Pracovní poměr na dobu určitou, § 39, porovnání znění k 8.7.2011

§ 39

Pracovní poměr na dobu určitou

(1) Pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, ne- byla-li výslovně nebyla-li písemně sjednána doba jeho trvání.

(2) Trvání Doba trvání pracovního poměru mezi týmiž účastníky je možné sjednat celkem na dobu nejvýše 2 let určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku tohoto prvního pracovního poměru; to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba alespoň 6 měsíců 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky smluvními stranami se nepřihlíží.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy dochází k pracovnímu poměru na dobu určitou

a) Ustanovením odstavce 2 není dotčen postup podle zvláštního právního předpisu nebo zvláštních právních předpisů, kdy zvláštní právní předpis stanoví se předpokládá, že pracovní poměr na dobu může trvat jen po určitou jako podmínku pro vznik dalších práv,

b) z důvodu náhrady dočasně nepřítomného zaměstnance na dobu překážek v práci na straně zaměstnance17).

(4) Jsou-li u zaměstnavatele dány vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, kterou na jejichž základě nelze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnanci, který má zaměstnanec tuto práci vykonávat, navrhl založení pracovního poměru na dobu neurčitou, nepostupuje se podle odstavce 2 odstavce 2 za podmínky, že v písemné dohodě jiný postup bude těmto důvodům přiměřený a písemná dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací budou tyto důvody blíže vymezeny; ustanovení § 51 občanského zákoníku v tomto případě není možné použít upraví

a) bližší vymezení těchto důvodů,

b) pravidla jiného postupu zaměstnavatele při sjednávání a opakování pracovního poměru na dobu určitou,

c) okruh zaměstnanců zaměstnavatele, kterých se bude jiný postup týkat,

d) dobu, na kterou se tato dohoda uzavírá.

Písemnou dohodu s odborovou organizací je možné nahradit vnitřním předpisem jen v případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace; vnitřní předpis musí obsahovat náležitosti uvedené ve větě první.

(5) Sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem trvání pracovního poměru na dobu určitou, ačkoliv nebyly splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 4 rozporu s odstavci 2 až 4, a oznámil-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 až 4 odstavcích 2 až 4, může jak mohou zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby.

(6) Ustanovení odstavců 2 až 5 odstavce 2 se nevztahují na pracovní smlouvu zakládající pracovní poměr na dobu určitou sjednanou mezi agenturou práce18) a zaměstnancem za účelem výkonu práce u uživatele (§ 2 odst. 5, § 308 a 309 jiného zaměstnavatele (§ 307a, 308 a 309 ).

17) § 92 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění zákona č. 347/2010 Sb.

18) § 66 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.