Peněžitá záruka, § 73a, porovnání znění k 27.4.2012

§ 73a

Peněžitá záruka

(1) Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c) , může orgán rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu též tehdy, jestliže přijme složenou peněžitou záruku, jejíž výši určil. Je-li však obviněný stíhán pro trestný čin vraždy (§ 140 trestního zákoníku (§ 140 trestního zákoníku), těžkého ublížení na zdraví (§ 145 trestního zákoníku (§ 145 trestního zákoníku), mučení a jiného nelidského a krutého zacházení podle § 149 odst. 3, 4 trestního zákoníku , obchodování s lidmi (§ 168 trestního zákoníku (§ 168 trestního zákoníku), loupeže podle § 173 odst. 4 trestního zákoníku , braní rukojmí podle § 174 odst. 3, 4 trestního zákoníku , znásilnění podle § 185 odst. 3, 4 trestního zákoníku , pohlavního zneužití podle § 187 odst. 3, 4 trestního zákoníku , obecného ohrožení podle § 272 odst. 2, 3 trestního zákoníku , vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků (§ 280 trestního zákoníku (§ 280 trestního zákoníku), nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 3, 4 trestního zákoníku , získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290 trestního zákoníku (§ 290 trestního zákoníku), zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny podle § 292 odst. 2, 3 trestního zákoníku , vlastizrady (§ 309 trestního zákoníku (§ 309 trestního zákoníku), rozvracení republiky (§ 310 trestního zákoníku (§ 310 trestního zákoníku), teroristického útoku (§ 311 trestního zákoníku (§ 311 trestního zákoníku), teroru (§ 312 trestního zákoníku (§ 312 trestního zákoníku), sabotáže (§ 314 trestního zákoníku (§ 314 trestního zákoníku), vyzvědačství (§ 316 trestního zákoníku (§ 316 trestního zákoníku), spolupráce s nepřítelem (§ 319 trestního zákoníku (§ 319 trestního zákoníku), válečné zrady (§ 320 trestního zákoníku (§ 320 trestního zákoníku), genocidia (§ 400 trestního zákoníku (§ 400 trestního zákoníku), útoku proti lidskosti (§ 401 trestního zákoníku (§ 401 trestního zákoníku), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402 trestního zákoníku (§ 402 trestního zákoníku), agrese (§ 405a trestního zákoníku), přípravy útočné války (§ 406 trestního zákoníku (§ 406 trestního zákoníku), styků ohrožujících mír (§ 409 trestního zákoníku (§ 409 trestního zákoníku), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411 trestního zákoníku (§ 411 trestního zákoníku), válečné krutosti (§ 412 trestního zákoníku (§ 412 trestního zákoníku), perzekuce obyvatelstva (§ 413 trestního zákoníku (§ 413 trestního zákoníku), plenění v prostoru válečných operací (§ 414 trestního zákoníku (§ 414 trestního zákoníku), zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků (§ 415 trestního zákoníku (§ 415 trestního zákoníku), nebo zneužití vlajky a příměří (§ 416 trestního zákoníku (§ 416 trestního zákoníku), a je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. c) , nelze peněžitou záruku přijmout. Se souhlasem obviněného může peněžitou záruku složit i jiná osoba, musí však být před jejím přijetím seznámena s podstatou obvinění a se skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby.

(2) Na návrh obviněného nebo osoby, která nabízí složení peněžité záruky, orgán uvedený v odstavci 1 odstavci 1 rozhodne, že

a) přijetí peněžité záruky je přípustné, a zároveň s přihlédnutím k osobě a k majetkovým poměrům obviněného nebo toho, kdo za něho složení peněžité záruky nabízí, k povaze a závažnosti trestného činu, pro který je obviněný stíhán, a závažnosti důvodů vazby určí výši peněžité záruky v odpovídající hodnotě od 10 000 Kč výše a způsob jejího složení, nebo

b) vzhledem k okolnostem případu nebo závažnosti skutečností odůvodňujících vazbu nabídku peněžité záruky nepřijímá.

(3) Pokud orgán uvedený v odstavci 1 odstavci 1 rozhodne, že přijetí peněžité záruky je přípustné, může zároveň rozhodnout o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí. Pro případy podle věty první se § 73 odst. 4 až 6 věty první se § 73 odst. 5 až 7 použijí obdobně.

(4) Soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce rozhodne, že peněžitá záruka připadá státu, jestliže obviněný

a) uprchne, skrývá se nebo neoznámí změnu svého pobytu, a znemožní tak doručení předvolání nebo jiné písemnosti soudu, státního zástupce, nebo policejního orgánu,

b) zaviněně se nedostaví na předvolání k úkonu trestního řízení, jehož provedení je bez jeho přítomnosti vyloučeno,

c) opakuje trestnou činnost nebo se pokusí dokonat trestný čin, který dříve nedokonal nebo který připravoval nebo kterým hrozil, nebo

d) se vyhýbá výkonu uloženého trestu odnětí svobody nebo peněžitého trestu nebo výkonu náhradního trestu odnětí svobody za peněžitý trest.

(5) Peněžitou záruku zruší nebo změní její výši na návrh obviněného nebo osoby, která ji složila, anebo i bez návrhu soud nebo státní zástupce, který v té době vede řízení, jestliže pominuly důvody, které k jejímu přijetí vedly, nebo se změnily okolnosti rozhodné pro určení její výše. Rozhodne-li o zrušení peněžité záruky nebo o jejím připadnutí státu, přezkoumá zároveň, zda nejsou dány důvody pro rozhodnutí o vzetí do vazby, a případně provede potřebné úkony.

(6) Nerozhodne-li soud jinak, trvá peněžitá záruka u obviněného, který byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo peněžitému trestu, do dne, kdy obviněný nastoupí výkon trestu odnětí svobody, zaplatí peněžitý trest a náklady trestního řízení; odstavec 7 odstavec 7 tím není dotčen. Nezaplatí-li obviněný peněžitý trest nebo náklady trestního řízení ve stanovené lhůtě, na jejich zaplacení se použijí prostředky z peněžité záruky.

(7) Byla-li odsuzujícím rozsudkem obviněnému uložena povinnost nahradit poškozenému majetkovou škodu nebo nemajetkovou újmu v penězích a poškozený o to ve stanovené lhůtě požádá, peněžitá záruka se poté, co odsouzený splnil své povinnosti uvedené v odstavci 6 odstavci 6, použije k úhradě pohledávky poškozeného. Nepostačují-li prostředky z peněžité záruky k uspokojení pohledávek všech poškozených, tyto pohledávky se uspokojí poměrně.

(8) Jakmile je možno peněžitou záruku použít k úhradě pohledávky poškozeného podle odstavce 7 odstavce 7, soud o tom poškozeného vyrozumí. Nepožádá-li poškozený o využití peněžité záruky k úhradě své pohledávky do tří měsíců od tohoto vyrozumění, peněžitá záruka se vrátí odsouzenému nebo osobě, která peněžitou záruku složila. O tom je třeba poškozeného poučit.

(9) Na důvody, pro které peněžitá záruka může připadnout státu, být použita na zaplacení peněžitého trestu nebo nákladů trestního řízení nebo k uhrazení pohledávky poškozeného, musí být obviněný a osoba, která peněžitou záruku složila, předem upozorněni.