Zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. - seznam paragrafů, porovnání znění k 1.7.2012

Zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb.

Obsah předpisu
Seznam paragrafů
Tisk stránky

Stránka: § 1 - § 40a | § 41 - § 75a | § 76 - § 119 | § 120 - § 163a | § 164 - § 201 | Další stránka

§ 1 Rozsah působnosti (1) Tento zákon upravuje nemocenské pojištění (dále jen "pojištění") pro případ dočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství, péče otce o dítě po jeho narození, ošetřování jiné fyzické osoby nebo ...
§ 2 Účast na pojištění Pojištění se účastní fyzické osoby a) povinně, jde-li o osoby uvedené v § 5 písm. a), b) dobrovolně, jde-li o osoby uvedené v § 5 písm. b) nebo o zahraniční zaměstnance [§ 3 písm. q)].
§ 3 Vymezení některých pojmů V tomto zákoně se rozumí a) pojištěncem fyzická osoba, která je účastna pojištění; za pojištěnce se považuje též fyzická osoba po zániku pojištění, pokud jí plyne ochranná lhůta (§ 15), uplatňuje nárok na dávku ...
§ 4 Druhy dávek Z pojištění se poskytují tyto dávky: a) nemocenské, b) peněžitá pomoc v mateřství, c) dávka otcovské poporodní péče (dále jen "otcovská"), d) ošetřovné, e) dlouhodobé ošetřovné, f) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
§ 5 Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni: a) zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumí 1. zaměstnanci v pracovním poměru, 2. příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České ...
§ 6 Podmínky účasti zaměstnanců na pojištění (1) Zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže a) vykonávají zaměstnání 1. na území České republiky; za výkon zaměstnání na území České republiky se považuje i přechodný výkon práce mimo území České ...
§ 7 Pojištění při zaměstnání malého rozsahu (1) Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž není splněna podmínka uvedená v § 6 odst. 1 písm. b), neboť sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání je nižší než rozhodný ...

§ 7a Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce (1) Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) a byl jim zúčtován započitatelný ...
§ 8 Souběh pojištění z více zaměstnání Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání. Je-li však společník společnosti s ručením omezeným současně jednatelem téže ...
§ 9 Vynětí zaměstnanců z pojištění (1) Z pojištění jsou vyňati zaměstnanci vykonávající zaměstnání v České republice pro a) zaměstnavatele, který požívá diplomatických výsad a imunit, pokud jsou účastni pojištění v jiném státě, b) mezinárodní ...
§ 10 Vznik a zánik pojištění zaměstnanců (1) Pojištění vzniká zaměstnanci dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro zaměstnavatele, a zaniká dnem skončení doby zaměstnání, pokud se nestanoví jinak v odstavcích 2 a 3. (2) U zaměstnance v pracovním ...
§ 11 Podmínky účasti osob samostatně výdělečně činných na pojištění Osoba samostatně výdělečně činná je účastna pojištění, jestliže a) vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky anebo mimo území České republiky, avšak na ...
§ 12 Pojištění při výkonu několika samostatných výdělečných činností Jestliže osoba samostatně výdělečně činná vykonává souběžně několik samostatných výdělečných činností, je z nich pojištěna jen jednou.
§ 13 Vznik a zánik pojištění osob samostatně výdělečně činných (1) Pojištění vzniká osobě samostatně výdělečně činné dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla přihláška podána. (2) Osobě samostatně ...
§ 14 (1) Nárok na dávku vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku na dávku byly splněny v době pojištění. (2) V případě souběhu pojištění se podmínky pro vznik nároku na dávku posuzují v každém pojištění samostatně. Je-li nárok na tutéž dávku, s ...
§ 15 (1) Nemocenské náleží též, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (§ 57) nebo k nařízení karantény (§ 105) došlo po zániku pojištění v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však ...
§ 15a Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže za trvání zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce vznikne dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa nebo dojde k nástupu na peněžitou pomoc v ...
§ 16 Pojištěnec nemá nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, otcovské a ošetřovného za dobu, po kterou a) vykonává v pojištěné činnosti, ze které tyto dávky náleží, práci nebo osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost, b) ...
§ 17 (1) Dávky náleží za kalendářní dny. Výše dávky za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. (2) Má-li zaměstnanec za kalendářní den, v němž vznikl nárok na dávku nebo v němž nárok na dávku zanikl, nárok na započitatelný příjem za ...
§ 18 (1) Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (odstavec
§ 19 (1) Pro účely § 18 odst. 4 až 6 se za vznik pojištění považuje a) u zaměstnance, který je pojištěn při výkonu zaměstnání malého rozsahu (§ 7 odst. 2) nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce (§ 7a odst. 2), nástup tohoto zaměstnance
§ 20 (1) Vznikne-li v případě souběhu více pojištění u pojištěnce, který splňuje podmínky nároku na výplatu téže dávky, s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, z více pojištění (§ 14 odst. 2 věta druhá), nárok na výplatu této ...
§ 21 (1) Denní vyměřovací základ stanovený podle § 18 až 20 se upraví pro výpočet a) nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční
§ 21a zrušen
§ 22 (1) V kalendářním roce činí a) první redukční hranice jednu třicetinu součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše ...
§ 23 Nárok na nemocenské má pojištěnec, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa podle zvláštního právního předpisu 21), trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní
§ 24 Podmínkou nároku na nemocenské z pojištěné činnosti, která je samostatnou výdělečnou činností, je dále účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné podle § 11 alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku dočasné ...
§ 25 Nárok na nemocenské nemá pojištěnec, a) který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost, b) kterému v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost ...
§ 26 (1) Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na ...
§ 27 Po uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26 se nemocenské vyplácí na základě žádosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění podle vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění, který vyplácí nemocenské, ...
§ 28 (1) Nemocenské se poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 ...
§ 29 (1) Výše nemocenského za kalendářní den činí a) 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, b) 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné
§ 29a zrušen
§ 30 Odvedl-li domácký zaměstnanec práci za období, ve kterém trvala jeho dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa alespoň po jeho část, omezí se výše jeho nemocenského za kalendářní dny, které z doby dočasné pracovní neschopnosti nebo ...
§ 31 Výše nemocenského za kalendářní den činí 50 % výše nemocenského stanoveného podle § 29 nebo 30, jestliže si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost a) zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení či fyzický ...
§ 32 (1) Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má a) pojištěnka, která porodila dítě; před porodem má v době nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu nárok na peněžitou pomoc v mateřství těhotná pojištěnka, b) pojištěnec, pokud ...
§ 33 Délka podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství činí a) 28 týdnů u pojištěnky, která dítě porodila, b) 37 týdnů u pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí, přičemž po uplynutí 28 týdnů
§ 34 Počátek a ukončení podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství (1) Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství začíná nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. Nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává a) dnem, který pojištěnka určí v ...
§ 35 Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství v některých případech (1) U pojištěnky, která porodila, nesmí být podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství kratší než 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. (2) Jestliže ...
§ 36 Přerušení výplaty peněžité pomoci v mateřství (1) Peněžitá pomoc v mateřství se nevyplácí a) matce dítěte za dobu, po kterou má na základě dohody uvedené v § 32 odst. 1 písm. e) nárok na peněžitou pomoc v mateřství pojištěnec, s nímž matka ...
§ 37 Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu.
§ 37a zrušen
§ 38 Za rozhodnutí příslušného orgánu podle § 32 odst. 1 písm. b) se považuje a) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jiné osoby 23), b) rozhodnutí soudu o osvojení dítěte 24), c) rozhodnutí soudu o předání dítěte do péče budoucího osvojitele ...
§ 38a (1) Nárok na otcovskou má pojištěnec, který pečuje o dítě, a) jehož je otcem, b) které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku. (2) Nárok ...
§ 38b (1) Podpůrčí doba u otcovské činí 2 týdny. (2) Podpůrčí doba u otcovské začíná nástupem na otcovskou. Nástup na otcovskou podle § 38a odst. 1 nastává dnem, který pojištěnec určí v období podle § 38a odst. 4 vět první a třetí. Jestliže ...
§ 38c Výše otcovské za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu.
§ 38d Za rozhodnutí příslušného orgánu o převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů se považují rozhodnutí podle § 38 písm. a) až e) a g) až i) a rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče.
§ 39 (1) Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu a) ošetřování 1. dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo 2. jiné fyzické osoby, jejíž zdravotní stav z důvodu nemoci ...
§ 40 (1) Podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle a) 9 kalendářních dnů, b) 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku. (2) Podpůrčí doba
§ 40a zrušen