Tísňová komunikace, § 33, porovnání znění k 1.4.2012

§ 33

Přístup k jednotnému evropskému číslu tísňového volání a národním číslům tísňových volání Tísňová komunikace

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu elektronických komunikací pro originaci národních založenou na číslech umožňující koncovým uživatelům volání na čísla v národním nebo mezinárodním číslovacím plánu je povinen umožnit poskytovat všem svým koncovým uživatelům, včetně zdravotně postižených uživatelů a uživatelů veřejných telefonních automatů, volání přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace na tísňová čísla s centrem tísňové komunikace, které který je bezplatné bezplatný a které který nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku. Tento podnikatel je povinen zajistit přístup zdravotně postižených uživatelů k tísňovým službám, na čísla tísňového volání který je rovnocenný s přístupem dostupným ostatním uživatelům. Čísly tísňového volání Tísňovými čísly jsou jednotné evropské tísňové číslo tísňového volání (112) 112 a národní tísňová čísla 150, 155, 158, popřípadě další čísla tísňového volání stanovená v číslovacím plánu. Čísla tísňového volání Tísňová čísla slouží k oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro originaci národních umožňující koncovým uživatelům volání prostřednictvím veřejné pevné komunikační sítě je povinen poskytovat bezodkladně a bezplatně podnikateli zajišťujícímu připojení k veřejné pevné komunikační síti subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání centrum tísňové komunikace, aktuální osobní údaje všech svých účastníků-fyzických osob a identifikační údaje všech svých účastníků-právnických účastníků- právnických osob pro lokalizaci, popřípadě identifikaci volajícího účastníka tísňové komunikace při volání komunikaci na tísňová čísla tísňových volání. Tyto údaje je poskytující podnikatel povinen aktualizovat průběžně, nejméně však jednou za 14 dnů.

(3) Podnikatel zajišťující připojení centra tísňové komunikace k veřejné pevné komunikační síti subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, je povinen

a) zřídit a vést aktuální databázi údajů uvedených v podle odstavci 2 odstavce 2 včetně údajů o svých účastnících veřejně dostupné telefonní interpersonální komunikační služby založené na číslech; tyto údaje lze využívat jen pro lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace, a

b) zajistit subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, bezodkladné a bezplatné zpřístupnění jednotlivých údajů z databáze uvedené v písmenu a) způsobem podle písmene a) centru tísňové komunikace způsobem umožňujícím dálkový přístup včetně bezodkladného a bezplatného zpětného přenosu údajů z této databáze.

Údaje vedené v databázi lze využívat jen pro lokalizaci, popřípadě identifikaci volajícího při volání na čísla tísňových volání.

(4) Podnikateli uvedenému v podle odstavci 3 odstavce 3 náleží úhrada účelně vynaložených nákladů za zřízení a vedení databáze podle odstavce 3 písm. a) od subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání centrum tísňové komunikace. Účelně vynaložené náklady se stanoví jako součet výše odpisů majetku a provozních nákladů vynaložených na čísla tísňového volání zřízení a vedení databáze. Výši Prováděcí právní předpis stanoví, jaké veškeré odpisy majetku a provozní náklady se považují za účelně vynaložené náklady, období, za které podnikateli náleží náhrada účelně vynaložených nákladů, způsob jejich úhrady stanoví prováděcí právní předpis a způsob výpočtu měsíční výše jejich úhrady.

(5) Podnikatel zajišťující veřejnou podle odstavce 1 poskytující služby v mobilní veřejné komunikační síť síti je povinen u všech volání na čísla tísňového volání pro každou tísňovou komunikaci bezodkladně zpřístupnit Úřadu a subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem těchto volání, bezplatně zpřístupnit centru tísňové komunikace lokalizační údaje (§ 91) a jiné údaje, které umožňují lokalizaci a identifikaci volajícího účastníka tísňové komunikace, včetně údajů generovaných telekomunikačním koncovým zařízením. Jsou-li v souvislosti s tísňovou komunikací telekomunikačním koncovým zařízením, z něhož je komunikace uskutečněna, automaticky vytvářeny a centru tísňové komunikace odesílány informace obsahující údaje o tom, kde se účastník tísňové komunikace nachází, není k tomu třeba souhlasu osoby, jíž se údaje týkají.

(6) Podnikatel uvedený v podle odstavci 1 odstavce 1 je povinen zajistit informování veřejnosti o existenci a podmínkách používání tísňových čísel tísňového volání, zejména v seznamech telefonních čísel účastníků veřejně dostupné telefonní služby (dále jen „účastnické seznamy“) a jejich vlastnostech zajišťujících dostupnost, jakož i o automatickém vytváření a odesílání informací obsahujících údaje o tom, kde se účastník tísňové komunikace nachází, mimo jiné prostřednictvím iniciativ konkrétně zaměřených na osoby cestující mezi členskými státy nebo v místech umístění veřejných telefonních automatů a. Informace podnikatel poskytuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup a ve formátu zajišťujícím dostupnost těchto informací i pro zdravotně postižené osoby, s ohledem na různé druhy zdravotního postižení.

(7) Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací podle odstavce 1 nese veškeré náklady související s originací a přenosem volání na čísla tísňového volání tísňové komunikace a informace o tom, kde se volající účastník tísňové komunikace nachází, ve své síti. Tato povinnost platí i pro přenos těchto volání a přenos informace o tom, kde se volající nachází, tísňové komunikace ze sítí jiných podnikatelů.

(8) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování služby volání na čísla tísňového volání přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace, je může Úřad oprávněn rozhodnout o opatřeních nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto poskytování přístupu a v případě potřeby uloží podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu (§ 53 odst. 1), který poskytuje veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro originaci národních umožňující volání v pevném místě, povinnost, aby zajistil další poskytování této služby přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace.

(9) Rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 2, formu a způsob vedení databáze podle odstavce 3 písm. a) a rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 3 písm. b) a odstavce 5 , včetně kritérií přesnosti a spolehlivosti poskytovaných údajů po konzultaci se Sdružením BEREC, stanoví prováděcí právní předpis.

(10) Pokud Uskutečňuje-li účastník, popřípadě uživatel, uskutečňuje zlomyslná volání nebo jinou zlomyslnou komunikaci na tísňová čísla tísňového volání, je podnikatel, v jehož síti bylo takové volání započato byla tato komunikace započata, povinen ve své síti na žádost subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání centrum tísňové komunikace, zablokovat identifikační účastnickou kartu (SIM karta) nebo znemožnit ve své síti přístup telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého jsou nebo identifikační účastnické karty (SIM karta), z nichž je tato volání komunikace uskutečňována, s výjimkou veřejných telefonních automatů, k veřejné komunikační síti. Žádost podle věty první Taková žádost musí být učiněna v elektronické podobě prostřednictvím datové schránky nebo musí být opatřena zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb podle zvláštního právního předpisu. Subjekt provozující pracoviště pro příjem volání. Bez ohledu na čísla tísňového volání je oprávněn postup podle věty první může centrum tísňové komunikace dočasně odmítnout komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízení nebo identifikační účastnické karty (SIM karta), ze kterého z nichž bylo dříve uskutečňováno opakované zlomyslné volání nebo jiná zlomyslná komunikace.

(11) O odblokování identifikační účastnické karty (SIM karta) nebo o opětovném umožnění přístupu telekomunikačního koncového zařízení k veřejné komunikační síti rozhodne Úřad na žádost dotčeného účastníka. Při rozhodování Úřad přihlédne k závažnosti jednání, zejména ke způsobu, rozsahu a následkům zlomyslného volání a jiné zlomyslné komunikace.

(12) Zlomyslným voláním nebo jinou zlomyslnou komunikací na tísňová čísla tísňového volání se rozumí volání nebo jiná komunikace na tato čísla za jiným účelem, než který podle odstavce 1.

(13) Podnikatel podle odstavce 1 je stanoven povinen tísňovou komunikaci směrovat na nejvhodnější centrum tísňové komunikace.

(14) Tísňová komunikace zahrnuje

a) volání,

b) zasílání zpráv SMS,

c) další způsoby komunikace podle odstavce 15, pokud jimi bude dosaženo účelu tísňové komunikace podle tohoto zákona.

(15) Podnikatelé podle odstavce 1 spolupracují s Ministerstvem vnitra v součinnosti s Ministerstvem, Ministerstvem zdravotnictví a Úřadem na rozvoji dalších forem a způsobů tísňové komunikace včetně zajištění rovnocenného přístupu zdravotně postižených uživatelů k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace a zohledňují pokyny Sdružení BEREC.

(16) Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Úřadem přijímají vhodná opatření k zajištění toho, aby koncoví uživatelé se zdravotním postižením z jiných členských států měli při cestách na území České republiky přístup k tísňovým službám za rovnocenných podmínek jako ostatní koncoví uživatelé, je-li to možné, a to bez předchozí registrace.

(17) Ministerstvo vnitra může stanovit vyhláškou požadavky na formu a způsob tísňové komunikace podle odstavce 14.

(18) Poskytuje-li podnikatel neuvedený v odstavci 1 přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace, použijí se na něj odstavce 2, 5 až 7, 10 a 13 až 15 obdobně.

(19) Kategorizaci uskutečňovaných zlomyslných volání nebo jiné zlomyslné komunikace s určením doby trvání odmítnutí tísňové komunikace centrem tísňové komunikace a stanovením podmínek, při jejichž splnění je možno podat žádost o zablokování identifikační účastnické karty (SIM karta) nebo o znemožnění přístupu telekomunikačního koncového zařízení k veřejné komunikační síti podle odstavce 10, včetně kritérií pro zařazení do kategorií zlomyslné komunikace, stanoví prováděcí právní předpis.