Statut a penzijní plán, HLAVA TŘETÍ

HLAVA TŘETÍ

Statut a penzijní plán

§ 9

(1) Penzijní fond musí mít statut a penzijní plán. Způsob přijímání statutu a penzijního plánu a jejich změny upravují stanovy penzijního fondu.

(2) Změny statutu musí být schváleny Českou národní bankou, jinak jsou neplatné. Pokud Česká národní banka do 30 dnů ode dne doručení návrhu na změnu nesdělí, že se změnou nesouhlasí, platí, že změna je schválena.

(3) Změny penzijního plánu musí být schváleny Českou národní bankou, jinak jsou neplatné. Pokud Česká národní banka do 60 dnů ode dne doručení návrhu na změnu nesdělí, že se změnou nesouhlasí, platí, že změna je schválena. Česká národní banka návrh na změnu neschválí, pokud změna nesplňuje požadavky § 5 odst. 5 písm. a) a b). Před vydáním rozhodnutí o návrhu na změnu penzijního plánu požádá Česká národní banka o stanovisko Ministerstvo práce a sociálních věcí.

(4) Statut a penzijní plán musí být každému přístupné.

§ 10

Statut musí obsahovat:

a) rozsah činnosti penzijního fondu podle § 12 odst. 1 a § 32,

b) zaměření a cíle investiční politiky penzijního fondu, zejména druhy majetkových hodnot, které budou pořizovány z peněžních prostředků penzijního fondu,

c) zásady hospodaření penzijního fondu,

d) způsob použití zisku,

e) obchodní firmu a sídlo depozitáře,

f) způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem penzijního fondu a změnách statutu a informaci o tom, kde lze tyto zprávy obdržet.

§ 11

(1) Penzijní plán musí stanovit:

a) druhy penzí a ostatních dávek penzijního připojištění,

b) podmínky nároku na dávky penzijního připojištění a jejich výplatu,

c) způsob výpočtu dávek poskytovaných z penzijního připojištění,

d) důvody vypovězení penzijního připojištění,

e) výši příspěvků,

f) podmínky odkladu nebo přerušení placení příspěvků a změny výše příspěvků,

g) pravidla a způsob placení příspěvků a postup při neplacení a opožděném nebo nesprávném placení příspěvků,

h) podmínky převzetí peněžních prostředků z penzijního připojištění u jiného penzijního fondu a úpravu nároků na základě tohoto převzetí,

i) zásady, podle kterých se účastníci včetně příjemců penzí podílejí na výnosech hospodaření penzijního fondu.

(2) Každý penzijní plán musí upravit podmínky nároku účastníků na starobní penzi [§ 21 odst. 1 písm. a)] a jednorázové vyrovnání. Penzijní plán může upravit podmínky pro vznik nároků účastníků výhodněji, než je stanoveno v tomto zákoně, pokud to tento zákon nevylučuje.

(3) Penzijní plán je sestavován jako příspěvkově definovaný penzijní plán, v němž výše penze závisí na úhrnu příspěvků zaplacených ve prospěch účastníka, podílu účastníka na výnosech hospodaření penzijního fondu a věku, od kterého se poskytuje penze (dále jen "příspěvkový penzijní plán").

(4) Jde-li o invalidní penze, může být výše těchto penzí určena vedle pravidel příspěvkového penzijního plánu zároveň též tak, že penzijní fond při splnění stanovených podmínek nároku na tuto penzi zaručuje její dohodnutou výši, popřípadě může být určena i jiným způsobem (dále jen "dávkový penzijní plán"); v tomto případě musí penzijní plán obsahovat kritéria rozdělení výnosů hospodaření penzijního fondu na část, k níž se přihlíží při stanovení výše penze podle příspěvkového penzijního plánu, a část, k níž se přihlíží při stanovení výše penze podle dávkového penzijního plánu.

(5) Pokud příspěvkový penzijní plán obsahuje výsluhovou penzi, nesmí být příspěvky určené na tuto penzi vyšší než příspěvky určené na starobní penzi.

(6) Výše penze a příspěvků se v penzijním plánu stanoví podle pojistně matematických zásad s přihlédnutím k výnosům hospodaření penzijního fondu.