Obecné ustanovení, Díl 1, porovnání znění k 1.7.2012

Díl 1

Obecné ustanovení

§ 216

(1) Za nepřetržité trvání pracovního poměru se považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli.

(2) Pro Jen do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby nebo dvacetinásobku kratší týdenní pracovní doby se pro účely dovolené určení považuje za výkon práce doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci témže kalendářním roce z důvodu

a) dočasné pracovní neschopnosti, pokud nejsou uvedeny s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v prováděcím právním důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,

b) karantény nařízené podle jiného právního předpisu (§ 199 odst. 2). Doba59),

c) čerpání mateřské rodičovské dovolené a doba, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, a doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo

d) jiných důležitých osobních překážek v přímé souvislosti práci podle § 199, s ním se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce výjimkou překážek uvedených v prováděcím právním předpisu podle § 199 odst. 2.

(3) Pro zjištění, zda jsou splněny podmínky vzniku práva na dovolenou, Za výkon práce se posuzuje zaměstnanec pro účely dovolené považuje doba překážek v práci uvedených v odstavci 2 pouze tehdy, který je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní jestliže zaměstnanec mimo dobu, jako by jejich trvání v kalendářním týdnu pracoval 5 pracovních dnů, i když jeho roce odpracoval alespoň dvanáctinásobek stanovené týdenní pracovní doba není rozvržena na všechny doby nebo dvanáctinásobek kratší týdenní pracovní dny v týdnu; to platí i pro účely krácení dovolené, s výjimkou neomluvené nepřítomnosti v práci doby.

(4) Jestliže poměrná Byl-li zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, je povinen mu dovolenou nebo její část poskytnout ten, pro koho byl zaměstnanec takto uvolněn; tato osoba je povinna mu poskytnout též tu část dovolené činí necelý den, zaokrouhlí se kterou nevyčerpal před uvolněním. Nevyčerpal-li zaměstnanec dovolenou před uplynutím doby uvolnění, je povinen mu ji poskytnout uvolňující zaměstnavatel. Splnění podmínek pro vznik práva na půlden; to platí dovolenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před uvolněním i pro výpočet dvanáctin dovolené po uvolnění.

(5) Dovolená, na niž vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.

59) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.