Dodatečné daňové přiznání, § 103, znění k 1.4.2006

§ 103

Dodatečné daňové přiznání

(1) Plátce je povinen předložit dodatečné daňové přiznání, pokud

a) souhrnem oprav zvyšuje daňovou povinnost,

b) provádí opravu, při které se nemění poslední známá daňová povinnost, ale pouze údaje daňovým subjektem dříve tvrzené,

c) provádí opravu sazby a výše daně podle § 49.

(2) Plátce může předložit dodatečné daňové přiznání ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem,67) pokud souhrnem oprav snižuje daňovou povinnost.

(3) V dodatečném daňovém přiznání podle odstavce 1 písm. a) a b) a odstavce 2 plátce uvádí pouze rozdíly od údajů, ze kterých byla stanovena předcházející daňová povinnost příslušného zdaňovacího období.

(4) V dodatečném daňovém přiznání podle odstavce 1 písm. c) plátce uvádí původní základ daně se záporným znaménkem, a pokud se nejedná o opravu zdanitelného plnění osvobozeného od daně, uvede i výši daně na výstupu s nesprávnou sníženou sazbou se záporným znaménkem. Dále uvede základ daně s kladným znaménkem, a pokud se nejedná o zdanitelné plnění osvobozené od daně, uvede s kladným znaménkem i výši daně na výstupu se správnou základní nebo sníženou sazbou.

(5) Pro osobu identifikovanou k dani platí odstavce 1 až 4 obdobně.

67) § 47 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.