Obecná ustanovení, ČÁST PRVNÍ, porovnání znění k 1.1.2014

Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb.

Obsah předpisu
Seznam paragrafů
Tisk stránky
    rozšířené hledání
    Znění předpisu k datu: 1.9.2016 (aktuální znění)
    (zvýrazněny změny vůči znění k 1.1.2014)
    Zákon o veřejných zakázkách byl zrušen zákonem č. 134/2016 Sb., Zákon o zadávání veřejných zakázek ke dni 1.9.2016.



    ČÁST PRVNÍ

    Obecná ustanovení

    § 1

    Předmět úpravy

    Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje

    a) postupy při zadávání veřejných zakázek,

    b) soutěž o návrh,

    c) dohled nad dodržováním tohoto zákona ,

    d) podmínky vedení a funkce seznamu kvalifikovaných dodavatelů a systému certifikovaných dodavatelů.


    1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/75/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/75/ES ze dne 16. listopadu 2005, kterou se opravuje směrnice 2004/ /18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb. Směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a veřejných zakázek na stavební práce. Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se použití předpisů Společenství o postupech při zadávání veřejných zakázek v oblasti vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 1989/665/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1992/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES. Směrnice Komise 2005/51/ES ze dne 7. září 2005, kterou se mění příloha XX směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a příloha VIII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o veřejných zakázkách.


    § 2

    Zadavatel veřejné zakázky

    (1) Za zadavatele veřejné zakázky (dále jen "zadavatel") se pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.

    (2) Veřejným zadavatelem je

    a) Česká republika2),

    b) státní příspěvková organizace,

    c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,

    d) jiná právnická osoba, pokud

    1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

    2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

    (3) Dotovaným zadavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 000 000 Kč; peněžní prostředky jsou poskytovány z veřejných zdrojů i v případě, pokud jsou poskytovány prostřednictvím jiné osoby.

    (4) Pro účely uzavření smlouvy se subdodavatelem se za dotovaného zadavatele nepovažuje dodavatel, kterému byla veřejným zadavatelem zadána veřejná zakázka.

    (5) Dotovaný zadavatel postupuje při zadávání veřejné zakázky podle ustanovení tohoto zákona platných pro veřejného zadavatele; tím není dotčeno ustanovení odstavce 7 odstavce 7. Dotovaný zadavatel nepostupuje podle ustanovení tohoto zákona v případě zadávání veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

    (6) Sektorovým zadavatelem je osoba vykonávající některou z relevantních činností podle § 4, pokud

    a) tuto relevantní činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva, nebo

    b) nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo či nepřímo uplatňovat dominantní vliv; dominantní vliv veřejný zadavatel uplatňuje v případě, že

    1. disponuje většinou hlasovacích práv sám3) či na základě dohody s jinou osobou, nebo

    2. jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

    (7) Vykonává-li veřejný zadavatel nebo dotovaný zadavatel jednu či více relevantních činností podle § 4, platí pro něj ustanovení zákona vztahující se na sektorového zadavatele za předpokladu, že veřejná zakázka má být zadávána v souvislosti s výkonem relevantní činnosti. Veřejný zadavatel však nepostupuje podle ustanovení vztahujících se na sektorového zadavatele, pokud vykonává relevantní činnost podle § 4 odst. 1 písm. d) a e). § 4 odst. 1 písm. d) a e).

    (8) Sektorový zadavatel postupuje při zadávání veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti podle ustanovení tohoto zákona vztahujících se na veřejného zadavatele; ustanovení § 19 odst. 1 tím není dotčeno.

    (9) Za jednoho zadavatele se pro účely tohoto zákona považuje i několik zadavatelů uvedených v odstavci 2 odstavci 2, 3 nebo 6 3 nebo 6, pokud se sdruží či se jinak spojí pro účely společného postupu směřujícího k zadání veřejné zakázky (dále jen "sdružení zadavatelů"). V takovém případě jsou zadavatelé povinni před zahájením zadávacího řízení uzavřít písemnou smlouvu, ve které si upraví vzájemná práva a povinnosti související se zadávacím řízením a stanoví způsob jednání jménem účastníků sdružení zadavatelů. Pokud je účastníkem sdružení zadavatelů veřejný či dotovaný zadavatel, vztahují se na sdružení zadavatelů ustanovení tohoto zákona platná pro veřejného zadavatele; tím není dotčeno ustanovení odstavce 7 odstavce 7.

    (10) Za zadavatele se považuje rovněž jakékoliv sdružení nebo jiné spojení zadavatele podle odstavce 2 odstavce 2, 3 nebo 6 3 nebo 6 s fyzickou nebo právnickou osobou, která není zadavatelem za účelem zadání veřejné zakázky. Ustanovení odstavce 9 věty třetí odstavce 9 věty třetí se použije obdobně.

    (11) Zadává-li veřejnou zakázku sdružení zadavatelů a alespoň jeden účastník sdružení zadavatelů je zahraniční osobou se sídlem v členském státě Evropské unie, mohou se účastníci sdružení dohodnout, že rozhodné právo je právo České republiky nebo právo členského státu Evropské unie, ve kterém má sídlo účastník sdružení.


    2) Zákon č. 219/2000 Sb. , o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů ve znění pozdějších předpisů.

    3) Například § 12 odst. 1 zákona č. 77/2002 Sb. , o akciové společnosti České dráhy o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb. státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách o dráhách, ve znění pozdějších předpisů ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku a zákona č. 77/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

    § 3

    Centrální zadavatel

    (1) Centrálním zadavatelem je veřejný zadavatel, který provádí centralizované zadávání, spočívající v tom, že

    a) pro jiného zadavatele pořizuje dodávky či služby, jež jsou předmětem veřejných zakázek, které následně prodává jiným zadavatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly dodávky či služby pořízeny, nebo

    b) provádí zadávací řízení a zadává veřejnou zakázku na dodávky, služby či stavební práce na účet jiných zadavatelů.

    Před zahájením centralizovaného zadávání jsou zadavatelé a centrální zadavatel povinni uzavřít písemnou smlouvu, v níž upraví svá vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s centralizovaným zadáváním. Uzavřením písemné smlouvy vzniká centrálnímu zadavateli ve vztahu k dotčeným zadavatelům oprávnění provádět centralizované zadávání.

    (2) Centrální zadavatel provádí centralizované zadávání podle odstavce 1 odstavce 1 podle ustanovení tohoto zákona platných pro veřejného zadavatele. Provádí-li však centralizované zadávání výlučně pro sektorové zadavatele či na jejich účet, postupuje podle ustanovení tohoto zákona platných pro sektorového zadavatele s výjimkou případu, kdy se jedná o centralizované zadávání v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

    (3) Dojde-li při postupu podle odstavce 1 odstavce 1 k porušení tohoto zákona , odpovídá za porušení zákona centrální zadavatel, ledaže k takovému porušení zákona došlo jednáním či opomenutím zadavatele, pro něhož či na jehož účet je centralizované zadávání prováděno.

    (4) Pokud byla veřejná zakázka zadána v souladu s tímto zákonem centrálním zadavatelem, platí, že veřejná zakázka byla zadána v souladu s tímto zákonem i ve vztahu k zadavateli, pro něhož bylo centralizované zadávání provedeno.

    (5) Centrální zadavatel může pořizovat v rámci centralizovaného zadávání podle odstavce 1 odstavce 1 dodávky či služby i pro sebe.

    § 4

    Relevantní činnost

    (1) Relevantní činností se pro účely tohoto zákona rozumí

    a) v odvětví plynárenství4)

    1. výroba plynu za účelem poskytování služby veřejnosti,

    2. poskytování nebo provozování přepravní či distribuční soustavy určené k poskytování služby veřejnosti,

    3. poskytování nebo provozování těžebního plynovodu, nebo

    4. poskytování nebo provozování podzemního zásobníku plynu zajišťujícího provozuschopnost přepravní či distribuční soustavy určené k poskytování služby veřejnosti,

    b) v odvětví teplárenství4)

    1. výroba tepelné energie za účelem poskytování služby veřejnosti, nebo

    2. poskytování nebo provozování rozvodného tepelného zařízení určeného k poskytování tepelné energie odběratelům,

    c) v odvětví elektroenergetiky4)

    1. výroba elektřiny za účelem poskytování služby veřejnosti, nebo

    2. poskytování nebo provozování přenosové či distribuční soustavy určené k poskytování služby veřejnosti,

    d) v odvětví vodárenství5)

    1. poskytování vodovodu, sloužícího veřejné potřebě, pro účely provozování takového vodovodu podle zvláštního právního předpisu5) v souvislosti s výrobou nebo dodávkou pitné vody,

    2. provozování vodovodu sloužícího veřejné potřebě podle zvláštního právního předpisu5) v souvislosti s výrobou nebo dodávkou pitné vody, nebo

    3. dodávka pitné vody do vodovodu podle bodů 1 a 2 bodů 1 a 2,

    e) činnost osob vykonávajících relevantní činnost podle písmene d) písmene d), pokud tato činnost

    1. souvisí s projekty vodního hospodářství, zavlažováním nebo odvodňováním půdy za předpokladu, že objem vody, který má být využit pro dodávky pitné vody, představuje více než 20 % celkového objemu vody, které uvedené projekty nebo zavlažovací či odvodňovací zařízení poskytují, nebo

    2. souvisí s odváděním odpadních vod kanalizací sloužící veřejné potřebě nebo s čištěním odpadních vod,

    f) činnost související s poskytováním či provozováním dopravních sítí poskytujících službu veřejnosti v oblasti drážní, tramvajové, trolejbusové nebo lanové dopravy6) a provozování veřejné autobusové dopravy7) (dále jen "dopravní síť"); dopravní síť se považuje za existující, pokud je činnost podle tohoto písmene poskytována podle podmínek stanovených příslušným správním orgánem, zejména pak podmínek týkajících se poskytování či provozování dopravní sítě, přepravní kapacity nebo frekvence poskytování takové činnosti,

    g) činnost související s poskytováním

    1. vyhrazených poštovních služeb, které jsou nebo mohou být vyhrazeny na základě právního předpisu Evropské unie8), nebo

    2. jiných poštovních služeb, které nemohou být vyhrazeny na základě právního předpisu Evropské unie8); poštovními službami se rozumí služby spočívající v podání, třídění, směrování a dodávání poštovních zásilek, přičemž za poštovní zásilku se považuje zásilka označená adresou bez ohledu na její hmotnost a jejímž obsahem mohou být kromě písemností zejména knihy, katalogy, noviny a časopisy či jiné zboží,

    h) činnost související s poskytováním jiných než poštovních služeb uvedených v písmenu g) písmenu g), pokud jsou tyto služby poskytovány osobou, která poskytuje rovněž některou z poštovních služeb podle písmene g) písmene g) a pokud současně poskytování poštovních služeb podle písmene g) písmene g) není vyloučeno z působnosti tohoto zákona podle § 20; za jiné než poštovní služby se považují

    1. služby bezprostředně související s poštovními službami, tedy služby předcházející podání či následující po dodání, zejména služby správy poštovní podatelny odesílatele nebo adresáta,

    2. služby bezprostředně související s poštovními službami a poskytované zcela elektronickými prostředky, včetně zabezpečeného přenosu kódovaných dokumentů elektronickými prostředky, služby správy adres a přenosu registrované elektronické pošty,

    3. služby týkající se zásilek neuvedených v písmenu g) písmenu g), zejména neadresné reklamní zásilky,

    4. finanční služby uvedené v kategorii 6 přílohy č. 1 přílohy č. 1 a v § 18 odst. 2 písm. b) , a to včetně poštovních peněžních poukázek a žirových převodů,

    5. filatelistické služby, nebo

    6. logistické služby spočívající ve službách kombinujících fyzické doručení či uskladnění s jinými nepoštovními funkcemi,

    i) činnost prováděná při využívání geograficky vymezeného území za účelem

    1. vyhledávání, průzkumu nebo dobývání ropy, plynu, uhlí nebo jiných pevných paliv, nebo

    2. poskytování a provozování letišť9), námořních nebo vnitrozemských přístavů nebo jiných terminálových zařízení pro letecké a námořní dopravce nebo dopravce na vnitrozemských vodních cestách.

    (2) Nejde-li o veřejného zadavatele, za relevantní činnost se pro účely tohoto zákona nepovažuje

    a) dodávka vyrobené tepelné energie nebo plynu, pokud

    1. jde o dodávku do sítí, které umožňují poskytování služby veřejnosti,

    2. jejich výroba je důsledkem provádění jiné činnosti, než je činnost podle odstavce 1 odstavce 1,

    3. dodávka je zaměřena pouze na ekonomické využití vyrobené tepelné energie nebo plynu a

    4. nedosahuje více než 20 % průměrného obratu zadavatele za předcházející 3 roky,

    b) dodávka vyrobené elektřiny nebo pitné vody, pokud

    1. jde o dodávku do sítí, které umožňují poskytování služby veřejnosti,

    2. jejich výroba je prováděna za účelem výkonu jiné činnosti, než je činnost podle odstavce 1 odstavce 1,

    3. dodávka závisí pouze na vlastní spotřebě zadavatele a

    4. nedosahuje více než 30 % průměrné celkové výroby elektřiny nebo pitné vody zadavatelem za předcházející 3 roky.

    (3) Za relevantní činnost se pro účely tohoto zákona nepovažuje rovněž provozování veřejné autobusové dopravy podle odstavce 1 písm. f) odstavce 1 písm. f) v případě, že jiné osoby mohou poskytovat takovou službu na celém území státu nebo ve vymezené oblasti za stejných podmínek.


    4) Zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů ve znění pozdějších předpisů.

    5) Zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů ve znění pozdějších předpisů.

    6) Zákon č. 266/1994 Sb. , o dráhách o dráhách, ve znění pozdějších předpisů ve znění pozdějších předpisů.

    7) Zákon č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů ve znění pozdějších předpisů.

    8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/39/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/39/ES ze dne 10. června 2002, kterou se mění směrnice 97/67/ES směrnice 97/67/ES s ohledem na další otevření poštovních služeb Společenství hospodářské soutěži.

    9) Zákon č. 49/1997 Sb. , o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů ve znění pozdějších předpisů.

    § 5

    Souběh činností

    (1) Souběhem činností se rozumí, souvisí-li předmět zadávané veřejné zakázky s výkonem relevantní činnosti i s výkonem jiné činnosti zadavatele.

    (2) Při souběhu činností podle odstavce 1 odstavce 1

    a) veřejný zadavatel postupuje podle ustanovení tohoto zákona platných pro sektorového zadavatele pouze tehdy, pokud předmět veřejné zakázky souvisí především s relevantní činností vykonávanou veřejným zadavatelem; v opačném případě nebo pokud nelze objektivně určit, zda předmět veřejné zakázky souvisí především s výkonem relevantní činnosti, postupuje veřejný zadavatel podle ustanovení tohoto zákona platných pro veřejného zadavatele,

    b) sektorový zadavatel nepostupuje podle tohoto zákona , pokud předmět veřejné zakázky souvisí především s jinou jeho činností, než je výkon relevantní činnosti; v opačném případě nebo pokud nelze objektivně určit, zda předmět veřejné zakázky souvisí především s výkonem jiné činnosti, postupuje sektorový zadavatel podle ustanovení tohoto zákona platných pro sektorového zadavatele.

    § 6

    Zásady postupu zadavatele

    (1) Zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

    (2) Zadavatel nesmí omezovat účast v zadávacím řízení těm dodavatelům, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v členském státě Evropské unie a ostatních státech, které mají s Českou republikou či Evropskou unií uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelů z těchto států k zadávané veřejné zakázce.

    § 7

    Veřejná zakázka

    (1) Veřejnou zakázkou je zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona , musí být realizována na základě písemné smlouvy.

    (2) Veřejné zakázky se podle předmětu dělí na veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce (dále jen "druhy veřejných zakázek").

    (3) Veřejné zakázky se podle výše jejich předpokládané hodnoty dělí na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu.

    § 8

    Veřejná zakázka na dodávky

    (1) Veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věci (dále jen "zboží"), a to zejména formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu zboží nebo nájmu zboží s právem následné koupě (leasing).

    (2) Veřejnou zakázkou na dodávky je rovněž veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě pořízení zboží podle odstavce 1 odstavce 1 rovněž poskytnutí služeb nebo stavebních prací spočívajících v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, nejedná-li se o zhotovení stavby, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky.

    § 9

    Veřejná zakázka na stavební práce

    (1) Veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je

    a) provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3 příloze č. 3,

    b) provedení stavebních prací podle písmene a) písmene a) a s nimi související projektová nebo inženýrská činnost, nebo

    c) zhotovení stavby10), která je výsledkem stavebních nebo montážních prací, případně i související projektové či inženýrské činnosti, a která je jako celek schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci.

    (2) Veřejnou zakázkou na stavební práce je též veřejná zakázka, jejímž předmětem je vedle plnění podle odstavce 1 odstavce 1 rovněž poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky dodavatelem.

    (3) Za veřejnou zakázku na stavební práce se považují rovněž stavební práce pořizované s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb, které zadavateli poskytuje jiná osoba.


    10) Zákon č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

    § 10

    Veřejná zakázka na služby

    (1) Veřejnou zakázkou na služby je veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce.

    (2) Veřejnou zakázkou na služby je též veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě poskytnutí služeb rovněž

    a) poskytnutí dodávky podle § 8, pokud předpokládaná hodnota poskytovaných služeb je vyšší než předpokládaná hodnota poskytované dodávky, nebo

    b) provedení stavebních prací podle § 9, pokud tyto stavební práce nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jejich provedení je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na služby.

    (3) Služby se dělí do kategorií stanovených v přílohách č. 1 přílohách č. 1 a č. 2 č. 2.

    (4) Pokud je předmětem veřejné zakázky poskytnutí služeb uvedených v příloze č. 1 příloze č. 1 i v příloze č. 2 příloze č. 2, je pro určení, zda jde o veřejnou zakázku na služby podle přílohy č. 1 přílohy č. 1 nebo podle přílohy č. 2 přílohy č. 2, rozhodná vyšší předpokládaná hodnota služeb uvedených v příslušné příloze.

    § 10a

    Veřejná zakázka v oblasti obrany nebo bezpečnosti

    (1) Veřejnou zakázkou v oblasti obrany nebo bezpečnosti je veřejná zakázka, jejímž předmětem jsou

    a) dodávky vojenského materiálu, jeho součástí, náhradních dílů a dílčích částí,

    b) dodávky citlivého materiálu, jeho součástí, náhradních dílů a dílčích částí,

    c) stavební práce, dodávky či služby přímo související s dodávkami uvedenými v písmenech a) nebo b) písmenech a) nebo b) pro veškeré fáze jejich životního cyklu,

    d) stavební práce či služby pro výhradně vojenské účely, nebo

    e) citlivé stavební práce či citlivé služby.

    (2) Zadavatel postupuje podle ustanovení tohoto zákona platných pro zadávání veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti i v případě, pokud předmět veřejné zakázky spadá do této oblasti podle odstavce 1 odstavce 1 pouze částečně a zároveň existují objektivní důvody pro zadání pouze jediné veřejné zakázky.

    (3) Zadavatel není povinen postupovat podle tohoto zákona v případě, pokud předmět veřejné zakázky spadá do oblasti obrany nebo bezpečnosti podle odstavce 1 odstavce 1 pouze částečně, pro zbývající část je možné použít některou z výjimek podle § 18 odst. 1, 2 a 3 nebo § 19 odst. 2, 3 a 7 , a zároveň existují objektivní důvody pro zadání pouze jediné veřejné zakázky.

    § 11

    Rámcová smlouva

    (1) Rámcovou smlouvou se pro účely tohoto zákona rozumí písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči uzavřená na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na pořízení opakujících se dodávek, služeb či stavebních prací s obdobným předmětem plnění zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy, zejména pokud jde o cenu a množství.

    (2) Používá-li tento zákon pojem veřejná zakázka, rozumí se tím i rámcová smlouva podle odstavce 1 odstavce 1, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení tohoto zákona vztahující se na zadávání veřejných zakázek platí obdobně i pro zadávání rámcových smluv, nestanoví-li tento zákon jinak.

    (3) Rámcovou smlouvou se pro účely tohoto zákona rozumí též smlouva splňující podmínky uvedené v odstavci 1 odstavci 1 uzavřená na základě zadávacího řízení realizovaného v souladu s právním předpisem Evropské unie1) ve prospěch sektorového zadavatele se sídlem v České republice jeho přidruženou osobou, která je sektorovým zadavatelem v jiném členském státě Evropské unie.


    1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/75/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/75/ES ze dne 16. listopadu 2005, kterou se opravuje směrnice 2004/ /18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb. Směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a veřejných zakázek na stavební práce. Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se použití předpisů Společenství o postupech při zadávání veřejných zakázek v oblasti vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 1989/665/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1992/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES. Směrnice Komise 2005/51/ES ze dne 7. září 2005, kterou se mění příloha XX směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a příloha VIII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o veřejných zakázkách.

    § 12

    Veřejná zakázka podle výše předpokládané hodnoty

    (1) Nadlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb. Tento prováděcí právní předpis stanoví rovněž seznam zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a výši tohoto limitu.

    (2) Podlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí nejméně 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle odstavce 1 odstavce 1.

    (3) Veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

    § 13

    Předpokládaná hodnota veřejné zakázky

    (1) Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.

    (2) Předpokládanou hodnotu stanoví zadavatel v souladu s pravidly stanovenými v tomto zákoně a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem. Pro stanovení výše předpokládané hodnoty je rozhodný den odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění.

    (3) Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně.

    (4) Je-li veřejná zakázka rozdělena na části, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky.

    (5) V případě, že zadavatel poskytuje účastníkům soutěže o návrh či účastníkům soutěžního dialogu odměny, soutěžní ceny či jiné platby, zahrnuje předpokládaná hodnota i výši těchto odměn, soutěžních cen či jiných plateb.

    (6) Pokud si zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil opční právo podle § 99, musí předpokládaná hodnota zahrnovat rovněž předpokládanou hodnotu všech veřejných zakázek na dodávky, služby či stavební práce požadovaných zadavatelem při využití opčního práva; zadavatel je v takovém případě současně povinen zvlášť stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na dodávky, služby či stavební práce a předpokládanou hodnotu dodávek, služeb nebo stavebních prací při využití opčního práva.

    (7) V případě rámcových smluv a dynamického nákupního systému je předpokládanou hodnotou maximální předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mají být zadány za dobu trvání rámcové smlouvy či dynamického nákupního systému.

    (8) Při stanovení předpokládané hodnoty je zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. To neplatí pro dodávky nebo služby, jejichž jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel tyto dodávky nebo služby pořizuje opakovaně podle svých aktuálních potřeb; zadavatel je však povinen vždy dodržet zásady podle § 6 odst. 1.

    § 14

    Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky

    (1) Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky se stanoví na základě

    a) předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za dobu účinnosti smlouvy na dodávky, má-li být smlouva uzavřena na dobu určitou, nebo

    b) předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za 48 měsíců, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou nebo na dobu, jejíž trvání nelze přesně vymezit.

    (2) Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky stanovené podle odstavce 1 odstavce 1 zahrne zadavatel rovněž předpokládanou zůstatkovou cenu12).

    (3) Základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, jejímž předmětem jsou opakující se nebo trvající dodávky, je

    a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky stejného či podobného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo

    b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek, které mají být zadavatelem pořízeny během následujících 12 měsíců.

    (4) Základ stanovený podle odstavce 3 odstavce 3 se pro účely stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou opakující se nebo trvající dodávky, upraví v závislosti na době účinnosti smlouvy podle pravidel uvedených v odstavcích 1 a 2 odstavcích 1 a 2.


    12) 12) § 29 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmu o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů

    § 15

    Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby

    (1) Ustanovení § 14 odst. 1, 3 a 4 se pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby použijí obdobně.

    (2) Základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby v případě

    a) pojišťovacích služeb je výše pojistného, jakož i jakýchkoliv jiných dalších odměn souvisejících s těmito službami,

    b) bankovních a finančních služeb jsou poplatky, provize, úroky, jakož i jakékoliv jiné další odměny související s těmito službami,

    c) projektové činnosti jsou honoráře, jakož i jakékoliv jiné další platby související se zpracováním projektové dokumentace.

    § 16

    Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stavební práce

    (1) Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stavební práce se stanoví podle pravidel uvedených v § 13. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce se započítá předpokládaná hodnota dodávek, a v případě sektorového zadavatele rovněž předpokládaná hodnota služeb, které jsou nezbytné k provedení veřejné zakázky na stavební práce a které zadavatel pro dodavatele zajistí.

    (2) Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce nesmí zadavatel zahrnout předpokládanou hodnotu dodávek či služeb, pokud tyto dodávky nebo služby nejsou nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a jejich zahrnutí do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce by znamenalo, že

    a) by nemusely být zadány v zadávacím řízení v souladu s tímto zákonem, nebo

    b) by byly zadány podle ustanovení vztahujících se k podlimitním veřejným zakázkám, ačkoliv podle předpokládané hodnoty jde o nadlimitní veřejné zakázky na dodávky či služby, nebo by byly uzavřeny podle ustanovení vztahujících se k veřejným zakázkám malého rozsahu, ačkoliv podle předpokládané hodnoty jde o podlimitní veřejné zakázky na dodávky či služby.

    § 16a

    Významná veřejná zakázka

    Významnou veřejnou zakázkou se rozumí taková veřejná zakázka, kterou zadává

    a) zadavatel podle § 2 odst. 2 písm. a) nebo b) , nebo jiná právnická osoba podle § 2 odst. 2 písm. d) , je-li Česká republika ve vztahu k této osobě v postavení podle § 2 odst. 2 písm. d) bodu 2, přičemž předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí nejméně 300 000 000 Kč,

    b) zadavatel podle § 2 odst. 2 písm. c) nebo jiná právnická osoba podle § 2 odst. 2 písm. d) , je-li zadavatel podle § 2 odst. 2 písm. c) ve vztahu k této osobě v postavení podle § 2 odst. 2 písm. d) bodu 2, přičemž předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí nejméně 50 000 000 Kč.

    § 17

    Vymezení některých dalších pojmů

    Pro účely tohoto zákona se rozumí

    a) dodavatelem fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo zahraniční dodavatel,

    b) dynamickým nákupním systémem plně elektronický systém pro pořizování běžného a obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací, který je časově omezený a otevřený po celou dobu svého trvání všem dodavatelům, kteří splní podmínky pro zařazení do dynamického nákupního systému a podají předběžnou nabídku,

    c) elektronickou aukcí proces sloužící k hodnocení nabídek, v jehož rámci zadavatel používá elektronické nástroje umožňující předkládání nových snížených nabídkových cen, případně nových hodnot nabídek, a který současně umožňuje sestavit aktuální pořadí nabídek při použití automatických metod jejich hodnocení,

    d) identifikačními údaji obchodní firma nebo název, sídlo, právní forma, identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno, pokud jde o právnickou osobu, a obchodní firma nebo jméno a příjmení, místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, pokud jde o fyzickou osobu,

    e) kvalifikací dodavatele způsobilost dodavatele pro plnění veřejné zakázky,

    f) kvalifikační dokumentací dokumentace obsahující podrobné požadavky zadavatele na prokázání splnění kvalifikace dodavatele,

    g) Věstníkem veřejných zakázek část Informačního systému o veřejných zakázkách (dále jen „informační systém“), která zabezpečuje uveřejňování informací o veřejných zakázkách,

    h) přidruženou osobou osoba, vůči které je zadavatel ovládající či ovládanou osobou podle zvláštního právního předpisu13), nebo osoba, která je společně se zadavatelem osobou ovládanou jinou osobou podle zvláštního právního předpisu13),

    i) subdodavatelem osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky14) nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva,

    j) uchazečem dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení,

    k) zadáním rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, uskutečněné v zadávacím řízení,

    l) zadávacími podmínkami veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky,

    m) zadáváním závazný postup zadavatele podle tohoto zákona v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení; zadáváním se rozumí i postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, a řízení, ve kterém veřejný zadavatel zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy,

    n) zájemcem dodavatel, který podal ve stanovené době žádost o účast v užším řízení, v jednacím řízení s uveřejněním nebo v soutěžním dialogu, nebo dodavatel, který byl zadavatelem vyzván k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, k podání předběžné nabídky v dynamickém nákupním systému, k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení, k podání nabídky v řízení na základě rámcové smlouvy, nebo k potvrzení zájmu o účast v případě zadávacího řízení zahájeného uveřejněním pravidelného předběžného oznámení,

    o) zahraničním dodavatelem zahraniční osoba podle zvláštního právního předpisu15), která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce,

    p) zvláštním či výhradním právem právo udělené zákonem či na základě zákona příslušným správním orgánem, v jehož důsledku je možnost vykonávat relevantní činnosti podle § 4 omezena ve prospěch jedné či více osob a které podstatně ovlivňuje možnost jiných osob vykonávat příslušnou relevantní činnost; zvláštním či výhradním právem není právo, které může nabýt při splnění objektivních a nediskriminačních podmínek stanovených zvláštním právním předpisem jakákoliv osoba,

    q) vojenským materiálem zbraně, střelivo a další materiál, který je speciálně určen, zkonstruován nebo přizpůsoben pro vojenské účely; seznam vojenského materiálu stanoví prováděcí právní předpis,

    r) citlivým materiálem, citlivými stavebními pracemi a citlivými službami materiál, stavební práce a služby pro bezpečnostní účely, u kterých dochází k poskytování nebo vzniku utajovaných informací,

    s) krizí mimořádná situace v České republice nebo jiném státě, která již vznikla nebo bezprostředně hrozí její vznik a která vážně ohrožuje či omezuje životy, zdraví lidí nebo majetek anebo vyžaduje přijetí opatření k zajištění základních dodávek pro obyvatelstvo; za krizi se považují také ozbrojené a válečné konflikty,

    t) životním cyklem veškeré postupné fáze výrobku, zahrnující jeho výzkum a vývoj, průmyslový vývoj, výrobu, opravy, modernizace, úpravy, údržbu, logistiku, školení vztahující se k výrobku, testování, stažení z trhu nebo likvidaci,

    u) veřejnými zdroji

    1. dotace poskytnuté ze státního rozpočtu, z rozpočtů obcí a krajů, státních fondů, nebo regionální rady regionu soudržnosti,

    2. prostředky nebo granty přidělené podle zvláštního právního předpisu19),

    3. granty Evropské unie, nebo

    4. dotace, příspěvky a podpory poskytnuté z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu s výjimkou peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí,

    v) osobou se zvláštní způsobilostí osoba, která

    1. je v pracovněprávním vztahu k veřejnému zadavateli zadávajícímu veřejnou zakázku nebo jinému veřejnému zadavateli a

    2. absolvovala vzdělávací program dle § 151a,

    w) dokumentací o veřejné zakázce souhrn všech dokumentů v listinné či elektronické podobě, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů a uzavřených smluv,

    x) profilem zadavatele elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.


    13) § 66a obchodního zákoníku.

    14) § 331 obchodního zákoníku.

    15) § 21 obchodního zákoníku.

    19) 19) Zákon č. 130/2002 Sb. , o podpoře výzkumu o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.

    § 18

    Obecné výjimky z působnosti zákona

    (1) Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky, jestliže

    a) by uveřejněním podle § 146 nebo uveřejněním písemné výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení došlo k vyzrazení utajované informace16),

    b) jde o veřejné zakázky, jejichž předmětem je výroba vojenského materiálu nebo obchod s ním, a tento postup je nezbytný k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů České republiky; tento postup přitom nesmí nepříznivě ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu Evropské unie s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům,

    c) jejich předmětem jsou služby ve výzkumu a vývoji19), s výjimkou případů, kdy cena za provedení výzkumu a vývoje je hrazena výlučně zadavatelem a zadavatel je jediným uživatelem výsledků výzkumu a vývoje,

    d) jejich předmětem je nabytí či nájem existujících nemovitostí, bytů či nebytových prostor nebo s nimi souvisejících práv, vyjma veřejných zakázek, jejichž předmětem jsou finanční služby související s takovým nabytím nebo nájmem, bez ohledu na to, zda tyto finanční služby mají být poskytnuty před či po uzavření smlouvy na nabytí nebo nájem existujících nemovitostí, bytů či nebytových prostor nebo s nimi souvisejících práv,

    e) jejich předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací veřejnému zadavateli osobou, která vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele a ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva; veřejný zadavatel má výlučná majetková práva v určité osobě, zejména pokud disponuje sám veškerými hlasovacími právy plynoucími z účasti v takové osobě, nebo pokud taková osoba má právo hospodařit s majetkem veřejného zadavatele, nemá vlastní majetek a výlučně veřejný zadavatel vykonává kontrolu nad hospodařením takové osoby24),

    f) jde o poskytování rozhodčích a smírčích služeb,

    g) jejich předmětem je nabytí či nájem podniku, nebo

    h) se jejich zadávání řídí zvláštními procesními pravidly a jsou zadávány určitému dodavateli či dodavatelům v návaznosti na mezinárodní smlouvu týkající se pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky nebo vyslání ozbrojených sil České republiky na území jiných států, jíž je Česká republika vázána.

    (2) S výjimkou veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti není zadavatel povinen zadávat veřejné zakázky podle tohoto zákona rovněž tehdy, jestliže

    a) jde o veřejné zakázky, které jsou zadávány v rámci zvláštních bezpečnostních opatření77),

    b) jejich předmětem je vydání nebo převod cenných papírů či jiných finančních nástrojů20) nebo jiné operace prováděné zadavatelem za účelem získání peněžních prostředků či kapitálu, popřípadě finanční služby související s takovými operacemi,

    c) jejich předmětem jsou služby poskytované Českou národní bankou při výkonu její působnosti podle zvláštních právních předpisů21),

    d) jde o veřejné zakázky zadávané veřejným zadavatelem, spočívající v nabývání, přípravě, výrobě nebo společné výrobě programového obsahu určeného pro vysílání nebo distribuci, a o veřejné zakázky týkající se vysílacího času,

    e) jejich hlavním účelem je umožnit veřejnému zadavateli poskytování nebo provozování veřejné telekomunikační sítě nebo poskytování veřejných telekomunikačních služeb podle zvláštního právního předpisu22),

    f) jde o veřejné zakázky na služby zadávané veřejným zadavatelem jinému veřejnému zadavateli nebo několika zadavatelům na základě výhradního práva přiznaného zvláštním právním předpisem nebo uděleného na základě zvláštního právního předpisu,

    g) jejich předmětem jsou služby znalce nebo tlumočníka25) ustanoveného příslušným orgánem pro účely soudního, správního, rozhodčího nebo jiného obdobného řízení včetně přípravného řízení trestního,

    h) jsou zadávány podle zvláštních postupů či pravidel mezinárodní organizace, nebo

    i) jsou zadávány podle zvláštních postupů stanovených mezinárodní smlouvou uzavřenou mezi Českou republikou a jiným než členským státem Evropské unie a zahrnují dodávky, služby nebo stavební práce určené pro společnou realizaci nebo využití projektu smluvními stranami; uzavření takové smlouvy sdělí Česká republika Evropské komisi.

    (3) Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti rovněž tehdy, jestliže

    a) jsou zadávány v rámci programů spolupráce ve výzkumu a vývoji, jež společně provádějí Česká republika a alespoň další členský stát Evropské unie při vývoji nového výrobku, a případně i v pozdějších fázích celého či části životního cyklu tohoto výrobku; při uzavírání smluv o těchto programech spolupráce pouze mezi Českou republikou a jinými členskými státy Evropské unie sdělí Česká republika Evropské komisi podíl nákladů na výzkum a vývoj na celkových nákladech daného programu, sdílení nákladů a rovněž zamýšlený případný podíl na nákupech jednotlivých členských států Evropské unie,

    b) v době nasazení ozbrojených sil České republiky nebo ozbrojených bezpečnostních sborů České republiky (dále jen „ozbrojené složky České republiky“) mimo území Evropské unie operační potřeby vyžadují, aby byly zadány dodavatelům umístěným v oblasti těchto operací,

    c) jsou zadávány veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. a) vládě nebo místní správě jiného státu a jejich předmětem jsou

    1. dodávky vojenského či citlivého materiálu,

    2. stavební práce či služby přímo související s dodávkami podle bodu 1 bodu 1,

    3. stavební práce či služby pro výhradně vojenské účely, nebo

    4. citlivé stavební práce či citlivé služby,

    d) jejich předmětem jsou finanční služby s výjimkou pojišťovacích služeb,

    e) jsou zadávány pro účely zpravodajských činností zpravodajských služeb29),

    f) jsou zadávány podle zvláštních postupů stanovených mezinárodní smlouvou uzavřenou mezi Českou republikou a jiným než členským státem Evropské unie, nebo

    g) se jejich zadávání řídí zvláštními procedurálními pravidly mezinárodní organizace, která provádí nákupy pro své vlastní účely, a nebo které musí být zadávány členskými státy v souladu s uvedenými pravidly.

    (4) Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona podlimitní veřejné zakázky

    a) na dodávky nebo na služby přímo související s návštěvami ústavních činitelů jiných států a jimi zmocněných zástupců v České republice,

    b) na stavební práce, dodávky či služby poskytované Vězeňskou službou České republiky České republice,

    c) na dodávky či služby související s poskytováním humanitární pomoci27),

    d) je-li zpravodajskou službou podle zvláštních právních předpisů29),

    e) je-li zastupitelským úřadem České republiky v zahraničí,

    f) je-li jejich předmětem pořízení, údržba nebo obnova majetku České republiky v zahraničí,

    g) je-li jejich předmětem nabytí věci nebo souboru věcí do sbírky muzejní povahy30),

    h) je-li jejich předmětem výroba, koupě nebo oprava zbraní, zbraňových systémů, střeliva nebo zabezpečení dalšího vojenského materiálu pro ozbrojené složky České republiky; seznam vojenského materiálu stanoví prováděcí právní předpis.

    (5) Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6.


    16) Zákon č. 412/2005 Sb. , o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

    19) 19) Zákon č. 130/2002 Sb. , o podpoře výzkumu o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.

    20) Zákon č. 591/1992 Sb. , o cenných papírech o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů ve znění pozdějších předpisů.

    21) Například zákon č. 6/1993 Sb. , o České národní bance o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů ve znění pozdějších předpisů.

    22) Zákon č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).

    24) Například zákon č. 77/1997 Sb. , o státním podniku o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/2000 Sb. , ve znění pozdějších předpisů ve znění pozdějších předpisů.

    25) Zákon č. 36/1967 Sb. , o znalcích a tlumočnících o znalcích a tlumočnících.

    27) Nařízení vlády č. 463/2000 Sb. , o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva, ve znění pozdějších předpisů ve znění pozdějších předpisů.

    29) Zákon č. 153/1994 Sb. , o zpravodajských službách České republiky o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů ve znění pozdějších předpisů.

    30) 30) Zákon č. 122/2000 Sb. , o ochraně sbírek muzejní povahy o ochraně sbírek muzejní povahy, ve znění pozdějších předpisů.

    77) Například zákon č. 239/2000 Sb. , o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb. , o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 241/2000 Sb. , o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů ve znění pozdějších předpisů.

    § 19

    Výjimky z působnosti zákona pro sektorové zadavatele

    (1) Sektorový zadavatel postupuje podle tohoto zákona pouze v případě nadlimitních veřejných zakázek zadávávaných v souvislosti s výkonem relevantní činnosti.

    (2) Tento zákon se nevztahuje na zadávání nadlimitních veřejných zakázek sektorovým zadavatelem, jestliže

    a) jsou zadávány za jiným účelem, než je výkon relevantní činnosti podle § 4 nebo za účelem výkonu relevantní činnosti ve státě, který není členem Evropské unie, pokud nejde o využití sítí nebo geografické oblasti v Evropské unii; sektorový zadavatel je povinen Evropské komisi na její žádost sdělit, na které činnosti se podle jeho názoru vztahuje výjimka podle tohoto písmene,

    b) jsou zadávány za účelem dalšího prodeje nebo pronájmu předmětu veřejné zakázky třetím osobám za předpokladu, že sektorový zadavatel nemá zvláštní či výhradní právo prodávat nebo pronajímat předmět veřejné zakázky a jiné osoby mají možnost předmět veřejné zakázky bez omezení prodávat nebo pronajímat za stejných podmínek jako sektorový zadavatel; sektorový zadavatel je povinen Evropské komisi na její žádost sdělit, na které kategorie zboží nebo činností se podle jeho názoru vztahuje výjimka podle tohoto písmene,

    c) jde o veřejné zakázky na nákup vody, pokud jsou zadávány sektorovým zadavatelem vykonávajícím relevantní činnost podle § 4 odst. 1 písm. d) ,,

    d) jde o veřejné zakázky na dodávku energie nebo paliv pro výrobu energie, pokud jsou zadávány sektorovým zadavatelem vykonávajícím relevantní činnost podle § 4 odst. 1 písm. a), b) nebo c) nebo podle § 4 odst. 1 písm. i) bodu 1 podle § 4 odst. 1 písm. i) bodu 1, nebo

    e) jde o veřejné zakázky na nákup podpůrných služeb podle zvláštního právního předpisu4) pro zajištění systémových služeb a na nákup elektrické energie pro krytí ztrát v přenosové nebo distribuční soustavě, pokud jsou zadávány provozovatelem přenosové či distribuční soustavy.

    (3) Tento zákon se při splnění podmínek uvedených v odstavci 4 odstavci 4 nevztahuje na zadávání nadlimitních veřejných zakázek sektorovým zadavatelem, jestliže

    a) jsou zadávány výhradně přidružené osobě, nebo

    b) jsou zadávány společně několika sektorovými zadavateli za účelem výkonu relevantní činnosti výhradně osobě, která je přidruženou osobou ve vztahu alespoň k jednomu z těchto zadavatelů.

    (4) Podmínkami pro použití odstavce 3 odstavce 3 se rozumí v případě

    a) veřejných zakázek na dodávky skutečnost, že alespoň 80 % průměrného obratu přidružené osoby týkající se příslušných dodávek za předchozí 3 roky je dosaženo poskytováním takových dodávek osobám, ve vztahu k nimž je přidruženou osobou,

    b) veřejných zakázek na služby skutečnost, že alespoň 80 % průměrného obratu přidružené osoby týkající se příslušných služeb za předchozí 3 roky je dosaženo poskytováním takových služeb osobám, ve vztahu k nimž je přidruženou osobou,

    c) veřejných zakázek na stavební práce skutečnost, že alespoň 80 % průměrného obratu přidružené osoby týkající se příslušných stavebních prací za předchozí 3 roky je dosaženo poskytováním takových stavebních prací osobám, ve vztahu k nimž je přidruženou osobou.

    (5) Není-li možno stanovit průměrný obrat za předchozí 3 roky, neboť přidružená osoba vznikla později nebo prokazatelně zahájila příslušnou činnost později, postačí, pokud přidružená osoba splňuje podmínky uvedené v odstavci 4 odstavci 4 za období od svého vzniku, popřípadě za období od zahájení příslušné činnosti, a současně existuje předpoklad splnění těchto podmínek do budoucna, a to zejména na základě podnikatelského plánu.

    (6) Poskytuje-li sektorovému zadavateli stejné nebo podobné dodávky, služby či stavební práce více přidružených osob, stanoví se procentuální podíl podle odstavce 4 odstavce 4 s ohledem na celkový obrat pocházející z poskytování příslušných dodávek, služeb či stavebních prací dosažený všemi těmito přidruženými osobami.

    (7) Tento zákon se dále nevztahuje na nadlimitní veřejné zakázky zadávané

    a) společně několika sektorovými zadavateli (dále jen "sdružený sektorový zadavatel") v souvislosti s výkonem relevantní činnosti jednomu z těchto zadavatelů,

    b) sektorovým zadavatelem sdruženým sektorovým zadavatelům, pokud je sektorový zadavatel jedním z takto sdružených sektorových zadavatelů a pokud se sektoroví zadavatelé sdružili za účelem výkonu relevantní činnosti na dobu nejméně 3 let; příslušná listina o sdružení sektorových zadavatelů musí stanovit závazek sektorových zadavatelů setrvat v takovém sdružení nejméně po dobu 3 let.

    (8) Sektorový zadavatel, který využil či využívá některého z ustanovení odstavců 3 až 7 odstavců 3 až 7, je povinen Evropské komisi na její žádost sdělit

    a) obchodní firmy, názvy či jména a příjmení všech sdružených sektorových zadavatelů,

    b) předmět a cenu příslušných nadlimitních veřejných zakázek a

    c) jakýkoliv důkazní prostředek o tom, že vztah mezi sektorovým zadavatelem a osobou či osobami, jimž byly nadlimitní veřejné zakázky zadány, je v souladu s ustanoveními odstavců 3 až 7 odstavců 3 až 7.


    4) Zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů ve znění pozdějších předpisů.

    § 20

    Hospodářská soutěž související s výkonem relevantní činnosti

    (1) Tento zákon se nevztahuje na zadávání veřejných zakázek souvisejících s výkonem relevantní činnosti sektorového zadavatele, pokud Evropská komise stanovila podle právního předpisu Evropské unie31), že tato relevantní činnost je přímo vystavena hospodářské soutěži na trhu, na nějž není přístup omezen.

    (2) Pokud existuje důvodný předpoklad, že některá z relevantních činností uvedených v § 4 je přímo vystavena hospodářské soutěži na trhu, na nějž není přístup omezen, podá věcně příslušné ministerstvo32) prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen "ministerstvo") nebo příslušný sektorový zadavatel žádost o rozhodnutí v této věci Evropské komisi. Při podání žádosti Evropské komisi postupuje věcně příslušné ministerstvo nebo příslušný sektorový zadavatel podle právního předpisu Evropské unie33) a uvede v podání všechny důležité skutečnosti týkající se zejména právních předpisů či opatření souvisejících s posouzením, zda je relevantní činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na trhu, na nějž není přístup omezen.

    (3) Věcně příslušné ministerstvo je povinno v případě požadavku sektorového zadavatele vykonávajícího příslušnou relevantní činnost posoudit, zda ve vztahu k této činnosti existuje důvodný předpoklad podle odstavce 2 odstavce 2.

    (4) Pokud žádost podává příslušný sektorový zadavatel, zašle kopii žádosti ministerstvu a věcně příslušnému ministerstvu.

    (5) Sektorový zadavatel nezadává podle tohoto zákona veřejné zakázky, pokud mají být zadávány v souvislosti s výkonem příslušné relevantní činnosti sektorového zadavatele, ode dne účinnosti rozhodnutí Evropské komise podle odstavce 1 odstavce 1, na základě kterého je relevantní činnost vyjmuta z působnosti tohoto zákona , popřípadě marným uplynutím lhůty stanovené právním předpisem Evropské unie31) pro takové rozhodnutí.


    31) Čl. 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES Čl. 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES.

    32) 32) Zákon č. 2/1969 Sb. , o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů.

    33) Rozhodnutí Evropské komise 2005/15/ES ze dne 7. ledna 2005 o prováděcích pravidlech k postupu stanovenému článkem 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb.




    Zpět na obsah zákona


    ?
    Zobrazit sloupec 

    Kalkulačka - Výpočet

    Výpočet čisté mzdy

    Důchodová kalkulačka

    Přídavky na dítě

    Příspěvek na bydlení

    Rodičovský příspěvek

    Životní minimum

    Hypoteční kalkulačka

    Povinné ručení

    Banky a Bankomaty

    Úrokové sazby, Hypotéky

    Směnárny - Euro, Dolar

    Práce - Volná místa

    Úřad práce, Mzda, Platy

    Dávky a příspěvky

    Nemocenská, Porodné

    Podpora v nezaměstnanosti

    Důchody

    Investice

    Burza - ČEZ

    Dluhopisy, Podílové fondy

    Ekonomika - HDP, Mzdy

    Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

    Drahé kovy

    Zlato, Investiční zlato, Stříbro

    Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

    Podnikání

    Města a obce, PSČ

    Katastr nemovitostí

    Katastrální úřady

    Ochranné známky

    Občanský zákoník

    Zákoník práce

    Stavební zákon

    Daně, formuláře

    Další odkazy

    Auto - Cena, Spolehlivost

    Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

    Finanční katalog

    Volby, Mapa webu

    English version

    Czech currency

    Prague stock exchange


    Ochrana dat, Cookies

    Vyloučení odpovědnosti

    Copyright © 2000 - 2024

    Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.