Úprava odpočtu daně, § 78, porovnání znění k 1.1.2011

Úprava odpočtu daně

§ 78

Úprava odpočtu daně

(1) Odpočet Původní odpočet daně uplatněný u pořízeného dlouhodobého majetku vymezeného v odstavci 2 podléhá úpravě, pokud v období 5 po sobě jdoucích některém z kalendářních rocích, počínaje rokem roků následujících po roce, ve kterém byl majetek pořízen původní odpočet uplatněn, (dále jen "období pro úpravu odpočtu daně") dojde ke změně v nároku rozsahu použití tohoto majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně. Obdobně se postupuje v důsledku změny účelu použití tohoto případě, kdy plátce při pořízení dlouhodobého majetku podle odstavce 3 nebo 4 nárok na odpočet daně neměl, protože daný majetek byl původně určený k použití v rámci ekonomické činnosti plátce pro účely, které nezakládají nárok na odpočet daně.

(2) Úprava odpočtu daně Změny v rozsahu použití dlouhodobého majetku se provede u posuzují samostatně za každý kalendářní rok v rámci lhůty pro úpravu odpočtu daně u hmotného majetku7c), odpisovaného nehmotného majetku7c) nebo pozemků a to ve srovnání se skutečnostmi, které jsou dlouhodobým hmotným majetkem7d). Pro účely plátce zohlednil při uplatnění původního odpočtu daně nebo při pořízení tohoto ustanovení se technické zhodnocení52) považuje za samostatný majetek majetku, pokud nárok na odpočet daně neměl.

(3) Plátce je povinen provést Lhůta pro úpravu odpočtu daně při změně činí 5 let a počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen. V případě staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení podle § 4 odst. 4 písm. d) bodu 4 a v případě pozemků se lhůta pro úpravu odpočtu daně prodlužuje na 10 let.

(4) Změnou rozsahu použití dlouhodobého majetku podle odstavce 2 pro účely, pokud které zakládají nárok na odpočet daně, se rozumí případy, kdy plátce

a) uplatnil nárok na původní odpočet daně v plné výši podle § 72 odst. 2 a následně tento majetek použije jej pro účely, pro které je povinen má nárok na odpočet daně krátit podle § 72 odst. 4 v částečné výši nebo nárok na odpočet daně nemá podle § 75 odst. 1, nebo

b) uplatnil nárok na původní odpočet daně ve zkrácené v částečné výši podle § 72 odst. 4 a následně tento majetek použije jej pro účely, pro které nárok na odpočet daně nemá podle § 75 odst. 1.

(4) Plátce je oprávněn provést úpravu odpočtu daně při změně použití majetku podle odstavce 2, pokud

a) neměl nárok na odpočet daně podle § 75 odst. 1 a použije jej nebo pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši podle § 72 odst. 2 nebo ve zkrácené výši podle § 72 odst. 4, nebo

b) uplatnil c) neměl nárok na odpočet daně ve zkrácené výši podle § 72 odst. 4 a následně tento majetek použije jej pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši podle § 72 odst. 2.

(5) Částka úpravy odpočtu daně se vypočítá jako podíl, v jehož jmenovateli je číslo 5 a v čitateli součin

a) daně na vstupu při pořízení majetku, který je předmětem úpravy odpočtu daně,

b) rozdílu mezi ukazatelem nároku na odpočet daně ke dni provedení úpravy odpočtu daně a ukazatelem nároku na odpočet daně

1. ke dni pořízení majetku, pokud je úprava odpočtu daně prováděna poprvé, nebo

2. ke dni provedení předchozí úpravy odpočtu daně, a

c) počtu roků zbývajících do konce období pro úpravu odpočtu daně, do počtu roků se započítává i rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna.

(6) Ukazatelem nároku na odpočet daně je

a) číslo 0, pokud plátce nemá nárok na odpočet daně,

b) číslo 1, pokud plátce má nárok na odpočet daně v plné částečné výši, nebo

c) hodnota posledního vypočteného vypořádacího koeficientu, pokud je plátce povinen nárok na d) uplatnil původní odpočet daně krátit.

(7) Úprava odpočtu daně se provede pouze v případě, že částečné výši a vznikne rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně podle odstavce 5 písm. b) je větší než 10 procentních bodů.

(8) Za změnu účelu použití se považuje také, pokud v průběhu období pro úpravu odpočtu daně u majetku podle odstavce 2 dojde k uskutečnění dodání zboží nebo převodu nemovitosti.

(9) Pro úpravu odpočtu daně u majetku podle odstavce 2, který byl vytvořen vlastní činností a převeden do užívání, platí obdobně odstavce 1 až 8 s tím, že období pro úpravu odpočtu se vymezuje jako období zahrnující rok, ve kterém byl majetek převeden do užívání, a následující čtyři kalendářní roky. Částka daně na vstupu u majetku vytvořeného vlastní činností se vypočítá podle § 37 z vlastních nákladů poměrnými koeficienty nebo reprodukční pořizovací ceny podle zvláštního právního předpisu vypořádacími koeficienty. 2)

(10) (5) Pro úpravu účely úpravy odpočtu daně u pořízeného technického zhodnocení platí odstavce 1 až 9 obdobně s tím, že období pro úpravu odpočtu se vymezuje jako období zahrnující rok, ve kterém bylo technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání, a následující 4 kalendářní roky. Částka daně na vstupu u technického zhodnocení se stanoví jako součet daně na vstupu u jednotlivých přijatých plnění.

(11) Pro úpravu odpočtu daně u majetku nabytého na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního právního předpisu63), u majetku nabytého na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku, u majetku, který je součástí jmění převedeného při přeměně společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu64), u majetku spravovaného plátcem jako osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k pokračování v živnosti po zemřelém plátci a u majetku vydaného plátci jako dědicovi pokračujícímu v živnosti po zemřelém plátci při ukončení dědického řízení platí odstavce 1 až 10 obdobně s tím, že běh lhůty pro úpravu odpočtu daně se nepřerušuje. Období pro úpravu odpočtu daně se vymezuje jako období zahrnující rok, ve kterém byl majetek původně pořízen jiným plátcem, od kterého plátce § 4 odst. 4 písm. d) bodu 4 považuje za samostatný dlouhodobý majetek nabyl, a následující 4 kalendářní roky.

(12) (6) Úpravu odpočtu daně podle odstavců 1 až 11 provede plátce za kalendářní rok v daňovém přiznání provede za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém ke změně účelu použití došlo. V daňovém přiznání za toto zdaňovací období vznikne plátci nastaly skutečnosti zakládající povinnost snížit odpočet daně, popřípadě nárok na zvýšení odpočtu daně nebo možnost provést tuto úpravu.

2) § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb.

3) § 26 a 29 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

7c) § 26 až 32a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

7d) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

63) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

64) § 69 a násl ., § 254 a násl. obchodního zákoníku.