ZÁKON O OMEZENÍ PLATEB V HOTOVOSTI, ČÁST PRVNÍ, porovnání znění k 1.1.2011

ČÁST PRVNÍ

ZÁKON O OMEZENÍ PLATEB V HOTOVOSTI

§ 1

Účel zákona

Tento zákon určuje, kdy jsou fyzické i právnické osoby (dále jen "osoby") povinny provést platbu bezhotovostně prostřednictvím banky nebo pobočky zahraniční banky, nebo spořitelního a úvěrního družstva, osoby oprávněné poskytovat platební služby nebo provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu na účet banky (dále jen "peněžní ústav"), a upravuje kontrolu dodržování této povinnosti.

§ 2

Vymezení pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) platbou předání nebo převedení peněžních prostředků poskytovatelem platby příjemci platby,

b) bezhotovostní platbou platba provedená bezhotovostním převodem peněžních prostředků na území České republiky prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo cizí měně a bezhotovostním nebo převodem peněžních prostředků prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo cizí měně z území České republiky na území jiného státu,

b) poskytovatelem platby ten, kdo platbou uhrazuje závazek.

(2) Za platbu se pro účely tohoto zákona nepovažuje vklad

a) vložení peněžních prostředků v hotovosti na vlastní účet nebo na cizí účet u peněžního ústavu a jejich výběr z účtu u peněžního ústavu,

b) výměna bankovek nebo mincí za jiné bankovky nebo mince prostřednictvím peněžního ústavu,

c) předání nestandardně poškozených tuzemských bankovek nebo tuzemských mincí České národní bance,

d) zadržení bankovek nebo mincí, u kterých existuje důvodné podezření, že jsou padělané nebo pozměněné, a jejich výběr.

(3) Za platbu

e) předání nebo převedení peněžních prostředků při provádění směnárenských obchodů osobou oprávněnou provozovat směnárenskou činnost,

f) předání nebo převedení peněžních prostředků při poskytování služeb spočívajících v hotovosti se považuje i platba vysoce hodnotnými komoditami přepravě bankovek a mincí osobou oprávněnou k poskytování těchto služeb, jako jsou například drahé kovy nebo drahé kameny

g) předání nebo převedení peněžních prostředků při poskytování služeb spočívajících ve zpracování bankovek a mincí osobou oprávněnou k poskytování těchto služeb.

Bezhotovostní platby

§ 3

(1) Povinnost provést platbu bezhotovostně se vztahuje na platby prováděné

a) navzájem mezi osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky, nebo

b) osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky ve prospěch osob s místem pobytu nebo sídlem v zahraničí;

přesahuje-li výše těchto plateb částku stanovenou tímto zákonem.

(2) Povinnost podle odstavce 1 odstavce 1 se nevztahuje na

a) platby daní, poplatků, cla, záloh na tyto platby, odvodů za porušení rozpočtové kázně a na jiné druhy plateb uskutečňované jiných obdobných peněžitých plnění uskutečňovaných podle daňového řádu daňového řádu nebo podle celního zákona, pokud tyto zákony nestanoví jinak,

b) povinné platby vyplývající z pracovněprávních vztahů,

c) platby důchodů z důchodového pojištění, včetně jednorázových doplatků a výplat náhrad dávek z penzijních fondů a účastnických fondů obhospodařovaných penzijní společností,

d) platby prováděné v době krizového stavu vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu,1)

e) platby určené k úschově peněz notářem,

f) platby pojistného a výplat pojistného plnění ze soukromého pojištění,

f) platby prováděné Českou národní bankou při prodeji pamětních mincí, nebo

g) platby přijaté soudním exekutorem, soudem nebo správním orgánem při exekuci nebo výkonu rozhodnutí.

1) Zákon č. 240/2000 Sb ., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

§ 4

(1) Poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 15 270 000 EUR Kč (dále jen "limit") „limit“) je povinen provést platbu bezhotovostně; to neplatí.

(2) Příjemce platby, jejíž výše překračuje limit, jde-li o nesmí tuto platbu přijmout, která musí být podle zvláštního právního předpisu2) jestliže nebyla provedena v hotovosti bezhotovostně.

(2) (3) Platba v české nebo jakékoliv cizí měně se pro účely tohoto zákona přepočte na měnu EURo koruny české směnným kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou a platným ke dni provedení platby.

(3) (4) Do limitu se započítávají všechny platby v české i cizí měně, provedené týmž poskytovatelem platby témuž příjemci platby v průběhu jednoho kalendářního dne.

(4) Překračuje-li platba limit, je příjemce platby povinen na výzvu poskytovatele platby sdělit bez zbytečného odkladu číslo účtu u peněžního ústavu, na který má být platba poukázána.

2) Například zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.

Správní delikty Přestupky

§ 5

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost provést platbu bezhotovostně, ačkoli jí tuto povinnost ukládá tento zákon.

(2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že přijme hotovostní platbu, která byla provedena v rozporu s tímto zákonem.

(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit fyzické osobě pokutu do 500 000 Kč a právnické a podnikající fyzické osobě pokutu do 5 000 000 Kč.

§ 6

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost provést platbu bezhotovostně, ačkoli jí tuto povinnost ukládá tento zákon.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že přijme hotovostní platbu, která byla provedena v rozporu s tímto zákonem.

(3) Za správní delikt podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

zrušen

§ 6a

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby5) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(5) Správní delikty Přestupky podle tohoto zákona zjišťují při své činnosti územní finanční orgány3) úřady a celní orgány4) úřady.

(6) (2) Pokuty ukládá, vybírá a vymáhá správní orgán, který při své činnosti zjistil porušení povinnosti podle tohoto zákona .

(7) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu .

3) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

§ 7

Přechodné ustanovení

Bylo-li sjednáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona splnění závazku platbou v hotovosti, lze provést platbu v hotovosti převyšující limit uvedený v § 4 nejdéle do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.