7) Čl. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

8) Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.

72) Zákon č. 240/2000 Sb.

73) Zákon č. 231/2001 Sb. Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání), ve znění pozdějších předpisů.

§ 11

Zvláštní povinnosti

(1) Zvláštními povinnostmi při zajišťování sítí elektronických komunikací se rozumí povinnosti

a) spojené s poskytováním univerzální služby podle dílu 6 této hlavy,

b) podle § 51 odst. 6 až 8, 14 a 15,

c) týkající se přístupu k síti a propojení podle § 78, 79, 79a, 80 a 84,

d) týkající se systému podmíněného přístupu podle § 83,

e) podle § 69a.

(2) Úřad je oprávněn uložit zvláštní povinnost podle odstavce 1 za podmínek stanovených zákonem odděleně od podmínek uvedených ve všeobecném oprávnění a po konzultaci podle § 130 a popřípadě i podle § 131. Pokud Úřad zvláštní povinnost uložil, přechází tato povinnost na právního nástupce povinné osoby. V případě pochybností o tom, zda a v jakém rozsahu přešla zvláštní povinnost na právního nástupce, rozhodne o těchto skutečnostech Úřad.

(3) Informace o uložení zvláštních povinností Úřad uveřejní.

§ 12

Změna a zrušení všeobecného oprávnění

Úřad změní nebo zruší v souladu s postupem podle § 130 a popřípadě i podle § 131 všeobecné oprávnění v odůvodněných případech. Odůvodněnými případy se rozumí

a) změna skutečností, na základě kterých bylo všeobecné oprávnění vydáno,

b) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích,

c) zajištění obrany a bezpečnosti státu.9)

9) Zákon č. 110/1998 Sb.

§ 13

Oznámení podnikání

(1) Osoba, která hodlá vykonávat komunikační činnost, která je podnikáním v elektronických komunikacích, s výjimkou poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, je povinna předem tuto skutečnost písemně oznámit Úřadu, a to na elektronickém formuláři zveřejněném Úřadem podle pokynů Sdružení BEREC týkajících se vzoru pro oznámení. Oznámení je učiněno dnem jeho doručení Úřadu.

(2) Nesplňuje-li oznámení podnikání podle odstavce 1 obsahové náležitosti podle odstavců 3 až 5 nebo není-li doloženo splnění obecných podmínek podle § 8 odst. 3, Úřad neprodleně vyzve dotčenou osobu k odstranění vad oznámení ve lhůtě ne kratší než 14 dnů. Nedojde-li k odstranění vad oznámení podnikání ani po uplynutí této lhůty, nevznikne této osobě oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích a Úřad jí tuto skutečnost sdělí; neúplné oznámení podnikání není překážkou výkonu komunikační činnosti.

(3) Fyzická osoba v oznámení uvede jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu místa podnikání, adresu místa trvalého pobytu nebo přechodného pobytu nad 90 dnů na území České republiky, popřípadě adresu bydliště v zahraničí (dále jen „bydliště“) a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno a adresu její internetové stránky spojené se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací, pokud taková stránka existuje. Vykonává-li fyzická osoba na území České republiky komunikační činnosti podle § 8 odst. 2 prostřednictvím odštěpného závodu, uvede též označení a adresu umístění odštěpného závodu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno.

(4) Právnická osoba v oznámení uvede obchodní firmu nebo název, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby a adresu své internetové stránky spojené se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací, pokud taková stránka existuje. Vykonává-li právnická osoba na území České republiky komunikační činnosti podle § 8 odst. 2 prostřednictvím odštěpného závodu, uvede též označení a adresu umístění odštěpného závodu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno.

(5) Fyzická a právnická osoba dále v oznámení uvede

a) vymezení druhu veřejné komunikační sítě, kterou hodlá zajišťovat, a popis služby elektronických komunikací, kterou hodlá poskytovat, s odkazem na příslušné všeobecné oprávnění,

b) datum předpokládaného zahájení zajišťování veřejné komunikační sítě nebo poskytování služby elektronických komunikací.

(6) Fyzická a právnická osoba dále při oznámení doloží splnění obecných podmínek podle § 8 odst. 3 a zaplacení správního poplatku za vydání osvědčení podle § 14 odst. 1. Právnická osoba dosud nezapsaná ve veřejném rejstříku při oznámení předloží též ověřenou kopii smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby.

(7) Fyzická a právnická osoba, která splnila oznamovací povinnost podle odstavců 2 až 5, je povinna Úřadu písemně neprodleně sdělit změny údajů uvedených v oznámení na elektronickém formuláři podle odstavce 1. To neplatí v případě, kdy změna údajů byla oznámena prostřednictvím jiného agendového místa10a).

(8) Fyzická a právnická osoba, která ukončila nebo přerušila vykonávání komunikační činnosti podle všeobecného oprávnění, je povinna ve lhůtě 1 týdne ode dne ukončení nebo přerušení výkonu komunikační činnosti oznámit tuto skutečnost Úřadu; odstavec 1 se použije obdobně.

(9) Podnikatel žádající o přístup nebo propojení na území České republiky není povinen oznámit Úřadu vykonávání komunikačních činností, neposkytuje-li na území České republiky službu elektronických komunikací nebo nezajišťuje-li síť elektronických komunikací.

(10) Fyzická a právnická osoba, která přerušila vykonávání komunikační činnosti podle odstavce 7, je povinna v případě opětovného zahájení vykonávání této činnosti, tuto skutečnost Úřadu oznámit; odstavec 1 se použije obdobně.

10a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

§ 14

Osvědčení a evidence podnikatelů

(1) Do 1 týdne od doručení oznámení Úřad vydá osobě podle § 13 odst. 1 osvědčení potvrzující, že tato osoba předložila úplné oznámení podnikání podle § 13 a splnila obecné podmínky podle § 8 odst. 3. Současně fyzické osobě přidělí identifikační číslo, pokud jí dosud nebylo přiděleno; identifikační číslo poskytne Úřadu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci10a).

(2) V osvědčení podle odstavce 1 Úřad uvede

a) tyto identifikační údaje:

1. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu sídla, popřípadě označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

2. u právnické osoby obchodní firmu nebo název, adresu sídla, popřípadě označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b) vymezení druhu sítě elektronických komunikací nebo služby elektronických komunikací, jejíž zajišťování nebo poskytování bylo oznámeno, a skutečnost, zda oznamovateli vzniklo oprávnění podle § 79 a 104,

c) podmínky, za kterých podnikatel, který zajišťuje sítě elektronických komunikací nebo poskytuje služby elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění, může požádat o práva na instalování zařízení, sjednat propojení a získat přístup nebo propojení, aby byl usnadněn výkon těchto práv například na jiných úrovních státní správy nebo vůči jiným podnikatelům.

(3) Úřad vede v elektronické podobě databázi osob, kterým vzniklo oprávnění podle § 8 odst. 2. Databáze obsahuje údaje nejvýše v rozsahu údajů uvedených v oznámení podnikání podle § 13. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Na žádost osoby uvedené v § 13 odst. 6 vydá Úřad osvědčení o sdělení změny oznámených údajů v rozsahu odstavce 2. Vydání tohoto osvědčení je podmíněno zaplacením správního poplatku.

10a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.