SPOLUPRÁCE ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY, HLAVA II, porovnání znění k 1.7.2017

HLAVA II

SPOLUPRÁCE ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

§ 7

Společné zadávání

(1) Zadavatelé mohou veřejnou zakázku zadat společně. Zadavatel může veřejnou zakázku zadat také společně s osobou, která nemá povinnost postupovat podle tohoto zákona.

(2) Před zahájením zadávacího řízení uzavřou osoby, které se budou účastnit společného zadávání, písemnou smlouvu, která upraví jejich vzájemná práva a povinnosti související se zadávacím řízením a stanoví způsob jednání vůči třetím osobám.

(3) Za dodržení tohoto zákona odpovídají při společném zadávání zúčastnění zadavatelé společně s výjimkou úkonů, které provádí zúčastněný zadavatel pouze svým jménem a na svůj účet.

§ 8

Společné zadávání za účasti zadavatelů z různých členských států

(1) Zadává-li veřejnou zakázku více zadavatelů společně a alespoň jedna z těchto osob je zadavatelem podle práva jiného členského státu, je rozhodným právem pro zadávání veřejné zakázky a jeho přezkum právo České republiky nebo právo takového členského státu. Rozhodné právo se určí

a) mezinárodní smlouvou, nebo

b) dohodou osob zúčastněných na společném zadávání, nepostupuje-li se podle písmene a).

(2) Zadává-li veřejnou zakázku osoba, kterou založil nebo zřídil zadavatel společně se s osobou, která je zadavatelem se sídlem v jiném členském státě podle práva jiného členského státu, dohodnou se tito zadavatelé, že rozhodným právem pro zadávání veřejné zakázky a jeho přezkum je právo členského státu, ve kterém takto založená nebo zřízená osoba

a) má sídlo, nebo

b) vykonává svou činnost.

§ 9

Centrální zadavatel

(1) Centrálním zadavatelem je zadavatel podle § 4 odst. 1 nebo 3 anebo zadavatel podle práva jiného členského státu, který provádí centralizované zadávání spočívající v tom, že provádí zadávací řízení nebo zvláštní postupy podle části šesté, v nichž

a) pořizuje dodávky či služby, které následně přenechá jednomu nebo více zadavatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly pořízeny, nebo

b) jiný zadavatel nebo zadavatelé pořizují dodávky, služby nebo stavební práce.

(2) Za dodržení tohoto zákona odpovídá při centralizovaném zadávání centrální zadavatel. Zadavatel však odpovídá za dodržení tohoto zákona, pokud samostatně zadává veřejné zakázky

a) v rámci dynamického nákupního systému provozovaného centrálním zadavatelem, nebo

b) na základě rámcové dohody uzavřené v rámci centralizovaného zadávání.

(3) Platí, že uveřejňovací povinnost stanovená tímto zákonem je splněna, pokud ji při centralizovaném zadávání za zadavatele splní centrální zadavatel.

(4) Okruh zadavatelů, pro které je centralizované zadávání prováděno, musí být vymezen v zadávací dokumentaci, a to jejich výčtem nebo jiným způsobem, který umožní účastníkům zadávacího řízení jejich identifikaci; to neplatí pro zadávací řízení, kterým v němž

a) se zavádí dynamický nákupní systém, nebo

b) je v zadávací dokumentaci stanovena maximální cena za plnění veřejné zakázky, která nedosahuje limitu podle § 25.

(4) (5) Centrální zadavatel a zadavatel, pro něhož má být centralizované zadávání provedeno, jsou povinni nejpozději do okamžiku zadání veřejné zakázky uzavřít písemnou smlouvu, v níž upraví svá vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s centralizovaným zadáváním; tím není dotčen § 132 odst. 2. Tato smlouva může zahrnovat i další služby poskytované centrálním zadavatelem spojené se zadáváním veřejných zakázek.

(5) (6) Provádí-li centrální zadavatel centralizované zadávání výlučně sektorových veřejných zakázek, postupuje podle ustanovení tohoto zákona, která upravují sektorové veřejné zakázky.

(6) (7) Centrální zadavatel může pořizovat v rámci centralizovaného zadávání dodávky, služby nebo stavební práce i pro sebe.

(7) (8) Je-li centrální zadavatel zadavatelem podle práva jiného členského státu, je rozhodným právem pro zadávání veřejné zakázky zadávané centrálním zadavatelem a jeho přezkum právo členského státu, ve kterém má sídlo.

§ 10

Zákaz spolupráce nebo volby práva

(1) Postup podle § 8 nebo 9 není možný v případě koncesí podle § 174. V případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti podle § 187 nelze postupovat podle § 8. Volba jiného práva členského státu podle § 8 nebo centrální zadávání podle § 9 není možná také, pokud by měla takto zadávaná veřejná zakázka být zadávána postupem pro sektorovou veřejnou zakázku, ačkoliv se o sektorovou veřejnou zakázku podle části sedmé nejedná.

(2) Prostřednictvím spolupráce zadavatele při zadávání veřejné zakázky se zadavatel nesmí vyhýbat dodržování jiných právních předpisů.

§ 11

Vertikální spolupráce

(1) Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou uzavírá veřejný zadavatel s jinou právnickou osobou jako dodavatelem, pokud

a) sám nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá tuto osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky,

b) v takto ovládané osobě nemá majetkovou účast jiná osoba než ovládající veřejný zadavatel nebo ovládající veřejní zadavatelé a

c) více než 80 % celkové činnosti takto ovládané osoby je prováděno při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, které ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé rovněž ovládají jako své vnitřní organizační jednotky, bez ohledu na to, kdo je příjemcem plnění z uzavřené smlouvy.

(2) Veřejný zadavatel ovládá právnickou osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, pokud má rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí takto ovládané právnické osoby. K takovému ovládání může docházet i ze strany jiné právnické osoby, která je sama týmž veřejným zadavatelem ovládána obdobně jako jeho vnitřní organizační jednotka.

(3) Veřejní zadavatelé společně ovládají právnickou osobu podle odstavce 1 písm. a), pokud

a) orgány s rozhodovacím oprávněním takto ovládané právnické osoby jsou složeny nebo ustaveny na základě jednání ve shodě všech společně ovládajících veřejných zadavatelů,

b) ovládající veřejní zadavatelé mají společně rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí takto ovládané právnické osoby a

c) takto ovládaná právnická osoba nesleduje žádné zájmy, které jsou v rozporu se zájmy ovládajících veřejných zadavatelů.

(4) Za zadání veřejné zakázky se nepovažují případy, kdy právnická osoba ovládaná podle odstavce 1 písm. a) uzavře smlouvu s dodavatelem, v němž nemá přímou majetkovou účast žádná soukromá osoba a který je

a) veřejným zadavatelem, který ji ovládá, nebo

b) jinou právnickou osobou ovládanou veřejným zadavatelem podle písmene a).

(5) Pro účely odstavce 4 se soukromou osobou rozumí jiná osoba než stát, veřejnoprávní korporace, jiná právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba, v níž mají účast pouze stát, veřejnoprávní korporace nebo jiná právnická osoba zřízená zákonem.

(6) Odstavce 1 až 5 se použijí obdobně i pro zadavatele podle § 4 odst. 2.

(7) Na organizační složku státu se pro účely vertikální spolupráce hledí jako na právnickou osobu.

§ 12

Horizontální spolupráce

Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy výlučně mezi veřejnými zadavateli, pokud

a) tato smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi veřejnými zadavateli za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat,

b) se spolupráce podle písmene a) řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a

c) každý z těchto veřejných zadavatelů vykonává na otevřeném trhu méně než 20 % svých činností, kterých se spolupráce podle písmene a) týká.

§ 13

Podíl činnosti

(1) Pro určení podílu činností podle § 11 odst. 1 písm. c) nebo § 12 písm. c) se bere v úvahu průměrný obrat, pokud je činnost, která je předmětem smlouvy, hrazena jejími příjemci v plné výši. Není-li možno určit tento obrat možné takto postupovat, použijí se jako základ pro výpočet v případě vertikální spolupráce celkové náklady právnické osoby a v případě horizontální spolupráce náklady zadavatele vzniklé v souvislosti s činností činnostmi, kterých se tato spolupráce týká.

(2) Podíl činností se vypočítá v souhrnu za 3 účetní období předcházející účetnímu období, ve kterém došlo k uzavření smlouvy. Vznikla-li nebo zahájila-li právnická osoba příslušnou činnost později nebo došlo k reorganizaci jejích činností, postačí, že dosažení podmínek podle odstavce 1 je věrohodné, zejména na základě plánů činnosti.