Odpočet daně, Díl 10, porovnání znění k 1.1.2006

Díl 10

Odpočet daně

§ 72

Nárok na odpočet daně

(1) Nárok na odpočet daně má plátce, pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti. Nárok na uplatnění odpočtu daně vzniká dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu.

(2) Plátce má nárok na uplatnění je oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatých zdanitelných přijatého zdanitelného plnění, která které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování

a) zdanitelných plnění, u kterých vzniká povinnost přiznat daň na výstupu dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku,

b) plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku,

c) plnění v rámci své ekonomické činnosti s místem plnění mimo tuzemsko, pokud u těchto přijatých zdanitelných plnění by plátce měl nárok na odpočet daně, pokud jestliže by se zdanitelná plnění uskutečnila s místem plnění v tuzemsku, nebo

d) plnění uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) až j) a l) až u) § 54 odst. 1 písm. a) až j), l) až u) a y) a v § 55 pro zahraniční osobu, která neuskutečňuje ekonomickou činnost v tuzemsku s místem plnění ve třetí zemi, nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží, nebo

e) plnění uvedených v § 13 odst. 10 písm. a), b § 13 odst. 7 písm. a), c) b), e) a f) d) a e) a v § 14 odst. 5.

(2) Daní na vstupu u přijatého zdanitelného plnění se rozumí daň uplatněná podle tohoto zákona

a) na zboží, které plátci bylo nebo má být dodáno, nebo službu, která mu byla nebo má být poskytnuta,

b) na zboží, které bylo plátcem pořízeno z jiného členského státu anebo dovezeno ze třetí země, nebo

c) v § 14 odst. 5 písm. a) až d) případě plnění podle § 13 odst. 4 písm. b).

(3) Uplatněním odpočtu daně U pořízení vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem plátce, se rozumí uvedení odpočtu pro účely daně v daňovém přiznání. z přidané hodnoty za částku daně na vstupu považuje

a) částka 420 000 Kč, pokud daň na vstupu podle odstavce 2 je u pořízení tohoto automobilu nejméně 420 000 Kč, nebo

b) daň na vstupu podle odstavce 2, pokud není částka daně na vstupu určena podle písmene a).

(4) U technického zhodnocení vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem, podle § 4 odst. 4 písm. d) bodu 4 se pro účely daně z přidané hodnoty za částku daně na vstupu považuje

a) částka 0 Kč, pokud součet daně na vstupu podle odstavce 2 u pořízení vybraného osobního automobilu, u něhož bylo technické zhodnocení provedeno, a daně na vstupu podle odstavce 2 u předcházejících technických zhodnocení je nejméně 420 000 Kč,

b) daň na vstupu podle odstavce 2 v případě kladného nebo nulového rozdílu mezi

1. částkou 420 000 Kč a

2. součtem daně na vstupu podle odstavce 2 u pořízení vybraného osobního automobilu, u něhož bylo technické zhodnocení provedeno, a daně na vstupu podle odstavce 2 u předcházejících technických zhodnocení a u tohoto technického zhodnocení, nebo

c) daň na vstupu podle odstavce 2 snížená o absolutní hodnotu rozdílu určeného postupem podle písmene b), pokud se rozdíl určený postupem podle písmene b) stane po provedení daného technického zhodnocení záporným.

(5) Nárok na odpočet daně vzniká plátci okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat.

(6) Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci, které nelze podle zvláštního právního předpisu53) uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou plnění podle § 13 odst. 7 písm. c).

(7) Plátce má nárok na odpočet daně v plné výši u přijatých zdanitelných přijatého zdanitelného plnění, která které použije výhradně pro uskutečnění plnění uvedených v odstavci 2. Pokud plátce přijatá zdanitelná plnění použije jak k uskutečnění plnění uvedených v odstavci 2, tak i uskutečňování plnění uvedených v § 75 odst. 1, je povinen krátit odpočet daně způsobem uvedeným v § 76 odstavci 1.

(5) Pokud (8) Použije-li plátce přijatá zdanitelná přijaté zdanitelné plnění použije jak pro uskutečnění své ekonomické činnosti účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely s ní nesouvisející, má je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně pouze jen v poměrné výši odpovídající rozsahu části připadající na použití pro ekonomickou činnost. Pokud plátce u těchto přijatých zdanitelných plnění uplatní nárok s nárokem na odpočet daně (dále jen "odpočet daně v plné výši částečné výši"), považuje pokud zákon nestanoví jinak. Příslušná výše odpočtu daně v částečné výši se stanoví postupem podle § 75 nebo 76.

(9) Vybraným osobním automobilem se část přijatých zdanitelných plnění, kterou použije pro účely nesouvisející s jeho ekonomickou činností, za dodání zboží daně z přidané hodnoty rozumí vozidlo kategorie M1 podle § 13 odst. 4 písm. a) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel78), které není sanitním ani pohřebním automobilem, ani není pořízeno za poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. a) účelem provozování silniční motorové dopravy na základě koncese.

(6) Pro nárok na uplatnění odpočtu daně u přijatých plnění osvobozených od daně

---

53) § 25 odst. 1 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., u kterých byla plátcem ve znění pozdějších předpisů.

78) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, který uskutečnil jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato plnění vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, uplatněna daň na výstupu o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a nelze provést opravu výše daně podle § 49 odst. 2, platí odstavce 1 až 5 obdobně č.

595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES, v platném znění.

§ 73

Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně

(1) Plátce prokazuje nárok Pro uplatnění nároku na odpočet daně daňovým dokladem, který byl vystaven plátcem a byl zaúčtován podle zvláštního právního předpisu,50) popřípadě evidován podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví. V případě splátkového nebo platebního kalendáře je tato podmínka splněna zaúčtováním jednotlivých částek uvedených na těchto daňových dokladech, popřípadě jejím zaevidováním podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví. plátce povinen splnit tyto podmínky:

(2) Nárok na odpočet

a) při odpočtu daně lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo přijaté zdanitelné plnění nebo ve kterém byla přijata platba plátcem kterou vůči němu uplatnil jiný plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění mít daňový doklad, pokud k přijetí došlo před uskutečněním zdanitelného plnění.

(3) Nárok na odpočet daně má plátce u přijatých zdanitelných plnění, u kterých

b) při dovozu zboží vznikla daňová povinnost nebo povinnost přiznat daň podle § 23. Nárok na odpočet odpočtu daně, kterou plátce uplatnil při dovozu zboží lze uplatnit nejdříve poskytnutí zdanitelného plnění osobou povinnou k dani neusazenou v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla daň vyměřena tuzemsku nebo přiznána. Plátce prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem, který byl zaúčtován podle zvláštního právního předpisu50), popřípadě evidován podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví. V případech vzniku povinnosti přiznat daň podle § 23 odst. 3 a 4 jiným plátcem, anebo kterou plátce prokazuje nárok na odpočet daně uvedením daně v evidenci pro daňové účely.

(4) Pokud není dovezené zboží propuštěno do celního režimu, ve kterém vznikla povinnost vyměřit daň uplatnil při dovozu pořízení zboží z jiného členského státu, nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém bylo doručeno rozhodnutí celního orgánu o vyměření daně. Nárok na odpočet daně lze uplatnit, pokud je daň při dovozu zboží zaplacena, údaj o zaplacení daně při dovozu zboží je celním orgánem na rozhodnutí uveden přiznat a toto rozhodnutí bylo zaúčtováno podle zvláštního právního předpisu,50) popřípadě evidováno podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví.

(5) Pro uplatnění nároku na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, u kterých byla vyměřena daň při dovozu, musí mít daňový doklad; nemá-li plátce daňový doklad s vyznačeným datem propuštění zboží, s výjimkou, kdy daňovým dokladem je jiné rozhodnutí celního orgánu. Pokud je daň dodatečně vyměřena podle § 44 odst. 1, lze odpočet daně uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla daň dodatečně vyměřena.

(6) Plátce má nárok na odpočet daně u dovezených osobních automobilů propuštěných do režimu dočasného použití, za podmínek stanovených v odstavci 3, pokud je tento režim ukončen jejich zpětným vývozem do třetí země.

(7) Nárok na odpočet prokázat jiným způsobem,

c) při odpočtu daně má plátce při pořízení dovozu zboží z jiného členského státu, pokud mu při tomto pořízení vznikla povinnost přiznat je-li plátce povinen tuto daň. Plátce při pořízení zboží z jiného členského státu prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem podle § 35, který byl zaúčtován podle zvláštního právního předpisu,50) popřípadě evidován přiznat podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví § 23 odst. 2 až 4, daň přiznat a který byl vystaven osobou registrovanou k dani v jiném členském státě. Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období mít daňový doklad, ve kterém plátci vznikla povinnost přiznat daň podle § 25.

(8) Nárok na odpočet

d) při odpočtu daně má plátce při poskytnutí služby dovozu zboží, není-li plátce povinen postupovat podle § 15 § 23 odst. 2 až 4, pokud mu při tomto poskytnutí vznikla povinnost přiznat vyměřenou daň. Plátce zaplatit a mít daňový doklad, nebo

e) při poskytnutí služby podle § 15 prokazuje nárok na odpočet odpočtu daně daňovým dokladem podle § 31 nebo 32, který byl zaúčtován podle zvláštního právního předpisu,50) popřípadě evidován kterou plátce uplatnil v případě plnění podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví § 13 odst. 4 písm. b), daň přiznat a který byl vystaven osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou povinnou k dani. Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období mít daňový doklad; nemá-li plátce daňový doklad, ve kterém plátci vznikla povinnost přiznat daň podle § 24 lze nárok prokázat jiným způsobem.

(9) Pokud u plnění vznikla povinnost přiznat daň na výstupu ke dni přijetí platby plátcem, který uskutečňuje zdanitelné plnění, dojde k vrácení platby a zdanitelné plnění se přitom neuskuteční, nemá plátce (2) Plátce je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně nejdříve za zdaňovací období, ve kterém jsou splněny podmínky podle odstavce 1. Jestliže již plátce uplatnil nárok

(3) Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí lhůty, je povinen podat dodatečné daňové přiznání na zvýšení daňové povinnosti, pokud již neprovedl opravu odpočtu daně na základě daňového dobropisu která činí 3 roky.

(10) U plátců, kteří uskutečňují zdanitelná plnění společně Lhůta pro uplatnění nároku na základě smlouvy o sdružení10) nebo jiné obdobné smlouvy odpočet daně počne běžet prvním dnem měsíce následujícího po zdaňovacím období, uplatňuje ve kterém nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých k činnosti sdružení určený účastník, který vede evidenci za sdružení podle § 100 odst. 3 vznikl. Plátci podnikající společně na základě smlouvy o sdružení mohou uplatňovat Po uplynutí této lhůty je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu u přijatých zdanitelných přijatého zdanitelného plnění použitých pro činnost sdružení jednotlivě, pokud uskutečňují zdanitelná plnění

a) mu vznikla povinnost tuto daň přiznat, ke kterým použijí tato přijatá zdanitelná nebo

b) toto zdanitelné plnění. Uskutečněná zdanitelná použije pro účely plnění plátci uvádějí ve svých daňových přiznáních podle § 13 odst. 4 písm. b). Jestliže je uplatňován

(4) Plátce, který má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně jednotlivými účastníky sdružení, musí být těmito účastníky uplatněna daň na výstupu ve vztahu k určenému účastníkovi sdružení v částečné výši, který přiznává daň na výstupu za činnost celého sdružení.

(11) Nárok je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně lze uplatnit v řádném daňovém přiznání u tohoto plnění nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve. Lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně nejdříve uplatněn podle odstavce 3 tím není dotčena. Po uplynutí této lhůty lze Lhůta podle věty první se neuplatní, pokud plátce má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně uplatnit v dodatečném daňovém přiznání krácené výši a vypořádací koeficient podle § 76 odst. 7 nebo 9 vypočtený z údajů za zdaňovací období roku kalendářní rok, ve kterém mohl být nárok nejdříve uplatněn. Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího v jehož některém ze zdaňovacích období, ve kterém mohl být nárok nejdříve uplatněn nejdříve, je roven nebo vyšší než 95 %, s výjimkou případu, kdy přijatým zdanitelným plněním je dlouhodobý majetek.

(12) Daňový (5) Neobsahuje-li doklad pro prokázání nároku na odpočet daně musí obsahovat všechny náležitosti stanovené tímto zákonem. Pokud doklad neobsahuje všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, prokazuje se lze nárok podle zvláštního právního předpisu prokázat jiným způsobem.51)

---

10) § 829 a násl. občanského zákoníku.

48) Zákon č. 202/1990 Sb.

(6) Převyšuje-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu výši daně, která má být uplatněna podle tohoto zákona, o loteriích a jiných podobných hrách je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani, ve znění pozdějších předpisů která má být uplatněna podle tohoto zákona.

50) § 3 odst. 1 zákona o účetnictví, ve znění zákona č. 353/2001 Sb.

51) § 31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb. Je-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu nižší, než která má být uplatněna podle tohoto zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve znění pozdějších předpisů výši odpovídající dani uvedené na daňovém dokladu.

§ 74

Nárok na odpočet Oprava odpočtu daně při změně režimu

(1) Osoba povinná k dani Pokud se plátce, která pro něhož se stane plátcem uskutečnilo, nebo mělo být uskutečněno plnění, ve lhůtě pro opravu základu daně dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl, že nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, je oprávněna uplatnit nárok na základě kterých dojde ke snížení uplatněného odpočtu daně, je povinen uplatněný odpočet daně u obchodního majetku evidovaného ke dni účinnosti uvedenému na osvědčení o registraci snížit. To neplatí, pokud plátce provedl opravu odpočtu daně podle odstavce 2 nebo 3. Opravu odpočtu daně plátce prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným dokladem souvisejícím s opravou, popřípadě jiným způsobem uvedeným v § 72 až 77.

(2) Odpočet Uplatnil-li plátce odpočet daně je možno uplatnit pouze u obchodního majetku pořízeného za posledních 12 měsíců přede dnem účinnosti uvedeném z částky úplaty poskytnuté před uskutečněním zdanitelného plnění a ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohl nárok na osvědčení o registraci. Podmínkou pro uplatnění odpočtu odpočet daně jsou daňové doklady z poskytnuté úplaty uplatnit nejdříve, se dozvěděl nebo doklady vystavené plátcem, které obsahují částku za dovědět měl a mohl, že dané zdanitelné plnění se neuskuteční a úplata není vrácena, ani použita na úhradu jiného plnění, která je včetně povinen provést opravu odpočtu daně.

(3) Nárok na Uplatnil-li plátce odpočet daně se uplatní ze zdanitelného plnění spočívajícího v daňovém přiznání za první zdaňovací převodu jednoúčelového poukazu a ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období po dni účinnosti uvedeném, ve kterém mohl nárok na osvědčení o registraci odpočet daně z tohoto zdanitelného plnění uplatnit nejdříve, se dozvěděl nebo dovědět měl a mohl, že tento poukaz nepoužije jako úplatu za skutečné předání zboží nebo poskytnutí služby, ani jej nepřevede, je povinen provést opravu odpočtu daně.

(4) Při výpočtu nároku na odpočet Opravu odpočtu daně se u obchodního majetku vymezeného v § 78 odst. 2 postupuje obdobně jako podle § 78 odst. 5 s tím odstavců 1 až 3 plátce provede za zdaňovací období, že daní na vstupu je daň vypočtená podle § 37 odst. 2. Pro výpočet nároku na odpočet daně ve kterém se použije u pořizovaného nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku a nedokončeného dlouhodobého nehmotného majetku hodnota podle zvláštního právního předpisu,2) u zásob pořizovací cena podle zvláštního právního předpisu,2) u majetku vytvořeného vlastní činností, s výjimkou majetku vymezeného v § 78 odst. 2, vlastní náklady o skutečnostech rozhodných pro tuto opravu dozvěděl nebo reprodukční pořizovací cena podle zvláštního právního předpisu2) dozvědět měl a daň se vypočte podle § 37 písm. b). U obchodního majetku nabytého vkladem se pro výpočet nároku na odpočet daně u jednotlivých v předchozích větách uvedených druhů majetku použije částka, která byla v době jeho vložení základem daně u vkladatele mohl.

(5) Při zrušení registrace je plátce povinen snížit nárok na odpočet daně z obchodního majetku evidovaného, nebo který měl být evidován, ke dni zrušení registrace V případě přijetí zdanitelného plnění, pokud u tohoto majetku nebo jeho části uplatnil odpočet kterého je základ daně. Při výpočtu částky snížení nároku na podle § 37a záporný, je plátce původně uplatněný odpočet daně se použije § 72 až 77. Tato povinnost se týká i dovezeného zboží povinen snížit za zdaňovací období, které plátce užívá na základě smlouvy ve kterém se o finančním pronájmu, pokud bylo propuštěno do režimu volného oběhu skutečnostech rozhodných pro tuto opravu dozvěděl nebo dozvědět měl a není k datu zrušení registrace součástí obchodního majetku plátce mohl.

(6) Plátce je povinen vypočtenou částku snížení nároku Zjistil-li plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, že ve lhůtě pro opravu základu daně nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, na základě kterých dojde ke zvýšení uplatněného odpočtu daně, je oprávněn uplatněný odpočet daně uvést v daňovém přiznání zvýšit. Tuto opravu odpočtu daně je plátce oprávněn provést nejdříve za poslední zdaňovací období registrace, ve kterém mu byl doručen opravný daňový doklad. Tuto opravu odpočtu daně nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se oprava základu daně jako samostatné zdanitelné plnění považuje za uskutečněné.

(7) Při výpočtu částky snížení nároku na odpočet daně u obchodního majetku vymezeného v § 78 odst. 2 se postupuje obdobně Byl-li plátci doručen opravný daňový doklad podle § 78 odst. 5. U pořizovaného nedokončeného dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku a u zásob § 45 odst. 5, je částka snížení nároku na odpočet daně ve výši uplatněného oprávněn provést opravu odpočtu daně u tohoto majetku. U majetku vytvořeného vlastní činností, s výjimkou majetku vymezeného v § 78 odst. 2, se částka snížení pokud u původně uplatněného odpočtu ještě neuplynula lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně vypočte podle § 37 odst. 1 z vlastních nákladů nebo reprodukční pořizovací ceny podle zvláštního právního předpisu.2) .

---

2) § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb.

§ 74a

Oprava odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky

(1) Pokud se dlužník, který je plátcem, dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl, že nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem nebo dodatečné opravy základu daně, na základě kterých dojde ke snížení uplatněného odpočtu daně, ve lhůtě pro daný způsob opravy základu daně, je povinen uplatněný odpočet daně snížit.

(2) Opravu odpočtu daně podle odstavce 1 dlužník prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným způsobem.

(3) Provedl-li dlužník opravu odpočtu daně podle odstavce 1, je dlužník, který je plátcem, oprávněn provést opravu odpočtu daně, pokud nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravy základu daně nebo zrušení opravy základu daně, které mají za následek zvýšení opraveného odpočtu daně, a to nejdříve za zdaňovací období, ve kterém mu byl doručen opravný daňový doklad.

(4) Opravu odpočtu daně podle odstavce 3 lze provést v případě dodatečné opravy základu daně, která je provedena na základě postoupení pohledávky pouze do výše základu daně stanoveného z částky, kterou uhradil dlužník postupníkovi.

(5) Opravu odpočtu daně podle odstavce 3 lze provést do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se oprava základu daně, změna výše opravy základu daně, dodatečná oprava základu daně nebo zrušení opravy základu daně považují jako samostatná zdanitelná plnění za uskutečněná.

(6) Opravu odpočtu daně podle odstavce 3 dlužník prokazuje opravným daňovým dokladem.

§ 75

Přijatá plnění, u nichž nemá plátce nárok na odpočet Způsob výpočtu odpočtu daně v poměrné výši

(1) Nárok na uplatnění odpočtu daně nemá Použije-li plátce u přijatých zdanitelných přijaté zdanitelné plnění, která použije k uskutečnění jak pro účely svých uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně uvedených v § 51, a to včetně uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku tak pro jiné účely, má nárok na odpočet daně pouze v rámci své ekonomické činnosti s místem poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro účely svých uskutečněných plnění mimo tuzemsko, pokud tento zákon nestanoví jinak [§ 72 odst. 2 písm. d)]. Tím není dotčeno ustanovení § 76.

(2) Plátce nemá dále V případě přijatého zdanitelného plnění, které není pořízením dlouhodobého majetku, určeného pro uskutečněná plnění, které plátce použije zčásti rovněž pro svou osobní spotřebu nebo pro osobní spotřebu svých zaměstnanců, si plátce může zvolit, že uplatní nárok na odpočet daně při pořízení osobního automobilu v plné výši. Část přijatého zdanitelného plnění, kterou použije pro svou osobní spotřebu nebo pro osobní spotřebu svých zaměstnanců, a to i při pořizování formou finančního pronájmu a při technickém zhodnocení osobního automobilu podle zvláštního právního předpisu.52) Zákaz odpočtu se nevztahuje na nákup osobních automobilů plátcem poté považuje za účelem jejich dalšího prodeje a finančního pronájmu dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) nebo za poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. a). Zákaz

(3) Příslušná výše odpočtu daně v poměrné výši se nevztahuje rovněž vypočte jako součin daně na pořízení osobních automobilů určených vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na vývoz plátcem odpočet daně v poměrné výši, a podílu použití tohoto plnění pro účely svých uskutečněných plnění (dále jen "poměrný koeficient"). Plátce však nemá Poměrný koeficient se vypočítá jako procentní podíl zaokrouhlený na celé procento nahoru.

(4) Nelze-li v okamžiku uplatnění odpočtu daně stanovit výši poměrného koeficientu podle skutečného podílu použití, stanoví ji plátce kvalifikovaným odhadem. Po skončení kalendářního roku, ve kterém po uskutečnění zdanitelného plnění plátce byl oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně, pokud osobní automobil pořízený za účelem dalšího prodeje, tento nárok uplatnil a to i přijaté zdanitelné plnění použil, plátce do hodnoty poměrného koeficientu zohlední skutečný podíl použití tohoto zdanitelného plnění pro účely uskutečněných plnění v daném roce. Odchyluje-li se poměrný koeficient vypočtený podle skutečného použití od poměrného koeficientu stanoveného odhadem o více než 10 procentních bodů, výše uplatněného odpočtu daně se opraví.

(5) V případě jeho pořízení formou finančního pronájmu, použije pro účel že plátce uplatnil odpočet daně z poskytnuté úplaty před pořízením dlouhodobého majetku, u kterého nemá má nárok na odpočet daně.

(3) Plátce nemá v poměrné výši, v jiném roce, než ve kterém je po pořízení tohoto majetku nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých pro reprezentaci oprávněn uplatnit, která nelze zahrne do částky opravy podle zvláštního právního předpisu53) uznat od stavce 4 rovněž rozdíl ve výši nároku na odpočet daně vyplývající z rozdílu mezi hodnotami poměrných koeficientů za výdaje vynaložené k dosažení příslušné roky, zajištění a udržení příjmů pokud se tyto hodnoty odchylují o více než 10 procentních bodů. Obdobně plátce postupuje i v případě uplatnění odpočtu daně u každého jednotlivého přijatého plnění, které se stalo součástí pořízeného dlouhodobého majetku.

---

52) § 33 zákona č. 586/1992 Sb.

(6) Je-li vypočtená částka opravy podle odstavce 4 nebo 5 kladná, ve znění zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb. a zákona č. 168/1998 Sb.

53) § 25 odst. 1 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb. je plátce oprávněn výši uplatněného odpočtu daně opravit, je-li záporná, je plátce povinen výši uplatněného odpočtu daně opravit. Opravu plátce provede za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.

kterém po uskutečnění zdanitelného plnění je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně, jehož se oprava týká.

§ 76

Způsob krácení odpočtu výpočtu nároku na odpočet daně v krácené výši

(1) U přijatých zdanitelných plnění, u kterých je Použije-li plátce povinen krátit přijaté zdanitelné plnění v rámci svých ekonomických činností jak pro plnění s nárokem na odpočet daně podle § 72 odst. 4 (dále jen "krácená plnění") uvedená v § 72 odst. 1, se poměrná část tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku i mimo tuzemsko, s výjimkou plnění uvedených v § 72 odst. 1 písm. d), má nárok na odpočet daně pouze v krácené výši odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně.

(2) Příslušná výše odpočtu daně v krácené výši se vypočte jako součin daně na vstupu u krácených přijatého zdanitelného plnění za příslušné zdaňovací období, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v krácené výši, a koeficientu. Dojde-li k souběhu nároku na odpočet daně v krácené výši podle tohoto ustanovení a nároku na odpočet daně v poměrné výši podle § 75, použije se pro výpočet výše odpočtu daně v krácené výši namísto částky daně na vstupu částka odpočtu daně v poměrné výši stanovená postupem podle § 75.

(2) (3) Koeficient podle odstavce 2 věty první se vypočítá vypočte jako procentní podíl, v jehož

a) čitateli je součet částek bez základů daně za veškerá nebo hodnot plnění plátcem uskutečněná uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně uvedená uvedených v § 72 odst. 2 písm. a) až d) a ve § 72 odst. 1,

b) jmenovateli je celkový součet údajů hodnoty v čitateli a součet veškerých součtu hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně uvedených v § 75 odst. 1, popřípadě upravený podle odstavce 3.

Do součtu částek bez základů daně za uskutečněná nebo hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně se pro účely tohoto ustanovení započítávají také přijaté platby úplaty, pokud z těchto přijatých plateb úplat plátci vznikla povinnost přiznat daň nebo uskutečnění přiznat plnění. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na dvě desetinná místa celé procento nahoru.

(3) (4) Do výpočtu koeficientu se nezapočítávají

a) prodej dlouhodobého hmotného dodání nebo poskytnutí dlouhodobého nehmotného majetku, který pokud tento majetek plátce používal využíval pro svou ekonomickou činnost; to neplatí, je-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti plátce,

b) finanční činnosti podle § 54 poskytnutí finančních služeb, dodání nemovité věci a nájem nemovité věci, a to pouze v případě, že tato plnění pokud jsou příležitostnou nebo vedlejší doplňkovou činností plátce uskutečňovanou příležitostně,

c) příležitostný převod nebo nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor plnění podle § 56 § 13 odst. 4 písm. b).

(4) Pokud je součet uskutečněných plnění bez nároku na odpočet daně, která se započítávají do jmenovatele koeficientu, popřípadě upravený (5) Je-li hodnota ve jmenovateli podílu vypočteného podle odstavce 3 kladný kladné číslo a celkový součet údajů hodnota v jeho čitateli koeficientu je nulový nula nebo záporný záporné číslo, potom se je koeficient považuje za roven nule 0 %. Pokud je součet uskutečněných plnění bez nároku na odpočet daně, která se započítávají do jmenovatele koeficientu, popřípadě upravený podle odstavce 3, nulový Je-li hodnota ve jmenovateli tohoto podílu nula nebo záporný záporné číslo a celkový součet cen hodnota v jeho čitateli koeficientu je nulový nula nebo kladný kladné číslo, potom se je koeficient považuje za roven jedné 100 %.

(5) Pokud je Je-li koeficient vypočtený podle odstavců 1 až 4 odstavce 3 roven 0, 95 nebo vyšší než 95 %, považuje se za roven jedné a plátce za příslušné zdaňovací období u krácených zdanitelných plnění má nárok na uplatnění odpočtu daně v plné výši 100 %.

(6) Ve zdaňovacím období běžného Pro výpočet nároku na odpočet daně v krácené výši ve zdaňovacích obdobích aktuálního kalendářního roku provede plátce krácení odpočtu daně koeficientem vypočteným použije koeficient vypočtený z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku při vypořádání odpočtu daně (dále jen "zálohový koeficient"). Pokud údaje plnění pro výpočet koeficientu za předcházející kalendářní rok neexistují, stanoví si výši zálohového tohoto koeficientu plátce podle předběžného odhadu kvalifikovaným odhadem. Správce Dojde-li ke změně hodnoty koeficientu za předcházející kalendářní rok na základě vyměření daně v případě pochybností o správnosti výše zálohového za poslední zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku, je plátce povinen použít novou hodnotu tohoto koeficientu stanoveného plátcem postupuje podle zvláštního právního předpisu.54) pro výpočet nároku na odpočet daně v krácené výši v aktuálním kalendářním roce od zdaňovacího období následujícího po zdaňovacím období, v němž platební výměr, kterým se vyměřuje daň za poslední zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku, nabyl právní moci.

(7) Po skončení aktuálního kalendářního roku provede plátce provede vypořádání nároku na odpočet odpočtu daně u krácených plnění v krácené výši za všechna zdaňovací období příslušného kalendářního tohoto roku (dále jen "vypořádávané období"). Vypořádání uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku. Vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi vypočteným celkovým nárokem na odpočet daně u krácených plnění v krácené výši vypočteným z údajů za celé vypořádávané období a součtem uplatněných nároků na odpočet daně u krácených plnění v krácené výši v jednotlivých zdaňovacích obdobích zahrnovaných do vypořádání. Vypočtený nárok Pro výpočet celkového nároku na odpočet daně u krácených plnění je součtem daně na vstupu za tato krácená plnění v krácené výši za celé vypořádávané období vynásobený koeficientem, který je vypočten plátce použije koeficient vypočtený z údajů o uskutečněných plněních za celé vypořádávané období (dále jen "vypořádací koeficient"). Vypořádání odpočtu daně plátce provede za poslední zdaňovací období vypořádávaného období.

(8) V případě Pro vypořádání odpočtu daně v krácené výši při zrušení registrace postupuje plátce, popřípadě právní nástupce, podle odstavce 7 se použije obdobně odstavec 7 s tím, přičemž že vypořádávané období pro vypořádání nároku na odpočet daně u krácených zdanitelných plnění je od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém došlo ke zrušení registrace, do dne uvedeného na rozhodnutí o zrušení registrace. Vypořádání uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období registrace.

(9) V případě opravy přijatých nebo uskutečněných plnění za zdaňovací období dosud nevypořádaného roku plátce provede krácení Dojde-li po vypořádání odpočtu daně zálohovým koeficientem.

(10) V případě opravy k opravě uskutečněných plnění za zdaňovací některé ze zdaňovacích období již vypořádaného roku, výše nároku na odpočet daně v rámci tří bezprostředně předcházejících kalendářních roků krácené výši se pro opravu odpočtu daně použije nově vypočtený vypořádací koeficient přepočte novým vypořádacím koeficientem vypočteným z údajů za celé vypořádávané období , s promítnutím všech oprav. K opravovanému zdaňovacímu období se oprava

(10) V případě, že plátce uplatnil odpočet daně z poskytnuté úplaty před pořízením dlouhodobého majetku, u kterého má nárok na odpočet daně v krácené výši, v jiném roce, než ve kterém je po pořízení tohoto majetku nárok na odpočet daně oprávněn uplatnit, zahrne do částky vypořádání vyměří nároku na odpočet daně podle odstavce 7 za rok, ve kterém po pořízení tohoto majetku je oprávněn nárok na odpočet daně uplatnit, rovněž rozdíl ve výši nároku na odpočet daně vyplývající z případného rozdílu mezi hodnotami vypořádacích koeficientů za příslušné roky. Obdobně se plátce postupuje u opravy za již vypořádané období i v rámci téhož kalendářního roku. U zdaňovacích období předcházejících lhůtě podle první věty se nový vypořádací koeficient nepočítá a pro zkrácení případě uplatnění odpočtu daně se použije poslední vypočtený vypořádací koeficient. V případě opravy pouze přijatých zdanitelných u každého jednotlivého přijatého plnění za zdaňovací období již vypořádaná, které se pro zkrácení odpočtu daně použije poslední vypočtený vypořádací koeficient stalo součástí pořízeného dlouhodobého majetku.

---

54) § 43 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 77

Oprava Vyrovnání odpočtu daně

(1) Pokud byla provedena oprava základu Původní odpočet daně uplatněný u obchodního majetku před jeho použitím, která má za následek snížení uplatněného odpočtu daně s výjimkou dlouhodobého majetku, je plátce podléhá vyrovnání, pokud ve lhůtě pro něhož se uskutečnilo plnění, povinen provést opravu odpočtu daně. Opravu odpočtu uplatnění nároku na odpočet daně provede podle § 73 odst. 3 plátce tento majetek použije v daňovém přiznání za zdaňovací období rámci svých ekonomických činností pro jiné účely, ve kterém obdržel daňový dobropis, popřípadě jiný doklad související s opravou základu než které zohlednil při uplatnění původního odpočtu daně.

(2) Plátce Použitím pro jiné účely se rozumí případy, který kdy plátce uplatnil původní odpočet daně z platby v

a) plné výši a následně tento majetek použije pro účely, kdy platba nebo její část byla následovně použita pro které má nárok na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od odpočet daně v krácené výši nebo plnění nárok na odpočet daně nemá, které není předmětem

b) krácené výši a následně tento majetek použije pro účely, je povinen provést opravu odpočtu. Opravu odpočtu pro které nárok na odpočet daně provede plátce v daňovém přiznání za zdaňovací období nemá, ve kterém byla platba nebo její část použita pro účely, pro které má nárok na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozené od odpočet daně v plné výši, nebo

c) plné nebo plnění částečné výši a následně u tohoto majetku došlo ke zničení, ztrátě či odcizení, které není předmětem daně nejsou řádně doloženy ani potvrzeny, a to z částky dnem, která byla použita na úhradu jiných plnění kdy se plátce o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.

(3) Pokud byla provedena oprava základu daně, která má za následek zvýšení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, oprávněn provést opravu odpočtu daně. Opravu odpočtu daně je plátce oprávněn provést na základě přijatého daňového vrubopisu, popřípadě jiného dokladu souvisejícího s opravou základu daně, nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém došlo k opravě základu Původní odpočet daně , uplatněný u staveb a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období jednotek, jehož se oprava týká které nejsou dlouhodobým majetkem, podléhá vyrovnání rovněž po uplynutí lhůty podle § 73 odst. 3, jsou-li splněny ostatní podmínky podle odstavce 1.

(4) Pokud byla provedena oprava výše daně v důsledku opravy sazby Částka vyrovnání odpočtu daně podle § 49, je plátce, pro něhož se uskutečnilo zdanitelné plnění, oprávněn provést opravu vypočte jako rozdíl mezi výší nároku na odpočet daně k okamžiku použití majetku a výší původního uplatněného odpočtu daně. Opravu Je-li vypočtená částka vyrovnání odpočtu daně kladná, je plátce oprávněn vyrovnání provést na základě přijatého opravného daňového dokladu, popřípadě jiného dokladu souvisejícího s opravou sazby daně, nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období je-li záporná, ve kterém byla provedena oprava výše daně, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, v němž vznikl nárok na uplatnění odpočtu daně, jehož se oprava týká je plátce povinen vyrovnání provést.

(5) Odpočet Vyrovnání odpočtu daně opravený podle odstavců 1 až 3 týkající se krácených plnění podléhá dále krácení podle § 76 plátce provede za zdaňovací období, ve kterém byl obchodní majetek použit a ve kterém nastaly skutečnosti zakládající povinnost nebo možnost provést toto vyrovnání.

§ 77a

Snížení odpočtu daně v případě vybraného osobního automobilu

U vybraného osobního automobilu, který při pořízení nebyl dlouhodobým majetkem a stane se dlouhodobým majetkem, je plátce povinen snížit uplatněný odpočet daně o část odpočtu daně převyšující odpočet daně, na který by měl nárok, pokud by byl tento automobil při pořízení dlouhodobým majetkem, a to za zdaňovací období, ve kterém se tento automobil stal dlouhodobým majetkem.

Úprava odpočtu daně

§ 78

Úprava odpočtu daně

(1) Odpočet Původní odpočet daně uplatněný u pořízeného dlouhodobého hmotného nebo dlouhodobého nehmotného majetku podléhá úpravě, pokud v období 5 po sobě jdoucích některém z kalendářních rocích, počínaje rokem roků následujících po roce, ve kterém byl majetek pořízen původní odpočet uplatněn, (dále jen "období pro úpravu odpočtu daně") dojde ke změně v nároku rozsahu použití tohoto majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně. Obdobně se postupuje v důsledku změny účelu použití tohoto případě, kdy plátce při pořízení dlouhodobého majetku podle odstavce 3 nebo 4 nárok na odpočet daně neměl, protože daný majetek byl původně určený k použití v rámci ekonomické činnosti plátce pro účely, které nezakládají nárok na odpočet daně.

(2) Úprava odpočtu daně Změny v rozsahu použití dlouhodobého majetku se provede u posuzují samostatně za každý kalendářní rok v rámci lhůty pro úpravu odpočtu daně pouze u dlouhodobého

a) hmotného majetku, jehož vstupní cena podle zvláštního právního předpisu3) je vyšší než 40 000 Kč a to ve srovnání se skutečnostmi, které plátce zohlednil při uplatnění původního odpočtu daně nebo

b) nehmotného při pořízení tohoto majetku, jehož vstupní cena podle zvláštního právního předpisu3) je vyšší než 60 000 Kč pokud nárok na odpočet daně neměl.

(3) Plátce je povinen provést Lhůta pro úpravu odpočtu daně při změně činí 5 let a počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen. V případě staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení podle § 4 odst. 4 písm. d) bodu 4 a v případě pozemků se lhůta pro úpravu odpočtu daně prodlužuje na 10 let.

(4) Změnou rozsahu použití dlouhodobého majetku podle odstavce 2 pro účely, pokud při jeho pořízení které zakládají nárok na odpočet daně, se rozumí případy, kdy plátce

a) uplatnil nárok na původní odpočet daně v plné výši podle § 72 odst. 2 a následně tento majetek použije jej pro účely, pro které je povinen má nárok na odpočet daně krátit podle § 72 odst. 4 v částečné výši nebo nárok na odpočet daně nemá podle § 75 odst. 1, nebo

b) uplatnil nárok na původní odpočet daně ve zkrácené v částečné výši podle § 72 odst. 4 a následně tento majetek použije jej pro účely, pro které nárok na odpočet daně nemá podle § 75 odst. 1.

(4) Plátce je oprávněn provést úpravu odpočtu daně při změně použití majetku podle odstavce 2, pokud při jeho pořízení

a) neměl nárok na odpočet daně podle § 75 odst. 1 a použije jej nebo pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši podle § 72 odst. 2 nebo ve zkrácené výši podle § 72 odst. 4, nebo

b) uplatnil c) neměl nárok na odpočet daně ve zkrácené výši podle § 72 odst. 4 a následně tento majetek použije jej pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši podle § 72 odst. 2.

(5) Částka úpravy odpočtu daně se vypočítá jako podíl, v jehož jmenovateli je číslo 5 a v čitateli součin

a) daně na vstupu při pořízení majetku, který je předmětem úpravy odpočtu daně,

b) rozdílu mezi ukazatelem nároku na odpočet daně ke dni provedení úpravy odpočtu daně a ukazatelem nároku na odpočet daně

1. ke dni pořízení majetku, pokud je úprava odpočtu daně prováděna poprvé, nebo

2. ke dni provedení předchozí úpravy odpočtu daně, a

c) počtu roků zbývajících do konce období pro úpravu odpočtu daně, do počtu roků se započítává i rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna.

(6) Ukazatelem nároku na odpočet daně je

a) číslo 0, pokud plátce nemá nárok na odpočet daně,

b) číslo 1, pokud plátce má nárok na odpočet daně v plné částečné výši, nebo

c) hodnota posledního vypočteného vypořádacího koeficientu, pokud je plátce povinen nárok na d) uplatnil původní odpočet daně krátit.

(7) Úprava odpočtu daně se provede pouze v případě, že částečné výši a vznikne rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně podle odstavce 5 písm. b) je větší než 10 procentních bodů.

(8) Za změnu účelu použití se považuje také, pokud v průběhu období pro úpravu odpočtu daně u majetku podle odstavce 2 dojde k uskutečnění dodání zboží poměrnými koeficienty nebo převodu nemovitosti vypořádacími koeficienty.

(9) (5) Pro úpravu odpočtu daně u majetku podle odstavce 2, který byl vytvořen vlastní činností a převeden do užívání, platí obdobně odstavce 1 až 8 s tím, že období pro úpravu účely úpravy odpočtu se vymezuje jako období zahrnující rok, ve kterém byl majetek převeden do užívání, a následující čtyři kalendářní roky. Částka daně na vstupu u majetku vytvořeného vlastní činností se vypočítá technické zhodnocení podle § 37 z vlastních nákladů nebo reprodukční pořizovací ceny podle zvláštního právního předpisu § 4 odst. 4 písm. d) bodu 4 považuje za samostatný dlouhodobý majetek.2)

(10) (6) Úpravu odpočtu daně podle odstavců 1 až 9 provede plátce za kalendářní rok v daňovém přiznání provede za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém ke změně účelu použití došlo. V daňovém přiznání za toto zdaňovací období vznikne plátci nastaly skutečnosti zakládající povinnost snížit odpočet daně, popřípadě nárok na zvýšení odpočtu daně nebo možnost provést tuto úpravu.

---

2) § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb.

3) § 26 a 29 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 78a

(1) Částka úpravy odpočtu daně za příslušný kalendářní rok se vypočte ve výši jedné pětiny, popřípadě jedné desetiny v případě staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení podle § 4 odst. 4 písm. d) bodu 4 a v případě pozemků, ze součinu

a) částky daně na vstupu u příslušného majetku a

b) rozdílu mezi ukazatelem nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, v němž se provádí úprava odpočtu daně, a ukazatelem nároku na odpočet daně

1. ke kalendářnímu roku, v němž byl původní odpočet daně uplatněn, nebo

2. ke kalendářnímu roku, v němž byl majetek pořízen, pokud plátce nárok na odpočet daně neměl.

(2) Ukazatelem nároku na odpočet daně je

a) 0 %, nemá-li plátce nárok na odpočet daně,

b) 100 %, má-li plátce nárok na odpočet daně v plné výši, nebo

c) poměrný koeficient nebo vypořádací koeficient, má-li plátce nárok na odpočet daně pouze v částečné výši, popřípadě součin obou koeficientů, dojde-li k souběhu nároku na odpočet daně v poměrné výši podle § 75 a nároku na odpočet daně v krácené výši podle § 76.

(3) Úprava odpočtu daně se provede pouze v případě, že rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně je větší než 10 procentních bodů. Je-li vypočtená částka úpravy odpočtu daně kladná, je plátce oprávněn úpravu provést, je-li záporná, je plátce povinen úpravu provést.

(4) Při výpočtu částky úpravy odpočtu daně u dlouhodobého majetku, který plátce pořídil jako osoba povinná k dani přede dnem registrace, se postupuje obdobně podle odstavce 1 s tím, že namísto ukazatele nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, v němž byl původní odpočet uplatněn nebo majetek pořízen, se použije ukazatel nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, ve kterém došlo k registraci.

(5) Používá-li plátce majetek pro změněné účely podle § 78 odst. 4 písm. a) až c) pouze po část příslušného kalendářního roku, zohlední se tato skutečnost v částce úpravy odpočtu daně vypočtené podle odstavce 1 nebo 4.

§ 78b

(1) Pro úpravu odpočtu daně u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností se použijí obdobně ustanovení § 78 a 78a s tím, že lhůta pro úpravu odpočtu počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl tento majetek uveden do stavu způsobilého k užívání.

(2) U dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, jehož uvedením do stavu způsobilého k užívání došlo k uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. b), se částka daně na vstupu pro výpočet úpravy odpočtu daně stanoví podle § 36 odst. 6 písm. a). U ostatního dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností se částka daně na vstupu pro výpočet úpravy odpočtu daně stanoví jako součet daně na vstupu u jednotlivých přijatých zdanitelných plnění, která se stala součástí tohoto majetku.

§ 78c

(1) Ustanovení § 78 až 78b se použijí obdobně pro úpravu odpočtu daně u

a) majetku nabytého na základě rozhodnutí o privatizaci podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby,

b) majetku nabytého při nabytí obchodního závodu,

c) majetku, který je součástí jmění přecházejícího při přeměně obchodní korporace,

d) majetku, který plátce nabyl jako dědic pokračující v uskutečňování ekonomických činností.

(2) Běh lhůty pro úpravu odpočtu daně podle odstavce 1 se nepřerušuje.

§ 78d

(1) Dojde-li u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k uskutečnění plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby, použijí se obdobně ustanovení § 78 až 78c s tím, že úprava odpočtu daně se provede jednorázově a plátce ji provede za zdaňovací období, ve kterém došlo k uskutečnění plnění.

(2) Částka jednorázové úpravy odpočtu daně za kalendářní rok, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle odstavce 1, se stanoví jako součin částky vypočtené podle § 78a odst. 1 nebo 4 a počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně. Do počtu roků se započítává také rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna. Ukazatelem nároku na odpočet daně je 0 %, je-li dané plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, nebo 100 %, je-li zdanitelné.

(3) Úpravě odpočtu daně podléhá rovněž odpočet daně, který plátce u dlouhodobého majetku uplatnil v témže kalendářním roce, ve kterém uskutečnil plnění podle odstavce 1.

(4) Jestliže plátce ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně dodá nebo poskytne dlouhodobý majetek, u kterého byl oprávněn uplatnit původní nárok na odpočet daně v poměrné výši, jde o uskutečněné plnění rovněž v případě části tohoto majetku původně určené pro použití pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců.

§ 78da

(1) Dojde-li ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k dodání nemovité věci, na které byla dokončena významná oprava, podléhá tato oprava úpravě odpočtu daně.

(2) Lhůta pro úpravu odpočtu daně v případě opravy nemovité věci činí 10 let a počíná běžet kalendářním rokem, ve kterém byla oprava dokončena.

(3) Při úpravě odpočtu daně v případě opravy nemovité věci se postupuje obdobně podle § 78d s tím, že při stanovení částky jednorázové úpravy odpočtu se použije ukazatel původního nároku na odpočet daně ve výši podílu skutečně uplatněného odpočtu daně na celkové částce daně na vstupu u příslušné opravy.

(4) Významnou opravou podle odstavce 1 se pro účely odpočtu daně rozumí oprava podle právních předpisů upravujících účetnictví7i), pokud hodnota veškerých přijatých zdanitelných plnění vztahující se k této opravě bez daně je vyšší než 200 000 Kč.

§ 78e

(1) Dojde-li u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k jeho zničení, ztrátě či odcizení, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny, použijí se obdobně ustanovení § 78 až 78c s tím, že úprava odpočtu daně se provede jednorázově za zdaňovací období, ve kterém se plátce o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.

(2) Částka jednorázové úpravy odpočtu daně podle odstavce 1 se stanoví jako součin částky vypočtené podle § 78a odst. 1 nebo 4 a počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně. Do počtu roků se započítává také rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna. Ukazatelem nároku na odpočet daně je 0 %.

(3) Úpravě odpočtu daně podléhá rovněž odpočet daně, který plátce u dlouhodobého majetku uplatnil v témže kalendářním roce, ve kterém nastaly skutečnosti podle odstavce 1.

Nárok na odpočet daně při registraci a zrušení registrace

§ 79

Vyrovnání odpočtu daně

(1) Odpočet Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně uplatněný při pořízení dlouhodobého hmotného nebo dlouhodobého nehmotného majetku ve zkrácené výši podle § 72 odst. 4 podléhá vyrovnání u přijatého zdanitelného plnění, pokud toto plnění

a) pořídila v období 4 zahrnujícím 12 po sobě jdoucích kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl majetek pořízen měsíců přede dnem, vznikne rozdíl mezi vypořádacími koeficienty větší než 10 procentních bodů. Rozdílem mezi vypořádacími koeficienty je rozdíl mezi vypořádacím koeficientem za některý ze 4 po sobě jdoucích kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl majetek pořízen kdy se stala plátcem, a vypořádacím koeficientem za rok

b) je ke dni, ve kterém byl majetek pořízen kdy se tato osoba stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku.

(2) Vyrovnání odpočtu daně se provede u odpočtu Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně pouze rovněž u přijatého zdanitelného plnění, pokud

a) toto plnění pořídila v období zahrnujícím 60 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem,

b) toto plnění se stalo součástí dlouhodobého majetku vymezeného, který byl uveden do stavu způsobilého k užívání v § 78 odst. 2 období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, a to před uvedením tohoto dlouhodobého majetku do stavu způsobilého k užívání a

c) tento dlouhodobý majetek je ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku.

(3) Částka vyrovnání odpočtu Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně za příslušný kalendářní rok se vypočítá jako podíl rovněž u přijatého zdanitelného plnění, které není ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku, pokud v jehož jmenovateli je číslo 5 období zahrnujícím 6 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, toto plnění přijala a v čitateli součin celkové výše daně na vstupu u majetku použila jej k vývozu zboží, který je předmětem vyrovnání odpočtu osvobozen od daně, a rozdílu mezi vypořádacími koeficienty.

(4) Pokud je vypočtená částka vyrovnání odpočtu Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně kladná rovněž u přijatého zdanitelného plnění, je plátce oprávněn provést vyrovnání odpočtu daně. Pokud je vypočtená částka vyrovnání odpočtu pokud

a) toto plnění pořídila přede dnem, kdy se stala plátcem,

b) toto plnění není ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku a

c) měla by u tohoto plnění nárok na vrácení daně záporná podle § 82a nebo 83, je plátce povinen provést vyrovnání odpočtu který nemohla uplatnit, neboť pro podání žádosti o vrácení daně nesplnila podmínku minimální délky období pro uplatnění vrácení daně.

(5) Pro Nárok na odpočet daně uplatněný u majetku ve zkrácené výši podle 72 odst. 4 v důsledku provedené úpravy odpočtu daně při změně účelu použití podle § 78 platí odstavce 1 až 4 obdobně s tím, že při výpočtu rozdílu mezi vypořádacími koeficienty se místo vypořádacího koeficientu za rok, ve kterém byl majetek pořízen odstavců 1 až 4 se uplatní způsobem, použije vypořádací koeficient v rozsahu a za rok, ve kterém byla tato úprava odpočtu podmínek stanovených v § 72 až 78d. Pro výpočet částky nároku na odpočet daně provedena u dlouhodobého majetku se přiměřeně použije § 78d odst. 2.

(6) Vyrovnání odpočtu Nárok na odpočet daně podle odstavců 1 až 5 provede plátce odstavců 1 až 4 lze uplatnit za kalendářní rok v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období příslušného kalendářního roku, do něhož spadá den, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem. V daňovém přiznání za toto zdaňovací období vznikne plátci povinnost snížit

(7) Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění podle odstavců 1 až 4, popřípadě pokud mu z tohoto plnění vznikl nárok na vrácení částky podle § 79d nebo nárok na zvýšení odpočtu vrácení daně.

§ 79a

(1) Při zrušení registrace je plátce povinen snížit uplatněný odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil odpočet daně.

(2) Částka snížení odpočtu daně u nedokončeného majetku, u úplat za zdanitelná plnění, která se do dne předcházejícího dni zrušení registrace neuskutečnila, u jednoúčelového poukazu, který nebyl do dne předcházejícího dni zrušení registrace použit jako úplata za skutečné předání zboží nebo poskytnutí služby, ani převeden, a u zásob se určí ve výši uplatněného odpočtu daně. Pro výpočet částky snížení odpočtu daně u dlouhodobého majetku se přiměřeně použije § 78d odst. 2.

(3) Částka snížení odpočtu daně u majetku, který není uveden v odstavci 2 a u kterého byl uplatněn odpočet daně alespoň ve výši 2 100 Kč, pořízeného v období zahrnujícím 11 kalendářních měsíců před zrušením registrace a kalendářní měsíc, v němž došlo ke zrušení registrace, se vypočte jako součin výše jedné dvanáctiny uplatněného odpočtu daně a počtu celých kalendářních měsíců tohoto období, za který tento majetek nebyl obchodním majetkem plátce.

(4) Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně u

a) majetku nabytého na základě rozhodnutí o privatizaci podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby,

b) majetku nabytého při nabytí obchodního závodu,

c) majetku, který je součástí jmění přecházejícího při přeměně obchodní korporace,

d) majetku, který plátce nabyl jako dědic pokračující v uskutečňování ekonomických činností.

(5) Plátce je povinen provést snížení odpočtu daně podle odstavců 1 až 4 za poslední zdaňovací období registrace.

§ 79b

Osoba spravující pozůstalost je povinna v posledním daňovém přiznání, které podává za zemřelého plátce, snížit uplatněný odpočet daně u majetku, který je obchodním majetkem zemřelého plátce a u kterého tento plátce uplatnil odpočet daně, pokud dědic nepokračuje v uskutečňování ekonomické činnosti po zemřelém plátci.

§ 79c

Při zrušení registrace nevzniká povinnost snížit uplatněný odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého byl uplatněn odpočet daně, a to

a) při zrušení obchodní korporace bez likvidace,

b) v případě, kdy fyzická osoba, která je plátcem, ukončí podnikatelskou činnost tak, že celý svůj obchodní majetek vloží do právnické osoby, která bezprostředně v činnosti pokračuje a jejíž je jediným zakladatelem,

c) při zrušení registrace právnické osoby,

1. která byla plátcem,

2. která byla založena jedinou fyzickou osobou a

3. v jejíž činnosti pokračuje tato fyzická osoba jako podnikatel,

d) při sloučení, splynutí nebo rozdělení státního podniku, jestliže je plátcem,

e) při přeměně osoby, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, jestliže je plátcem, nebo

f) při zrušení registrace skupiny a zániku členství člena skupiny.

§ 79d

(1) Pokud osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba (dále jen "osoba, která má nárok na vrácení částky") snížila při zrušení registrace podle § 106 odst. 4 nebo § 106b odst. 2 písm. a) jako plátce uplatněný odpočet daně u obchodního majetku, vzniká jí nárok na vrácení částky odpovídající tomuto snížení v rozsahu, v jakém tento majetek použila pro uskutečňování plnění, z nichž by plátci vznikl nárok na odpočet daně, za období 1 roku po dni zrušení registrace.

(2) Pokud se osoba, která má nárok na vrácení částky, stane v průběhu období podle odstavce 1 plátcem, má nárok na vrácení částky podle odstavce 1 za období, které končí dnem předcházejícím dni, kdy se stala plátcem.

(3) Nárok na vrácení částky podle odstavce 1 lze uplatnit podáním dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byla osobě, která má nárok na vrácení částky, registrace zrušena, do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po skončení období stanoveného v odstavci 1 nebo 2. Není-li v této lhůtě nárok na vrácení částky podle odstavce 1 uplatněn, zaniká.

(4) Dodatečné daňové přiznání nelze podat před skončením období stanoveného v odstavci 1 nebo 2.

(5) Vznikne-li v důsledku vyměření nároku na vrácení částky podle odstavce 1 vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti do 30 dnů od tohoto vyměření.

(6) Osoba, která má nárok na vrácení částky, je daňovým subjektem.

§ 79e

(1) Při zrušení registrace je dlužník povinen snížit odpočet daně uplatněný u přijatého zdanitelného plnění, pokud

a) za toto plnění neposkytl úplatu nebo její část,

b) je dluh za přijaté zdanitelné plnění splatný a nedošlo k jeho zániku,

c) nenastaly podmínky pro postup podle § 74a odst. 1 a

d) od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění, uplynuly méně než 3 roky.

(2) Snížení odpočtu daně se provede ve výši daně stanovené z neposkytnuté úplaty za zdanitelné plnění, a to nejvýše do výše původně uplatněného odpočtu. Pokud byl odpočet daně snížen podle § 79a nebo 79b, vychází se při výpočtu výše snížení odpočtu daně z odpočtu daně sníženého podle § 79a nebo 79b.

(3) Dlužník je povinen provést snížení odpočtu daně podle odstavce 1 za poslední zdaňovací období registrace; to neplatí pro osobu spravující pozůstalost při ukončení registrace zemřelého plátce podle § 106 odst. 6 písm. b), pokud dědic pokračuje v uskutečňování ekonomické činnosti po zemřelém plátci.

(4) Dlužník, který provedl snížení uplatněného odpočtu daně podle odstavce 1, je oprávněn opětovně zvýšit uplatněný odpočet daně, pokud do 3 let od zrušení registrace dodatečně splní svůj dluh nebo jeho část, a to

a) v dodatečném daňovém přiznání za poslední zdaňovací období registrace a

b) ve výši daně stanovené z dodatečně poskytnuté úplaty nebo její části za zdanitelné plnění, nejvýše však do výše původně uplatněného odpočtu.

(5) Dlužník, který provedl snížení uplatněného odpočtu daně podle odstavce 1 nebo zvýšení odpočtu daně podle odstavce 4, je povinen předložit jako přílohu k daňovému přiznání nebo dodatečnému daňovému přiznání seznam provedených změn odpočtu daně obsahující údaje o přijatém zdanitelném plnění, o původně uplatněném odpočtu daně a veškerých jeho následných změnách. Seznam musí ve vztahu ke každé provedené změně odpočtu daně obsahovat alespoň

a) označení věřitele,

b) daňové identifikační číslo věřitele,

c) informace vztahující se k původnímu zdanitelnému plnění, a to

1. den jeho uskutečnění,

2. základ daně a sazbu daně,

3. den splatnosti,

4. evidenční číslo daňového dokladu a

5. den a výši doposud poskytnuté úplaty,

d) doposud provedené opravy odpočtu daně podle § 74 nebo 74a včetně údajů podle § 45 odst. 1 písm. f) a h) až k),

e) výši uplatněného odpočtu a

f) den a výši dodatečně poskytnuté úplaty.