KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ STANDARDNÍHO FONDU, ČÁST PÁTÁ
Zákon o kolektivním investování č. 189/2004 Sb.
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce k vložení do Vaší stránky:
ČÁST PÁTÁ
KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ STANDARDNÍHO FONDU
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
(1) Standardní fond shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti a může mít formu pouze otevřeného podílového fondu.
(2) Standardní fond nemusí shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti, pokud do jím vydávaných podílových listů investují alespoň 2 standardní fondy nebo zahraniční standardní fondy více než 85 % svého majetku.
(3) Standardní fond
a) investuje shromážděné peněžní prostředky do majetku uvedeného v § 26 při dodržení zásad rozložení rizika spojeného s investováním podle tohoto zákona,
b) odkupuje podílové listy na žádost podílníka s použitím svého majetku; jednání standardního fondu, kterým se zajišťuje, aby se kurz nebo cena podílového listu tohoto fondu na regulovaném trhu významně nelišila od aktuální hodnoty, se považuje za rovnocenné odkupování podílových listů.
zrušen
ZPŮSOB INVESTOVÁNÍ STANDARDNÍHO FONDU
Skladba majetku
(1) Standardní fond investuje pouze do likvidních
a) investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které jsou přijaty k obchodování
1. na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě Evropské unie, nebo
2. na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, nebo se s nimi obchoduje na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, vedeném Českou národní bankou,
b) investičních cenných papírů z nové emise, jestliže
1. podmínky emise obsahují závazek, že bude podána žádost o přijetí k obchodování na trzích uvedených v písmeni a) a jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, vedeném Českou národní bankou a
2. žádost o jejich přijetí k obchodování na trzích uvedených v písmeni a) bude podána tak, aby tento cenný papír byl přijat k obchodování do 1 roku ode dne, ke kterému bylo ukončeno jeho vydávání,
c) cenných papírů vydávaných standardním fondem, pokud podle statutu tohoto standardního fondu může být investováno nejvýše 10 % hodnoty jeho majetku do cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo cenných papírů vydávaných speciálním fondem, který splňuje podmínky uvedené v písmeni d) bodech 1 až 3 a investuje do stejných druhů majetku jako standardní fond, rozkládá riziko spojené s investováním, odkupuje cenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných papírů na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty,
d) cenných papírů vydávaných speciálním fondem, který investuje do stejných druhů majetku jako standardní fond, rozkládá riziko spojené s investováním a odkupuje cenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných papírů na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty, za předpokladu, že
1. má povolení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo, a podléhá dohledu, který Česká národní banka považuje za rovnocenný dohledu členského státu Evropské unie, a je zajištěna spolupráce mezi Českou národní bankou a tímto orgánem dohledu,
2. ochrana vlastníků cenných papírů vydávaných tímto speciálním fondem je rovnocenná ochraně poskytované vlastníkům cenných papírů vydávaných standardním fondem; tento speciální fond musí zejména dodržovat ustanovení o zákazu vypůjčování, půjčování a prodeji majetku (§ 33 až 35) a jeho majetek je účetně oddělen ve smyslu § 16 odst. 1,
3. vypracovává a uveřejňuje pololetní zprávu a výroční zprávu obdobně jako standardní fond,
4. jeho statut umožňuje investovat nejvýše 10 % hodnoty jeho majetku do cenných papírů vydávaných standardním fondem a cenných papírů vydávaných speciálním fondem, který splňuje podmínky uvedené v bodech 1 až 3 a investuje do stejných druhů majetku jako standardní fond, rozkládá riziko spojené s investováním, odkupuje cenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných papírů na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty,
e) vkladů, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínovaných vkladů se lhůtou splatnosti nejdéle 1 rok u banky nebo zahraniční banky, která má sídlo ve státě, který vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti podle práva Evropské unie, nebo pravidel, která Česká národní banka považuje za rovnocenná,
f) finančních derivátů včetně rovnocenných nástrojů, s nimiž je spojeno právo na vypořádání v penězích, přijatých k obchodování na trzích uvedených v písmeni a),
g) finančních derivátů nepřijatých k obchodování na trzích uvedených v písmeni a), za předpokladu, že
1. podkladovým aktivem těchto derivátů jsou nástroje uvedené v písmenech a) až i), finanční indexy, úrokové sazby, měnové kurzy nebo měny, které může standardní fond podle statutu nabývat do svého majetku,
2. druhou smluvní stranou obchodu je instituce, která podléhá dohledu a náleží k některé z kategorií institucí schválených Českou národní bankou a uvedených v seznamu České národní banky,
3. tyto deriváty jsou denně oceňovány spolehlivým a ověřitelným způsobem a standardní fond má možnost je kdykoliv zpeněžit nebo uzavřít za částku, které lze dosáhnout mezi informovanými stranami za obvyklých tržních podmínek,
h) nástrojů peněžního trhu jiných než uvedených v písmeni a), za předpokladu, že regulace jejich emise nebo emitenta zabezpečuje ochranu investorů nebo úspor a že
1. byly vydány nebo zaručeny centrální, regionální nebo místní správní jednotkou členského státu Evropské unie, centrální bankou některého členského státu Evropské unie, Evropskou centrální bankou, Evropskou unií, Evropskou investiční bankou, státem nebo členem federálního státu, které nejsou členskými státy Evropské unie, nebo mezinárodní organizací, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie,
2. byly vydány emitentem, jehož cenné papíry jsou přijaté k obchodování na trzích uvedených v písmeni a),
3. byly vydány nebo zaručeny osobou, která podléhá dohledu orgánu dohledu členského státu Evropské unie, nebo osobou, která podle posouzení České národní banky podléhá obdobnému dohledu, nebo
4. byly vydány emitentem, který patří k některé z kategorií emitentů schválených Českou národní bankou a uvedených v seznamu České národní banky, za předpokladu, že osoba, která do nich investuje, požívá obdobnou ochranu jako osoba investující do nástroje peněžního trhu uvedeného v bodě 1, 2 nebo 3, jestliže emitentem je společnost, jejíž vlastní kapitál odpovídá hodnotě alespoň 10 000 000 EUR, která uveřejňuje účetní závěrku , která je sestavena podle zákona upravujícího účetnictví, a která je součástí skupiny společností, z nichž alespoň jedna je emitentem akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, a která zajišťuje financování této skupiny nebo prostřednictvím emise cenných papírů zajišťuje financování společností, smluvních vztahů nebo obdobných struktur zřízených za účelem sekuritizace, které využívají bankovní službu či produkt zajištěné finanční institucí, která je osobou uvedenou v bodě 3,
i) investičních cenných papírů, které nesplňují podmínky podle písmen a) nebo b), a nástrojů peněžního trhu, které nesplňují podmínky podle písmen a) a h), a to až do výše 10 % hodnoty majetku standardního fondu.
(2) Standardní fond nesmí mít v majetku drahé kovy, certifikáty, které je zastupují, ani jiné deriváty než finanční deriváty.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na kvalitativní kritéria investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, do kterých může investovat standardní fond podle odstavce 1 a podřízený standardní fond.
Rozložení a omezení rizika spojeného s investováním
(1) Standardní fond musí
a) používat postupy, které mu umožňují kdykoliv sledovat míru rizika pozic a jejich vliv na celkové riziko spojené s investováním,
b) používat postupy pro přesné a objektivní hodnocení rizika spojeného s investováním do finančních derivátů podle § 26 odst. 1 písm. g),
c) informovat Českou národní banku o druzích finančních derivátů, do nichž investoval, a o rizikách spojených s těmito investicemi, kvantitativních omezeních a metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto finanční deriváty.
(2) Standardní fond může používat techniky a nástroje vztahující se k investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu za předpokladu, že slouží k efektivnímu obhospodařování jeho majetku.
(3) Používáním technik a nástrojů podle odstavce 2 se standardní fond nesmí odchýlit od způsobu investování uvedeného ve statutu.
(4) Standardní fond musí zajistit, aby otevřené pozice vztahující se k finančním derivátům nepřesáhly jeho vlastní kapitál.
(5) Pro účely výpočtu limitů podle § 28 se vezmou v úvahu podkladová aktiva finančních derivátů; to neplatí pro podkladová aktiva, jako jsou finanční indexy nebo finanční kvantitativně vyjádřené ukazatele, za předpokladu dodržení pravidel stanovených prováděcím právním předpisem podle odstavce 8.
(6) Rizika spojená s investováním podle odstavců 4 a 5 se vypočtou s ohledem na současnou hodnotu podkladových aktiv, na riziko spojené s druhou smluvní stranou, na předpokládané budoucí pohyby trhu a na dobu, ve které musejí být pozice uzavřeny.
(7) Pokud investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu obsahuje derivát, standardní fond tento derivát zohlední při sledování míry rizika spojeného s investováním. Při nabývání takových investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu standardní fond dodržuje pravidla pro nabývání derivátů stanovená prováděcím právním předpisem podle odstavce 8.
(8) Prováděcí právní předpis stanoví
a) druhy, limity, způsob používání a požadavky na kvalitativní kritéria technik a nástrojů, které může standardní fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku,
b) postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s investováním a způsob, periodicitu a lhůty plnění informační povinnosti o
1. druzích finančních derivátů nepřijatých k obchodování na trzích uvedených v § 26 odst. 1 písm. a), které má standardní fond v majetku, a rizicích s nimi spojenými,
2. kvantitativních omezeních a metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto finanční deriváty,
c) požadavky na kvalitativní kritéria investičního cenného papíru nebo nástroje peněžního trhu obsahujícího derivát, do kterého může standardní fond investovat.
(1) Investiční cenné papíry a nástroje peněžního trhu vydané jedním emitentem mohou tvořit nejvýše 5 % hodnoty majetku standardního fondu, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Standardní fond může, pokud to má uvedeno ve statutu, limit podle odstavce 1 zvýšit a investovat
a) do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem až 10 % hodnoty svého majetku, jestliže součet investic, u nichž standardní fond využil tuto výjimku, nepřekročí 40 % hodnoty jeho majetku,
b) do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem až 35 % hodnoty svého majetku, jestliže tyto cenné papíry vydal nebo za ně převzal záruku členský stát Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotka členského státu Evropské unie, stát, který není členským státem Evropské unie, nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie,
c) do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky vydaných jednou bankou nebo zahraniční bankou, které mají sídlo v členském státě Evropské unie a podléhá dohledu tohoto státu chránícímu zájmy vlastníků dluhopisů, až 25 % hodnoty svého majetku; tuto výjimku může standardní fond využít, jestliže peněžní prostředky získané emisí těchto dluhopisů jsou investovány do takových druhů majetku, které do doby splatnosti dluhopisů kryjí závazky emitenta spojené s jejich emisí, a které mohou být v případě platební neschopnosti emitenta přednostně použity k vyplacení jistiny dluhopisu a úroku; součet investic, u nichž standardní fond tuto výjimku využil, nesmí překročit 80 % hodnoty jeho majetku.
(3) Investice podle odstavce 2 písm. b) a c) se nezahrnují do limitu 40 % podle odstavce 2 písm. a).
(4) Vklady u jedné banky nebo zahraniční banky, která splňuje podmínky uvedené v § 26 odst. 1 písm. e) nesmějí tvořit více než 20 % hodnoty majetku standardního fondu.
(5) Riziko spojené s druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty podle § 26 odst. 1 písm. g) nesmí překročit
a) 10 % hodnoty majetku standardního fondu, jestliže druhou smluvní stranou je banka nebo zahraniční banka, která má sídlo ve státě, který vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti podle práva Evropské unie, nebo pravidel, která Česká národní banka považuje za rovnocenná, nebo
b) 5 % hodnoty majetku standardního fondu, jestliže druhou smluvní stranou je jiná osoba než banka nebo zahraniční banka podle písmena a).
(6) Součet investic do investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, vkladu u tohoto emitenta a rizika spojeného s tímto emitentem jako druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty podle § 26 odst. 1 písm. g) nesmí překročit 20 % hodnoty majetku standardního fondu. Tím nejsou dotčena ustanovení odstavce 2 písm. b) a c).
(7) Limity stanovené v odstavcích 1 až 6 nelze sčítat a investice týkající se jednoho emitenta nesmějí překročit 35 % hodnoty majetku standardního fondu.
(8) Pro účely výpočtu limitů podle odstavců 1 až 7 se emitenti patřící do skupiny, za kterou se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka, považují za jednoho emitenta. V případě investic do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných skupinou emitentů, za kterou se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka, může být limit podle odstavce 2 písm. a) zvýšen až na 20 %.
(9) Akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti a dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydané jedním emitentem mohou tvořit až 20 % hodnoty majetku standardního fondu, který podle statutu kopíruje složení indexu akcií nebo dluhopisů uznaného Českou národní bankou na základě toho, že tento index je
a) tvořen dostatečným počtem emitentů akcií a nebo dluhopisů,
b) dostatečně reprezentativní pro trh, který jej používá,
c) uveřejňován způsobem, jakým jsou uveřejňovány kurzy akcií nebo dluhopisů, které index tvoří.
(10) Standardní fond může zvýšit limit uvedený v odstavci 9 až na 35 %, pokud mu to umožňuje statut a jestliže je to odůvodněno výjimečnými podmínkami trhu, na kterém obchodování s cennými papíry uvedenými v odstavci 9 převažuje. Zvýšení limitu je možné pouze pro cenné papíry vydané jedním emitentem.
(11) Požadavky na kvalitativní kritéria podmínek, za kterých standardní fond kopíruje složení indexu akcií anebo dluhopisů uznaného Českou národní bankou podle odstavce 9, stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Standardní fond může, pokud to má uvedeno ve statutu, investovat až 100 % hodnoty svého majetku do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku členský stát Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotka členského státu Evropské unie, stát, který není členským státem Evropské unie nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie. Česká národní banka povolí tuto výjimku, jestliže pokládá ochranu akcionářů nebo podílníků tohoto standardního fondu za rovnocennou ochraně akcionářů nebo podílníků standardního fondu dodržujícího limity podle § 28. Standardní fond, kterému Česká národní banka povolila tuto výjimku, musí mít v majetku cenné papíry nejméně 6 různých emisí, přičemž cenné papíry z jedné emise nesmí tvořit více než 30 % hodnoty majetku tohoto standardního fondu.
(2) Standardní fond, kterému byla povolena výjimka podle odstavce 1, ve statutu a v propagačních sděleních výrazně a srozumitelně uvede, jakou výjimku mu Česká národní banka udělila, včetně uvedení státu, regionální nebo místní správní jednotky nebo mezinárodní organizace, které vydaly cenné papíry nebo převzaly záruku za cenné papíry, které mohou tvořit více než 35 % hodnoty majetku tohoto standardního fondu.
(1) Standardní fond může investovat až 20 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydávaných jedním standardním fondem nebo jedním speciálním fondem.
(2) Investice do cenných papírů vydávaných speciálními fondy nesmějí přesáhnout celkem 30 % hodnoty majetku investujícího standardního fondu.
(1) Standardní fond může jako podřízený standardní fond investovat až 100 % svého majetku do cenných papírů vydávaných jedním řídícím standardním fondem, pokud
a) to má uvedeno ve statutu,
b) tato investice dosahuje alespoň 85 % hodnoty jeho majetku,
c) se dohodl s řídícím standardním fondem na skutečnostech podle § 35b,
d) je zajištěna spolupráce mezi jeho depozitářem a depozitářem řídícího standardního fondu za účelem řádného plnění povinností obou depozitářů; to se nevyžaduje, mají-li oba fondy stejného depozitáře,
e) je zajištěna spolupráce mezi jeho auditorem a auditorem řídícího standardního fondu za účelem řádného plnění povinností obou auditorů; to se nevyžaduje, mají-li oba fondy stejného auditora, a
f) řídící standardní fond není podřízeným standardním fondem a ani neinvestuje do cenných papírů vydávaných podřízenými standardními fondy.
(2) Dohoda o spolupráci podle odstavce 1 písm. d) a e) se řídí právním řádem státu, jehož právním řádem se řídí dohoda mezi podřízeným standardním fondem a řídícím standardním fondem (§ 35b odst. 1). Pokud pravidla jednání mezi podřízeným standardním fondem a řídícím standardním fondem upravuje vnitřní předpis investiční společnosti (§ 35b odst. 2), depozitáři a auditoři podřízeného standardního fondu a řídícího standardního fondu v dohodě o spolupráci podle odstavce 1 písm. d) a e) určí, zda se tato dohoda řídí právním řádem domovského státu podřízeného standardního fondu nebo řídícího standardního fondu.
(3) Majetek, který podřízený standardní fond neinvestuje do cenných papírů vydávaných řídícím standardním fondem, může investovat pouze do majetkových hodnot uvedených v § 26 odst. 1 písm. e) a za účelem efektivního obhospodařování majetku také do majetkových hodnot uvedených v § 26 odst. 1 písm. f) a g).
(4) Prováděcí právní předpis stanoví kvalitativní požadavky na spolupráci depozitářů podle odstavce 1 písm. d) a auditorů podle odstavce 1 písm. e).
(1) Investiční společnost může do svého majetku a majetku obhospodařovaných standardních fondů nabýt celkem akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti, s nimiž je spojen nejvýše 5% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech jejich emitenta.
(2) Standardní fond, který má ve svém majetku akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti, jejichž emitent má sídlo v jiném členském státě Evropské unie, dodržuje omezení pro nabývání významného vlivu na řízení emitenta stanovená právními předpisy tohoto členského státu.
(3) Standardní fond nesmí do svého majetku nabýt
a) více než 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo z celkového počtu akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na společnosti, které vydal jeden emitent a s nimiž nejsou spojena hlasovací práva,
b) více než 10 % z celkové jmenovité hodnoty dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, které vydal jeden emitent,
c) více než 25 % z celkové jmenovité hodnoty nebo celkového počtu cenných papírů vydaných jedním standardním fondem nebo vydaných jedním speciálním fondem,
d) více než 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo celkového počtu nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem.
(4) Limity podle odstavce 3 písm. b) až d) nemusejí být dodrženy při nabytí cenných papírů do majetku standardního fondu, jestliže v této době nelze zjistit jejich celkovou jmenovitou hodnotu nebo celkový počet, a to po dobu nezbytně nutnou.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 3 nemusejí být dodržena, jde-li o
a) investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku členský stát Evropské unie nebo jeho regionální nebo místní správní jednotka,
b) investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku stát, který není členským státem Evropské unie, nebo
c) investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu vydané mezinárodními organizacemi, jejichž členem je alespoň jeden členský stát Evropské unie.
(1) Standardní fond nemusí dodržet skladbu svého majetku podle § 26 až 31 při uplatňování přednostního práva na upisování investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku.
(2) Česká národní banka může schválit statut, který umožňuje, aby se standardní fond při dodržení principu rozložení rizika spojeného s investováním odchýlil od omezení stanovených v § 28 až 30a na dobu nejdéle 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření podílového fondu nebo schválení změny statutu (§ 84a odst. 7).
(3) Pokud standardní fond nedodrží skladbu svého majetku podle § 26 až 31 z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva na upisování investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku, musí s přihlédnutím k zájmům svých podílníků zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby svého majetku s § 26 až 31.
Standardní fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle 6 měsíců. Souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 10 % hodnoty majetku fondu. Tím není dotčen limit podle § 27 odst. 4.
(1) Majetek standardního fondu nesmí být použit k poskytnutí půjčky, úvěru, daru, zajištění závazku třetí osoby nebo k úhradě závazku, který nesouvisí s jeho obhospodařováním. Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení § 26 a 27.
(2) Standardní fond může nabývat investiční cenné papíry, cenné papíry vydávané jiným fondem kolektivního investování, finanční deriváty a nástroje peněžního trhu podle § 26 odst. 1 písm. b) a h), i když nebyly plně splaceny.
Standardní fond nesmí uzavírat smlouvy o prodeji investičních nástrojů, které nemá ve svém majetku.
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ŘÍDÍCÍHO STANDARDNÍHO FONDU A PODŘÍZENÉHO STANDARDNÍHO FONDU
(1) Podřízený standardní fond, kterému Česká národní banka schválila změnu statutu (§ 84a odst. 7), uveřejní oznámení, které obsahuje
a) prohlášení o tom, že standardnímu fondu byla schválena změna statutu (§ 84a odst. 7),
b) informaci, kde lze nalézt aktualizované sdělení klíčových informací tohoto fondu a aktualizované sdělení klíčových informací řídícího standardního fondu,
c) den, ke kterému předpokládá překročení limitu podle § 30 odst. 1, a
d) informaci o právu na odkoupení podílového listu za částku podle odstavce 2 a lhůtu, po kterou jej lze uplatnit.
(2) Informace uvedené v oznámení podle odstavce 1 současně s jejich uveřejněním poskytne podřízený standardní fond rovněž podílníkům.
(3) Uveřejněním oznámení podle odstavce 1 vzniká podílníkům tohoto standardního fondu právo na odkoupení podílového listu bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům spojeným s odkoupením podílového listu.
(4) Uplynutím 30 dnů od uveřejnění oznámení podle odstavce 1
a) zaniká právo na odkoupení podle odstavce 3; podřízený standardní fond může stanovit lhůtu delší, v takovém případě zaniká právo na odkoupení uplynutím této lhůty, a
b) podřízený standardní fond může začít investovat více než 20 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydávaných řídícím standardním fondem.
(5) Řídící standardní fond může podřízenému standardnímu fondu, pokud se na tom dohodnou, vydávat podílové listy směnou za investiční nástroje, které má podřízený standardní fond ve svém majetku, a odkupovat tyto jím vydávané podílové listy od podřízeného standardního fondu směnou za investiční nástroje, které má ve svém majetku.
(6) Způsob, jakým mají být podílníkům poskytnuty informace podle odstavce 1, stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Podřízený standardní fond a řídící standardní fond se dohodnou na pravidlech jednání mezi nimi.
(2) Dohoda podle odstavce 1 se nevyžaduje, jsou- -li oba standardní fondy obhospodařovány stejnou investiční společností. V takovém případě postačí, pokud pravidla jednání mezi nimi upraví vnitřní předpis této investiční společnosti.
(3) Je-li domovským státem podřízeného standardního fondu i řídícího standardního fondu Česká republika, řídí se dohoda podle odstavce 1 právním řádem České republiky.V jiných případech podřízený standardní fond a řídící standardní fond v dohodě podle odstavce 1 určí, zda se tato dohoda řídí právním řádem domovského státu podřízeného standardního fondu nebo řídícího standardního fondu.
(4) Investiční společnosti obhospodařující podřízený standardní fond na vlastní náklady poskytne podílníkovi podřízeného standardního fondu kopii dohody nebo vnitřního předpisu podle odstavců 1 a 2.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví kvalitativní požadavky na dohodu podle odstavce 1 a vnitřní předpis podle odstavce 2.
(1) Česká národní banka informuje podřízený standardní fond o
a) každém zjištěném porušení povinností řídícího standardního fondu,
b) každé pokutě, opatření k nápravě nebo jiném opatření podle tohoto nebo jiného právního předpisu, které uložila řídícímu standardnímu fondu, investiční společnosti, která obhospodařuje řídící standardní fond, depozitáři řídícího standardního fondu, a to s uvedením důvodu uložení tohoto opatření nebo pokuty, a
c) každém kárném opatření, které auditorovi řídícího standardního fondu udělila Komora auditorů České republiky.
(2) Česká národní banka informuje podřízený standardní fond také o tom, že orgán dohledu jiného státu uložil osobě uvedené v odstavci 1 pokutu, opatření k nápravě nebo jiné opatření, pokud se v souvislosti s výkonem dohledu nad finančním trhem tuto informaci dozví, a to s uvedením důvodu uložení tohoto opatření nebo pokuty.
POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ EVROPSKÉ UNIE
(1) Investiční společnost, která hodlá poskytovat službu v hostitelském státě prostřednictvím organizační složky, je povinna tuto skutečnost předem oznámit České národní bance.
(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a) hostitelský stát, ve kterém má být organizační složka umístěna,
b) plán obchodní činnosti obsahující zejména druhy a rozsah služeb, které mají být v hostitelském státě poskytovány,
c) popis řídicího a kontrolního systému včetně organizačního uspořádání organizační složky a, pokud investiční společnost hodlá v hostitelském státě obhospodařovat zahraniční standardní fond, pravidla pro vyřizování stížností a reklamací investorů, plnění informačních povinností a popis opatření přijatých pro zajištění výkonu práv investorů v hostitelském státě,
d) adresu organizační složky, na které mohou být požadovány informace a dokumenty,
e) údaje o vedoucím organizační složky.
(3) Jestliže Česká národní banka nemá námitky proti umístění organizační složky investiční společnosti v hostitelském státě, je povinna sdělit do 2 měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2, v případě, že investiční společnost hodlá poskytovat službu podle § 15 odst. 3 a 4 písm. a), informovat orgán dohledu hostitelského státu též o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry a v případě, že investiční společnost hodlá vykonávat některou z činností, které jsou obvykle součástí obhospodařování majetku fondu kolektivního investování, Česká národní banka příslušný orgán hostitelského státu dále informuje o rozsahu povolení investiční společnosti a o případných omezeních, která je investiční společnost povinna při obhospodařování zahraničního standardního fondu dodržovat. O sdělení údajů podle odstavce 2 orgánu dohledu hostitelského státu Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje investiční společnost.
(4) Investiční společnost může začít poskytovat své služby v hostitelském státě ode dne, kdy jí orgán dohledu hostitelského státu sdělí informační povinnosti, nebo po uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy orgán dohledu hostitelského státu obdrží od České národní banky údaje podle odstavce 2.
(5) Jestliže Česká národní banka nepovažuje umístění organizační složky investiční společnosti v hostitelském státě za vhodné z důvodu její organizační struktury nebo finanční situace investiční společnosti ve vztahu k obchodnímu plánu organizační složky, zašle do 2 měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 investiční společnosti rozhodnutí o tom, že odmítá sdělit orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
(6) Investiční společnost, která má organizační složku umístěnou na území hostitelského státu, oznámí České národní bance a příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. b) až e) nejpozději 1 měsíc přede dnem jejího provedení; pokud investiční společnost nemůže tuto lhůtu z objektivních důvodů dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu. Při posuzování změn se použije odstavec 3 obdobně.
(7) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu , ve kterém investiční společnost obhospodařuje zahraniční standardní fond, o tom, že investiční společnost hodlá svěřit obhospodařování majetku zahraničního fondu kolektivního investování nebo některou činnost související s kolektivním investováním jiné osobě (§ 78).
(8) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu také o každé změně údajů poskytnutých v souladu s odstavcem 3.
(1) Investiční společnost, která hodlá poskytovat služby v hostitelském státě bez umístění organizační složky, je povinna tuto skutečnost předem oznámit České národní bance.
(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a) hostitelský stát, ve kterém investiční společnost hodlá poskytovat služby,
b) plán obchodní činnosti obsahující zejména druhy a rozsah služeb, které hodlá oznamovatel poskytovat, včetně popisu řídicího a kontrolního systému, a pokud investiční společnost hodlá v hostitelském státě obhospodařovat zahraniční standardní fond, pravidla pro vyřizování stížností a reklamací investorů, plnění informačních povinností a popis opatření přijatých pro zajištění výkonu práv investorů v hostitelském státě.
(3) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 předá údaje uvedené v tomto oznámení příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu a v případě, že investiční společnost vykonává činnost podle § 15 odst. 3 a 4 písm. a), předá též informaci o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry a v případě, že investiční společnost hodlá vykonávat některou z činností, které jsou obvykle součástí obhospodařování majetku fondu kolektivního investování, Česká národní banka příslušný orgán hostitelského státu dále informuje o rozsahu povolení této investiční společnosti a o případných omezeních, která je investiční společnost povinna při obhospodařování zahraničního standardního fondu dodržovat; § 36 odst. 3 věta druhá se použije obdobně.
(4) Investiční společnost může začít poskytovat své služby v hostitelském státě, jakmile orgán dohledu tohoto státu obdrží od České národní banky oznámení podle odstavce 1, nebo po uplynutí lhůty podle odstavce 3.
(5) Investiční společnost, která poskytuje služby na území hostitelského státu, oznámí České národní bance a příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. b) před jejím provedením.
(6) Investiční společnost, která hodlá veřejně nabízet podílové listy standardního fondu v hostitelském státě prostřednictvím jiné k tomu oprávněné osoby, oznámí tuto skutečnost předem České národní bance.
(7) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu, ve kterém investiční společnost obhospodařuje zahraniční standardní fond, o tom, že investiční společnost hodlá svěřit obhospodařování majetku tohoto zahraničního standardního fondu nebo některou činnost související s takovým obhospodařováním jiné osobě (§ 78).
(8) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu o každé změně skutečností podle odstavce 3.
Česká národní banka poskytne orgánu dohledu hostitelského státu, pokud o to požádá, údaje potřebné pro výkon dohledu nad investiční společností, zejména
a) údaje o každé vedoucí osobě investiční společnosti nebo údaje o vedoucím organizační složky investiční společnosti umístěné na území hostitelského státu,
b) údaje o každé osobě, která má podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech investiční společnosti,
c) údaje o vázaných zástupcích, pomocí nichž investiční společnost hodlá v tomto hostitelském státě provádět své činnosti.
POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB ZAHRANIČNÍ INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTÍ V ČESKÉ REPUBLICE
(1) Zahraniční investiční společnosti, která hodlá poskytovat své služby v České republice prostřednictvím organizační složky, Česká národní banka
a) zašle neprodleně informaci o tom, že obdržela od orgánu dohledu , který udělil této zahraniční investiční společnosti povolení k činnosti, údaje týkající se zamýšleného poskytování služeb touto osobou v České republice,
b) sdělí do 2 měsíců ode dne, kdy obdržela údaje podle písmene a), které povinnosti, stanovené tímto zákonem (§ 41) a zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu, je při poskytování těchto služeb povinna dodržovat.
(2) Zahraniční investiční společnost může začít poskytovat služby v České republice prostřednictvím organizační složky ode dne, kdy jí Česká národní banka sdělila které povinnosti, stanovené tímto zákonem (§ 41) a zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu, je při poskytování těchto služeb povinna dodržovat, nebo po uplynutí lhůty podle odstavce 1 písm. b).
(1) Zahraniční investiční společnost, která hodlá poskytovat služby v České republice bez umístění organizační složky, Česká národní banka informuje neprodleně o tom, že obdržela od orgánu dohledu, který této zahraniční investiční společnosti udělil povolení k činnosti, údaje týkající se zamýšleného poskytování služeb touto osobou v České republice.
(2) Zahraniční investiční společnost může začít poskytovat služby v České republice bez umístění organizační složky
a) ode dne, kdy Česká národní banka obdrží od orgánu dohledu, který této zahraniční investiční společnosti udělil povolení k činnosti, údaje týkající se poskytování služeb touto zahraniční investiční společností v České republice, nebo
b) po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy údaje týkající se poskytování služeb touto zahraniční investiční společností v České republice obdržel orgán dohledu, který této zahraniční investiční společnosti udělil povolení k činnosti.
(1) Zahraniční investiční společnost může v České republice vytvářet a obhospodařovat standardní fondy. Speciální fondy může vytvářet nebo obhospodařovat pouze osoba založená podle českého práva.
(2) Zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České republice, je povinna
a) uveřejňovat v České republice dokumenty a informace, které uveřejňuje podle práva Evropské unie, ve státě, ve kterém má sídlo,
b) plnit povinnosti zahraniční osoby poskytující investiční služby v České republice stanovené zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu, pokud poskytuje investiční službu podle § 15 odst. 3 nebo 4,
c) oznamovat České národní bance nejméně 1 měsíc předem každou změnu v údajích o organizační složce uvedených v § 36 odst. 2 písm. c) až e), pokud je organizační složka v České republice umístěna, a dále rovněž předem každou změnu v plánu obchodní činnosti,
d) dodržovat pravidla jednání při obhospodařování majetku fondu kolektivního investování a pravidla pro sdružování obchodů stanovená tímto zákonem [§ 75 a § 74a odst. 4 písm. d)], pokud poskytuje služby v České republice prostřednictvím organizační složky.
(3) Informace podle odstavce 1 písm. b) se uveřejňují za každou investiční službu a připojuje se k nim údaj za Českou republiku.
(4) Pokud zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České republice, nemůže lhůtu podle odstavce 1 písm. c) z objektivních důvodů dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu.
(5) Česká národní banka informuje zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České republice, o každé změně informačních povinností.
Zahraniční investiční společnost používá při poskytování služeb v České republice stejné označení, jaké používá ve státě, ve kterém má sídlo. V případě možnosti záměny jí může Česká národní banka uložit povinnost doplnit rozlišující označení.
VEŘEJNÉ NABÍZENÍ CENNÝCH PAPÍRŮ VYDÁVANÝCH ZAHRANIČNÍM STANDARDNÍM FONDEM V ČESKÉ REPUBLICE
Zahraniční standardní fond smí v České republice nabízet jím vydávané cenné papíry ode dne, kdy obdrží sdělení orgánu dohledu svého domovského státu, že České národní bance odeslal oznámení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci při dohledu v oblasti kolektivního investování, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování (dále jen „nařízení o dohledu v oblasti kolektivního investování“)10).
10) Čl. 1 nařízení Komise (EU) č. 584/2010.
(1) Zahraniční standardní fond, který hodlá veřejně nabízet jím vydávané cenné papíry v České republice, musí mít uzavřenou smlouvu s bankou, pobočkou zahraniční banky, obchodníkem s cennými papíry nebo osobou uvedenou v § 24 odst. 5 nebo v § 28 odst. 6 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu; smlouva musí upravovat způsob
a) vyplácení výnosů z cenných papírů vydávaných tímto fondem,
b) odkupování cenných papírů vydávaných tímto fondem,
c) vyplácení podílů vlastníkům cenných papírů, které tento fond vydal, pro případ, že se fond zrušuje,
d) uveřejňování informací, které je tento fond povinen uveřejňovat.
(2) Zahraniční standardní fond informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o změně smlouvy podle odstavce 1.
(1) Zahraniční standardní fond, který veřejně nabízí jím vydávané cenné papíry v České republice, uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) statut a sdělení klíčových informací,
b) výroční zprávu a pololetní zprávu,
c) údaj o částkách, za které vydává a odkupuje cenné papíry vydané zahraničním standardním fondem.
(2) Povinnost stanovenou v odstavci 1 plní i zahraniční standardní fond, který v minulosti veřejně nabízel jím vydávané cenné papíry v České republice a svou činnost v České republice ukončil, mají-li investoři v České republice tyto cenné papíry ve svém vlastnictví.
(3) Dokumenty podle odstavce 1 písm. a) a b) a údaj podle odstavce 1 písm. c), jakož i veškeré jejich změny, jsou uveřejňovány stejným způsobem, jakým jsou uveřejňovány srovnatelné dokumenty a údaje standardním fondem podle tohoto zákona, pokud není dále stanoveno jinak.
(4) Sdělení klíčových informací je uveřejňováno v českém jazyce, nebo v jiném jazyce, jehož použití pro tyto účely Česká národní banka povolí. Ostatní dokumenty a údaje uvedené v odstavci 1 mohou být uveřejňovány podle rozhodnutí zahraničního standardního fondu v českém jazyce, v jazyce, jehož použití pro tyto účely Česká národní banka povolí, nebo v anglickém jazyce.
(5) Četnost uveřejňování údaje o částce podle odstavce 1 písm. c) se řídí právem domovského státu tohoto fondu.
(6) Zahraniční standardní fond, uvedený v odstavci 1, České národní bance neprodleně oznámí jakoukoli změnu stanov, statutu či sdělení klíčových informací a sdělí jí, kde lze tyto dokumenty nalézt v elektronické podobě. Oznámení poskytne zahraniční standardní fond písemně České národní bance dříve, než bude příslušná změna provedena.
VEŘEJNÉ NABÍZENÍ CENNÝCH PAPÍRŮ VYDÁVANÝCH STANDARDNÍM FONDEM V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ EVROPSKÉ UNIE
(1) Investiční společnost, která hodlá veřejně nabízet podílové listy vydávané standardním fondem, který obhospodařuje, v hostitelském státě, je povinna předem oznámit tuto skutečnost České národní bance.
(2) Oznámení podle odstavce 1 se vyhotovuje v anglickém jazyce, pokud se Česká národní banka s orgánem dohledu hostitelského státu nedohodne jinak. Náležitosti oznámení a způsob oznamování skutečnosti podle odstavce 1 vymezuje nařízení o dohledu v oblasti kolektivního investování10).
(3) K oznámení podle odstavce 1 se přiloží tyto doklady:
a) sdělení klíčových informací podílového fondu v jazyce, ve kterém lze předkládat dokumenty příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu, a
b) statut, poslední výroční zpráva a následující pololetní zpráva podílového fondu, jestliže vznikla povinnost ji vyhotovit, a to, podle uvážení investiční společnosti, v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu, nebo v anglickém jazyce.
(4) Česká národní banka ověří, že oznámení podle odstavce 1 splňuje požadavky, které vymezuje nařízení o dohledu v oblasti kolektivního investování10), a že jsou k němu přiloženy doklady podle odstavce 3. V opačném případě vyzve investiční společnost k doplnění oznámení.
(5) Česká národní banka odešle oznámení podle odstavce 1 a doklady podle odstavce 3 orgánu dohledu hostitelského státu do 10 pracovních dnů ode dne, kdy obdržela oznámení podle odstavce 1, popřípadě jeho doplnění podle odstavce 4. O odeslání oznámení bez zbytečného odkladu informuje investiční společnost. K oznámení přiloží Česká národní banka potvrzení o tom, že standardní fond splňuje předpoklady, na jejichž základě udělila povolení k jeho vytvoření; potvrzení se vyhotovuje v anglickém jazyce, pokud se s orgánem dohledu hostitelského státu nedohodne Česká národní banka jinak. Postup České národní banky pro odeslání oznámení a dokladů, jakož i náležitosti potvrzení vymezuje nařízení o dohledu v oblasti kolektivního investování11).
(6) Investiční společnost může začít veřejně nabízet podílové listy vydávané standardním fondem v hostitelském státě ode dne, kdy obdrží sdělení České národní banky, že příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu odeslala oznámení podle odstavce 1 a doklady podle odstavce 3.
(7) Veřejné nabízení podílových listů bez umístění organizační složky v hostitelském státě se nepovažuje za poskytování služeb v tomto státě.
10) Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.
11) Čl. 2 až 5 nařízení Komise (EU) č. 584/2010.
INFORMOVÁNÍ EVROPSKÉ KOMISE
(1) Česká národní banka informuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy)17) (dále jen „Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“) a prostřednictvím Ministerstva financí Evropskou komisi
a) o počtu a druzích případů, ve kterých podle § 36 odst. 5 odmítla sdělit orgánu dohledu členského státu Evropské unie údaje o investiční společnosti, která měla zájem poskytovat na jeho území služby prostřednictvím organizační složky,
b) o počtu a druzích případů, ve kterých neudělila zahraniční investiční společnosti povolení k vytvoření podílového fondu nebo nepovolila, aby investiční společnost nebo zahraniční investiční společnost převedla podílový fond, který obhospodařuje, do obhospodařování zahraniční investiční společnosti, a
c) o opatřeních k nápravě a sankcích, které uložila zahraniční investiční společnosti podle tohoto zákona (§ 116 odst. 3).
(2) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a prostřednictvím Ministerstva financí Evropskou komisi o faktických i právních obtížích, s nimiž se obvykle setkávají
a) standardní fondy při veřejném nabízení jimi vydávaných cenných papírů ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie, nebo
b) investiční společnosti při poskytování svých služeb ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie.
17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES.
Česká národní banka zašle Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy a prostřednictvím Ministerstva financí Evropské komisi seznam druhů dluhopisů a cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, do kterých standardní fond může investovat podle § 28 odst. 2 písm. c), a základní charakteristiky případných záruk za tyto cenné papíry.
Zpět na obsah zákona
?
