Propadnutí majetku, § 66, porovnání znění k 1.7.2016
Trestní zákoník č. 40/2009 Sb.
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce k vložení do Vaší stránky:
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce v kontextu okolních ustanovení k vložení do Vaší stránky:
Propadnutí majetku
(1) Soud může vzhledem k okolnostem spáchaného trestného činu a poměrům pachatele uložit trest propadnutí majetku, odsuzuje-li pachatele k výjimečnému trestu anebo odsuzuje-li jej za zvlášť závažný zločin, jímž pachatel pro sebe nebo pro jiného získal nebo se snažil získat majetkový prospěch.
(2) Bez podmínek odstavce 1 může soud uložit trest propadnutí majetku pouze v případě, že trestní zákon trestní zákon uložení tohoto trestu za spáchaný zločin dovoluje; jako samostatný trest může být trest propadnutí majetku uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a k osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.
(3) Propadnutí majetku postihuje celý majetek odsouzeného nebo tu jeho část, kterou soud určí; propadnutí se však nevztahuje na prostředky nebo věci, jichž je nezbytně třeba k uspokojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat.
(4) Výrokem o propadnutí majetku zaniká společné jmění manželů.
(5) Propadlý majetek připadá státu. Zástavní práva k propadlému majetku nezanikají.
Peněžitý trest
(1) Peněžitý trest může soud uložit, jestliže pachatel pro sebe nebo pro jiného úmyslným trestným činem získal nebo se snažil získat majetkový prospěch.
(2) Bez podmínek odstavce 1 může soud uložit peněžitý trest pouze v případě, že
a) trestní zákon uložení tohoto trestu za spáchaný trestný čin dovoluje, nebo
b) ho ukládá za přečin a vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele nepodmíněný trest odnětí svobody současně neukládá.
(3) Jako samostatný trest může být peněžitý trest uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.
Výměra peněžitého trestu
(1) Peněžitý trest se ukládá v denních sazbách a činí nejméně 20 a nejvíce 730 celých denních sazeb.
(2) Denní sazba činí nejméně 100 Kč a nejvíce 50 000 Kč.
(3) Počet denních sazeb soud určí s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu. Dvojnásobek počtu denních sazeb nesmí však ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody a náhradním trestem odnětí svobody za trest domácího vězení přesahovat horní hranici trestní sazby trestu odnětí svobody. Výši jedné denní sazby peněžitého trestu stanoví soud se zřetelem k osobním a majetkovým poměrům pachatele. Přitom vychází zpravidla z čistého příjmu, který pachatel má nebo by mohl mít průměrně za jeden den.
(4) Příjmy pachatele, jeho majetek a výnosy z něj, jakož i jiné podklady pro určení výše denní sazby mohou být stanoveny odhadem soudu.
(5) Soud v rozhodnutí uvede počet a výši denních sazeb. Nelze-li od pachatele podle jeho osobních Se zřetelem k osobním a majetkových poměrů očekávat, že peněžitý trest ihned zaplatí, majetkovým poměrům pachatele může soud stanovit, že peněžitý trest bude zaplacen v přiměřených měsíčních splátkách; přitom může určit, že výhoda splátek peněžitého trestu odpadá, jestliže pachatel nezaplatí dílčí splátku včas.
(6) Peněžitý trest soud neuloží, je-li zřejmé, že by byl nedobytný.
(7) Zaplacené částky peněžitého trestu připadají státu.
Náhradní trest odnětí svobody Výkon peněžitého trestu
(1) Ukládá-li soud peněžitý trest, stanoví pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl vykonán, náhradní trest odnětí svobody až na čtyři léta. Náhradní trest nesmí však ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody přesahovat horní hranici trestní sazby Zaplacené částky peněžitého trestu připadají státu.
(2) Jestliže pachatel ve stanovené lhůtě nevykoná nezaplatí peněžitý trest, může jej soud přeměnit
a) za podmínek § 60 odst. 1 v trest domácího vězení, nebo
b) v trest obecně prospěšných prací.
(3) Jestliže pachatel v době od přeměny peněžitého trestu v trest domácího vězení na výzvu soudu nebo trest obecně prospěšných prací do skončení výkonu tohoto trestu nevede řádný život uplynutí doby, vyhýbá se nástupu jeho výkonu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky jeho výkonu, jinak maří jeho na kterou byl výkon trestu odložen anebo na kterou byly povoleny splátky, a pokud je zřejmé, že by vymáhání peněžitého trestu mohlo být zmařeno nebo zaviněně tento trest ve stanovené době nevykonává by bylo bezvýsledné, soud jej přemění soud peněžitý trest nebo jeho zbytek v náhradní trest odnětí svobody uložený podle odstavce 1 a rozhodne zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každá zcela nezaplacená částka odpovídající jedné denní sazbě se počítá za dva dny odnětí svobody.
(4) (3) Na pachatele, kterému byl uložen peněžitý trest za přečin spáchaný z nedbalosti jiný trestný čin než zvlášť závažný zločin, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile byl trest vykonán nebo bylo od výkonu trestu nebo jeho zbytku pravomocně upuštěno.
Propadnutí věci
(1) Soud uloží trest propadnutí věci, kterou pachatel získal trestným činem nebo jako odměnu za něj která je bezprostředním výnosem z trestné činnosti.
(2) Soud může uložit trest propadnutí věci,
a) které bylo užito k spáchání trestného činu nebo která byla k spáchání trestného činu určena je nástrojem trestné činnosti, nebo
b) kterou pachatel, byť jen zčásti, nabyl za věc uvedenou v odstavci 1 která je zprostředkovaným výnosem z trestné činnosti, pokud hodnota věci uvedené v odstavci 1 tvořící bezprostřední výnos z trestné činnosti není ve vztahu k hodnotě nabyté věci tvořící zprostředkovaný výnos z trestné činnosti zanedbatelná.
(3) Trest propadnutí věci může soud uložit, jen jde-li o věc náležející pachateli.
(4) Drží-li pachatel v rozporu s jiným právním předpisem věc uvedenou v odstavci 2, ve vztahu k níž je možno uložit propadnutí věci, uloží mu soud vždy i tento trest.
(5) Před právní mocí rozhodnutí platí zákaz zcizení propadlé věci, který zahrnuje i zákaz jiných dispozic směřujících ke zmaření trestu propadnutí věci.
(6) Propadlá věc připadá státu. Zástavní práva k propadlé věci nezanikají.
Propadnutí náhradní hodnoty
(1) Jestliže pachatel věc, kterou soud mohl prohlásit za propadlou podle § 70, před uložením trestu propadnutí věci zničí, poškodí nebo jinak znehodnotí, zcizí, učiní neupotřebitelnou, odstraní nebo zužitkuje, zejména spotřebuje, nebo jinak její propadnutí zmaří, může mu soud uložit propadnutí náhradní hodnoty až do výše, která odpovídá hodnotě takové věci. Hodnotu věci, kterou soud mohl prohlásit za propadlou, může soud stanovit na základě odborného vyjádření nebo znaleckého posudku.
(2) Je-li věc, byť i jen zčásti, znehodnocena, učiněna neupotřebitelnou nebo odstraněna, může soud uložit propadnutí náhradní hodnoty vedle propadnutí věci podle § 70.
(3) Propadlá náhradní hodnota připadá státu. Zástavní práva k propadlé náhradní hodnotě nezanikají.
Samostatný trest propadnutí věci
Trest propadnutí věci může soud uložit jako trest samostatný pouze v případě, že trestní zákon uložení tohoto trestu dovoluje a jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.
Zpět na obsah zákona
kód pro desktop
Příbuzné stránky
- Třídění hmotného majetku do odpisových skupin, Příl.1 - Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb.
- Trestní zákoník č. 40/2009 Sb.
- § 209 paragraf 209 - Trestní zákoník č. 40/2009 Sb.
- § 205 paragraf 205 - Trestní zákoník č. 40/2009 Sb.
- Nebezpečné vyhrožování, § 353 - Trestní zákoník č. 40/2009 Sb.
- Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb.
- § 52 paragraf 52 - Zákoník práce č. 262/2006 Sb.
- § 50 paragraf 50 - Zákoník práce č. 262/2006 Sb.
- Propadnutí majetku, § 66 - Trestní zákoník č. 40/2009 Sb., porovnání znění k 1.1.2014
- Propadnutí majetku, § 66 - Trestní zákoník č. 40/2009 Sb.
- Propadnutí majetku, § 51 - Trestní zákon č. 140/1961 Sb.
?