Osoby povinné k dani, § 5, porovnání znění k 19.8.2013

§ 5

Osoby povinné k dani

(1) Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, pokud tento zákon nestanoví v § 5a jinak nebo skupina. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti.

(2) Osobou povinnou k dani není

a) člen skupiny,

b) zaměstnanec nebo jiná osoba při uskutečňování ekonomické činnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu, služebního poměru nebo jiného obdobného vztahu.

(3) Ekonomickou činností uvedenou v odstavci 1 se pro účely tohoto zákona daně z přidané hodnoty rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a soustavné činnosti vykonávané výkonu svobodných a jiných obdobných povolání podle zvláštních jiných právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců za účelem získávání pravidelného příjmu. Za ekonomickou činnost se také považuje zejména činnost spočívající ve využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně získávání pravidelného příjmu. Samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců nebo jiných osob, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu6) nebo jako příjmy za autorské příspěvky, z nichž je uplatňována zvláštní sazba daně podle zvláštního právního předpisu7).

(3) (4) Stát, kraje, obce, organizační složky státu, krajů a obcí, dobrovolné svazky obcí, hlavní město Praha a jeho městské části a právnické osoby založené nebo zřízené zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu7a) se při výkonu působností v oblasti veřejné správy nepovažují za osoby povinné k dani, a to i v případě, kdy za výkon těchto působností vybírají úplatu7b) poplatky nebo jiné úhrady. Pokud však uskutečňováním některých z těchto výkonů došlo

(5) Osoba podle rozhodnutí příslušného orgánu k výraznému narušení hospodářské soutěže, považuje odstavce 4 se, pokud jde o tento výkon, považuje za osobu povinnou k dani, a pokud uskutečňuje činnosti,

a) které jsou uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo

b) při jejichž výkonu se má za to ode dne nabytí právní moci vydaného rozhodnutí. Osoba, že dochází k výraznému narušení hospodářské soutěže tím, že osoba podle věty první se však vždy považuje odstavce 4 nebyla považována nebo není považována za osobu povinnou k dani, pokud uskutečňuje; tyto činnosti uvedené v příloze č stanoví vláda nařízením. 1.

(4) (6) Za samostatnou osobu povinnou k dani se považuje organizační složka státu, která je účetní jednotkou, a v hlavním městě Praze jak hlavní město Praha, tak i a každá jeho městská část.

6) § 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

7) § 36 odst. 2 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

7a) Například zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.

7b) Například zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.