Dohled nad skupinou, Díl 2
Zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 Sb.
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce k vložení do Vaší stránky:
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce v kontextu okolních ustanovení k vložení do Vaší stránky:
Díl 2
Dohled nad skupinou
Působnost dohledu nad skupinou
Základní ustanovení
(1) Není-li dále stanoveno jinak, dohled podle tohoto dílu Česká národní banka vykonává nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, která
a) má účast nejméně v jedné pojišťovně nebo zajišťovně (dále jen "pojišťovna nebo zajišťovna držící účast"),
b) je ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se sídlem v členském státě nebo smíšené finanční holdingové osoby se sídlem v členském státě,
c) je ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se sídlem v třetím státě, smíšené finanční holdingové osoby se sídlem v třetím státě nebo pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu, nebo
d) je ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se smíšenou činností, a to v rozsahu podle § 92p,
(dále jen "dohled nad skupinou").
(2) Předmětem dohledu nad skupinou, není-li dále stanoveno jinak, je kontrola
a) udržování použitelného kapitálu alespoň ve výši skupinového solventnostního kapitálového požadavku,
b) operací uvnitř skupiny,
c) koncentrace rizik skupiny,
d) osob ve vedení pojišťovací holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby a
e) dodržování požadavků na řídicí a kontrolní systém na úrovni skupiny;
tím nejsou dotčena ustanovení o dohledu nad činností pojišťovny a zajišťovny na individuálním základě podle § 84 až 86c.
(3) Při výkonu dohledu nad skupinou zohlední Česká národní banka všechny skutečnosti, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit finanční situaci tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a které se týkají
a) ovládané nebo přidružené osoby tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,
b) osob, které mají účast na tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, a
c) ovládaných nebo přidružených osob osoby, která má účast na tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně.
Výjimky z dohledové činnosti
(1) Česká národní banka může, je-li orgánem dohledu nad skupinou, z dohledu nad skupinou a po konzultaci s příslušnými orgány dohledu vyloučit osobu,
a) která má sídlo ve třetím státě, kde existují právní překážky k předání nezbytných informací,
b) která má pro výkon dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve skupině zanedbatelný význam; to se nepoužije v případě, kdy se vyloučení z dohledu nad skupinou týká více osob, které tvoří dohromady část skupiny s nezanedbatelným významem, nebo
c) jestliže by zahrnutí její finanční situace bylo pro výkon dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve skupině zavádějící nebo nevhodné.
(2) Byla-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna vyloučena orgánem dohledu nad skupinou z dohledu nad skupinou z důvodů podle odstavce 1 písm. b) a c), má Česká národní banka právo vyžádat si pro účely výkonu dohledu u poslední osoby držící účast podle odstavce 5 jakékoli informace o této pojišťovně nebo zajišťovně.
(3) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, může po konzultacích s příslušnými orgány dohledu upustit od provádění dohledu nad koncentrací rizik podle § 92a nebo dohledu nad operacemi uvnitř skupiny podle § 92b, pokud pojišťovna nebo zajišťovna držící účast, pojišťovací holdingová osoba se sídlem v členském státě nebo smíšená finanční holdingová osoba se sídlem v členském státě je přidruženou osobou regulované osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby podléhající doplňkovému dohledu podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, nebo je sama touto osobou.
(4) Výkon dohledu nad skupinou nezakládá výkon dohledu ve vztahu k pojišťovně z třetího státu, pojišťovací holdingové osobě, pojišťovací holdingové osobě se smíšenou činností, smíšené finanční holdingové osobě nebo zajišťovně z třetího státu, posuzovanými samostatně. Tím není dotčen dohled podle § 92.
(5) Na pojišťovnu nebo zajišťovnu držící účast, pojišťovací holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu podle § 87 odst. 1 písm. a) a b) se nevztahuje dohled nad skupinou, pokud je sama ovládanou osobou jiné pojišťovny nebo zajišťovny nebo pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby se sídlem v členském státě; není-li takovou ovládanou osobou, považuje se pro účely tohoto zákona za poslední osobu držící účast na úrovni Evropské unie, na kterou se vztahují § 89b až 92m (dále jen "poslední osoba držící účast"); tím není dotčen § 89.
Zvláštní ustanovení pro dohled nad smíšenou finanční holdingovou osobou
(1) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, může po konzultacích s příslušnými orgány dohledu rozhodnout, že se dohled nad smíšenou finanční holdingovou osobou řídí pouze příslušnými ustanoveními zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, pokud se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenná ustanovení tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.
(2) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, může po dohodě s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě v sektoru bankovnictví a v sektoru investičních služeb rozhodnout, že se dohled nad smíšenou finanční holdingovou osobou řídí pouze ustanoveními vztahujícími se na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, pokud se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenná ustanovení tohoto zákona a zákona upravujícího činnost bank nebo zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.
(3) Česká národní banka informuje o rozhodnutích přijatých podle odstavců 1 a 2 evropské orgány dohledu zřízené přímo použitelnými předpisy Evropské unie.
Dohled nad podskupinou
(1) Česká národní banka může po konzultaci s orgánem dohledu nad skupinou a poslední osobou držící účast rozhodnout o podřízení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny držící účast nebo tuzemské pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby podle § 87 odst. 1 písm. a) a b), která nemá sídlo ve stejném členském státě jako poslední osoba držící účast (dále jen "poslední tuzemská osoba držící účast"), vnitrostátnímu dohledu nad podskupinou. V takovém případě se § 89b až 92m použijí obdobně, čímž nejsou dotčena ustanovení odstavců 2 až 7. Toto své rozhodnutí Česká národní banka zdůvodní orgánu dohledu nad skupinou a poslední osobě držící účast v rámci Evropské unie.
(2) Dohled nad skupinou u poslední tuzemské osoby držící účast na vnitrostátní úrovni Česká národní banka vykonává podle § 89b až 92c, přičemž rozsah tohoto dohledu uplatní v závislosti na charakteru podskupiny.
(3) Pokud Česká národní banka při dohledu nad podskupinou na vnitrostátní úrovni použije ustanovení § 89b až 91h, použije poslední tuzemská osoba držící účast na vnitrostátní úrovni stejnou me todu výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku, kterou používá poslední osoba držící účast.
(4) Pokud Česká národní banka použije na poslední tuzemskou osobu držící účast na vnitrostátní úrovni § 89b až 91h a pokud poslední osoba držící účast a její přidružené osoby mají podle § 90a povolení provést výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku i solventnostního kapitálového požadavku jednotlivých pojišťoven a zajišťoven ve skupině podle interního modelu, použije stejný postup i poslední tuzemská osoba držící účast.
(5) Pokud se rizikový profil poslední tuzemské osoby držící účast na vnitrostátní úrovni podstatně odchyluje od předpokladů použitých pro interní model schválený na úrovni Evropské unie a pokud tato osoba dostatečně nezohlední připomínky České národní banky, Česká národní banka může této osobě navýšit solventnostní kapitálový požadavek ke skupinovému solventnostnímu kapitálovému požadavku na úrovni podskupiny stanovenému na základě takového modelu. Ve výjimečných případech, kdy by takové navýšení skupinového solventnostního kapitálového požadavku nebylo odpovídající, Česká národní banka může nařídit této osobě, aby vypočítala svůj skupinový solventnostní kapitálový požadavek na základě standardního vzorce. Důvody takového rozhodnutí Česká národní banka vysvětlí orgánu dohledu nad skupinou.
(6) Poslední tuzemské osobě držící účast na vnitrostátní úrovni, na kterou Česká národní banka použila § 89b až 91h, nelze udělit povolení podle § 91a, aby se na jakoukoliv jí ovládanou osobu vztahovaly § 91c a 91d.
(7) Odstavec 1 se nepoužije, pokud poslední tuzemská osoba držící účast na vnitrostátní úrovni je ovládanou osobou poslední osoby držící účast, která má povolení podle § 91b, aby se na tuto poslední tuzemskou osobu držící účast vztahovaly § 91c a 91d.
Dohled nad podskupinou zahrnující více členských států
(1) Česká národní banka může uzavřít dohodu s orgány dohledu jiných členských států, ve kterých působí jiná poslední osoba držící účast na vnitrostátní úrovni. Obsahem dohody je postup při zajištění výkonu dohledu nad podskupinou zahrnující více členských států. O uzavření této dohody Česká národní banka informuje orgán dohledu nad skupinou a poslední osobu držící účast.
(2) Byla-li uzavřena dohoda podle odstavce 1, Česká národní banka nemůže vykonávat dohled nad podskupinou u žádné poslední osoby držící účast na vnitrostátní úrovni z této skupiny podle § 89, pokud se nejedná o podskupinu podle odstavce 1.
(3) Ustanovení § 89 se pro dohled nad podskupinou zahrnující více členských států použijí obdobně.
Skupinový solventnostní kapitálový požadavek
Dohled nad skupinovým solventnostním kapitálovým požadavkem
(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna, která podléhá výkonu dohledu nad skupinou podle § 87 odst. 1 písm. a) a b), zajistí na úrovni skupiny trvalé udržování skupinového solventnostního kapitálového požadavku.
(2) Jestliže tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která podléhá dohledu nad skupinou, nedodrží skupinový solventnostní kapitálový požadavek, uloží jí Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, opatření k nápravě. Ustanovení § 86b a 98 se použijí obdobně.
(3) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která podléhá výkonu dohledu nad skupinou, informuje Českou národní banku o nedodržení skupinového solventnostního kapitálového požadavku nebo existuje-li nebezpečí, že daný požadavek nebude dodržen v následujících 3 měsících, a to bez zbytečného odkladu poté, co tuto skutečnost zjistila. Česká národní banka o této skutečnosti informuje ostatní orgány dohledu v kolegiu orgánů dohledu podle § 92f (dále jen "kolegium"), jakmile se o tom dozví. Kolegium posoudí finanční situaci skupiny.
Četnost výpočtu
(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna podléhající výkonu dohledu nad skupinou vykazuje České národní bance, jako orgánu dohledu nad skupinou, výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku ve lhůtě, formou a způsobem podle § 92k odst. 1 nebo kdykoli na žádost České národní banky, a to do 30 dnů ode dne jejího doručení, nejdříve však do 30 pracovních dnů ode dne, ke kterému má být skupinový solventnostní kapitálový požadavek vykázán. Pokud skupinu neřídí pojišťovna nebo zajišťovna podle věty první, vykazuje České národní bance, jako orgánu dohledu nad skupinou, výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku pojišťovací holdingová osoba, smíšená finanční holdingová osoba nebo osoba ve skupině, kterou Česká národní banka, jako orgán dohledu nad skupinou, po konzultaci s ostatními orgány dohledu a se samotnou skupinou určí.
(2) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna nebo pojišťovací holdingová osoba, smíšená finanční holdingová osoba anebo osoba ve skupině podle odstavce 1 trvale sleduje, zda skupinový solventnostní kapitálový požadavek odpovídá rizikovému profilu skupiny. Pokud se rizikový profil skupiny významně změní od předpokladů, za nichž byl skupinový solventnostní kapitálový požadavek naposledy vypočten, je povinna skupinový solventnostní kapitálový požadavek přepočítat a předložit České národní bance. Česká národní banka může požadovat přepočítání skupinového solventnostního kapitálového požadavku, pokud předpokládá, že se rizikový profil skupiny významně změnil.
(3) Výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku se provede metodou vycházející z konsolidovaných údajů (dále jen "metoda účetní konsolidace"). Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, může po konzultaci s ostatními orgány dohledu v kolegiu povolit výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku metodou odpočtu agregovaných dat nebo kombinací obou metod. V případě nedodržení minimální výše skupinového solventnostního kapitálového požadavku podle metody účetní konsolidace postupuje Česká národní banka obdobně podle § 98a odst. 1 až 3. Kritéria pro použití těchto metod se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím technické zásady a metody výpočtu solventnostního kapitálového požadavku.
(4) Pokud ovládaná pojišťovna nebo zajišťovna zahrnutá do výpočtu solventnostního kapitálového požadavku má své sídlo v jiném členském státě, použijí se ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku solventnostní kapitálový požadavek a použitelný kapitál této pojišťovny ve výši stanovené předpisy tohoto členského státu.
(5) Při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku se aktiva a závazky oceňují podle § 51.
(6) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, určí, po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu v kolegiu a osobou podle odstavce 1, která řídí skupinu, v souladu s použitou metodou výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku podle odstavce 3, způsob stanovení poměrného podílu drženého ovládající osobou v přidružených osobách, pokud
a) neexistuje majetkové propojení mezi některými osobami ve skupině,
b) přímý nebo nepřímý podíl této odpovědné osoby na majetku nebo hlasovacích právech jiné osoby bude kvalifikován jako účast, protože takový podíl umožňuje vykonávat významný vliv v takové osobě, nebo
c) je osoba ze skupiny ovládající osobou jiné osoby na základě skutečného uplatňování rozhodujícího vlivu v takové osobě.
(7) Prováděcí právní předpis stanoví, v souladu s příslušným předpisem Evropské unie, pravidla pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a pravidla pro výpočet kapitálu na úrovni skupiny včetně vymezení jeho položek.
Přidružené pojišťovny z třetích států a zajišťovny z třetích států
(1) Je-li do výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku zahrnuta pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu, jejíž činnost je podmíněna získáním povolení ve třetím státě a splněním solventnostního kapitálového požadavku, který je na základě rozhodnutí Evropské komise nebo orgánu dohledu nad skupinou srovnatelný nebo prozatímně srovnatelný, zohlední se tato skutečnost při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku včetně výše jejího použitelného kapitálu stanoveného podle pravidel tohoto třetího státu.
(2) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, na žádost osoby držící účast nebo z vlastního podnětu ověří, zda solventnostní režim uplatňovaný třetím státem je přinejmenším srovnatelný s požadavkem solventnosti podle tohoto zákona. O tom vydá opatření obecné povahy, a to po konzultaci s ostatními orgány dohledu a s Evropským orgánem dohledu. Takové opatření respektuje dřívější obdobné rozhodnutí ve vztahu k tomuto státu, s výjimkou, kdy je to odůvodněno významnými změnami ve výkonu dohledu podle tohoto zákona nebo změnami v dohledu třetího státu. Kritéria pro ověřování srovnatelnosti se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie. Postup podle věty první se nepoužije, pokud Evropská komise přijala rozhodnutí o srovnatelnosti nebo prozatímní srovnatelnosti solventnostního režimu třetího státu.
(3) Není-li Česká národní banka orgánem dohledu nad skupinou a nesouhlasí-li s rozhodnutím orgánu dohledu nad skupinou o srovnatelnosti podle odstavce 2, může ve lhůtě 3 měsíců ode dne obdržení oznámení o takovém rozhodnutí vyjádřit svůj nesouhlas Evropskému orgánu dohledu a požádat o jeho přezkum.
(4) Není-li solventnostní režim uplatňovaný třetím státem vyhodnocen jako srovnatelný nebo prozatímně srovnatelný s požadavky příslušných předpisů Evropské unie nebo pokud Evropská komise rozhodla o tom, že solventnostní režim třetího státu uplatňovaný na činnost zajišťoven se sídlem na území tohoto státu přestal být srovnatelný nebo prozatímně srovnatelný, nelze zohlednit solventnostní kapitálový požadavek a použitelný kapitál podle odstavce 1 a pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu bude pro účely výpočtu solventnostního kapitálového požadavku posuzována jako přidružená pojišťovna nebo zajišťovna. V takovém případě vypočítává svůj solventnostní kapitálový požadavek a kapitál určený k jeho plnění podle tohoto zákona.
Přidružené osoby z bankovního sektoru a sektoru investičních služeb
(1) Má-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která podléhá dohledu nad skupinou, majetkovou účast na osobě z bankovního sektoru nebo sektoru investičních služeb, zahrne tuto účast do výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku. Pro tyto účely použije metodu účetní konsolidace nebo metodu odpočtu agregovaných dat podle zákona upravujícího finanční konglomeráty. Metoda účetní konsolidace se použije v případech, kdy Česká národní banka, jako orgán dohledu nad skupinou, nemá pochybnosti o integrovaném řízení a řídicím a kontrolním systému vztahujícím se na podniky, které jsou zahrnuty do konsolidace. Metoda je používána jednotně a nelze ji měnit.
(2) Na základě žádosti pojišťovny nebo zajišťovny podle odstavce 1 podané elektronicky nebo z moci úřední může Česká národní banka, jako orgán dohledu nad skupinou, majetkovou účast podle odstavce 1 odečíst z použitelného kapitálu skupiny použitelného pro skupinový solventnostní kapitálový požadavek.
Zprostředkující holdingová osoba
(1) Při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku se u pojišťovny nebo zajišťovny, která drží prostřednictvím pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby účast v přidružené pojišťovně nebo zajišťovně nebo v pojišťovně nebo zajišťovně z třetího státu, zohlední situace zprostředkující pojišťovací holdingové osoby nebo zprostředkující smíšené finanční holdingové osoby. Pro účely tohoto výpočtu se zprostředkující pojišťovací holdingová osoba nebo zprostředkující smíšená finanční holdingová osoba považuje za pojišťovnu nebo zajišťovnu podléhající pravidlům stanoveným tímto zákonem pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a podmínkám stanoveným pro použitelný kapitál.
(2) V případě, že zprostředkující pojišťovací holdingová osoba nebo zprostředkující smíšená finanční holdingová osoba drží podřízené pohledávky nebo jiný použitelný kapitál, na který se vztahují limity podle § 71, považuje se tento kapitál za použitelný pouze do výše limitu vypočteného způsobem podle § 71 z celkově použitelného kapitálu na skupinové úrovni ve srovnání se solventnostním kapitálovým požadavkem na skupinové úrovni.
(3) Použitelný kapitál zprostředkující pojišťovací holdingové osoby nebo zprostředkující smíšené finanční holdingové osoby, který by podléhal předchozímu povolení orgánu dohledu podle § 64, pokud by byl držen pojišťovnou nebo zajišťovnou, může být zohledněn při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku pouze tehdy, pokud byl povolen orgánem dohledu nad skupinou.
Odpočet účasti
Pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna podléhající výkonu dohledu nad skupinou na vyžádání České národní bance v přiměřené lhůtě nepředloží informace o přidružené osobě se sídlem v členském státě nebo v třetím státě, nezbytné k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, odečte se účetní hodnota majetkové účasti na této přidružené osobě od kapitálu použitelného ke krytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku. O tomto odečtení může Česká národní banka rozhodnout i z vlastního podnětu. V případě odečtení se nerealizované zisky vyplývající z takové majetkové účasti nepovažují za kapitál použitelný k plnění skupinového solventnostního kapitálového požadavku.
Výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku
Základní pravidla výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku
(1) Výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku se provede podle standardního vzorce nebo prostřednictvím skupinového interního modelu.
(2) Pravidla pro určení kapitálu použitelného k plnění skupinového solventnostního kapitálového požadavku a pro jeho výpočet se řídí obdobně § 63 až 78b.
Schválení interního modelu pro výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku a solventnostních kapitálových požadavků přidružených pojišťoven a zajišťoven
(1) Jestliže tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která podléhá dohledu nad skupinou, hodlá používat skupinový interní model pro výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku a pro výpočet solventnostních kapitálových požadavků jí přidružených pojišťoven a zajišťoven nebo podmínky pro používání takového modelu změnit, požádá společně s jejími přidruženými osobami Českou národní banku, je-li orgánem dohledu nad skupinou, o udělení předchozího souhlasu; žádost se podává elektronicky. To se použije obdobně pro žádost podanou společně přidruženými osobami pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby. Pro účely správního řízení se tato pojišťovna nebo zajišťovna považuje za společného zmocněnce. Česká národní banka může v rozhodnutí o udělení souhlasu stanovit podmínky, za kterých je tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která podléhá dohledu nad skupinou, nebo jí přidružená osoba oprávněna interní model používat.
(2) Česká národní banka zašle bez prodlení úplnou žádost orgánům dohledu v kolegiu a Evropskému orgánu dohledu a při jejím posuzování koordinuje spolupráci s těmito orgány dohledu. O úplné žádosti podle odstavce 1 rozhodne do 6 měsíců ode dne jejího doručení. Přitom postupuje tak, aby rozhodnutí bylo vydáno po dohodě se všemi příslušnými orgány dohledu. Dohoda s těmito orgány se uvede v odůvodnění rozhodnutí. Česká národní banka může v souvislosti s rozhodnutím o této žádosti požádat Evropský orgán dohledu o technickou pomoc.
(3) Pokud během lhůty podle odstavce 2 Česká národní banka nebo jiný orgán dohledu v kolegiu požádá o stanovisko Evropský orgán dohledu, Česká národní banka rozhodne bez zbytečného odkladu po doručení tohoto stanoviska, kterým je vázána.
(4) Požádá-li Česká národní banka o stanovisko Evropský orgán dohledu, informuje o této skutečnosti orgány dohledu v kolegiu.
(5) Pokud Evropský orgán dohledu nepřijme rozhodnutí podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1094/2010 do jednoho měsíce ode dne přijetí žádosti podle odstavce 3, rozhodne Česká národní banka o takové žádosti samostatně. Přitom zohlední stanoviska ostatních orgánů dohledu a zdůvodní případné odchylky od těchto stanovisek. Rozhodnutí zašle žadateli a všem orgánům dohledu v kolegiu.
Skupinový solventnostní kapitálový požadavek pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby
(1) Je-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna osobou ovládanou pojišťovací holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, provede se výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku podle § 89b a 89c na úrovni pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby.
(2) Pro účely výpočtu podle odstavce 1 se kapitál použitelný k plnění solventnostního kapitálového požadavku pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby stanoví obdobně jako použitelný kapitál tuzemské pojišťovny a solventnostní kapitálový požadavek pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby se stanoví obdobně jako solventnostní kapitálový požadavek tuzemské pojišťovny.
Skupinový solventnostní kapitálový požadavek skupiny s centralizovaným řízením rizik
Centralizované řízení rizik ve skupině
(1) Jestliže tuzemská ovládající osoba, která je poslední osobou držící účast, hodlá použít režim centralizovaného řízení rizik ve skupině podle § 91c až 91f ve vztahu k jí ovládané pojišťovně nebo zajišťovně, je povinna požádat orgán dohledu členského státu, ve kterém má tato ovládaná osoba sídlo, o udělení souhlasu.
(2) Pokud Česká národní banka přijala od poslední osoby držící účast žádost o udělení povolení, aby se na jí ovládanou tuzemskou pojišťovnu nebo zajišťovnu vztahoval režim centralizovaného řízení rizik ve skupině podle § 91c až 91f, sdělí její obsah ostatním orgánům dohledu v kolegiu, jakmile je úplná.
(3) Na osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 se vztahují ustanovení § 91c až 91f, jestliže
a) ovládaná osoba není vyloučena z dohledu nad skupinou,
b) postupy řízení rizik a mechanismy vnitřní kontroly ovládané osoby jsou totožné s těmito postupy a mechanismy uplatňovanými ovládající osobou a splňují požadavky na obezřetné řízení ovládané osoby,
c) orgán dohledu nad skupinou udělil ovládající osobě povolení vypracovat posouzení rizik a solventnosti podle § 92c odst. 6,
d) orgán dohledu nad skupinou udělil ovládající osobě povolení předkládat společnou zprávu o solventnosti a finanční situaci podle § 92l odst. 2 a
e) ovládající osoba obdržela souhlas podle § 91b.
(4) Žádost o udělení souhlasu k užití centralizovaného řízení rizik ve skupině, k níž žadatel připojí kopie rozhodnutí podle odstavce 3 písm. c) až e), obsahuje
a) popis, jakým způsobem řídicí a kontrolní systém poslední osoby držící účast zahrnuje i ovládanou osobu, na kterou se má režim centralizovaného řízení rizik ve skupině vztahovat,
b) předpokládané dopady režimu centralizovaného řízení rizik na ovládané osoby náležející do dohledu nad skupinou a na pojistníky a
c) popis, jakým způsobem poslední osoba držící účast splňuje požadavky orgánů dohledu v kolegiu na obezřetné řízení ovládané osoby, na kterou se má režim centralizovaného řízení rizik ve skupině vztahovat.
Udělení souhlasu s centralizovaným řízením rizik ve skupině
(1) O žádosti podle § 91a rozhodují společně orgány dohledu v rámci kolegia.
(2) Česká národní banka postupuje tak, aby rozhodnutí bylo vydáno společně po dohodě se všemi orgány dohledu v kolegiu, a to do 3 měsíců od dne, kdy úplnou žádost obdržely všechny orgány dohledu v kolegiu.
(3) Pokud během lhůty podle odstavce 2 Česká národní banka nebo jiný orgán dohledu v kolegiu požádá o stanovisko Evropský orgán dohledu, Česká národní banka rozhodne bez zbytečného odkladu po doručení tohoto stanoviska, kterým je vázána.
(4) Nedohodnou-li se orgány dohledu v kolegiu na rozhodnutí ve lhůtě 3 měsíců ode dne přijetí úplné žádosti a nerozhoduje-li ve věci Evropský orgán dohledu nebo nepřijme-li tento orgán dohledu rozhodnutí podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1094/2010 do jednoho měsíce ode dne přijetí žádosti podle odstavce 3, rozhodne Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou. V rozhodnutí zohlední stanoviska vyjádřená během příslušné lhůty všech orgánů dohledu v kolegiu.
(5) V rozhodnutí o žádosti podle § 91a a podle odstavce 4 Česká národní banka zohlední stanoviska orgánů dohledu v kolegiu. Ve svém rozhodnutí zdůvodní případné odchylky od těchto stanovisek. Rozhodnutí se doručuje též orgánům dohledu v kolegiu.
Stanovení solventnostního kapitálového požadavku tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny jako osoby ovládané
(1) Solventnostní kapitálový požadavek tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, na kterou se vztahuje povolení k centralizovanému řízení rizik a která je osobou ovládanou poslední osobou držící účast, se vypočítá na základě interního modelu podle § 90a nebo na základě standardního vzorce.
(2) Odchýlí-li se rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny podle odstavce 1, která k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku používá skupinový interní model, významně od předpokladů pro výpočet skupinového interního modelu a opatření k nápravě nevedla k nápravě stavu, může Česká národní banka navrhnout kolegiu
a) navýšení kapitálového požadavku k solventnostnímu kapitálovému požadavku tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podle odstavce 1; pro toto navýšení se použije § 95a obdobně, nebo
b) ve výjimečných případech, kdy navýšení podle písmene a) není vhodné, uložit povinnost výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce.
(3) Odchýlí-li se významně rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny podle odstavce 1, která vypočítává solventnostní kapitálový požadavek podle standardního vzorce, od předpokladů pro tento výpočet a opatření k nápravě nevedla k nápravě stavu, může Česká národní banka navrhnout ve výjimečných případech kolegiu
a) stanovit této osobě povinnost nahradit při výpočtu modulů životního, neživotního a zdravotního upisovacího rizika podskupinu parametrů, použitých k výpočtu podle standardního vzorce, parametry specifickými pro tuto osobu, nebo
b) navýšení podle odstavce 2 písm. a).
(4) Nedohodne-li se Česká národní banka s orgánem dohledu nad skupinou na postupu podle odstavce 2 nebo 3, má kterýkoliv příslušný orgán dohledu v kolegiu právo do 1 měsíce ode dne podání návrhu kolegiu postoupit věc Evropskému orgánu dohledu s žádostí o stanovisko. V takovém případě Česká národní banka rozhodne bez zbytečného odkladu po doručení tohoto stanoviska, kterým je vázána.
(5) Rozhodnutí se doručuje pojišťovně nebo zajišťovně podle odstavce 1 a kolegiu.
Nedodržení solventnostního kapitálového požadavku
(1) Zjistí-li Česká národní banka neplnění solventnostního kapitálového požadavku tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou, na kterou se vztahuje povolení k centralizovanému řízení rizik a která je osobou ovládanou poslední osobou držící účast, uloží jí povinnost předložit ke schválení ozdravný plán. Pro tento plán se § 98 odst. 2 až 5 použijí obdobně.
(2) Česká národní banka předloží návrh ozdravného plánu kolegiu ke konzultaci neprodleně poté, co jej obdrží. Česká národní banka postupuje tak, aby rozhodnutí o schválení ozdravného plánu bylo vydáno po dohodě se všemi orgány dohledu účastnícími se kolegia, nejpozději však do 4 měsíců ode dne, kdy ke zjištění podle odstavce 1 došlo.
(3) Nedohodne-li se Česká národní banka s orgánem dohledu nad skupinou na ozdravném plánu ve lhůtě podle odstavce 2 nebo ve lhůtě přímo použitelného předpisu Evropské unie, může být věc postoupena ke stanovisku Evropskému orgánu dohledu. Česká národní banka v takovém případě rozhodne bez zbytečného odkladu po doručení tohoto stanoviska, kterým je vázána.
(4) Odstavec 3 se nepoužije v případě mimořádné situace podle § 91h písm. b); v takovém případě rozhoduje Česká národní banka samostatně. Rozhodnutí se doručuje pojišťovně nebo zajišťovně podle odstavce 1 a kolegiu.
Zhoršení finanční situace
(1) Zjistí-li Česká národní banka v souladu s § 86b, že došlo ke zhoršení finanční situace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, na kterou se vztahuje povolení k centralizovanému řízení rizik a která je osobou ovládanou poslední osobou držící účast, neprodleně o tom informuje kolegium. Společně s touto informací předá kolegiu návrh opatření k nápravě.
(2) Česká národní banka postupuje tak, aby rozhodnutí o schválení navržených opatření k nápravě bylo vydáno po dohodě se všemi orgány dohledu účastnícími se kolegia, nejpozději však do 1 měsíce ode dne, kdy bylo kolegium informováno podle odstavce 1.
(3) Nedohodne-li se Česká národní banka s orgánem dohledu nad skupinou na navržených opatřeních k nápravě ve lhůtě podle odstavce 2, může být věc postoupena k rozhodnutí Evropskému orgánu dohledu. Česká národní banka v takovém případě rozhodne v souladu s rozhodnutím Evropského orgánu dohledu bez zbytečného odkladu po dni jeho doručení.
(4) Odstavec 1 věta poslední a odstavce 2 a 3 se nepoužijí v případě mimořádné situace podle § 91h písm. b); v takovém případě rozhoduje ve lhůtě podle odstavce 2 Česká národní banka samostatně.
(5) Rozhodnutí se doručuje pojišťovně nebo zajišťovně podle odstavce 1 a kolegiu.
Nedodržení minimálního kapitálového požadavku
(1) Zjistí-li Česká národní banka nedodržení minimálního kapitálového požadavku tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, na kterou se vztahuje povolení k centralizovanému řízení rizik a která je osobou ovládanou poslední osobou držící účast, uloží jí povinnost předložit ke schválení plán krátkodobého financování. Pro tento plán se použije § 98a obdobně.
(2) Česká národní banka zašle plán krátkodobého financování kolegiu neprodleně poté, co jej obdrží, a informuje jej i o jiných opatřeních k nápravě, která v této souvislosti uložila.
Zánik oprávnění využívat centralizované řízení rizik
(1) Oprávnění tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podle § 91a odst. 1 nebo 2 užívat režimu centralizovaného řízení rizik ve skupině zaniká, není-li splněna některá z podmínek podle § 91a odst. 3, a to ani v přiměřené lhůtě podle odstavce 3, rozhodnutím orgánu dohledu nad skupinou podle odstavce 6. Toto oprávnění lze obnovit postupem podle § 91b.
(2) Rozhodne-li Česká národní banka jako orgán dohledu nad skupinou po konzultaci s kolegiem o vyloučení ovládané pojišťovny nebo zajišťovny z dohledu nad skupinou, bez zbytečného odkladu informuje o tomto svém rozhodnutí příslušný orgán dohledu a poslední osobu držící účast.
(3) Poslední osoba držící účast odpovídá za průběžné dodržování požadavků podle § 91a odst. 3 písm. b) až d). Zjistí-li jejich nedodržení, oznámí to neprodleně České národní bance, je-li orgánem dohledu nad skupinou, a orgánu dohledu státu, na jehož území má příslušná ovládaná pojišťovna nebo zajišťovna své sídlo. Poslední osoba držící účast též předloží ke schválení plán k obnovení dodržování požadavků ve lhůtě přiměřené zjištěným nedostatkům.
(4) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, ověřuje, zda poslední osoba držící účast průběžně dodržuje požadavky podle § 91a odst. 3 písm. b) až d). Toto ověření provede nejméně jednou ročně nebo na základě podnětu orgánu dohledu vykonávajícího dohled nad ovládanou pojišťovnou nebo zajišťovnou se sídlem v jiném členském státě zahrnutou do dohledu nad skupinou. Neuvádí-li podnět, které vážné důvody k podání podnětu vedly, Česká národní banka si je od příslušného orgánu dohledu vyžádá. Není-li Česká národní banka orgánem dohledu nad skupinou, může požadovat po orgánu dohledu nad skupinou provedení ověření podle tohoto odstavce, lze-li důvodně pochybovat o plnění požadavků podle § 91a odst. 3 písm. b) až d).
(5) Zjistí-li Česká národní banka při ověřování podle odstavce 4, že hrozí nesplnění podmínek podle § 91a odst. 3 písm. b) až d), uloží ovládající osobě povinnost předložit plán k zajištění obnovení dodržování těchto podmínek v přiměřené lhůtě.
(6) Zjistí-li Česká národní banka, jako orgán dohledu nad skupinou, že plán podle odstavce 3 nebo 5 nezajistí obnovení dodržování podmínek nebo že poslední osoba držící účast jej nedodržela nebo nesplnila ve stanovené lhůtě, rozhodne o ukončení užití režimu centralizovaného řízení rizik ve skupině. Před vydáním rozhodnutí předloží svůj záměr k projednání kolegiu. O svém rozhodnutí bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu.
Prováděcí opatření
Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí
a) kritéria pro posuzování splnění podmínek podle § 91a,
b) kritéria pro posuzování mimořádné situace a
c) postupy používané orgány dohledu při výměně informací a výkonu práv a povinností podle § 91b až 91g.
Pojišťovna a zajišťovna ovládaná pojišťovací holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou
Na tuzemskou pojišťovnu nebo zajišťovnu, která je osobou ovládanou holdingovou pojišťovací osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, se § 91a až 91h použijí obdobně.
Osoba ve vedení pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby
(1) Pojišťovací holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba zajistí, aby jejím statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo jinou fyzickou osobou, která sama nebo společně s jinými osobami řídí její činnost, nebo právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, (dále jen "osoba ve vedení") byla osoba způsobilá a důvěryhodná pro výkon své funkce a k zajištění požadavků vyplývajících z tohoto zákona. Pro osoby ve vedení se § 7a použije obdobně.
(2) Pokud osoba ve vedení pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby přestane splňovat některou z podmínek podle odstavce 1, je pojišťovací holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba povinna tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance. Česká národní banka rozhodne o zákazu výkonu činnosti osoby ve vedení pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby, jakmile se to dozví.
(3) Pojišťovací holdingová osoba z třetího státu nebo smíšená finanční holdingová osoba z třetího státu nemůže nabýt účast na tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, pokud u osoby ve vedení neprokáže splnění požadavků podle odstavce 1; tím nejsou dotčeny § 24 až 27 a § 42 až 45.
(4) Pokud by vliv osoby ve vedení pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby mohl způsobit újmu řádnému a obezřetnému řízení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, použijí se odstavec 2, § 26 odst. 2 a § 44 odst. 2 obdobně.
Koncentrace rizik, operace uvnitř skupiny a systém správy
Dohled nad koncentrací rizik
(1) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovací holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba podléhající dohledu nad skupinou pravidelně, nejméně však jednou ročně, informuje Českou národní banku, je-li orgánem dohledu nad touto skupinou, o významné koncentraci rizika na úrovni celé skupiny.
(2) Informace podle odstavce 1 poskytuje České národní bance tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která je poslední osobou držící účast. Není-li skupina vedena pojišťovnou nebo zajišťovnou, poskytne tyto informace pojišťovací holdingová osoba, smíšená finanční holdingová osoba nebo pojišťovna nebo zajišťovna ve skupině určená orgánem dohledu nad skupinou po konzultaci s ostatními orgány dohledu a skupinou.
(3) Pro účely informace podle odstavce 1 Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu, určí
a) druh rizik, o kterých skupina musí bez zbyteč ného odkladu informovat, přičemž zohlední specifika dané skupiny a jejího systému řízení rizik, a
b) přiměřené limity významné koncentrace rizik s ohledem na výši solventnostního kapitálového požadavku, technických rezerv nebo obou těchto hodnot, při jejichž překročení vzniká informační povinnost.
(4) Při dohledu nad koncentrací rizik podle odstavce 3 Česká národní banka sleduje zejména případné nebezpečí přenosu rizika ve skupině, riziko střetu zájmů a úroveň a objem rizik.
Dohled nad operacemi uvnitř skupiny
(1) Pojišťovna, zajišťovna, pojišťovací holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba podléhající dohledu nad skupinou pravidelně, nejméně však jednou ročně, informuje Českou národní banku, je-li orgánem dohledu nad skupinou, o všech významných operacích mezi pojišťovnami a zajišťovnami ve skupině, včetně operací provedených fyzickými osobami, které jsou s některou z osob ve skupině úzce propojeny; o velmi významných operacích uvnitř skupiny informuje bez zbytečného odkladu.
(2) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, určí po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu druhy operací uvnitř skupiny, o nichž jsou pojišťovny a zajišťovny ve skupině povinny v každém případě bez zbytečného odkladu informovat. Ustanovení § 92a odst. 2 a 3 se použije obdobně.
Dohled nad řídicím a kontrolním systémem na úrovni skupiny
(1) Požadavky na řízení rizik a vnitřní kontrolu podle § 7 až 7i se použijí obdobně na úrovni skupiny. Všechny osoby ve skupině podle § 87 odst. 1 písm. a) a b) používají konzistentní systémy řízení rizik a vnitřní kontroly a ohlašovací postupy umožňující jejich kontrolu na úrovni skupiny.
(2) Systémy vnitřní kontroly ve skupině obsahují alespoň
a) odpovídající mechanismy pro výpočet posuzování a dodržování skupinového solventnostního kapitálového požadavku a
b) řádné ohlašovací postupy a postupy účtování, podle kterých jsou sledovány a řízeny operace uvnitř skupiny a koncentrace rizik.
(3) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, provádí kontrolu systémů a ohlašovacích postupů podle odstavců 1 a 2 a kontrolu vlastního posouzení rizik a solventnosti na úrovni skupiny podle odstavce 4, a to v souladu s § 92e až 92m.
(4) Pojišťovna nebo zajišťovna držící účast, pojišťovací holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba provádí vlastní posouzení rizik a solventnosti na úrovni skupiny podle § 7c.
(5) Pokud je výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku prováděn metodou účetní konsolidace, pojišťovna nebo zajišťovna držící účast nebo pojišťovací holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba poskytne České národní bance jako orgánu dohledu nad skupinou vysvětlení rozdílu mezi součtem solventnostních kapitálových požadavků všech pojišťoven a zajišťoven ve skupině a skupinovým solventnostním kapitálovým požadavkem.
(6) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, rozhodne na základě žádosti pojišťovny nebo zajišťovny držící účast nebo pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby, o provedení posouzení rizik a solventnosti podle § 7c současně na úrovni skupiny a na úrovni ovládaných osob ve skupině a o vytvoření jediného dokumentu obsahujícího všechna posouzení, který se předkládá všem příslušným orgánům dohledu; žádost se podává elektronicky. Před svým rozhodnutím konzultuje svůj postup se členy kolegia a zohlední jejich stanoviska.
(7) Postupem podle odstavce 6 nejsou dotčeny povinnosti ovládané osoby podle § 7a.
Práva a povinnosti orgánu dohledu nad skupinou
Orgán dohledu nad skupinou
(1) Orgán dohledu nad skupinou odpovídá za koordinaci a výkon dohledu nad skupinou.
(2) Z příslušných orgánů dohledu členských států vykonává dohled nad skupinou ten orgán dohledu, který vykonává dohled nad činností
a) všech pojišťoven a zajišťoven ve skupině,
b) pojišťovny nebo zajišťovny, která řídí skupinu,
c) pojišťovny nebo zajišťovny, která je osobou ovládanou pojišťovací holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, která řídí skupinu,
d) pojišťovny nebo zajišťovny, která je osobou ovládanou pojišťovací holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou se stejným sídlem jako tato pojišťovna nebo zajišťovna, pokud více než jedna pojišťovna nebo zajišťovna z členského státu je osobou ovládanou touto pojišťovací holdingovou osobou, nebo smíšenou finanční holdingovou osobou,
e) pojišťovny nebo zajišťovny, která má největší bilanční sumu, pokud skupinu řídí více pojišťovacích holdingových osob nebo smíšených finančních holdingových osob se sídlem v různých členských státech a v každém z těchto států má sídlo nejméně jedna ovládaná pojišťovna nebo zajišťovna,
f) pojišťovny nebo zajišťovny, která je osobou ovládanou pojišťovací holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v jiném členském státě než kterákoli pojišťovna nebo zajišťovna ve skupině a která má největší bilanční sumu,
g) pojišťovny nebo zajišťovny, která má největší bilanční sumu a která je součástí skupiny, která nemá ovládající osobu, nebo
h) pojišťovny nebo zajišťovny, která má největší bilanční sumu v případech neuvedených v písmenech a) až g).
(3) Odstavec 2 se nepoužije, pokud se příslušné orgány dohledu dohodnou, že by použití těchto kritérií nebylo přiměřené vzhledem ke struktuře skupiny a k poměrnému významu činnosti pojišťoven a zajišťoven ve skupině se sídlem v různých členských státech. V takovém případě, nejpozději však do 3 měsíců ode dne, kdy byla jedním nebo více příslušnými orgány dohledu podána žádost o určení orgánu dohledu nad skupinou jiného než podle odstavce 2, společně rozhodnou o určení tohoto orgánu. Toto posouzení lze provést pouze jednou v kalendářním roce. Před tímto rozhodnutím si orgán dohledu nad skupinou vyžádá stanovisko dotčené skupiny.
(4) Česká národní banka jako příslušný orgán dohledu může ve lhůtě podle odstavce 3 požádat o rozhodnutí Evropský orgán dohledu, pokud nebylo v této lhůtě rozhodnuto o určení orgánu dohledu nad skupinou. Byl-li Evropský orgán dohledu požádán příslušným orgánem dohledu o rozhodnutí, je toto rozhodnutí závazné pro společné rozhodnutí orgánů dohledu, které musí být vydáno bez zbytečného odkladu po obdržení rozhodnutí Evropského orgánu dohledu.
(5) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, doručí rozhodnutí podle odstavce 3 osobě, která řídí skupinu, a ostatním orgánům v kolegiu.
Práva a povinnosti orgánu dohledu nad skupinou
(1) Orgán dohledu nad skupinou
a) koordinuje shromažďování a výměnu informací souvisejících s výkonem dohledu nad skupinou a nad činností pojišťoven a zajišťoven, které jsou její součástí,
b) provádí dohled nad finanční situací skupiny a její vyhodnocování,
c) posuzuje činnosti skupiny s ohledem na dodržování pravidel pro výpočet, posuzování a plnění skupinového solventnostního kapitálového požadavku, sledování a vykazování koncentrace rizik a operací uvnitř skupiny,
d) posuzuje řídicí a kontrolní systém skupiny a plnění požadavků na členy řídicího a kontrolního orgánu osoby držící účast,
e) řídí výkon dohledu nad činností skupiny ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu prostřednictvím pravidelných jednání, která se konají nejméně jednou ročně, nebo jiným způsobem a s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností všech pojišťoven a zajišťoven, které jsou součástí skupiny, a
f) zajišťuje další činnosti svěřené orgánu dohledu nad skupinou a rozhoduje a přijímá opatření k nápravě ve věcech podle tohoto zákona.
(2) Obdrží-li Česká národní banka jako orgán dohledu nad skupinou informaci od orgánu dohledu nad podskupinou o vytvoření podskupiny, informuje o tom kolegium.
(3) Není-li Česká národní banka orgánem dohledu nad skupinou, může požádat Evropský orgán dohledu o řešení situace, pokud orgán dohledu nad skupinou nevykonává řádně povinnosti podle odstavce 1 nebo pokud členové kolegia nespolupracují v míře, která má zajišťovat efektivní a účinné rozhodování a sbližování stanovisek.
Kolegium
(1) Kolegium je stálé, flexibilní seskupení orgánů dohledu usnadňující rozhodování při výkonu dohledu nad skupinou. Vzniká na základě dohody orgánu dohledu nad skupinou s ostatními příslušnými orgány dohledu. Jeho členy jsou orgán dohledu nad skupinou, který kolegiu předsedá, orgány dohledu nad pojišťovnami a zajišťovnami ze všech členských států, ve kterých jsou sídla ovládaných pojišťoven a zajišťoven ze skupiny, a Evropský orgán dohledu. Na činnosti kolegia se mohou podílet i orgány dohledu členských států, kde se nacházejí významné pobočky pojišťoven a zajišťoven nebo jejich přidružené osoby.
(2) Kterýkoli dotčený orgán dohledu může v případě, kdy nebylo dosaženo dohody podle odstavce 1 nebo, kdy orgán dohledu nad skupinou neplní své úkoly nebo pokud orgány dohledu nespolupracují, věc postoupit Evropskému orgánu dohledu. V takovém případě Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, rozhoduje v souladu s rozhodnutím Evropského orgánu dohledu a své rozhodnutí doručí bez zbytečného odkladu ostatním dotčeným dohledovým orgánům.
(3) Kolegium zajišťuje efektivní spolupráci, výměnu informací a konzultace mezi orgány dohledu v kolegiu s cílem napomáhat sbližování stanovisek a koordinovat jejich činnost při výkonu dohledu nad skupinou. Počet členů kolegia může být pro některé jeho činnosti snížen.
(4) Dohoda podle odstavce 1 stanoví alespoň postup pro společné rozhodování podle § 90a, 92d a 95b a pro konzultace podle odstavce 3 a § 89b odst. 3.
(5) Orgán dohledu nad skupinou a ostatní dohledové orgány včetně Evropského orgánu dohledu mohou být v dohodě podle odstavce 1 pověřeny dalšími úkoly, které povedou k účinnějšímu výkonu dohledu nad skupinou, a pokud tím není ohrožen výkon kontrolní činnosti jednotlivých členů kolegia.
Výměna informací mezi orgány dohledu nad skupinou
(1) Česká národní banka jako příslušný orgán dohledu sděluje bez zbytečného odkladu orgánu dohledu nad skupinou a Evropskému orgánu dohledu informace důležité pro výkon dohledu nad skupinou, zejména informace o činnosti pojišťovny nebo zajišťovny provozující svoji činnost na území České republiky a dalších osob náležících ke skupině, a informace týkající se činnosti skupiny, zejména o její právní, řídicí a organizační struktuře a o její solventnostní a finanční situaci. Je-li Česká národní banka orgánem dohledu nad skupinou, sděluje informace důležité pro výkon dohledu nad skupinou, a to včetně informací obdržených od ostatních příslušných orgánů dohledu, kolegiu nebo na vyžádání člena kolegia.
(2) Česká národní banka může v případě, kdy nejsou jinými orgány dohledu sdělovány informace podle odstavce 1 nebo pokud žádost o výměnu těchto informací byla zamítnuta nebo nebyla vyřízena ve čtrnáctidenní lhůtě, postoupit věc Evropskému orgánu dohledu a požádat ho o součinnost.
(3) Česká národní banka jako člen kolegia orgánů dohledu bezodkladně požádá o svolání jednání všech jeho členů, jestliže
a) zjistí nesplnění solventnostního kapitálového požadavku nebo minimálního kapitálového požadavku tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ze skupiny,
b) zjistí nesplnění skupinového solventnostního kapitálového požadavku, nebo
c) nastala jiná výjimečná situace.
(4) Rozsah a obsah výměny informací podle odstavce 1 se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím koordinaci činnosti a výměnu informací mezi orgány dohledu.
Konzultace mezi orgány dohledu
(1) Česká národní banka před vydáním rozhodnutí s dopadem do činnosti jiných orgánů dohledu konzultuje s orgány dohledu v kolegiu
a) změnu ve vlastnické nebo organizační struktuře anebo ve struktuře vedení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve skupině, která vyžaduje schválení České národní banky,
b) rozhodnutí ve věci prodloužení lhůty podle § 98 odst. 3, nebo
c) uložení správního trestu nebo přijetí opatření k nápravě včetně navýšení kapitálového požadavku podle § 95a nebo omezení použití interního modelu pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 až 78b.
(2) Česká národní banka v případech podle odstavce 1 písm. b) a c) týkajících se tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny bez zbytečného odkladu konzultuje svůj postup s orgánem dohledu nad skupinou.
(3) Má-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad skupinou rozhodnout na základě informace poskytnuté jiným orgánem dohledu, před vydáním rozhodnutí konzultuje svůj postup s ostatními příslušnými orgány dohledu.
(4) V naléhavých případech, nebo pokud by konzultace ohrozila účinnost rozhodnutí, Česká národní banka nemusí postupovat podle odstavců 1 až 3. V takovém případě o tom informuje ostatní příslušné orgány dohledu.
(5) Ustanovením odstavců 1 až 4 není dotčen § 92j.
Vyžádání informace od jiného orgánu dohledu
(1) Česká národní banka jako orgán dohledu nad skupinou podle § 92d odst. 3 může pro výkon tohoto dohledu požadovat informaci týkající se osoby se sídlem v jiném členském státě, která je ovládající osobou tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podléhající dohledu nad skupinou podle tohoto zákona, od orgánu dohledu členského státu, ve kterém má tato osoba bydliště nebo sídlo.
(2) Pokud byla informace podle odstavce 1 již poskytnuta jinému orgánu dohledu, vyžádá si ji Česká národní banka od tohoto orgánu dohledu.
Spolupráce s orgány dohledu v jiných sektorech finančního trhu
(1) Je-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna a banka nebo obchodník s cennými papíry, jejichž činnost podléhá dohledu orgánu jiných členských států, úzce propojena nebo má-li na nich stejná osoba účast, je dohled nad skupinou vykonáván v úzké spolupráci České národní banky s orgánem dohledu odpovědným za výkon dohledu nad činností této banky nebo obchodníka s cennými papíry.
(2) Česká národní banka si s orgány dohledu podle odstavce 1 vyměňuje informace nezbytné pro výkon dohledu nad skupinou.
Předávání informací a jejich ověřování
(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna, která podléhá dohledu nad skupinou, zabezpečí prostřednictvím řídicího a kontrolního systému shromažďování údajů a informací nezbytných pro výkon dohledu nad skupinou. Tyto informace pravidelně sděluje České národní bance. Obsah, formu, četnost, lhůty a způsob poskytování těchto informací stanoví prováděcí právní předpis, nejsou-li stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie. Tím není dotčeno oprávnění České národní banky požadovat i další související informace. Česká národní banka jako orgán dohledu nad skupinou může při zohlednění povahy, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností skupiny a udržení její finanční stability omezit předkládání informací týkajících se činností skupiny s četností kratší než 1 rok, nebo předkládání informací po jednotlivých položkách, pokud se omezení vztahuje na všechny pojišťovny a zajišťovny ve skupině.
(2) Orgán dohledu nad skupinou, není-li jím Česká národní banka, může požadovat informaci podle odstavce 1, pokud již nebyla poskytnuta České národní bance, nebo z důvodu naléhavosti. Nebude- li požadovaná informace sdělena pojišťovnou nebo zajišťovnou, sdělí ji na písemné vyžádání osoba náležící ke skupině.
(3) Česká národní banka může ověřovat informace podle odstavců 1 a 2 přímo na místě, a to u
a) tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, která podléhá dohledu nad skupinou podle tohoto zákona,
b) přidružené osoby pojišťovny nebo zajišťovny podle písmene a),
c) ovládající osoby pojišťovny nebo zajišťovny podle písmene a), nebo
d) přidružené osoby ovládající osoby pojišťovny nebo zajišťovny podle písmene a).
(4) Ověřovat informace u osob uvedených v odstavci 3 písm. b) až d) může Česká národní banka, jestliže mají tyto osoby bydliště, místo podnikání nebo sídlo na území České republiky.
(5) Má-li být ověřena informace, která se týká pojišťovny z jiného členského státu nebo zajišťovny z jiného členského státu nebo jiné osoby se sídlem na území jiného členského státu, která je ovládanou osobou, ovládající osobou nebo ovládanou osobou ovládající osoby tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podléhající dohledu nad skupinou podle tohoto zákona, požádá Česká národní banka o toto ověření příslušný orgán dohledu, popřípadě provede ověření po dohodě s tímto orgánem dohledu sama nebo prostřednictvím jí pověřené jiné osoby.
(6) Pokud příslušný orgán dohledu jiného členského státu v souvislosti s výkonem dohledu nad skupinou požaduje od České národní banky ověření informace, která se týká tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny nebo jiné osoby se sídlem nebo jinak usazené na území České republiky, která je součástí skupiny podléhající v daném členském státě dohledu nad skupinou, provede Česká národní banka ověření sama nebo umožní provést toto ověření příslušnému orgánu dohledu, který o něj požádá, popřípadě umožní, aby toto ověření provedl auditor nebo Českou národní bankou pověřená osoba. O zvoleném postupu informuje orgán dohledu nad skupinou. Ověření na místě se může zúčastnit i pověřený zástupce Evropského orgánu dohledu, pokud je takové ověření vykonáváno společně 2 nebo více orgány dohledu.
(7) Česká národní banka může v případě, kdy nejsou jinými orgány dohledu ověřovány informace podle odstavce 6 nebo není umožněno jejich ověření Českou národní bankou nebo jí pověřenou osobou nebo pokud žádost o toto ověření byla zamítnuta nebo nebyla vyřízena ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení žádosti, postoupit věc Evropskému orgánu dohledu a požádat ho o součinnost.
Zpráva o solventnosti a finanční situaci skupiny
(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna držící účast nebo tuzemská holdingová pojišťovací osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba uveřejní jednou za rok zprávu o solventnosti a finanční situaci skupiny podle § 82 odst. 3 až 6.
(2) Na základě souhlasu České národní banky, jako orgánu dohledu nad skupinou, může být zpráva podle odstavce 1 předložena společně za osobu podle odstavce 1 a ovládané osoby ve skupině; v takovém případě zpráva obsahuje
a) informace o skupině jako celku a
b) samostatně informace o každé ovládané osobě ve skupině zahrnuté do společné zprávy v rozsahu podle § 82 odst. 3 až 6.
(3) Před udělením souhlasu podle odstavce 2 Česká národní banka konzultuje svůj záměr s členy kolegia orgánů dohledu a ve svém rozhodnutí zohlední jejich stanoviska.
(4) Jestliže zpráva podle odstavce 2 neobsahuje informace, k jejichž uveřejnění je tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna ve skupině podle tohoto zákona povinna, a jde-li o informace podstatné, Česká národní banka jí nařídí takové informace dodatečně uveřejnit.
(5) Obsah, forma, struktura a lhůty uveřejnění zprávy podle odstavců 1 a 2 se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie.
Opatření k nápravě
(1) Pokud pojišťovny nebo zajišťovny ve skupině nesplňují požadavky podle § 89b až 92c nebo v případě jiného ohrožení solventnosti, anebo v případě, kdy operace uvnitř skupiny nebo koncentrace rizik představují hrozbu pro finanční situaci pojišťoven nebo zajišťoven ve skupině, uloží Česká národní banka nezbytná opatření k nápravě, a to jako
a) orgán dohledu nad skupinou ve vztahu k pojišťovací holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě, nebo
b) orgán dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve skupině.
(2) Má-li pojišťovací holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba podle odstavce 1 písm. a) své sídlo v jiném členském státě, Česká národní banka jako orgán dohledu nad skupinou informuje orgán dohledu tohoto státu o svých zjištěních a požádá o přijetí nezbytného opatření k nápravě.
(3) Má-li pojišťovna nebo zajišťovna ze skupiny své sídlo v jiném členském státě, Česká národní banka, jako orgán dohledu nad skupinou, informuje orgán dohledu tohoto státu o svých zjištěních za účelem přijetí nezbytných opatření k nápravě.
(4) Pro opatření k nápravě podle odstavce 1 se § 95 odst. 1 a 2 písm. a) až c) v případě pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby použijí obdobně. Nebyla-li zjednána náprava ve lhůtě stanovené Českou národní bankou, postupuje Česká národní banka vůči pojišťovací holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě podle § 120 odst. 2 písm. e).
(5) Česká národní banka koordinuje svá opatření k nápravě podle odstavce 4 s příslušnými orgány dohledu a orgánem dohledu nad skupinou, není-li jím sama.
Skupina řízená osobou se sídlem v třetím státě
(1) V případě ovládající osoby podle § 87 odst. 1 písm. c) vyhodnotí Česká národní banka, zda je skupinový dohled vykonávaný orgánem dohledu třetího státu alespoň na srovnatelné úrovni s dohledem vykonávaným podle tohoto zákona, a to na základě kritérií podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. Vyhodnocení provede ve spolupráci s Evropským orgánem dohledu Česká národní banka jako orgán dohledu nad skupinou z moci úřední, nebo na žádost ovládající osoby, nebo kterékoli pojišťovny nebo zajišťovny ze skupiny s povolením k činnosti uděleným v členském státě, pokud by za podmínek podle § 92d odst. 2 byla orgánem dohledu nad skupinou. Česká národní banka vydá opatření obecné povahy o srovnatelnosti dohledu, které respektuje dřívější obdobné vyhodnocení ve vztahu k tomuto státu s výjimkou, kdy je to odůvodněno významnými změnami ve výkonu dohledu podle tohoto zákona nebo změnami v dohledu třetího státu. To se nepoužije, pokud Evropská komise přijala rozhodnutí o srovnatelnosti nebo prozatímní srovnatelnosti dohledu. Před vydáním opatření obecné povahy týkajícího se takové srovnatelnosti Česká národní banka konzultuje svůj postup s příslušnými orgány dohledu a Evropským orgánem dohledu.
(2) Je-li ovládající osoba podle odstavce 1 sama osobou ovládanou pojišťovnou z třetího státu, zajišťovnou z třetího státu nebo pojišťovací holdingovou osobou z třetího státu nebo smíšenou finanční holdingovou osobou z třetího státu, provede se vyhodnocení srovnatelnosti dohledu nad skupinou pouze na úrovni osoby, která je pojišťovnou z třetího státu, zajišťovnou z třetího státu nebo pojišťovací holdingovou osobou z třetího státu nebo smíšenou finanční holdingovou osobou z třetího státu a která stojí v čele skupiny. Pokud však toto vyhodnocení nevede ke kladnému závěru o srovnatelnosti, Česká národní banka může toto vyhodnocení provést i na nižší úrovni skupiny, pokud na této úrovni existuje ovládající osoba pojišťovny nebo zajišťovny podléhající dohledu nad skupinou, která je buď pojišťovnou z třetího státu, zajišťovnou z třetího státu nebo pojišťovací holdingovou osobou z třetího státu nebo smíšenou finanční holdingovou osobou z třetího státu. Česká národní banka sdělí svůj závěr o srovnatelnosti příslušné skupině.
(3) Bylo-li vydáno opatření obecné povahy o srovnatelnosti podle odstavce 1 a není-li součástí skupiny tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, jejíž bilanční suma přesahuje bilanční sumu ovládající osoby se sídlem mimo Evropskou unii, je skupinový dohled vykonáván orgánem dohledu z třetího státu. Ustanovení § 92d až 92m se pro spolupráci s tímto orgánem dohledu použijí obdobně.
(4) Pokud Česká národní banka, není-li jednajícím orgánem dohledu nad skupinou, nesouhlasí se závěrem jednajícího orgánu dohledu nad skupinou o srovnatelnosti skupinového dohledu vykonávaného orgánem dohledu třetího státu, může ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení tohoto závěru postoupit danou věc Evropskému orgánu dohledu a požádat ho o součinnost.
(1) Nelze-li dohled podle § 92n odst. 1 vyhod notit jako srovnatelný, nebo pokud Evropská komise rozhodla, že solventnostní režim třetího státu uplatňovaný na činnost pojišťoven a zajišťoven se sídlem na území tohoto státu přestal být srovnatelný nebo prozatímně srovnatelný, použijí se pro pojišťovny a zajišťovny podléhající skupinovému dohledu, jejichž ovládající osoba má sídlo v třetím státě, § 89b až 92m obdobně, s výjimkou § 91a až 91h. Obecné zásady a postupy podle těchto ustanovení se použijí na pojišťovací holdingovou osobu se sídlem v třetím státě nebo smíšenou finanční holdingovou osobu se sídlem v třetím státě, která podléhá skupinovému dohledu.
(2) V případě podle odstavce 1 se pro výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku ovládající pojišťovna nebo zajišťovna se sídlem v třetím státě posuzuje jako tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna. Pro určení výše použitelného kapitálu takové pojišťovny nebo zajišťovny se použijí obdobně § 63 až 72 a pro výpočet jejího solventnostního kapitálového požadavku se použije obdobně § 89d. Pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku pojišťovací holdingové osoby se sídlem v třetím státě a smíšené finanční holdingové osoby se sídlem v třetím státě se použijí obdobně § 73 až 78b a § 89f.
(3) Česká národní banka, nepostupuje-li podle odstavce 1, může nařídit tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně ve skupině podle § 87 odst. 1 písm. c), u které není skupinový dohled vykonáván nebo není vykonáván podle § 92n odst. 1, založení smíšené finanční holdingové osoby nebo pojišťovací holdingové osoby, které mají sídlo na území členského státu, nebo použít i jiné postupy zajišťující dohled nad skupinou podle tohoto zákona. Takový postup je Česká národní banka povinna předložit k odsouhlasení orgánu dohledu nad skupinou, není-li jím sama, a konzultovat s orgány dohledu v kolegiu. O tomto svém rozhodnutí informuje Evropskou komisi.
Skupina řízená pojišťovací holdingovou osobou se smíšenou činností
Na tuzemskou pojišťovnu nebo tuzemskou zajišťovnu, která podléhá dohledu nad skupinou a jejíž ovládající osobou je pojišťovací holdingová osoba se smíšenou činností, se § 92b, 92g až 92k a 92m použijí obdobně. Česká národní banka, jako orgán dohledu nad skupinou, dohlíží nad operacemi mezi takovou pojišťovnou nebo zajišťovnou a pojišťovací holdingovou osobou se smíšenou činností, která je její ovládající osobou, a jejími přidruženými osobami.
Zpět na obsah zákona
Příbuzné stránky
- Zákon stavební zákon č. 283/2021 Sb.
- Třídění hmotného majetku do odpisových skupin, Příl.1 - Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb.
- Kurzy měn, akcie, komodity, zákony, zaměstnání - Kurzy.cz
- Kurzy měn, akcie, komodity, zákony, zaměstnání - Kurzy.cz
- Provoz silnice 1 třídy v úplném znění zákonů
- Nový stavební zákon
- Dlouhodobý investiční produkt - novela zákona o kapitálovém trhu
- Dohled na místě, Díl 4 - Zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 Sb.
- Dohled na místě, Díl 4 - Zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 Sb., porovnání znění k 1.1.2010
- Informační povinnosti tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny ve vztahu k dohledu ve skupině, § 90 - Zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 Sb.
- Rozsah dohledu v pojišťovnictví, § 84 - Zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 Sb.
- DOHLED V POJIŠŤOVNICTVÍ, ČÁST TŘETÍ - Zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 Sb.
Okénko finanční rady
Martin Thienel, Kalkulátor.cz
Iva Grácová, Bezvafinance
Podvodníci čekají na vaši chybu: Jak se nenapálit při vánočních nákupech na internetu?
Marek Pokorný, Portu
Jak snížit daně díky DIPu? Zde je návod pro vyplnění daňového přiznání
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Jak reagovat na konec smlouvy s dodavatelem? Pozor na vyšší ceny
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
Flotilové pojištění ušetří firemní finance i starosti, které se týkají služebních i soukromých cest
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna