Silné ověření uživatele, § 223, porovnání znění k 13.11.2017

Silné ověření uživatele

§ 223

(1) Osoba oprávněná poskytovat platební služby použije silné ověření uživatele, jestliže plátce

a) přistupuje ke svému platebnímu účtu prostřednictvím internetu,

b) dává platební příkaz k elektronické platební transakci,

c) provádí jiný úkon, který je spojen s rizikem podvodu podvodného jednání v oblasti platebního styku, zneužitím platebního prostředku nebo informací o platebním účtu, nebo

d) požaduje informace o platebním účtu prostřednictvím poskytovatele služby informování o platebním účtu.

(2) Dává-li uživatel platební příkaz prostřednictvím internetu nebo prostřednictvím elektronického zařízení, které lze použít k dálkové komunikaci, nebo dává-li platební příkaz nepřímo, osoba oprávněná poskytovat platební služby použije silné ověření uživatele, které zahrnuje jednorázové prvky propojující platební transakci s přesnou částkou a určitým příjemcem.

(3) Silným ověřením uživatele se pro účely tohoto zákona rozumí ověření, které je založeno na použití alespoň 2 z těchto prvků:

a) údaje, který je znám pouze uživateli,

b) věci, kterou má uživatel ve své moci,

c) biometrických údajů uživatele.

(4) Prvky podle odstavce 3 musí být vzájemně nezávislé a prolomení jednoho prvku nesmí ovlivnit spolehlivost prvků ostatních. Postup ověření musí zabránit zneužití prvků, které jsou k ověření používány.

(5) Způsob silného ověření uživatele podle odstavců 1 a 2 stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 98 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/23661)13).

(6) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí v případech, které stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 98 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/23661)13).

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a 13) Nařízení Komise v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES a 2010/78/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a č. 909/2014. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU a 2015/2366. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 přenesené pravomoci (EU) 2018/389 ze dne 25 27. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu 2017, kterou kterým se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy týkající se silného ověření klienta a nařízení (EU) č. 1093/2010 společných a zrušuje směrnice 2007/64/ES bezpečných otevřených standardů komunikace.