NĚKTERÁ USTANOVENÍ O PRÁVNÍM JEDNÁNÍ , HLAVA V, porovnání znění k 1.7.2008
Zákoník práce č. 262/2006 Sb.
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce k vložení do Vaší stránky:
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce v kontextu okolních ustanovení k vložení do Vaší stránky:
HLAVA V
PRÁVNÍ ÚKONY
NĚKTERÁ USTANOVENÍ O PRÁVNÍM JEDNÁNÍ
Právní úkony se řídí § 34 až 39, § 40 odst. 3 až 5, § 41, 41a, 42a, 43, 43a, 43b Je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, 43c, 44, 45, 49a, 50a, 50b a 51 občanského zákoníku. Smlouva podle § 51 občanského zákoníku však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější.
Další případy neplatnosti právního úkonu v pracovněprávních vztazích nadpis zrušen
(1) Neplatný je právní úkon, kterým se zaměstnanec předem vzdává svých práv.
(2) Neplatnost právního úkonu nemůže být zaměstnanci na újmu, pokud neplatnost nezpůsobil výlučně sám; vznikne-li zaměstnanci následkem takového neplatného Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního úkonu škoda, je zaměstnavatel povinen ji nahradit.
(3) Právní úkon jednání, k němuž nebyl udělen předepsaný souhlas příslušného orgánu, je neplatný v případech, jen stanoví-li kdy to stanoví výslovně tento zákon, popřípadě anebo zvláštní zákon.
(2) Požaduje-li tento zákon, aby právní úkon byl jednání bylo s příslušným orgánem pouze projednán projednáno, není možné právní úkon neplatný jednání prohlásit za neplatné jen z toho důvodu, i když že k tomuto projednání nedošlo.
(3) Neplatnost právního jednání nemůže být zaměstnanci na újmu, nezpůsobil-li neplatnost výlučně sám.
Jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu, považuje se Nebylo-li právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti nedovolá. Neplatnosti se nemůže dovolat ten, kdo ji sám způsobil. Totéž platí, nebyl-li úkon učiněn jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje dohoda účastníků tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah.
(1) Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě Jsou-li pracovní smlouva, kterou vyžaduje tento zákon dohoda o provedení práce, je neplatný dohoda o pracovní činnosti nebo jejich změny anebo dohoda podle § 49 a § 77 odst. 5 písm. a) uzavřeny prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, jen stanoví-li to výslovně tento zákon. Právní úkon je neplatný pro nedostatek formy také tehdy zaměstnavatel povinen zaslat jejich vyhotovení na elektronickou adresu zaměstnance, vyžaduje-li to dohoda účastníků. Ustanovení věty druhé která není možné použít v případě pracovní smlouvy dispozici zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro tyto účely zaměstnavateli písemně sdělil.
(2) Pro uzavření Zaměstnanec má právo od pracovní smlouvy písemnou formou stačí, dojde-li k písemnému návrhu a k jeho písemnému přijetí dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti nebo jejich změny, které jsou uzavřeny prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, odstoupit od okamžiku jejich uzavření, nejpozději však ve lhůtě 7 dnů ode dne dodání jejich vyhotovení na elektronickou adresu zaměstnance podle odstavce 1. Projevy účastníků nemusí Odstoupení musí být na téže listině písemné, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak se k němu nepřihlíží. Odstoupení je možné, jen dokud nebylo ze strany zaměstnance započato s plněním.
Kolektivní smlouva nadpis zrušen
Právo uzavřít kolektivní Kolektivní smlouvu smí za zaměstnance má uzavřít pouze odborová organizace.
(1) Především v V kolektivní smlouvě je možné upravit mzdová nebo platová práva a ostatní práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti účastníků smluvních stran této smlouvy. Kolektivní smlouva nemůže ukládat povinnosti jednotlivým K ujednáním v kolektivní smlouvě, která zaměstnancům ukládají povinnosti nebo zkracují jejich práva stanovená tímto zákonem, se nepřihlíží.
(2) Účastníky kolektivní smlouvy jsou Kolektivní smlouvu mohou uzavřít zaměstnavatel nebo více zaměstnavatelů, nebo jedna nebo více organizací zaměstnavatelů na straně jedné a jedna nebo více odborových organizací na straně druhé.
(3) Kolektivní smlouvu není možné nahrazovat smlouvou podle § 51 občanského zákoníku.
(4) Kolektivní smlouva je
a) podniková, je-li uzavřena mezi zaměstnavatelem nebo více zaměstnavateli a odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi působícími u zaměstnavatele,
b) vyššího stupně, je-li uzavřena mezi organizací nebo organizacemi zaměstnavatelů10) a odborovou organizací nebo odborovými organizacemi.
(5) (4) Postup při uzavírání kolektivní smlouvy , včetně řešení sporů mezi účastníky, upravuje zvláštní právní předpis smluvními stranami se řídí zákonem upravujícím kolektivní vyjednávání11).
10) § 16 odst. 2 zákona č. 83/1990 Sb., ve znění zákona č. 300/1990 Sb.
11) Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.
(1) Odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu také za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni.
(2) Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, jedná musí zaměstnavatel jednat o uzavření kolektivní smlouvy se všemi odborovými organizacemi; odborove organizace vystupují a jednají s právními důsledky pro všechny zaměstnance společně a ve vzájemné shodě, nedohodnou-li se mezi sebou a zaměstnavatelem jinak.
(1) Kolektivní smlouva je závazná pro její účastníky smluvní strany.
(2) Kolektivní smlouva je závazná také pro
a) zaměstnavatele, kteří jsou členy organizace zaměstnavatelů, která uzavřela kolektivní smlouvu vyššího stupně, a pro zaměstnavatele, kteří v době účinnosti kolektivní smlouvy z organizace zaměstnavatelů vystoupili,
b) zaměstnance, za které uzavřela kolektivní smlouvu odborová organizace nebo odborové organizace,
c) odborové organizace, za které uzavřela kolektivní smlouvu vyššího stupně odborová organizace.
(3) Zaměstnanec má právo předkládat smluvním stranám kolektivní smlouvy podněty ke kolektivnímu vyjednávání o kolektivní smlouvě a má právo být informován o průběhu tohoto vyjednávání.
(4) Práva, která vznikla z kolektivní smlouvy jednotlivým zaměstnancům, se uplatňují a uspokojují jako ostatní práva zaměstnanců z pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
(1) Kolektivní smlouva může být uzavřena na dobu určitou nebo na dobu neurčitou s výpovědní dobou v délce 6 měsíců, která začíná prvním dnem měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi účastníku kolektivní smlouvy. Kolektivní smlouvu je možné vypovědět nejdříve po uplynutí 6 měsíců od data její účinnosti. Je-li ukončení uplynutí doby podle věty první vázáno na splnění podmínky, musí kolektivní smlouva obsahovat také údaj o nejzazší době dobu její účinnosti. Kolektivní smlouvu je možné písemně vypovědět nejdříve po uplynutí 6 měsíců od data její účinnosti. Výpovědní doba činí nejméně 6 měsíců a začíná prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně.
(2) Účinnost kolektivní smlouvy začíná prvním dnem období, na které byla kolektivní smlouva uzavřena, a končí uplynutím tohoto období, pokud doba účinnosti některých práv nebo povinností není v kolektivní smlouvě sjednána odchylně.
(3) Při zániku smluvní strany kolektivní smlouvy jednající za zaměstnance skončí účinnost kolektivní smlouvy nejpozději posledním dnem následujícího kalendářního roku.
(1) Podniková K ujednáním podnikové kolektivní smlouva je neplatná v té části smlouvy, která upravuje upravují práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouva smlouvy vyššího stupně, se nepřihlíží.
(2) Kolektivní smlouva musí být uzavřena písemně a podepsána účastníky smluvními stranami na téže listině, jinak je neplatná se k ní nepřihlíží.
(1) Kolektivní smlouvu není možné nahradit jinou smlouvou.
(2) Není možné se nepoužije ustanovení § 41a, 42a, 43a, 43b, 43c domáhat relativní neúčinnosti kolektivní smlouvy.
(3) Kolektivní smlouvu není možné zrušit odstoupením jedné ze smluvních stran; sjednají-li si smluvní strany právo odstoupit od kolektivní smlouvy, 44 a 49 občanského zákoníku nepřihlíží se k tomu.
Účastníci Smluvní strany kolektivní smlouvy jsou povinni povinny s obsahem kolektivní smlouvy seznámit zaměstnance nejpozději do 15 dnů od jejího uzavření. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby byla kolektivní smlouva přístupná všem jeho zaměstnancům.
Zpět na obsah zákona
Kurzy a školení pracovního práva
Datum | Název kurzu | Typ | Místo | Pořádá |
---|---|---|---|---|
8.1. | Zaměstnávání cizinců v ČR a vysílání pracovníků nejen v ročním … | K | Praha | VOX |
9.1. | Změny v pracovním právu 2024 a tzv. flexinovela 2025 | K | Praha | Verlag Dashöfer |
Příbuzné stránky
- Právní Auditor Oddělení Metodiky Právního Auditu Odboru Právní Metodiky, nejvyšší mzda - Volná místa
- Právní zástupce oddělení právního jednání odboru právních služeb - nabídka práce
- Právní auditor oddělení právního jednání a auditu odboru právních služeb - nabídka práce
- Referent - právní auditor oddělení metodiky právního auditu odboru právní metodiky - nabídka práce
- Právní Auditor/Auditorka Oddělení Metodiky Právního Auditu Odboru Právní Metodiky, nejvyšší mzda - Volná místa
- Právní auditor v odboru právních služeb, oddělení právního jednání a auditu - nabídka práce
- Právní Auditor Oddělení Právního Jednání A Auditu Odboru Právních Služeb - Volná místa
- Právní auditor oddělení právního jednání a auditu odboru právních služeb úp střední čechy - nabídka práce
- Právní auditor/auditorka oddělení právního jednání a auditu odboru právních služeb - nabídka práce
- Referent/referentka právní agendy oddělení legislativního a právního odboru kontrolního a právního - nabídka práce
- Právní Auditor Oddělení Metodiky Právního Auditu Odboru Právní Metodiky - Volná pracovní místa
- Referent/Referentka Právní Agendy Oddělení Legislativního A Právního Odboru Kontrolního A Právního - Volná místa
?