Přítomnost při hlavním líčení, § 202, porovnání znění k 1.1.2010
Trestní řád č. 141/1961 Sb.
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce k vložení do Vaší stránky:
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce v kontextu okolních ustanovení k vložení do Vaší stránky:
§ 202
Přítomnost při hlavním líčení
(1) Hlavní líčení se koná za stálé přítomnosti všech členů senátu, zapisovatele a státního zástupce. Přítomnost obžalovaného nebo jiných osob může být zajištěna i prostřednictvím videokonferenčního zařízení; § 111a se užije obdobně.
(2) V nepřítomnosti obžalovaného může se hlavní líčení provést, jen když soud má za to, že lze věc spolehlivě rozhodnout a účelu trestního řízení dosáhnout i bez přítomnosti obžalovaného, a přitom
a) obžaloba byla obžalovanému řádně doručena a obžalovaný byl k hlavnímu líčení včas a řádně předvolán, a
b) o skutku, který je předmětem obžaloby, byl obžalovaný už některým orgánem činným v trestním řízení vyslechnut a bylo dodrženo ustanovení o zahájení trestního stíhání (§ 160 (§ 160) a obviněný byl upozorněn na možnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění vyšetřování (§ 166 odst. 1 (§ 166 odst. 1) . ;
na to a na jiné následky nedostavení (§ 66 a 90) musí být obžalovaný v předvolání upozorněn.
(3) Nedostaví-li se obžalovaný bez řádné omluvy k hlavnímu líčení a soud rozhodne o tom, že se hlavní líčení bude konat v nepřítomnosti obžalovaného, lze v hlavním líčení protokoly o výslechu svědků, znalců a spoluobviněných přečíst nebo obrazové a zvukové záznamy pořízené o jejich výslechu provedeném prostřednictvím videokonferenčního zařízení přehrát za podmínek uvedených v § 211.
(4) Hlavní líčení v nepřítomnosti obžalovaného nelze konat, je-li obžalovaný ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let. V případech nutné obhajoby (§ 36 (§ 36) nelze konat hlavní líčení bez přítomnosti obhájce.
(5) Ustanovení první věty odstavce 4 odstavce 4 se neužije, pokud obžalovaný požádá, aby hlavní líčení bylo konáno v jeho nepřítomnosti. Ustanovení odstavce 3 odstavce 3 se tu užije přiměřeně.
(6) Poškozený a zúčastněná osoba a jejich zmocněnci mají právo se osobně zúčastnit hlavního líčení. Předseda senátu může na nezbytnou dobu omezit účast poškozeného a zúčastněné osoby na hlavním líčení jen, je-li to nezbytné z hlediska objasnění věci, zejména mají-li být vyslechnuti jako svědci, kdy je třeba poškozeného a poté i zúčastněnou osobu zpravidla vyslechnout na počátku dokazování ihned po výslechu obžalovaného a ještě v průběhu dokazování je seznámit s obsahem výpovědi obžalovaného.
Zpět na obsah zákona
kód pro desktop
Příbuzné stránky
- Trestní zákoník č. 40/2009 Sb.
- § 209 paragraf 209 - Trestní zákoník č. 40/2009 Sb.
- § 205 paragraf 205 - Trestní zákoník č. 40/2009 Sb.
- Nebezpečné vyhrožování, § 353 - Trestní zákoník č. 40/2009 Sb.
- Kalkulačka pro OSVČ hlavní činnost za rok 2019 - výpočet daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění
- Příspěvek při pěstounské péči 2022 - kalkulačka
- Ošetřovné 2024 - kalkulačka: celkem 6.399 Kč za 9 dnů ošetřovného při příjmu 40.000 Kč. O 27 Kč více než vloni.
- Přítomnost při hlavním líčení, § 202 - Trestní řád č. 141/1961 Sb., porovnání znění k 1.11.2013
- Přítomnost při hlavním líčení, § 202 - Trestní řád č. 141/1961 Sb.
- Veřejnost hlavního líčení, ODDÍL DRUHÝ - Trestní řád č. 141/1961 Sb.
- Hlavní líčení, HLAVA TŘINÁCTÁ - Trestní řád č. 141/1961 Sb.
?