Členění kapitálu, § 63, porovnání znění k 1.1.2010

§ 63

Rezerva na prémie a slevy

(1) Rezerva na prémie a slevy se tvoří v souladu s pojistnými smlouvami a používá se ke krytí nákladů na prémie a slevy poskytnuté v souladu s pojistnými smlouvami.

(2) Je-li součástí dohodnutého pojistného plnění ze životního pojištění i podíl na výnosech nebo zisku z finančního umístění, zahrnuje tvorba rezervy na prémie a slevy na vrub nákladů i ty částky výnosu nebo zisku určené pro tento účel, které nejsou zahrnuty v rezervě pojistného životních pojištění.

(3) Rezerva na prémie a slevy se při provozování zajišťovací činnosti tvoří pouze tehdy, existuje-li pro ni na základě zajišťovací smlouvy důvod.

(4) Prémie představuje částku, kterou se oprávněná osoba podílí na zisku nebo na přebytku pojistného. Sleva představuje částku, o kterou se snižuje placené pojistné, nebo která se vrací pojistníkovi.

§ 64

Vyrovnávací rezerva

(1) Vyrovnávací rezerva se tvoří k vyrovnání technické ztráty nebo nadprůměrného škodného průběhu v daném účetním období, a to v odvětví neživotních pojištění uvedených v části B bodech 14 a 15 přílohy č. 1 k tomuto zákonu vzniklých v účetním období. Metody, kterými se stanoví výpočet výše vyrovnávací rezervy a podmínky jejího čerpání, stanoví vyhláška.

(2) Vyrovnávací rezerva podle odstavce 1 se tvoří pouze tehdy, jestliže celková částka předepsaného pojistného za dané účetní období v příslušném odvětví neživotního pojištění podle odstavce 1

a) je rovna nebo je vyšší než 4 % celkového objemu předepsaného pojistného v neživotním pojištění za toto účetní období, nebo

b) je vyšší než 67 500 000 Kč.

(3) Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu si pro výpočet výše vyrovnávací rezervy zvolí jednu z metod stanovených vyhláškou. Volbu této metody nelze libovolně měnit.

(4) Tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu, která je oprávněna provozovat i zajišťovací činnost v neživotním zajištění a která překročí alespoň jednu z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a), počítá výši vyrovnávací rezervy zvlášť pro každou z těchto činností.

(5) Pokud tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu provozuje souběžně pojišťovací činnost podle odvětví neživotních pojištění uvedených v části B bodech 14 a 15 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, vypočte výši vyrovnávací rezervy zvlášť pro odvětví neživotních pojištění uvedených v části B bodě 14 přílohy č. 1 k tomuto zákonu a zvlášť pro odvětví neživotních pojištění uvedených v části B bodě 15 přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Vyrovnávací rezerva tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu je rovna součtu vyrovnávacích rezerv, které byly vypočteny zvlášť pro jednotlivá odvětví neživotních pojištění uvedených v části B bodech 14 a 15 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

(6) Odstavce 1 až 3 a 5 platí obdobně v případě neživotního zajištění.

§ 65

Rezerva pojistného životních pojištění

(1) Rezerva pojistného životních pojištění se vypočítává podle jednotlivých smluv životních pojištění a je určena ke krytí budoucích závazků ze životních pojištění. Při výpočtu se používá stejných statistických dat a téže technické úrokové míry, jichž bylo použito při výpočtu sazeb pojistného.

(2) Rezerva pojistného životních pojištění představuje hodnoty závazků pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně již přiznaných podílů na zisku a rezerv nákladů spojených se správou pojištění, a to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného.

(3) Záporné hodnoty jednotlivých rezerv pojistného životních pojištění vznikající v důsledku použití pojistně matematické metody se nahradí nulovými hodnotami.

(4) Použitá technická úroková míra nesmí ke dni uzavření pojistné smlouvy přesáhnout maximální výši technické úrokové míry. Maximální výši technické úrokové míry určuje Česká národní banka postupem, který stanoví vyhláška. Maximální výši technické úrokové míry Česká národní banka zveřejňuje včetně jejích změn formou úředního sdělení ve Věstníku České národní banky.

(5) Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu uvede svoji technickou úrokovou míru do souladu s uveřejněnou maximální technickou úrokovou mírou nebo její změnou ve lhůtě do 6 měsíců ode dne jejího uveřejnění.

§ 66

Rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů

(1) Tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu vytváří technickou rezervu určenou na splnění jejích závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů, nedosahovala-li by výše rezervy pojistného životních pojištění vypočtená za použití původních parametrů postačitelné výše zjištěné při použití současných odhadů hodnoty technické úrokové míry a ostatních početních parametrů použitých při ohodnocení výše přijatých závazků.

(2) O způsobu výpočtu výše technické rezervy na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů nebo změny tohoto způsobu výpočtu pojišťovna bezodkladně písemně informuje Českou národní banku, a to jakmile zjistí skutečnosti podle odstavce 1. Česká národní banka nařídí změnu způsobu výpočtu výše této technické rezervy, jestliže by její tvorba byla nedostatečná.

§ 67

Rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník

(1) Rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, je určena na krytí závazků pojišťovny vůči pojistníkovi21) u těch odvětví životních pojištění, kdy na základě pojistné smlouvy investiční riziko nese pojistník.

(2) Výše rezervy se stanoví jako souhrn závazků vůči pojistníkům ve výši hodnoty jejich podílů na umístěných prostředcích pojistného z jednotlivých smluv životních pojištění, a to podle zásad obsažených v pojistných smlouvách.

(3) Jestliže životní pojištění, kdy riziko z investování finančního umístění nese pojistník, obsahuje i plnění ve sjednané výši, tvoří se na toto plnění současně rezerva pojistného životních pojištění podle § 65.

21) § 3 písm. g) zákona č. 37/2004 Sb.

§ 68

Rezerva pojistného neživotních pojištění

(1) Rezerva pojistného neživotních pojištění se vytváří k těm pojistným odvětvím, u kterých se při výpočtu výše pojistného používá vstupního věku a pohlaví pojištěného22) nebo pouze vstupního věku pojištěného. Vstupním věkem se pro účely tohoto zákona rozumí rozdíl mezi kalendářním rokem počátku pojištění a kalendářním rokem narození pojištěného.

(2) Rezerva pojistného neživotních pojištění představuje hodnoty závazků pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně již přiznaných podílů na zisku nebo smluvních nároků na vrácení pojistného a rezerv nákladů spojených se správou pojištění, a to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného.

(3) Výše rezervy pojistného neživotních pojištění se vypočítává pojistně matematickými metodami za použití stejných statistických dat a stejných pojistně technických parametrů jako při stanovení pojistného.

(4) Záporné hodnoty rezervy pojistného neživotních pojištění vznikající v důsledku použití pojistně matematické metody se nahradí nulovými hodnotami.

(5) Odstavce 1 až 4 platí obdobně v případě neživotního zajištění.

22) § 13a zákona č. 37/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 69

Jiná technická rezerva

(1) Jinou technickou rezervu tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu vytvoří k těm závazkům z jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které nelze zahrnout do technických rezerv podle § 61 až 68.

(2) O důvodech tvorby a způsobu výpočtu výše jiné technické rezervy pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu písemně informuje Českou národní banku.

(3) Česká národní banka je oprávněna nařídit změnu způsobu výpočtu výše jiné technické rezervy, jestliže by její tvorba byla nedostatečná.

§ 70

Skladba finančního umístění

(1) Finanční umístění v rámci členských států zahrnuje

a) dluhopisy vydané členským státem nebo jeho centrální bankou,

b) dluhopisy vydané bankami a obdobnými institucemi členských států,

c) kótované dluhopisy vydané obchodními společnostmi,

d) pokladniční poukázky,

e) kótované komunální dluhopisy,

f) půjčky, úvěry a jiné pohledávky,

g) směnky,

h) nemovitosti na území členských států,

i) hypoteční zástavní listy,

j) kótované akcie,

k) vklady a vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u bank, které mají povolení působit na území členských států jako banka,

l) předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně 2 znalci,

m) dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj,

n) cenné papíry vydané fondem kolektivního investování, který splňuje požadavky práva Evropského společenství,

o) cenné papíry vydané fondem kolektivního investování, který nesplňuje požadavky práva Evropského společenství,

p) nekótované akcie, dluhové cenné papíry a jiné cenné papíry obdobné akciím a dluhovým cenným papírům,

r) pohledávky za pojistníky a za pojišťovacími zprostředkovateli vyplývající z pojištění, nejvýše do 1 měsíce po jejich splatnosti,

s) vratky daní,

t) pohledávky vůči garančnímu fondu23).

(2) Finanční umístění dále zahrnuje

a) zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu8) členských států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,

b) půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění,

c) zajišťovací deriváty,

d) pohledávky za zajišťovnami a osobami podle § 50 včetně podílu zajistitele na technických rezervách po odečtení závazků vůči zajistiteli.

(3) Zajišťovacím derivátem se pro účely tohoto zákona rozumí opce, termínový obchod nebo swap přispívající ke snižování investičních rizik nebo usnadňující efektivní správu portfolia.

8) Zákon č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

23) Zákon č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 71

Měna finančního umístění

(1) Pokud je v pojistné smlouvě závazek tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu vyjádřen v konkrétní měně, považuje se za splatný v této měně, pokud dále není stanoveno jinak.

(2) Jestliže se tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu zavázala k pojistnému plnění v cizí měně, drží aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, v této měně, pokud výše všech takto povinně držených aktiv ve všech měnách přesáhne 7 % všech aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy.

(3) Pokud tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu vznikne povinnost podle odstavce 2, nemusí držet aktiva v konkrétní cizí měně ke krytí závazků vyjádřených v této měně, jestliže

a) by aktiva vyjádřená v konkrétní cizí měně nepřesahovala 7 % aktiv vyjádřených v ostatních cizích měnách,

b) měna třetího státu není vhodná pro finanční umístění, zejména z důvodu regulace investic v dané cizí měně nebo proto, že podléhá omezením převodu, nebo

c) částka, v jejíž výši nejsou závazky v konkrétní cizí měně kryty aktivy v této měně, nepřesáhne 20 % všech závazků vyjádřených v této cizí měně.

(4) Jsou-li závazky tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu vyjádřeny ve více cizích měnách, musí se celková hodnota aktiv v cizích měnách rovnat nejméně celkové výši závazků vyjádřených v cizích měnách. Tím nejsou dotčeny odstavce 2 a 3.

(5) Není-li závazek tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu z neživotního pojištění vyjádřen v konkrétní měně, považuje se pro účely určení měny finančního umístění za splatný v měně státu, ve kterém je umístěno pojistné riziko. Pojišťovna však může zvolit měnu, ve které je stanoveno pojistné, pokud existují oprávněné důvody pro takovou volbu, zejména v případě, kdy je v době sjednání pojištění pravděpodobné, že pojistné plnění bude poskytnuto v měně, ve které je stanoveno pojistné, a nikoli v měně státu, ve kterém je umístěno pojistné riziko.

(6) Tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu není povinna postupovat podle odstavce 5 v případě

a) pojištění zařazených do pojistných odvětví neživotních pojištění uvedených v části B bodech 4 až 7 a 11, 12 a bodě 13 písm. c) přílohy č. 1 k tomuto zákonu a

b) pojištění zařazených do ostatních odvětví neživotních pojištění, jestliže je z povahy pojistného rizika zřejmé, že pojistné plnění bude poskytováno v měně jiné než v měně, kde je umístěno pojistné riziko, nebo v měně, ve které je stanoveno pojistné,

jestliže na základě jejích zkušeností by byla taková měna z důvodu její nestability nebo z jiných důvodů nevhodná; v takovém případě použije ke krytí závazků z neživotního pojištění měnu, kterou považuje podle svých získaných zkušeností za vhodnou, nebo při nedostatku takové zkušenosti českou měnu.

(7) Je-li výplata pojistného plnění z pojištění zařazeného do pojistných odvětví neživotních pojištění splatná v měně odlišné od měny podle odstavce 5, považuje se závazek tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu za splatný v této měně, zejména v případě, kdy konkrétní měna byla určena soudním rozhodnutím nebo dohodou pojišťovny s oprávněnou osobou.

(8) Byla-li pojišťovna po vzniku pojistné události informována, že výše pojistného plnění bude stanovena v měně, která je odlišná od měny podle odstavců 1, 5 až 7, je pojišťovna oprávněna považovat takový závazek z pojištění zařazeného do pojistných odvětví neživotních pojištění za splatný v této měně.

(9) Má-li být závazek z pojištění kryt aktivy, která jsou vyjádřena v měně členského státu, je povinnost držet aktiva v odpovídající měně splněna i tehdy, jestliže jsou tato aktiva vyjádřena v eurech.

§ 72

Zvláštní ustanovení pro skladbu finančního umístění v životním pojištění

(1) Pokud má závazek z pojištění zařazeného do pojistných odvětví životních pojištění přímou vazbu na hodnotu podílových listů standardního fondu kolektivního investování nebo na hodnotu aktiv vnitřního fondu, obvykle rozděleného do podílů, který je ve vlastnictví tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu, tvoří skladbu finančního umístění k těmto závazkům tyto podíly, nebo v případě, kdy nejsou podíly stanoveny, aktiva vnitřního fondu. Vnitřním fondem se pro účely této finanční skladby rozumí portfolio aktiv zvlášť vyčleněných ke krytí těchto závazků.

(2) Je-li závazek z pojištění zařazeného do pojistných odvětví životních pojištění přímo svázán s indexem akcií nebo s jinou hodnotou, než kterými jsou hodnoty uvedené v odstavci 1, tvoří skladbu finančního umístění vztahující se k těmto závazkům podíly odpovídající této hodnotě, nebo v případě, kdy podíly nejsou stanoveny, aktiva s odpovídajícím zajištěním a obchodovatelností, která v maximální možné míře odpovídají těm, ze kterých určená hodnota vychází.

(3) Ustanovení § 56 odst. 2 a 3, § 61 a 70 se nevztahují na aktiva odpovídající závazkům podle odstavců 1 a 2. To neplatí v případě, že tyto závazky obsahují garanci investičního výnosu nebo určitého jiného garantovaného plnění.

Společná ustanovení ke skladbě finančního umístění

§ 73

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna je povinna mít své finanční umístění v každém okamžiku v souladu s § 70 až 72 v závislosti na charakteru její činnosti, a to nejméně ve výši technických rezerv vytvořených podle tohoto zákona. To platí obdobně v případě pojišťovny z třetího státu ve vztahu k její činnosti na území České republiky a, je-li Česká národní banka příslušným orgánem dohledu podle § 35, k její činnosti na území ostatních členských států, a zajišťovny z třetího státu ve vztahu k její činnosti na území České republiky.

(2) Je-li činnost tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny provozována na území jiných členských států, musí se aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy vytvořené k závazkům z této činnosti, nacházet na jejich území nebo na území některého z nich. Jde-li o činnost této pojišťovny nebo zajišťovny na území třetího státu, musí se aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy vytvořené k závazkům z této činnosti, nacházet na území tohoto třetího státu nebo na území kteréhokoli členského státu nebo států. Jedná-li se o činnost pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu na území České republiky, musí se aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy vytvořené k závazkům z této činnosti, nacházet na území České republiky nebo na území jednoho nebo více jiných členských států. Aktiva se nacházejí na území státu, kde je veden registr, jedná-li se o zaknihované cenné papíry, nebo kde se fyzicky nacházejí.

(3) Ve své skladbě finančního umístění pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavců 1 a 2 postupuje v závislosti na charakteru provozované činnosti tak, aby

a) jednotlivé složky finančního umístění poskytovaly záruku návratnosti vložených prostředků,

b) jednotlivé složky finančního umístění zabezpečovaly výnos z jejich držby nebo zisk z jejich prodeje,

c) v závislosti na charakteru provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti byla část finančního umístění pohotově k dispozici k výplatě pojistných plnění ve lhůtě stanovené zákonem upravujícím pojistnou smlouvu24),

d) jednotlivé složky finančního umístění byly rozloženy mezi větší počet právnických osob, mezi nimiž neexistuje úzké propojení, ani osob, které jednají ve shodě podle obchodního zákoníku.

(4) Tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu ve svém finančním umístění

a) zohledňuje charakter jí provozované činnosti, zejména povahu, výši a trvání předpokládaných zajistných plnění tak, aby zajistila dostatečnost, likviditu, kvalitu, rentabilitu a ziskovost investic,

b) zajistí diverzifikací a rozložením aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, včasnou reakci zejména na rizika vývoje finančních trhů, trhů s nemovitostmi anebo na rizika katastrof značného rozsahu; za tímto účelem zajišťovna průběžně vyhodnocuje dopad rizikových okolností na své finanční umístění,

c) udržuje obezřetnou úroveň investic do aktiv, která nejsou obchodována na regulovaném finančním trhu,

d) postupuje v případě provozování zajišťovací činnosti v životním pojištění v souladu s § 59.

(5) Část průměrného stavu finančního umístění musí být uložena tak, aby byla zabezpečena splnitelnost závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti ve lhůtách stanovených zákonem upravujícím pojistnou smlouvu nebo zákonem upravujícím pojištění odpovědnosti z provozu vozidla25) nebo dohodnutých v pojistné smlouvě nebo zajišťovací smlouvě. Výše této části a způsob finančního umístění se určí v závislosti na charakteru provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti a musí být potvrzeny odpovědným pojistným matematikem podle § 81 odst. 3.

(6) Průměrným stavem podle odstavce 5 se rozumí veličina vypočtená vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce jako součet stavu finančního umístění k prvnímu dni kalendářního měsíce, za který se průměrný stav zjišťuje, a stavu finančního umístění k poslednímu dni tohoto měsíce, dělený dvěma.

(7) Pro skladbu finančního umístění v případě rezervy životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, platí odstavce 1 a 2 přiměřeně, přičemž se tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu řídí ustanoveními pojistné smlouvy, nestanoví-li tento zákon jinak.

24) § 16 zákona č. 37/2004 Sb.

25) Například § 16 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb. § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 74

(1) Pojišťovna a zajišťovna podle § 73 odst. 1 je povinna při udržování výše finančního umístění dodržovat limity pro jednotlivé položky skladby finančního umístění a podmínky, za kterých lze tyto položky zařadit do skladby finančního umístění, stanovené vyhláškou.

(2) Aktiva, která svojí povahou naplňují podmínky 2 nebo více položek finanční skladby podle § 70 odst. 1 a 2, lze zahrnout pouze do jedné její položky, a to nejvýše v částce nepřekračující výši limitu stanoveného pro tuto položku vyhláškou podle odstavce 1.

(3) Pro účely umístění movitého nebo nemovitého majetku na území členského státu není rozhodující, jaké požadavky stanoví pro vznik vlastnických nebo jiných práv k tomuto majetku právní úprava členského státu, kde jsou aktiva umístěna. Pohledávky se považují za umístěné v tom členském státě, ve kterém mohou být plněny nebo jejich plnění vymáháno.

(4) Na základě písemné žádosti může Česká národní banka udělit pojišťovně nebo zajišťovně podle § 73 odst. 1 časově omezený souhlas se zvýšením limitů pro jednotlivé položky finanční skladby stanovených vyhláškou podle odstavce 1, je-li skladba finančního umístění v souladu s § 70 a § 73 odst. 5 a jestliže tím nedochází k porušení zásad stanovených v § 73 odst. 3 a 4. Splnění těchto podmínek tato pojišťovna nebo zajišťovna doloží v žádosti.

(5) Pojišťovna a zajišťovna podle § 73 odst. 1 předkládá České národní bance výkaz o skladbě finančního umístění. Způsob předkládání, formu a náležitosti tohoto výkazu včetně období, za které má být tento výkaz zpracován, a lhůt, do kterých má být České národní bance předložen, stanoví vyhláška.

§ 75

Evidence finančního umístění

(1) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu a tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu vede evidenci finančního umístění, a to okamžikem vzniku závazku z jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, k jehož úhradě je finanční umístění určeno, a tuto evidenci průběžně aktualizuje. Provozuje-li taková pojišťovna pojišťovací činnost jak v neživotním, tak i v životním pojištění, vede samostatnou evidenci pro oba typy činnosti, s výjimkou té pojišťovny, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních pojištění a současně podle pojistných odvětví neživotního pojištění uvedených v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu; v takovém případě se vede pro všechny činnosti jedna evidence. To platí obdobně pro zajišťovnu, která provozuje zajišťovací činnost v životním zajištění a současně v neživotním zajištění rizik spadajících do pojistných odvětví neživotního pojištění uvedených v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Provozuje-li pojišťovna též zajišťovací činnost a přesahuje-li limity podle § 18 odst. 4 písm. a), vede samostatné evidence pro oba typy činnosti.

(2) Vázne-li na majetku, jež by v souladu s § 70 až 74 mohl být zapsán nebo je zapsán v evidenci finančního umístění, věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí strany a v důsledku toho majetek nebo jeho část nelze použít k úhradě závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nelze tento majetek považovat za finanční umístění od data, ke kterému předmětné věcné právo nabylo účinnosti.

(3) V případech, kdy na majetku zapsaném v evidenci finančního umístění vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, a to bez splnění podmínek uvedených v odstavci 2, nebo tento majetek podléhá výhradně vlastnictví ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, anebo má-li věřitel právo požadovat vzájemné započtení svých pohledávek proti pohledávkám pojišťovny nebo zajišťovny podle odstavce 1, rozhoduje se o nakládání s takovým majetkem v případě úpadku takové pojišťovny nebo zajišťovny podle právních předpisů České republiky, nestanoví-li zákon upravující úpadek a způsoby jeho řešení jinak26).

(4) Složení aktiv zapsaných v evidenci finančního umístění v okamžiku zahájení insolvenčního řízení se již dále nesmí měnit a v evidenci finančního umístění se nesmí bez souhlasu České národní banky provádět žádné opravy s výjimkou opravy administrativních chyb.

(5) Bez ohledu na odstavec 4 se připočítává k uvedeným aktivům také výnos z nich a hodnota čistého přijatého pojistného s ohledem na příslušná pojistná odvětví za období mezi zahájením insolvenčního řízení a okamžikem platby pojistných plnění nebo do převedení pojistného kmene.

(6) Pokud je výsledek prodeje aktiv zapsaných v evidenci finančního umístění menší než jejich odhadovaná hodnota uvedená v této evidenci, insolvenční správce nebo likvidátor sdělí České národní bance důvody tohoto rozdílu.

26) § 381 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).

§ 76

Disponibilní a požadovaná míra solventnosti

(1) K zabezpečení schopnosti uhradit závazky vyplývající z uzavřených pojistných a zajišťovacích smluv tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna udržuje po celou dobu své činnosti disponibilní míru solventnosti nejméně ve výši požadované míry solventnosti, a to s ohledem na celý rozsah své činnosti. Pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu udržuje po celou dobu své činnosti disponibilní míru solventnosti nejméně ve výši požadované míry solventnosti, a to s ohledem na rozsah své činnosti na území České republiky, v případě pojišťovny z třetího státu, kdy je Česká národní banka příslušným orgánem dohledu podle § 35, včetně své činnosti na území jiných členských států.

(2) Disponibilní mírou solventnosti se rozumí upravená výše vlastních zdrojů pojišťovny nebo zajišťovny. Požadovanou mírou solventnosti se rozumí minimální hodnota disponibilní míry solventnosti.

(3) Disponibilní míra solventnosti a požadovaná míra solventnosti tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu se vypočte z položek a způsobem stanovených vyhláškou, včetně položek, které lze do výpočtu zahrnout nebo odečíst pouze při splnění podmínek stanovených vyhláškou.

(4) Tuzemská pojišťovna, která provozuje současně činnosti podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění,

a) sdělí České národní bance nejpozději do 30. listopadu kalendářního roku poměrné rozdělení základního kapitálu mezi životní a neživotní pojištění na následující kalendářní rok pro potřeby výpočtu disponibilní míry solventnosti a rozdělení položek disponibilní míry solventnosti, které nelze přiřadit podle původu jejich vzniku podle § 17 odst. 2 písm. c), v souladu s nahlášeným poměrem pro rozdělení základního kapitálu,

b) zachovává poměr nahlášený podle písmene a) v průběhu kalendářního roku, na který se toto poměrné rozdělení základního kapitálu aplikuje; Česká národní banka může pojišťovně na základě její žádosti vydat souhlas se změnou poměrného rozdělení vlastních zdrojů mezi odvětví životních a neživotních pojištění v průběhu kalendářního roku, a to pouze ve výjimečných případech na základě písemné žádosti pojišťovny, v níž tyto změny zdůvodní.

(5) Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu, která provozuje současně pojišťovací a zajišťovací činnost vykazuje svoji disponibilní a požadovanou míru solventnosti zvlášť pro pojišťovací a zvlášť pro zajišťovací činnost, pokud její zajišťovací činnost překročí některou z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a). Odstavec 4 platí v takovém případě obdobně.

(6) Pokud je jedna z hodnot disponibilní míry solventnosti tuzemské pojišťovny, která provozuje současně činnosti podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, vypočítaná zvlášť pro činnosti provozované podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění nedostatečná, uloží Česká národní banka opatření k nápravě bez ohledu na výsledky druhé činnosti. Toto opatření může zahrnovat povolení převodu položek disponibilní míry solventnosti z jedné činnosti na druhou. To platí obdobně i v případě tuzemské pojišťovny podle odstavce 5.

(7) Formu, obsah sdělení poměrného rozdělení základního kapitálu podle odstavce 4 písm. a) a náležitosti žádosti podle odstavce 4 písm. b) stanoví vyhláška.

§ 77

Garanční fond

(1) Jedna třetina požadované míry solventnosti představuje garanční fond, přičemž garanční fond však nesmí být nižší než

a) 120 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění,

b) 120 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění uvedených v části B bodech 10 až 15 přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

c) 90 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění jiných než uvedených v části B bodech 10 až 15 přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

d) 120 000 000 Kč, jestliže je provozována zajišťovací činnost v životním zajištění,

e) 120 000 000 Kč, jestliže je provozována zajišťovací činnost v neživotním zajištění,

f) 40 000 000 Kč, jestliže je provozována zajišťovací činnost podle písmene d) nebo e) kaptivní zajišťovnou.

(2) Je-li provozována pojišťovací činnost podle 2 nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, pro která jsou podle odstavce 1 písm. b) a c) stanoveny rozdílné výše garančního fondu, činí výše garančního fondu nejméně částku, která je stanovena pro to pojistné odvětví, kterému odpovídá nejvyšší částka.

(3) Je-li provozována pojišťovací činnost souběžně pro pojistná odvětví životních a neživotních pojištění, výše garančního fondu odpovídá součtu částek stanovených pro provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění.

(4) Je-li provozována zajišťovací činnost souběžně v životním a neživotním zajištění, výše garančního fondu odpovídá součtu částek stanovených pro životní a neživotní zajištění podle odstavce 1 písm. d) a e).

(5) Vyhláška stanoví výčet položek, které lze zahrnout do garančního fondu.

§ 78

Výše garančního fondu při souběhu pojišťovací a zajišťovací činnosti

Je-li souběžně provozována pojišťovací činnost a zajišťovací činnost, činí výše garančního fondu tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu nejméně částku

a) stanovenou podle § 77 odst. 1 písm. a) až c) a § 77 odst. 2 a 3, jestliže

1. přijaté zajistné je nižší nebo rovno 10 % přijatého pojistného,

2. přijaté zajistné je nižší než částka odpovídající 1 350 000 000 Kč a

3. výše technických rezerv vytvořených k jejím závazkům ze zajišťovací činnosti je nižší nebo rovna 10 % jejích celkových technických rezerv,

b) odpovídající součtu částek stanovených podle § 77 odst. 1 písm. a) a d), je-li provozována pojišťovací a zajišťovací činnost v životním pojištění a v životním zajištění a byla-li překročena alespoň jedna z hodnot podle písmene a),

c) odpovídající součtu částek stanovených podle § 77 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo podle § 77 odst. 2 a částky stanovené podle § 77 odst. 1 písm. e), je-li provozována pojišťovací a zajišťovací činnost v neživotním pojištění a v neživotním zajištění a byla-li překročena alespoň jedna z hodnot podle písmene a),

d) odpovídající součtu částek stanovených podle písmen b) a c), je-li provozována pojišťovací a zajišťovací činnost jak v životním, tak i v neživotním pojištění a v obou typech zajišťovací činnosti a byla-li překročena alespoň jedna z hodnot podle písmene a).