ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VYBÍRÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ, ČÁST ČTVRTÁ, porovnání znění k 19.9.2005
Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb.
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce k vložení do Vaší stránky:
ČÁST ČTVRTÁ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VYBÍRÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ
Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů fyzických osob
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob
(1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 50 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
(2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4), pokud neuplatňuje odečet úroků podle § 15 odst. 7 a 8 z hypotečního úvěru banky, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem, a pokud neuplatňuje výpočet daně ze společného základu daně manželů podle § 13a (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník podepsal učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 § 7 až 10 vyšší než 6000 20 000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zahraničí, které jsou podle § 38f § 38f vyjmuty ze zdanění. Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat i poplatník uvedený v § 2 odst. 3 § 2 odst. 3, který uplatňuje nezdanitelné částky slevu na dani podle § 15 odst. 1 písm. b) až e) a § 35ba odst. 1 písm. b) až e), nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně. Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 35c § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1.
(3) V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 6 nebo 7. V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d § 35c a 35d. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst § 38j odst. 3. 3
(4) Daňové přiznání je povinen podat také poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b).
(5) Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému v rámci navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří vznikl příjem podle § 6.
Daňové přiznání podávané osobou spravující pozůstalost
zrušen
Podává-li osoba spravující pozůstalost daňové tvrzení týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, neuplatní
a) nezdanitelnou část základu daně,
b) slevu na dani, s výjimkou slevy na dani podle § 35,
c) daňové zvýhodnění.
Daňové přiznání při prohlášení nebo zrušení konkursu v insolvenčním řízení
(1) Poplatník uvedený v § 2 při prohlášení nebo zrušení konkursu41c), který je fyzickou osobou, s výjimkou poplatníka s příjmy pouze podle § 6, který podává daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu v průběhu zdaňovacího období z důvodu insolvenčního řízení, 41d) ve kterém neuplatní nezdanitelnou část nezdanitelné části základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34), slevu slevy na dani (§ 35 s výjimkou slevy podle § 35ba odst. 1 písm. a) ve výši jedné dvanáctiny za každý započatý měsíc té části zdaňovacího období, 35a nebo § 35b) nebo za kterou se podává daňové přiznání. Dále neuplatní daňové zvýhodnění (§ 35c) s výjimkou slevy na dani podle § 35c odst. 1 ve výši jedné dvanáctiny za každý započatý měsíc té části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání. Při stanovení základu daně za uplynulou část zdaňovacího období se vychází z rozdílu mezi příjmy (výnosy) a výdaji (náklady).
(2) Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo k prohlášení konkursu u poplatníka vedoucího účetnictví z výsledku hospodaření, poplatník podá daňové přiznání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou tu část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34), slevu na dani (§ 35 zdaňovacího období, 35a nebo § 35b) nebo za kterou se podává daňové zvýhodnění (§ 35c) přiznání.
(3) Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo ke zrušení konkursu, poplatník podá daňové přiznání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část (2) Nezdanitelné části základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34), slevu slevy na dani (§ 35, 35a nebo § 35b) nebo a daňové zvýhodnění (§ 35c).
(4) Po uplynutí zdaňovacího poplatník uplatní v daňovém přiznání za uplynulé zdaňovací období, ve kterém došlo k prohlášení se vychází z rozdílu mezi příjmy (výnosy) a současně ke zrušení konkursu, podá poplatník daňové přiznání41d) výdaji (náklady) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede nebo se uplatní v daňovém přiznání nezdanitelnou podávaném osobou spravující pozůstalost za část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35). Dojde-li ke zrušení konkursu k poslednímu dni zdaňovacího období, podává poplatník pouze daňové přiznání za celé zdaňovací období s tím, že splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34), slevu na dani (§ 35, 35a nebo § 35b) nebo daňové zvýhodnění (§ 35c) která uplynula přede dnem smrti poplatníka.
(5) Daňová povinnost vzniklá Daň vyměřená na základě podání daňového přiznání podle odstavce 1 odstavce 1 se považuje za zálohu na daň po vyměření daňové povinnosti daně podle daňového přiznání podaného podle odstavců 2, 3 a 4.
(6) Ve zdaňovacích obdobích, která následují po zdaňovacím uplynutí zdaňovacího období, ve kterém byl konkurs prohlášen a zároveň nebyl zrušen, podává poplatník daňové přiznání nebo podaného osobou spravující pozůstalost za každé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34), slevu na dani (§ 35, 35a nebo § 35b) nebo daňové zvýhodnění (§ 35c).
(7) Dojde-li ke zrušení konkursu k poslednímu dni zdaňovacího období a konkurs trval po celé zdaňovací období, podává poplatník pouze daňové přiznání za celé zdaňovací období s tím, že splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34), slevu na dani (§ 35, 35a nebo § 35b) nebo daňové zvýhodnění (§ 35c) která uplynula přede dnem smrti.
41c) Zákon č. 328/1991 Sb ., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
41d) § 40 zákona č. 337/1992 Sb.
Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
(1) Plátce daně srazí vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "záloha") ze zdanitelné mzdy základu pro výpočet zálohy. Zdanitelnou mzdou Tato záloha se rozumí spravuje jako daň podle daňového řádu. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "mzda") zúčtovaný zúčtovaných nebo vyplacený vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmu, snížený o
a) částky který není předmětem daně, které jsou který je od daně osvobozeny,
b) částky sražené osvobozen nebo zaměstnancem uhrazené na pojistné na sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen "pojistné"), které z něhož je daň vybírána srážkou podle zvláštních předpisů21) povinen platit zaměstnanec; u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, o příspěvky na toto zahraniční pojištění,
c) prokázané nezdanitelné částky základu daně; základ zvláštní sazby daně. Základ pro výpočet zálohy za kalendářní měsíc do 100 Kč se sníží o 1/12 nezdanitelné částky ze základu daně podle § 15 odst. 1 písm. a), c) až f),
d) jednu dvanáctinu předpokládané úhrnné výše ročního úroku jako nezdanitelné částky podle § 15 odst. 7 zaokrouhleného zaokrouhlí na celé stokoruny dolů za kalendářní měsíc, nejvýše však o jednu dvanáctinu limitu stanoveného v § 15 odst. 8, za předpokladu, že poplatník platí splátky úvěru ve výši stanovené stavební spořitelnou nebo bankou. Při zahájení nebo skončení splácení úvěru v průběhu roku se měsíční snížení zjistí jako částka předpokládaného ročního úroku rozvržená rovnoměrně koruny nahoru a nad 100 Kč na kalendářní měsíce, v nichž bude úvěr splácen celé stokoruny nahoru.
(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplácené za kalendářní měsíc činí:
| Zdanitelná mzda | Záloha | Ze zdanitelné mzdy přesahující | |
| od Kč | do Kč | ||
| 0 | 9 100 | Sazba zálohy činí 15 % | |
| 9 100 | 18 200 | 1 365 Kč + 20 % | 9 100 Kč |
| 18 200 | 27 600 | 3 185 Kč + 25 % | 18 200 Kč |
| 27 600 | pro část základu pro výpočet zálohy do 3násobku průměrné mzdy a více | 5 535 Kč + 32 23 % | 27 600 Kč |
(3) Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od Zálohy vypočtené podle odstavce 2 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
(4) Vypočtenou zálohu plátce daně, u kterého poplatník podepsal učinil na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4 § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2. Tato záloha se nejprve sníží o prokázanou částku odpovídající jedné dvanáctině měsíční slevy na dani podle § 35ba a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění podle § 35d, maximálně však do výše vypočtené zálohy (dále jen "záloha po slevě"). Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce
(5) Plátce daně, u kterého poplatník nepodepsal neučinil na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 § 38k odst. 4, se sráží vypočte zálohu podle odstavce 2, a to nejméně ve výši 20 % ze zdanitelné mzdy bez přihlédnutí k odstavci 1 písm. c) odstavců 2 a 3, pokud nejde o příjmy zdaněné zvláštní daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 6 odst § 36 odst. 2 nebo § 36 odst. 1 písm. a). 4 nebo U poplatníka, který u plátce neučinil prohlášení k dani podle § 36 odst. 1 písm. a) § 38k odst. 4, se při výpočtu zálohy nepřihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.
(4) (6) K prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 odst. 1 písm. b) § 15 a podle § 15 odst. 2, 5, 9 až 11 ke slevě na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba odst. 1 písm. b) přihlédne plátce daně za podmínek stanovených v § 38k odst. 5 až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období.
(5) Záloha se srazí (7) Plátce daně je povinen srazit zálohu při výplatě nebo připsání mzdy příjmů ze závislé činnosti (dále jen "mzda") poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně za delší časové období, srazí je povinen srazit zálohu při zúčtování mzdy. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období.
(6) (8) Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období zdanitelnou poplatníkovi mzdu najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější a neuplatnil-li poplatník ve zdaňovacím období u plátce daně dosud měsíční daňové zvýhodnění podle § 35d odst. 2 § 35d odst. 2. Při použití tohoto způsobu nelze použít zdanění podle § 6 odst. 4.
(7) Záloha podle předchozích odstavců se vypočte ze zdanitelné mzdy (odstavce 1 a 6) zaokrouhlené do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.
(8) Pobírá-li poplatník mzdu současně nebo postupně od více plátců za stejný kalendářní měsíc (§ 38k odst. 3), srazí plátci daně, u nichž poplatník neuplatňuje nárok na nezdanitelné částky ze základu daně a na daňové zvýhodnění, zálohy ze mzdy, snížené pouze o částky, které jsou od daně osvobozeny, a o pojistné § 6 odst. 4.
(9) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle § 38g. Pokud však ve zdaňovacím období, za které poplatník není povinen podat přiznání podle § 38g, byl snížen základ pro výpočet zálohy na daň o částku podle odstavce 1 písm. d), která je v úhrnu za zdaňovací období vyšší než nezdanitelná částka podle § 15 odst. 7 ve výši skutečně zaplacených úroků ve zdaňovacím období o více než 100 Kč, nepovažuje se daňová povinnost za splněnou a plátce je povinen přepočítat výši sražených záloh s využitím § 38i odst. 2 a výši měsíčního daňového zvýhodnění s využitím § 38i odst. 5 § 38g.
(10) Plátce odvede daně je povinen odvést úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. Z příjmů vyplacených poplatníkovi prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (§ 6 odst. 2) odvede (§ 6 odst. 2) s výjimkou osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost, je povinen plátce daně odvést úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne po uplynutí kalendářního měsíce, v němž o závazku dluhu účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod záloh jinak, lhůta však nesmí přesáhnout poslední den kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.
(11) Plátce nemá povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců v případě, že mzda jde k tíži stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 umístěné v zahraničí.
(12) Správce daně může na žádost plátce zrušit povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců z příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí.
(13) U zaměstnavatelů, kteří provádějí zúčtování mezd pravidelně měsíčně, se příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu do 8 dnů po zúčtování mezd za uplynulý kalendářní měsíc považuje za příjem zaměstnance dosažený za uplynulý kalendářní měsíc.
(14) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 § 2 odst. 3 se při stanovení záloh a při ročním zúčtování záloh nepřihlédne k nezdanitelným částkám ke slevě na dani podle § 15 odst. 1 písm. b) až e) a § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ani k daňovému zvýhodnění podle § 35d.
21) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a daňového zvýhodnění
(1) Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci a podepsal u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5, může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat daňové přiznání k dani.
(2) Poplatníkovi, který ve zdaňovacím období neuplatňoval nárok na nezdanitelné částky základu daně a na měsíční daňové zvýhodnění u žádného plátce daně, provede roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na jeho žádost poslední plátce daně ve zdaňovacím období, u něhož podepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4. Dojde-li k zániku plátce daně bez právního nástupce, může poplatník požádat o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění místně příslušného správce daně nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.
(3) Plátce daně provede roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění jen na základě dokladů od všech předchozích plátců daně o zúčtované nebo vyplacené mzdě, sraženém nebo zaměstnancem uhrazeném pojistném, nezdanitelných částkách ze základu daně, sražených zálohách na daň z těchto příjmů, poskytnuté slevě na zálohách a vyplacených měsíčních daňových bonusech. Poplatník je povinen uvedené doklady za uplynulé zdaňovací období předložit plátci daně nejpozději do 15. února následujícího kalendářního roku. Nepředloží-li poplatník do 15. února tyto doklady, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně neprovede.
(4) Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede plátce daně nejpozději do 31. března z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci postupně, a to včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci. U poplatníka, který uplatňuje daňové zvýhodnění, provede plátce daně výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění podle § 35d odst. 6 až 9. Rozdíl zálohově sražené daně a vypočtené daně ve prospěch poplatníka vrátí plátce daně poplatníkovi jako přeplatek nejpozději při zúčtování mzdy za březen, je-li částka vyšší než 50 Kč. O vrácený přeplatek sníží plátce daně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá o vrácení přeplatku podle zvláštního právního předpisu o správě daní35e) místně příslušného správce daně. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží.
35e) § 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
zrušen
Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a daňového zvýhodnění
(1) Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, a učinil u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5, může požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat přiznání k dani.
(2) Dojde-li k zániku plátce daně bez právního nástupce, může poplatník požádat o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění místně příslušného správce daně nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.
(3) Plátce daně provede roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění jen na základě dokladů za uplynulé zdaňovací období od všech předchozích plátců daně o zúčtované nebo vyplacené mzdě, sražených zálohách na daň z těchto příjmů, poskytnuté měsíční slevě na dani podle § 35ba a 35c a vyplacených měsíčních daňových bonusech. Plátce daně roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede, pokud poplatník tyto doklady nepředloží plátci daně do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.
(4) Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede plátce daně nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího období z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci postupně, a to včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti. U poplatníka, který uplatňuje daňové zvýhodnění, provede plátce daně výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za podmínek stanovených v § 35d odst. 6 až 9.
(5) Poplatníkovi, který neuplatňuje daňové zvýhodnění, plátce daně vrátí jako přeplatek z ročního zúčtování záloh kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní sníženou o slevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše tohoto přeplatku více než 50 Kč. O vrácený přeplatek z ročního zúčtování záloh sníží plátce daně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, nebo požádá o jejich vrácení správce daně; v takovém případě nakládá správce daně s touto částkou jako s přeplatkem. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží.
Odpovědnost plátců daně Opravy na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybírané srážkou formou záloh
(1) Poplatníkovi, kterému byla sražena daň záloha vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. Pokud plátce daně srazil poplatníkovi zálohy v běžném zdaňovacím období vyšší nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový bonus nižší, než měl být, vrátí poplatníkovi plátce daně vzniklý přeplatek na zálohách v následujícím měsíci rozdíl, nejpozději do 15. února následujícího roku pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období. O vrácený přeplatek daně vrácenou částku na záloze nebo zálohy o dodatečně vyplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.
(2) Plátce daně Poplatníkovi, který nesrazil u poplatníka kterému byla sražena daň ve stanovené výši vyšší, může ji dodatečně srazit než je stanoveno, pokud neuplynulo od doby nebo kterému byl vyplacen daňový bonus nižší, kdy byla daň nesprávně sražena než měl být, 12 měsíců. Plátce vrátí plátce daně vzniklý rozdíl, který nesrazil u poplatníka zálohu ve stanovené výši, může ji dodatečně pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za uplynulé zdaňovací období srazit nejpozději do 31. března následujícího roku, v němž rozdíl vznikl. Daň včetně Plátce daně vyplývající z ročního zúčtování daňových záloh (§ 38ch), která nebyla sražena vinou poplatníka, je povinen nejdříve vrátit tento rozdíl a poté může být spolu s příslušenstvím daně plátcem podat dodatečné vyúčtování daně sražena do tří let od konce zdaňovacího období, v němž k nesprávné srážce došlo z příjmů ze závislé činnosti. Nemůže-li O tento vrácený rozdíl sníží plátce daně nedoplatek srazit z poplatníkovy mzdy z důvodu, že mu již mzdu nezúčtovává, nebo proto, že nelze poplatníkovi podle obecně závazných předpisů srážku provést, vybere nedoplatek správce nejbližší odvod záloh správci daně příslušný podle bydliště poplatníka. Jinak má poplatník, kterému zašle plátce daně doklady o jeho výši k dalšímu řízení do 30 dnů ode dne, kdy zjistí, že nedoplatek nelze srazit z poplatníkovy mzdy nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, pokud výše nedoplatku přesáhne 100 Kč. Správce daně vyrozumí poplatníka o výši nedoplatku možnost uplatnit nárok na dani rozhodnutím vzniklý rozdíl v daňovém přiznání.
(3) Dodatečně sraženou daň nebo zálohu plátce daně odvede správci daně v nejbližším termínu pro odvod záloh na daň.
(4) Poplatníkovi, kterému bylo poskytnuto daňové zvýhodnění byla sražena záloha nižší, než je stanoveno tímto zákonem, vyplatí nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový bonus vyšší, než měl být, může plátce daně srazit vzniklý rozdíl na daňovém zvýhodnění ze mzdy, pokud neuplynuly 3 roky od konce zdaňovacího období, v němž bylo daňové zvýhodnění nesprávně poskytnuto. Poplatníkovi, kterému bylo poskytnuto ve zdaňovacím období měsíční daňové zvýhodnění nižší, než je stanoveno tímto zákonem, vyplatí plátce neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně vzniklý rozdíl na daňovém zvýhodnění v následujícím měsíci, nejpozději však do 15. února následujícího kalendářního roku z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období. O dodatečně vyplacenou vybranou částku na záloze nebo na měsíčním daňovém zvýhodnění sníží bonusu zvýší plátce daně nejbližší odvod záloh na daň správci daně nebo se uplatní postup podle § 35d odst. 5.
(5) Pokud plátce daně poskytl poplatníkovi daňové zvýhodnění vyšší, než měl podle tohoto zákona, může dlužnou (4) Dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém zvýhodnění dodatečně srazit, pokud neuplynulo 12 měsíců od doby bonusu, kdy bylo daňové zvýhodnění nesprávně poskytnuto. Pokud k neoprávněnému daňovému zvýhodnění došlo vinou poplatníka která vznikla zaviněním plátce daně, může být dlužná částka na daňovém zvýhodnění spolu s příslušenstvím plátcem srazit plátce daně dodatečně sražena ve lhůtě do 3 let ze mzdy poplatníka, pokud neuplynuly 2 roky od konce zdaňovacího lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období, v němž k neoprávněnému daňovému zvýhodnění došlo rozdíl vznikl. Pokud plátce daně ve zdaňovacím období poskytl poplatníkovi měsíční daňové zvýhodnění vyšší U poplatníka, než měl podle tohoto zákona kterému nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, může plátce daně v této lhůtě srazit dlužnou částku na daňovém zvýhodnění dodatečně srazit nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku. Dodatečně sraženou záloze nebo přeplacenou částku na měsíčním daňovém zvýhodnění, o níž byla neoprávněně krácená daň nebo záloha na daň bonusu, plátce daně odvede správci daně a to i v nejbližším možném termínu pro odvod záloh na daň případě, pokud dodatečně vybranou částku na daňovém zvýhodnění nepoužije na vyplacení daňového bonusu jinému poplatníkovi (§ 35d odst. 5) že poplatník podal za toto zdaňovací období daňové přiznání.
(6) Nemůže-li plátce daně dlužnou částku (5) V případě, kdy dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na daňovém zvýhodnění vybrat od bonusu vznikla zaviněním poplatníka z důvodu, že mu již mzdu nezúčtovává, nebo proto, že nelze poplatníkovi podle obecně závazných právních předpisů srážku provést a k neoprávněnému daňovému zvýhodnění došlo vinou plátce daně
a) srazí po dohodě s poplatníkem tuto částku ze mzdy poplatníka spolu s úrokem z prodlení, vybere rozdíl správce pokud u plátce daně příslušný podle bydliště poplatníka. Plátce neuplynula lhůta pro stanovení daně zašle doklady o výši daňového nedoplatku, přesáhne-li jeho výše 100 Kč a je povinen tuto částku uhradit, nebo
b) oznámí tuto skutečnost správci daně k dalšímu řízení ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy zjistí konce měsíce následujícího po měsíci, že neoprávněně poskytnutou částku na daňovém zvýhodnění nelze srazit z poplatníkovy mzdy. Správce ve kterém ji zjistil a současně předloží správci daně o výši daňového nedoplatku vyrozumí poplatníka rozhodnutím. Poplatník doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu; nesplní-li tyto povinnosti, je povinen dlužnou podat dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a tuto částku na daňovém zvýhodnění, o níž byla neoprávněně krácená daň nebo záloha na daň včetně příslušenství uhradit místně příslušnému správci daně nejpozději do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.
(7) Dodatečně předepsanou daň a zálohy včetně dlužné částky na daňovém zvýhodnění je plátce (6) Plátce daně je povinen odvést správci o podání oznámení podle odstavce 5 písm. b), které učinil u svého správce daně do pěti dnů po doručení platebního výměru, současně informovat poplatníka.
Povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
(1) Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky, z jejichž mezd sráží zálohy, s příjmy podle § 6 mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období.
(2) Mzdový list musí pro účely daně obsahovat
a) poplatníkovo jméno a příjmení, též i dřívější,
b) rodné číslo , a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 daňového nerezidenta datum narození, číslo pasu nebo jiného a typ dokladu prokazujícího jeho totožnost a kód státu, který tento doklad vydal, identifikaci pro daňové účely ve státu daňové rezidence a kód státu, jehož je daňovým rezidentem a bylo-li mu tímto státem přiděleno, i daňové identifikační číslo a rodné číslo,
c) bydliště, a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 bydliště ve státě, jehož je daňovým rezidentem,
d) jméno, příjmení a rodné číslo osoby, na kterou poplatník uplatňuje nezdanitelnou část základu daně slevu na dani podle § 35ba a daňové zvýhodnění a dále výši jednotlivých nezdanitelných částek základu daně podle § 15, částek slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba a daňového zvýhodnění s uvedením důvodu jejich uznání,
e) den nástupu poplatníka do zaměstnání a u poplatníka, který je daňovým nerezidentem, den ukončení zaměstnání v České republice,
f) za každý kalendářní měsíc
1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích,
2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1 bodě 1,
3. pojistné,
4. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby,
5 4. nezdanitelné částky základu vypočtenou zálohu nebo daň sraženou podle zvláštní sazby daně,
6 5. zdanitelnou mzdu měsíční slevu na dani podle § 35ba a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba,
7 6. měsíční daňové zvýhodnění, měsíční slevu na dani podle § 35c, měsíční daňový bonus a zálohu sníženou o měsíční slevu na daň nebo daň dani podle zvláštní sazby daně § 35ba a 35c,
7. skutečně sraženou zálohu,
8. výši měsíčního daňového zvýhodnění částku podle § 6 odst. 3 věty třetí, měsíční slevy jedná-li se o nabytí podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož poplatník vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) až c), nebo v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo opce na dani nabytí tohoto podílu, měsíčního daňového bonusu a zálohy po slevě den nabytí tohoto podílu nebo této opce.
Údaje v bodech 4 až 7 bodech 3 a 4 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň nebo výpočtu daně zvláštní sazbou daně z příjmů ze závislé činnosti a odděleně se uvedou údaje o odměně člena orgánu právnické osoby a sražené dani z této odměny, jedná-li se o poplatníka, který je daňovým nerezidentem,
f) g) součet údajů za zdaňovací období uvedených v písmenu e) bodech 1 až 4 písmenu f) a úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů, 7
h) údaje o výpočtu daně a 8 provedeném ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.
(3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet zdanitelné mzdy základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani a daňového zvýhodnění. Kopii vystaveného dokladu plátce uschová.
(4) Plátce daně, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmy ze závislé činnosti, je povinen podat svému místně příslušnému správci daně vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh (dále jen „vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti“).
(5) Plátce daně je povinen podat správci daně vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku; pokud plátce daně podá toto vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20. března.
(6) Plátce daně, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo plátcova pokladna vyplatil příjmy ze závislé činnosti poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3, má povinnost podat vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti elektronicky. Tuto povinnost nemá plátce daně, který je fyzickou osobou a u něhož počet těchto poplatníků v průběhu zdaňovacího období nepřesáhl v úhrnu 10 osob.
(7) Lhůtu pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti nelze prodloužit.
(8) Plátce daně uvede v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podávanému podle zvláštního právního předpis40a)
a) počet zaměstnanců k 1. prosinci vykazovaného zdaňovacího období podle místa výkonu práce v obci uvedené v pracovní smlouvě,
b) přehled obsahující souhrnné údaje zaznamenané na mzdových listech vykazovaného zdaňovacího období, které jsou rozhodující pro výpočet zdanitelné mzdy, daně a záloh v členění podle jednotlivých poplatníků uvedených v § 2 odst. 3. § 2 odst. 3,
c) přehledy o dodatečných opravách záloh na daň a daně a opravách daňového bonusu. 337/1992 Sb
(9) Povinnost podávat vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, včetně příloh, má plátce daně i v případě, že mu v průběhu zdaňovacího období nevznikla povinnost odvádět úhrn sražených záloh správci daně, a to z důvodu poskytnutí slev na dani podle § 35ba nebo daňového zvýhodnění.
(10) Plátci daně jsou povinni na mzdovém listě dále uvést částky pojistného sražené nebo uhrazené na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších které je podle zvláštních právních předpisů21) ze svých příjmů ze závislé činnosti povinen platit poplatník, a částky tohoto pojistného, které je povinen z těchto příjmů platit plátce daně a u poplatníka, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky poplatníka na toto zahraniční pojištění, a to za každý kalendářní měsíc a v úhrnu za celé zdaňovací období.
Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba a daňového zvýhodnění
(1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh a splnění podmínek pro poskytnutí měsíční slevy na dani podle § 35ba a měsíčního daňového zvýhodnění při výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, nejdříve však počínaje kalendářním měsícem, na jehož počátku byly skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu pro výpočet zálohy slevy na daň dani podle § 35ba nebo na daňové zvýhodnění splněny, podepíše-li učiní-li poplatník současně prohlášení podle odstavce 4 odstavce 4 anebo tyto skutečnosti v již podepsaném učiněném prohlášení současně uvede. K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání.
(2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho narození plátci daně do 30 dnů po narození dítěte.
(3) Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo postupně od více plátců daně, přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění pouze jeden plátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1 odstavce 1 a podepíše učiní prohlášení podle odstavce 4 odstavce 4.
(4) Plátce daně srazí zálohu podle § 38h odst. 2 § 38h odst. 4 a přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění, podepíše-li učiní-li poplatník prokazatelně do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom,
a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání nezdanitelných částek ze základu daně slevy na dani podle § 35ba, popř. kdy a jak se změnily,
b) že současně za stejné zdaňovací období i ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje současně nárok na nezdanitelné částky ze základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy slevu na daň dani podle § 35ba u jiného plátce daně a že současně na stejné období kalendářního roku nepodepsal neučinil u jiného plátce prohlášení k dani,
c) zda jaký je poživatelem starobního důchodu, počet dětí vyživovaných poplatníkem v rámci jeho společně hospodařící domácnosti a dále
1. jaké skutečnosti jsou placeny měsíčně splátky úvěru u něho dány pro přiznání daňového zvýhodnění na financování bytových potřeb ve výši stanovené stavební spořitelnou nebo bankou vyživované dítě,
2. zda a v jaké výši uplatňuje současně jiná osoba nárok na odpočet úroků ze základu daně nebo ze základu pro výpočet zálohy daňové zvýhodnění na daň zaplacených toto dítě ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru nebo z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou výši náležející podle § 35c odst. 1 na jedno dítě nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření ve výši náležející na druhé dítě nebo hypotečním úvěrem na třetí a každé další vyživované dítě,
3. zda v rámci téže společně hospodařící domácnosti vyživuje tytéž vyživované děti poplatníka i jiný poplatník, zda na které ně uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru, daňové zvýhodnění a zda je užíván v souladu s § 15 odst. 8 zaměstnán,
4. kdy a jak se snižuje základ daně podle § 15 odst případně změnily rozhodné skutečnosti pro přiznání daňového zvýhodnění a
5. 7 zákona v úhrnu u všech účastníků smluv o úvěrech žijících v jeho domácnosti, nepřekročila v uplynulém kalendářním roce 300 000 Kč,
h) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání daňového zvýhodnění na vyživované dítě (§ 35c), popřípadě kdy a jak se změnily a jedná-li se jedná-li se o zletilé studující dítě, že nepobírá plný mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,
i) d) že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě u jiného plátce daně a že daňové zvýhodnění na to samé vyživované dítě za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje jiná osoba.
(5) Plátce daně, u kterého poplatník podepsal učinil prohlášení podle odstavce 4 odstavce 4, provede výpočet daně, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 odst. 1 písm. b) § 15 a ke slevě na dani podle § 15 odst. 2, 5, 9 až 11 § 35 odst. 4 a § 35ba odst. 1 písm. b) za bezprostředně uplynulé zdaňovací období, podepíše-li učiní-li poplatník prokazatelně do 15. února za toto období písemné prohlášení o tom,
a) že nepobíral v uplynulém zdaňovacím období kromě mzdy od jednoho plátce nebo postupně od více plátců včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob vyšší než 6000 Kč není povinen podat daňové přiznání,
b) zda pobíral v uplynulém zdaňovacím období postupně a od dalších kterých plátců daně včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, kromě příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, uplynulém zdaňovacím období pobíral příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků,
c) že manželka (manžel) žijící v domácnosti, pro účely uplatnění slevy na kterou uplatňuje nezdanitelné částky ze základu daně, neměla manžela
1. manžel poplatníka neměl v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 38 040 68 000 Kč a
2. poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka vymezeným pro účely slevy na manžela,
d) jaká byla výše jeho starobního důchodu, pokud v uplynulém zdaňovacím období nepřesáhla 38 040 Kč,
e) v jaké hodnotě poskytl dar (dary) bezúplatné plnění podle § 15 odst. 5 § 15 odst. 1,
f) e) v jaké výši zaplatil ve byly zaplaceny v uplynulém zdaňovacím období úroky z úvěru poskytnutého ze stavebního spoření anebo, z hypotečního úvěru a nebo z jiného úvěru poskytnutého v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření podle § 15 odst. 7 těmito úvěry stavební spořitelnou nebo bankou a 8 použitého na financování bytových potřeb v souladu s § 15 odst. 3 a 4, a
1. zda a v jaké výši zaplatil příspěvky z takového úvěru uplatňuje současně jiná osoba nárok na své penzijní připojištění podle § 15 odst odpočet úroků ze základu daně,
2. 9 že předmět bytové potřeby,
na který uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru, je užíván v souladu s § 15 odst. 4,3. že částka úroků, o kterou se snižuje základ daně podle § 15 odst. 3 a 4, v úhrnu u všech účastníků smluv o úvěrech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nepřekročila v uplynulém zdaňovacím období 150 000 Kč,
h) f) v jaké výši zaplatil pojistné odečítá od základu daně příspěvky zaplacené na své soukromé životní svůj daňově podporovaný produkt spoření na stáří a na daňově podporované pojištění podle § 15 odst. 10 dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem,
i) g) v jaké výši zaplatil jako člen odborové organizace ve zdaňovacím období členské příspěvky podle § 15 odst. 11,
j) zda ve zdaňovacím období uplatňoval měsíční daňové zvýhodnění postupně u dalších plátců mu byla přiznána náhrada za zastavenou exekuci.
(6) Poplatník může podepsat učinit prohlášení podle odstavce 4 odstavce 4 na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce.
(7) (7 ) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu pro výpočet zálohy poskytnutí měsíční slevy na daň dani podle § 35ba nebo na měsíční daňové zvýhodnění podle § 35d § 35d anebo nepodepíše-li neučiní-li prohlášení podle odstavce 4 odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne k nim plátce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tyto rozhodné skutečnosti poplatník prokáže a současně podepíše prokazatelně učiní prohlášení podle odstavce 4 odstavce 4. Dodatečně přihlédne plátce k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně poskytnutí slevy na dani podle § 35ba nebo pro na daňové zvýhodnění a podepíše-li současně prohlášení podle odstavců 4 a 5 nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a učiní-li prokazatelně v této lhůtě prohlášení k dani podle odstavců 4 a 5.
(8) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň a daně nebo ke změně podmínek pro daňové poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění, je poplatník povinen oznámit je písemně prokazatelně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala. Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě nebo v němž bylo o změně rozhodnuto.
Způsob prokazování nezdanitelných částek ze nároku na odečet nezdanitelné části základu daně, slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba a daňového zvýhodnění z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a daňového zvýhodnění u plátce daně
(1) Nárok na uznání nezdanitelných částek ze nezdanitelnou část základu daně a na daňové zvýhodnění prokazuje poplatník plátci daně
a) platným občanským průkazem, a to vlastním, druhého z manželů, popřípadě občanskými průkazy dětí starších 15 let, jde-li potvrzením příjemce daru nebo jeho zákonného zástupce anebo pořadatele veřejné sbírky o prokázání existence manželky (manžela) a nezletilých dětí (vlastních, osvojených, dětí v péči, která nahrazuje péči rodičů, a dětí druhého z manželů výši a vnuků). Nejsou-li uvedené skutečnosti zřejmé z občanského průkazu, je nutné prokázat je jiným úředním dokladem. Uplatňuje-li poplatník nárok na daňové zvýhodnění, předloží plátci potvrzení od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje manželka (manžel) účelu bezúplatného plnění,
b) potvrzením školy smlouvou o úvěru a u žáků učilišť každoročně potvrzením učiliště stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, že
1. zletilé dítě žijící s poplatníkem popřípadě z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo předepsaným výcvikem potvrzením banky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z hypotečního úvěru a snížených o státní příspěvek,
2. poplatník se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem popřípadě z jiného úvěru poskytnutého příslušnou bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem,
c) rozhodnutím o přiznání plného nebo částečného invalidního důchodu a dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li poplatník nárok v případě úvěru poskytnutého na snížení daně z titulu nezdanitelné částky ze základu daně účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. a) povolením podle stavebního zákona a po dokončení stavby výpisem z důvodu, že pobírá plný invalidní nebo částečný invalidní důchod listu vlastnictví,
d) předložením průkazu ZTP-P, pokud je poplatník, jeho manželka (manžel) nebo vyživované dítě jeho držitelem v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. b) a c) výpisem z listu vlastnictví a v případě úvěru poskytnutého na úplatné nabytí pozemku po uplynutí 4 let od okamžiku nabytí pozemku povolením podle stavebního zákona,
e) rozhodnutím o přiznání starobního důchodu a dokladem o výplatě důchodu, je-li poplatník jeho příjemcem, pokud důchod nepřesahuje ročně hranici stanovenou v § 15 odst. 2,
f) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že
1. vyživuje v domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá plný invalidní důchod a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost,
2. pobírá jiný důchod, jehož jednou z podmínek je, že je plně invalidní, nebo jehož žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodů, že je plně invalidní, a při souběhu nároku na starobní, plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod,
g) potvrzením příjemce daru nebo pořadatele veřejné sbírky14e) o jeho výši a účelu podle § 15 odst. 5,
h) 1. smlouvou o úvěru podle § 15 odst. 7,
2. výpisem z listu vlastnictví v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 7 písm. b) a c) a v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 7 písm. a) stavebním povolením a po kolaudaci výpisem z listu vlastnictví,
3. § 4b odst. 1 písm. e) výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu, 60) anebo nájemní smlouvou, jde-li o byt nebo o jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor, v nájmu, anebo dokladem o trvalém pobytu (občanský průkaz), jde-li o byt nebo o jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor, v užívání,
f) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 7 písm. e) § 4b odst. 1 písm. d) a g),
4. potvrzením právnické osoby, že je jejím členem nebo společníkem,
g) v případě úvěru poskytnutého na účel uvedený účely uvedené v § 15 odst. 7 písm. d) a g) § 4b odst. 1 písm. f),
5. výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu, 60) anebo potvrzením právnické osoby o členství, jde-li o je-li předmětem vypořádání podíl nebo vklad spojený s právem užívání bytu, v případě úvěru poskytnutého na účel uvedený v § 15 odst. 7 písm. f),
6. k prokázání užívání bytové potřeby v případech uvedených v § 15 odst. 8 pravomocným kolaudačním rozhodnutím,
ch) h) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo smlouvou o doplňkovém penzijním spoření a každoročně potvrzením penzijního fondu penzijní společnosti o příspěvcích části měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, ke které náleží maximální státní příspěvek; smlouvou o penzijním pojištění nebo potvrzením instituce penzijního pojištění o účasti poplatníka na penzijním pojištění a každoročně potvrzením instituce penzijního pojištění o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na uplynulé zdaňovací období,
i) smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou101) pojistkou podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu a každoročně potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období,
j) smlouvou o dlouhodobém investičním produktu a každoročně potvrzením odborové organizace osoby, která tento produkt poskytuje, o výši zaplaceného členského příspěvku podle § 15 odst. 11 majetku připsaném poplatníkem ve prospěch tohoto produktu v uplynulém zdaňovacím období,
k) smlouvou o pojištění dlouhodobé péče nebo pojistkou a každoročně potvrzením pojistitele o pojistném zaplaceném poplatníkem na pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem, v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období.
(2) Doklady uvedené v odstavci 1 písm. Nárok na poskytnutí slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba při stanovení daně nebo záloh prokazuje poplatník plátci daně
a) a písm. c) až i) platí trvale dokladem prokazujícím totožnost manžela a totožnost a věk vyživovaného dítěte poplatníka, uplatňuje-li slevu na manžela, nebyla-li jejich platnost časově omezena. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. c) a e) průkazem ZTP/P, pokud je podmíněna tím manžel jeho držitelem, že poplatník předloží nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu,
b) rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu a každoročně nejpozději do 15. února doklad dokladem o výplatě důchodu. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. h) bodu 1, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) nebo d) z důvodu, že mu je podmíněna tím přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,
c) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník každoročně ve stejné lhůtě předloží potvrzení stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce pobírá jiný důchod z úvěru ze stavebního spoření důchodového pojištění43), popř. u něhož jednou z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření a pro účely snížení zdanitelné mzdy podle § 38h odst. 1 písm. d) podmínek přiznání je, předloží-li poplatník každoročně že je invalidní ve stejné lhůtě a při každé změně výše stanovených úroků provedené stavební spořitelnou třetím stupni, nebo bankou potvrzení stavební spořitelny o tom, že mu zanikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo banky třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu a starobního důchodu, anebo je-li poplatník invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o předpokládané částce úroků invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z úvěru ze stavebního spoření jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni,
d) průkazem ZTP/P, pokud je poplatník jeho držitelem, nebo z hypotečního úvěru rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu, uplatňuje-li slevu na běžný kalendářní rok snížených dani podle § 35ba odst. 1 písm. e),
e) usnesením o státní příspěvek zastavení exekuce, 55) popř uplatňuje-li slevu za zastavenou exekuci. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou
(3) Nárok na daňové zvýhodnění při stanovení záloh nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření daně prokazuje poplatník plátci daně
a) úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojence nebo s hypotečním úvěrem. Platnost smlouvy uvedené v odstavci 1 písm. ch) péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a i) nebo pojistky101) vnuků),
b) předložením průkazu ZTP/P, pokud je podmíněna tím vyživované dítě jeho držitelem, že poplatník předloží každoročně ve stejné lhůtě potvrzení penzijního fondu nebo pojišťovny rozhodnutím o příspěvku přiznání tohoto průkazu,
c) jsou-li poplatníci vyživující děti v jedné společně hospodařící domácnosti zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele druhého z poplatníků, ve kterém plátce daně uvede, na jeho penzijní připojištění které děti druhý z poplatníků uplatňuje daňové zvýhodnění a v jaké výši, případně, že nárok na daňové zvýhodnění neuplatňuje,
d) potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti se státním příspěvkem zaplaceném soustavně připravuje na uplynulé zdaňovací období budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
e) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o pojistném tom, že poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, kterému není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupněa které se nemůže soustavně připravovat na jeho soukromé životní pojištění zaplaceném poplatníkem budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
(4) Pokud zletilé dítě, na uplynulé zdaňovací něž poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění, studuje na střední nebo vysoké škole v cizině, nárok na daňové zvýhodnění prokáže poplatník při stanovení záloh nebo daně u plátce daně potvrzením o studiu vydaném zahraniční školou na určité období a v souladu se zvláštním právním předpisem o státní sociální podpoře130) rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že takové studium na škole v cizině je postaveno na roven studia na středních nebo vysokých školách v České republice.
(3) Úkony (5) Jestliže se změnily skutečnosti rozhodné pro přiznání nezdanitelné části základu daně podle odstavce 1 písm. f) jsou osvobozeny od správních poplatků § 15, slevy na dani podle § 35 odst. 4 nebo § 35ba nebo daňového zvýhodnění, předloží poplatník nové doklady prokazující platnost nároku na odpočet.
14e) Zákon č. 117/2001 Sb. 43) Zákon č. 155/1995 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách) o důchodovém pojištění.
55) Nařízení vlády č. 244/1995 Sb., kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby, ve znění nařízení vlády č. 276/1996 Sb.
60) Zákon č. 72/1994 Sb. 130) § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů .
Správa paušálních veřejných pojistných
(1) Při správě paušálních veřejných pojistných se postupuje podle daňového řádu. Jejich správu vykonávají orgány Finanční správy České republiky.
(2) Zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění se pro účely správy paušálních veřejných pojistných a záloh na veřejná pojistná považuje za veřejný rozpočet.
(3) Paušálními veřejnými pojistnými se pro účely paušálního režimu rozumí
a) paušální pojistné na důchodové pojištění, kterým se pro účely paušálního režimu rozumí pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani, a
b) paušální pojistné na zdravotní pojištění, kterým se pro účely paušálního režimu rozumí pojistné na veřejné zdravotní pojištění podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.
zrušen
Oznámení o vstupu do paušálního režimu
(1) Oznámení o vstupu do paušálního režimu může poplatník daně z příjmů fyzických osob podat správci daně do desátého dne rozhodného zdaňovacího období.
(2) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, po desátém dni rozhodného zdaňovacího období, může oznámení o vstupu do paušálního režimu podat správci daně do dne zahájení této činnosti.
(3) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu z důvodu, že přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a ve stejném zdaňovacím období tuto činnost znovu zahajuje, podá oznámení o vstupu do paušálního režimu do dne zahájení této činnosti.
(4) Oznámení o vstupu do paušálního režimu je formulářovým podáním.
(5) V oznámení o vstupu do paušálního režimu je poplatník povinen kromě obecných náležitostí formulářového podání uvést
a) údaje o vstupu do paušálního režimu,
b) údaje o důchodovém pojištění poplatníka a
c) údaje o veřejném zdravotním pojištění poplatníka.
(6) Oznámení o vstupu do paušálního režimu podané po lhůtě podle odstavce 1 nebo 2 je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.
(7) Lhůta podle odstavce 1, 2 nebo 3 je zachována, je-li nejpozději v poslední den této lhůty učiněno živnostenskému úřadu podání obsahující údaje požadované v oznámení o vstupu do paušálního režimu společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi.
Společné oznámení při vstupu do paušálního režimu
(1) Poplatník daně z příjmů fyzických osob může společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu správci daně učinit podání obsahující údaje požadované v oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo v oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění nebo údaje o přihlášení k nemocenskému pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění.
(2) Podání podle odstavce 1 lze podat jen způsoby podle § 38lc odst. 4.
(3) Správce daně do 5 pracovních dnů ode dne, kdy poplatník učinil podání podle odstavce 1, předá v elektronické podobě údaje podle odstavce 1 České správě sociálního zabezpečení nebo správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění.
(4) Na předání údajů podle odstavce 3 se hledí jako na podání oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení, oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění nebo přihlášky k nemocenskému pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, které učinil poplatník.
Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob
(1) Daňové přiznání se podává i v případě, kdy je vykázán základ daně ve výši nula nebo je vykázána daňová ztráta.
(2) Daňové přiznání se podává
a) v průběhu konkursu19a) ve lhůtách podle zvláštního právního předpisu,28b)
b) ke dni, ke kterému správce konkursní podstaty sestavuje konečnou zprávu,102) nejpozději v den předložení konečné zprávy soudu za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo daňové přiznání podáno. Přiznaná daň se zahrne do konečné zprávy. Při stanovení základu daně se vychází z výsledku hospodaření zjištěného z řádné nebo mimořádné účetní závěrky,20) kterou je správce konkursní podstaty povinen sestavit ke stejnému dni, ke kterému sestavuje konečnou zprávu,
c) ke dni zrušení konkursu nejpozději do konce měsíce následujícího po zrušení konkursu za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo daňové přiznání podáno.
(3) Daňové přiznání se kromě případů stanovených zvláštním právním předpisem28b) podává také
a) za období předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,
b) za období předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno,
c) za období předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno,
d) za období předcházející dni přemístění sídla evropské společnosti35f) zapsaného do obchodního rejstříku (dále jen "zapsané sídlo") z území České republiky. Při stanovení základu daně se vychází z výsledku hospodaření zjištěného z řádné nebo mimořádné účetní závěrky,20) kterou je evropská společnost povinna sestavit ke dni předcházejícímu dni přemístění zapsaného sídla z území České republiky.
(4) Daňové přiznání podle odstavce 3 se podává nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, do něhož spadá den
a) rozhodnutí valné hromady nebo společníků anebo členské schůze družstva o fúzi nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, není-li rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,
b) předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost,
c) předcházející prvnímu dni hospodářského roku nebo kalendářního roku, a to při změně účetního období,
d) předcházející dni přemístění zapsaného sídla evropské společnosti35f) z území České republiky.
(5) Podáním daňového přiznání podle odstavce 3 písm. a) není povinnost podat daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu splněna,28b) pokud nedojde k zapsání přeměny společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku.
(6) Investiční společnost vytvářející podílové fondy je povinna podat jako nedílnou součást daňového přiznání i daňová přiznání za jednotlivé podílové fondy, a to i v případě, že podílový fond vykáže základ daně ve výši nula nebo jeho výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují jeho příjmy upravené podle § 23. Pro účely stanovení celkové daně nelze kompenzovat základ daně nebo daňovou ztrátu za investiční společnost se základy daně nebo s rozdíly, o které výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, vykázanými jednotlivými podílovými fondy ani mezi jednotlivými fondy navzájem, a to v žádném zdaňovacím období.
(7) Při podávání daňového přiznání za zdaňovací období kratší než dvanáct měsíců neplatí lhůta 25 dnů pro podání daňového přiznání stanovená zvláštním právním předpisem.28b)
(8) Povinnost podat daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu28b) nemá
a) poplatník uvedený v § 18 odst. 3, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 odst. 2), a nebo nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 9,
b) veřejná obchodní společnost,
c) zanikající obchodní společnost nebo družstvo za období od rozhodného dne přeměny70) do dne zápisu přeměny70) do obchodního rejstříku.
19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
28b) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb.
35f) Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti.
70) Obchodní zákoník.
102) § 29 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
Daňová ztráta
(1) Pokud výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, je rozdíl daňovou ztrátou. U investiční společnosti vytvářející podílové fondy je daňovou ztrátou pouze rozdíl, o který výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, stanovený samostatně za investiční společnost (bez podílových fondů).
(2) Při správě daňové ztráty se postupuje obdobně jako při správě daňové povinnosti, avšak daňová ztráta vzniklá a vyměřená poplatníkovi zaniklému bez provedení likvidace nepřechází na jeho právního nástupce s výjimkami uvedenými v § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm. b). Daňová ztráta se vyměřuje. Při snižování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při zvyšování daňové povinnosti. Při zvyšování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při snižování daňové povinnosti. Daňová ztráta se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(3) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.
(4) Ustanovení první věty odstavce 1 platí i pro stanovení daňové ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům (komplementáři).
(1) Vyměřenou a neuplatněnou daňovou ztrátu nelze odčítat od základu daně za podmínek uvedených v § 34 odst. 1, došlo-li u poplatníka k podstatné změně ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole (dále jen "podstatná změna"). Změnou ve složení osob se rozumí změna společníků nebo změna jejich podílu na kapitálu či kontrole poplatníka. Podstatnou změnou se vždy rozumí změna, která se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo kterou získá společník rozhodující vliv.
(2) U akciové společnosti, která vydala akcie na majitele, a to jak v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, tak v období, za které má být daňová ztráta uplatněna nebo v obou těchto obdobích, má se za to, že došlo k podstatné změně, pokud bylo v období, za které má být daňová ztráta uplatněna, vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník, méně než 80 % příjmů zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) oproti období, za něž byla daňová ztráta vyměřena. K mimořádným výnosům20) se přitom nepřihlíží. Toto ustanovení se nepoužije, pokud poplatník prokáže správci daně, že ve zdaňovacím období, za něž má být uplatněna daňová ztráta, nedošlo ke změně ve složení společníků nebo ke změně jejich podílu na kapitálu či kontrole, která se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, nebo kterou získá společník rozhodující vliv, oproti zdaňovacímu období, za něž mu byla daňová ztráta vyměřena.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud poplatník, u nějž k podstatné změně došlo, prokáže správci daně, že nejméně 80 % příjmů zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) v období, kdy došlo k podstatné změně, a v následujících obdobích, v nichž má být uplatněna daňová ztráta vzniklá za období před podstatnou změnou, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník v období, za které byla daňová ztráta vyměřena. K mimořádným výnosům20) se přitom nepřihlíží.
(4) Zaniká-li při přeměně obchodní společnosti70) daňový poplatník, jemuž byla vyměřena daňová ztráta, která byla v souladu s tímto zákonem převzata právním nástupcem, může právní nástupce převzatou daňovou ztrátu odčítat od základu daně maximálně do výše části základu daně, připadající na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který zanikl, a to v období, za které byla daňová ztráta vyměřena.
(5) Obchodní společnost nebo družstvo, které při přeměně sloučením nebo rozdělením sloučením nezaniká, může odčítat daňovou ztrátu, která jí byla vyměřena před přeměnou, maximálně do výše části základu daně připadající na činnosti, které vykonávala v období, za které byla daňová ztráta vyměřena.
(6) Při převodu podniku nebo jeho samostatné části, lze daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty, vyměřené převádějící společnosti a převzaté podle § 23a odst. 5 písm. b), odčítat od základu daně přijímající společnosti v jednotlivých obdobích maximálně do výše základu daně stanoveného u přijímající společnosti z činnosti vykonávané prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho samostatné části, která byla prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho samostatné části vykonávána v období, za které byla uplatňovaná daňová ztráta vyměřena.
(7) Vzniknou-li poplatníkovi pochybnosti, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 3, může požádat správce daně o závazné posouzení39i) skutečnosti, zda daňovou ztrátu vzniklou před podstatnou změnou lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně po podstatné změně. K posouzení podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 je poplatník povinen spolu se žádostí sdělit správci daně
a) přehled veškerých příjmů (výnosů) v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, jemuž daňová ztráta vznikla, dosažených v období, za které byla daňová ztráta, která má být uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, vyměřena,
b) přehled veškerých příjmů (výnosů) v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, který daňovou ztrátu uplatňuje, dosažených v období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně.
(8) Obsahuje-li žádost údaje uvedené v odstavci 7 písm. a) a b), je účinně podána, pokud je správci daně doručena nejpozději do konce měsíce následujícího po skončení období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně. Nevydá-li správce daně závazné posouzení nejpozději patnáctý den před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání, má se za to, že posoudil možnost uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně shodně s poplatníkem.
(9) Obdobím podle předchozích odstavců se rozumí zdaňovací období i období, za něž se podává daňové přiznání.
20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
39i) § 34b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 438/2003 Sb. vystupování v právních vztazích.
70) Obchodní zákoník.
Rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z úvěrů a půjček
(1) Poplatník, který splňuje podmínky pro osvobození podle § 19 odst. 1 písm. zj) a zk), požádá svého místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z úvěrů a půjček. Žádost lze podat i prostřednictvím plátce, avšak rozhodnutí vydá vždy správce daně místně příslušný poplatníkovi.
(2) Povinnými náležitostmi žádosti o vydání rozhodnutí o přiznání osvobození jsou
a) potvrzení o daňovém rezidentství příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrů a půjček vydané zahraničním správcem daně,
b) informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrů a půjček je jejich skutečným vlastníkem,
c) potvrzení zahraničního správce daně, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrů a půjček podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním předpisu Evropských společenství,93) které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů [§ 19 odst. 3 písm. a) bod 3],
d) informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrů a půjček má právní formu uvedenou v příslušném právním předpisu Evropských společenství,93)
e) informace prokazující, že příjemce a plátce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrů a půjček jsou osobami přímo kapitálově spojenými a po jak dlouhou dobu,
f) právní titul pro výplatu licenčních poplatků nebo úroků.
(3) Informace obsažené v žádosti a jejích povinných náležitostech musí platit nejméně po dobu jednoho roku a nesmí být starší 3 let. Dojde-li ke změně, která může mít vliv na splnění podmínek pro osvobození podle § 19 odst. 1 písm. zj) a zk), poplatník je povinen informovat o tom bez zbytečného odkladu plátce a svého místně příslušného správce daně.
(4) Správce daně je povinen na základě žádosti, jejíž povinné náležitosti jsou vymezeny v odstavci 2, vydat rozhodnutí o přiznání osvobození, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 19 odst. 1 písm. zj) a zk) a odst. 5 a § 23 odst. 7. Správce daně je povinen toto rozhodnutí vydat do tří měsíců od okamžiku, kdy poplatník poskytl všechny informace a důkazy nutné pro prokázání, že podmínky pro osvobození jsou splněny. Rozhodnutí je závazné i pro plátce daně.
(5) Rozhodnutí o přiznání osvobození musí kromě základních náležitostí rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu obsahovat
a) údaje, na jejichž základě bylo rozhodováno,
b) časový rozsah závaznosti rozhodnutí, přitom rozhodnutí musí být vydáno nejméně pro jedno zdaňovací období a nejvýše pro tři zdaňovací období bezprostředně po sobě jdoucí.
93) Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2003/123/ES, směrnice Rady 90/434/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních a převodech majetku a výměnách podílů a směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi spojenými osobami.
Stanovení daně z příjmů právnických osob u investičních společností vytvářejících podílové fondy
U investiční společnosti vytvářející podílové fondy se celková daň stanoví jako úhrn jednotlivých daní vypočtených samostatně ze základu daně za investiční společnost a odděleně ze základů daně za jednotlivé podílové fondy; přitom základ daně za investiční společnost nelze upravit o rozdíly, o které výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, vykázané odděleně za jednotlivé podílové fondy. Pokud investiční společnost vykáže daňovou ztrátu (§ 38n odst. 1), nelze tuto ztrátu upravit o základy daně vykázané odděleně za jednotlivé podílové fondy.
(1) Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů právnických osob na vyšší daňovou povinnost, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle § 34 a položky snižující základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 1 000 Kč. Investiční společnost vytvářející podílové fondy může za stejných podmínek uplatnit i vyšší položky snižující základ daně podle § 20 odst. 3 u jednotlivých podílových fondů.
(2) Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 15 odst. 5 může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů fyzických osob na vyšší daňovou povinnost, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé stokoruny dolů a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle § 34 a položky snižující základ daně podle § 15 odst. 5 zaokrouhleným na celé stokoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 100 Kč.
(1) Byla-li poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani, lhůta pro vyměření39c) jak pro zdaňovací období, ve kterém nárok na slevu vznikl, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto slevu uplatnit, končí současně se lhůtou pro vyměření za zdaňovací období, v němž uplynula lhůta pro uplatnění nároku na slevu na dani.
(2) Lze-li uplatnit daňovou ztrátu nebo její část ve zdaňovacích obdobích následujících po zdaňovacím období, v němž daňová ztráta vznikla, jako položku odčitatelnou od základu daně, lhůta pro vyměření39c) jak pro zdaňovací období, v němž daňová ztráta vznikla, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto daňovou ztrátu nebo její část uplatnit, končí současně se lhůtou pro vyměření za poslední zdaňovací období, za které lze daňovou ztrátu nebo její část uplatnit. Obdobně se postupuje při uplatnění daňové ztráty (§ 38n odst. 1) při převedení podílového fondu do jiné investiční společnosti nebo při přeměně investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace na otevřený podílový fond a dále při uplatnění ztráty po převodu podniku nebo jeho samostatné části, fúzi společností nebo rozdělení společnosti.
(3) Lhůty pro doměření daně39c) z důvodů nesplnění podmínek pro uplatnění nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku jako výdaje počínají běžet od konce kalendářního roku, v němž bylo možno poprvé ověřit splnění těchto zákonných podmínek.
39c) § 47 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 35/1993 Sb.
Pokud povinnost vybrat nebo srazit daň včetně záloh podle § 38d nebyla ve stanovené výši plátcem daně splněna, a to ani dodatečně, je základem pro výpočet této částky vybírané nebo sražené daně včetně záloh částka, z níž by po vybrání nebo sražení zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi skutečně vyplacena.
Oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu
(1) Oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu může poplatník v paušálním režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období, od kterého mění zvolené pásmo paušálního režimu.
(2) V oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést
a) zdaňovací období, od kterého mění zvolené pásmo paušálního režimu, a
b) nově zvolené pásmo paušálního režimu.
(3) Oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu podané po lhůtě podle odstavce 1 je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.
Oznámení o jiné výši paušální daně
(1) Oznámení o jiné výši paušální daně může poplatník v paušálním režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nepřesáhl rozhodné příjmy pro jiné než zvolené pásmo paušálního režimu.
(2) V oznámení o jiné výši paušální daně je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést
a) zdaňovací období, za které má být paušální daň v jiné výši,
b) pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně a
c) skutečnost, zda překročil rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu.
(3) Oznámení o jiné výši paušální daně podané po lhůtě podle odstavce 1 je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.
Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu
(1) Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu může poplatník v paušálním režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu.
(2) V oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu poplatník uvede zdaňovací období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu.
(3) Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu podané po lhůtě podle odstavce 1 je neúčinné.
Oznámení o nesplnění podmínek v paušálním režimu
(1) Poplatník daně z příjmů fyzických osob oznámí správci daně nesplnění podmínek pro
a) to, aby se stal poplatníkem v paušálním režimu,
b) nově zvolené pásmo paušálního režimu,
c) jinou výši paušální daně.
(2) Poplatník daně z příjmů fyzických osob oznámí nesplnění podmínek uvedených v odstavci 1 včetně důvodu, pro který podmínky nesplňoval, správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém toto nesplnění zjistil.
(3) Zjistí-li správce daně nesplnění podmínek uvedených v odstavci 1 u poplatníka daně z příjmů fyzických osob, učiní o tomto zjištění úřední záznam a poplatníka vhodným způsobem vyrozumí o tomto zjištění včetně důvodu, pro který podmínky nesplňoval, a o následcích tohoto nesplnění.
Oznámení o ukončení paušálního režimu
(1) Nastala-li skutečnost, která má za následek, že poplatník přestane být poplatníkem v paušálním režimu, oznámí poplatník tuto skutečnost správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala.
(2) Zjistí-li správce daně, že nastala skutečnost, která má za následek, že poplatník přestane být poplatníkem v paušálním režimu, učiní o tomto zjištění úřední záznam a poplatníka vhodným způsobem vyrozumí o této skutečnosti a o následcích toho, že poplatník přestává být poplatníkem v paušálním režimu.
Společné oznámení při ukončení paušálního režimu
(1) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu z důvodu, že přestal být osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění nebo podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, může společně s oznámením o ukončení paušálního režimu správci daně učinit podání obsahující údaje požadované v oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo v oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění.
(2) Správce daně do 5 pracovních dnů ode dne, kdy poplatník učinil podání podle odstavce 1, předá v elektronické podobě údaje podle odstavce 1 České správě sociálního zabezpečení a správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění.
(3) Na předání údajů podle odstavce 2 se hledí jako na podání oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, která učinil poplatník.
Daňové přiznání k paušální dani
(1) Na poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani, se hledí, jako by v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání podal daňové přiznání, ve kterém tvrdí daň ve výši paušální daně. K podanému daňovému přiznání ani dodatečnému daňovému přiznání se nepřihlíží.
(2) Poplatník v paušálním režimu nepodává daňové přiznání z důvodu insolvenčního řízení.
Splatnost paušálních veřejných pojistných
Paušální veřejná pojistná jsou splatná v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.
Vyměření paušální daně a paušálních veřejných pojistných
(1) Daň, která je rovna paušální dani, a paušální veřejná pojistná se považují za vyměřené uplynutím posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.
(2) Daň a paušální veřejná pojistná vyměřené podle odstavce 1 správce daně předepíše do evidence daní.
Paušální zálohy
(1) Poplatník v paušálním režimu platí paušální zálohy pro zvolené pásmo paušálního režimu na zálohová období. Zálohovým obdobím je pro účely paušálního režimu kalendářní měsíc.
(2) Paušální záloha zahrnuje
a) zálohu poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů,
b) zálohu na pojistné na důchodové pojištění, kterou se pro účely paušálního režimu rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a
c) zálohu na pojistné na zdravotní pojištění, kterou se pro účely paušálního režimu rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
(3) Záloha na veřejné pojistné, kterou se pro účely paušálního režimu rozumí záloha na pojistné na důchodové pojištění a záloha na pojistné na zdravotní pojištění, se spravuje jako daň podle daňového řádu. Její správu vykonávají orgány Finanční správy České republiky.
(4) Paušální zálohy se platí od zálohového období, ve kterém se poplatník stal poplatníkem v paušálním režimu, do zálohového období, ve kterém poplatník přestal být poplatníkem v paušálním režimu.
(5) Paušální záloha je splatná do dvacátého dne zálohového období, na které se záloha platí. Záloha na zálohové období, ve kterém poplatník v paušálním režimu zahájil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je splatná do dvacátého dne zálohového období bezprostředně následujícího po tomto zálohovém období.
(6) Paušální záloha se platí na společný osobní daňový účet.
(7) Záloha poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů činí
a) 100 Kč pro první pásmo paušálního režimu,
b) 4 963 Kč pro druhé pásmo paušálního režimu a
c) 9 320 Kč pro třetí pásmo paušálního režimu.
(8) Správce daně nemůže stanovit jinou výši paušální zálohy ani povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat; tím není dotčena možnost povolit posečkání úhrady paušální zálohy nebo rozložení její úhrady na splátky.
Společný osobní daňový účet
(1) Společný osobní daňový účet je osobní daňový účet, který je veden pro paušální zálohy, daň, která se rovná paušální dani, a paušální veřejná pojistná.
(2) Na debetní straně společného osobního daňového účtu se evidují předpisy a odpisy odděleně za daň a za jednotlivá veřejná pojistná.
(3) Úhrada na společný osobní daňový účet se v případě splatných daňových pohledávek se stejným datem splatnosti použije na úhradu těchto pohledávek v poměru podle jejich výše.
Přeplatek
(1) Přeplatek na společném osobním daňovém účtu se nepoužije na úhradu nedoplatku téhož poplatníka na jiném osobním daňovém účtu nebo na nedoplatek evidovaný u jiného správce daně; to neplatí pro přeplatek ve výši, ve které nemůže zaniknout podle odstavce 2, pokud poplatník
a) o takové použití přeplatku požádá,
b) přestane být poplatníkem v paušálním režimu, nebo
c) nesplňoval podmínky, za kterých se poplatník stane poplatníkem v paušálním režimu.
(2) Přeplatek na společném osobním daňovém účtu za zdaňovací období, za které daň poplatníka není rovna paušální dani, zaniká ve výši plateb, které byly převedeny na centrální účet České správy sociálního zabezpečení a na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění. To neplatí pro poplatníka, který za toto období nemá povinnost ani možnost podat přehled příjmů a výdajů podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo přehled o daňovém základu podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
(3) Vratitelný přeplatek na společném osobním daňovém účtu nevzniká ve výši přeplatku, ve které může zaniknout podle odstavce 2.
(4) Nepožádá-li poplatník o vrácení vratitelného přeplatku na společném osobním daňovém účtu do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, přeplatek zaniká a stává se příjmem
a) zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění v části určené podle podílu výše zálohy na pojistné na zdravotní pojištění na výši paušální zálohy pro první pásmo paušálního režimu a
b) státního rozpočtu v části zbývající z přeplatku po jeho snížení o část podle písmene a).
Nedoplatek na záloze na veřejné pojistné
Nedoplatek na záloze na veřejné pojistné splatné v průběhu zdaňovacího období, za které daň poplatníka není rovna paušální dani, s výjimkou příslušenství zaniká uplynutím posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za toto období.
Převod výnosu paušálního pojistného
(1) Správce daně převádí výnos zálohy na pojistné na důchodové pojištění a paušálního pojistného na důchodové pojištění na centrální účet České správy sociálního zabezpečení.
(2) Správce daně převádí výnos zálohy na pojistné na zdravotní pojištění a paušálního pojistného na zdravotní pojištění na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění.
(3) Správce daně převádí výnos podle odstavců 1 a 2 způsobem stanoveným zákonem upravujícím rozpočtové určení daní pro převod daňového příjmu.
Poskytování informací správcem daně
Správce daně poskytuje orgánům sociálního zabezpečení a správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění informace o
a) poplatnících v paušálním režimu potřebné pro provádění důchodového pojištění a veřejného zdravotního pojištění a
b) placení paušálních veřejných pojistných a záloh v paušálním režimu potřebné pro provádění důchodového pojištění a veřejného zdravotního pojištění.
Poskytování informací orgány sociálního zabezpečení a správcem registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění
Orgány sociálního zabezpečení a správce registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění poskytují správci daně informace o osobách samostatně výdělečně činných pro potřeby paušálního režimu.
Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období
(1) Poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob.
(2) Je-li zdaňovací období kratší než 1 rok, podává se daňové přiznání ve lhůtě a za podmínek pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců.
Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za období, za které se podává daňové přiznání
(1) Poplatník je povinen daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob také podat za období
a) předcházejícího rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,
b) předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní korporaci a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno,
c) předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, anebo předcházející změně ve vymezení hospodářského roku, nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno,
d) předcházející dni přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti zapsaného v obchodním rejstříku z územjí České republiky,
e) od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku za zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporaci nebo za její část, u které je právním nástupcem poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem a který nemá ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku stálou provozovnu na území České republiky,
f) předcházející dni zápisu přeměny obchodní společnosti do obchodního rejstříku přejímajícím společníkem za zanikajícího poplatníka, který je obchodní společností, jedná-li se o převod jmění obchodní společnosti na společníka, který je fyzickou osobou, a nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno.
(2) Daňové přiznání podle odstavce 1 se podává nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá
a) u obchodní korporace den rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace o fúzi, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporace, pokud je tento den dnem pozdějším rozhodnému dni fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení, není-li rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,
b) den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává, pokud není podle písmene a) stanoven jiný den.
(3) Podáním daňového přiznání za období podle odstavce 1 písm. a) není splněna povinnost podat daňové přiznání za zdaňovací období, pokud nedojde k zapsání přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku.
Výjimky z povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob
Daňové přiznání není povinen podat
a) veřejně prospěšný poplatník, pokud
1. má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a
2. nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 8,
b) společenství vlastníků jednotek, pokud má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
c) veřejná obchodní společnost,
d) zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace za období od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku, pokud není stanoveno jinak.
Výjimka z oznamovací povinnosti
Veřejně prospěšný poplatník a společenství vlastníků jednotek, kterým nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani z příjmů právnických osob, nejsou povinni sdělit tuto skutečnost správci daně.
Daňová ztráta
(1) Pokud výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, je rozdíl daňovou ztrátou.
(2) Při správě daňové ztráty se postupuje obdobně jako při správě daňové povinnosti, avšak daňová ztráta stanovená poplatníkovi zaniklému bez provedení likvidace nepřechází na jeho právního nástupce s výjimkami uvedenými v § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm. b). Daňová ztráta se stanovuje. Při snižování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při zvyšování daňové povinnosti. Při zvyšování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při snižování daňové povinnosti. Daňová ztráta se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(3) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.
(4) Ustanovení odstavce 1 platí i pro stanovení daňové ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům (komplementáři).
(1) Stanovenou a neuplatněnou daňovou ztrátu nelze odčítat od základu daně za podmínek uvedených v § 34 odst. 1, došlo-li u poplatníka k podstatné změně ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole (dále jen "podstatná změna"). Změnou ve složení osob se rozumí nabytí nebo zvýšení podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech a získání rozhodujícího vlivu. Podstatnou změnou se vždy rozumí nabytí nebo zvýšení podílu, které se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, a změny, kterými získá člen obchodní korporace rozhodující vliv. Rozhodným pro zjištění, zda došlo k podstatné změně, je úhrn změn ve složení osob, ke kterým došlo mezi posledním dnem období, za které byla daňová ztráta stanovena, a posledním dnem období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna.
(2) U akciové společnosti, která vydala akcie na majitele v období, za které byla daňová ztráta stanovena, nebo v období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna, se má za to, že došlo k podstatné změně, ledaže poplatník prokáže, že v období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník v období, za které byla daňová ztráta stanovena, nejméně 80 %tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle právních předpisů upravujících účetnictví, nebo pokud prokáže, že nedošlo k podstatné změně podle odstavce 1.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud poplatník, u nějž k podstatné změně došlo, prokáže správci daně, že nejméně 80 % tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) v období, kdy došlo k podstatné změně, a v obdobích, ve kterých má být uplatněna daňová ztráta, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník v období, za které byla daňová ztráta stanovena.
(4) Zaniká-li při přeměně daňový poplatník, může právní nástupce daňovou ztrátu převzatou podle § 23c odst. 8 písm. b) odčítat od základu daně maximálně do výše části základu daně, připadající na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, kterému byla daňová ztráta stanovena, a to v období, za které byla daňová ztráta stanovena. V případě přeměny rozdělením, kdy rozdělovaná obchodní korporace nezaniká, může daňovou ztrátu převzatou podle § 23 c odst. 8 písm. b) odčítat nástupnická obchodní korporace při rozdělení od základu daně maximálně do výše části základu daně připadající na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, kterému byla daňová ztráta stanovena, a to v období, za které byla daňová ztráta stanovena. Část základu daně podle věty první a druhé se stanoví na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) připadajících na stejné činnosti vykonávané zanikající nebo poplatníkem, kterému byla daňová ztráta stanovena, a to v období, za které byla daňová ztráta stanovena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu20). Obdobně se postupuje v případě převzetí daňové ztráty, která vznikla poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 4, který nemá na území České republiky stálou provozovnu.
(5) Obchodní korporace, která při přeměně sloučením nebo rozdělením nezaniká, může odčítat daňovou ztrátu, která jí byla stanovena před přeměnou a nebyla převedena na nástupnickou obchodní korporaci při rozdělení, maximálně do výše části základu daně připadající na stejné činnosti, které vykonávala v období, za které byla daňová ztráta stanovena. Část základu daně podle věty první se stanoví na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) připadajících na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který nezaniká, v období, za které byla daňová ztráta stanovena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu20).
(6) Při převodu obchodního závodu lze daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty, převzaté podle § 23a odst. 5 písm. b), odčítat od základu daně přijímající obchodní korporace v jednotlivých obdobích maximálně do výše základu daně stanoveného u přijímající obchodní korporace z činnosti vykonávané prostřednictvím převedeného obchodního závodu, která byla prostřednictvím převedeného obchodního závodu vykonávána v období, za které byla uplatňovaná daňová ztráta stanovena. Výše základu daně podle věty první se stanoví u přijímající obchodní korporace na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) připadajících na stejné činnosti vykonávané převádějící obchodní korporací v období, za které byla daňová ztráta stanovena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu20). Obdobně se postupuje v případě převzetí daňové ztráty, která vznikla poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 4, který nemá na území České republiky stálou provozovnu.
(7) Daňovou ztrátu stanovenou po přeměně obchodní korporace nelze odčítat od základu daně právního předchůdce poplatníka v období předcházejícím období, za které je tato daňová ztráta stanovena. Pokud je takto stanovená daňová ztráta odčítána od základu daně poplatníka v období předcházejícím období, za které se tato daňová ztráta stanoví, lze ji za podmínek uvedených v § 34 odst. 1 uplatnit pouze v rozsahu, v jakém tato ztráta připadá na stejné činnosti, které poplatník vykonával před přeměnou.
(8) Vzniknou-li poplatníkovi pochybnosti, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 7, může požádat správce daně o závazné posouzení skutečnosti, zda daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně. V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení je poplatník povinen uvést
a) název, právní formu a sídlo právnické osoby, daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
b) přehled veškerých tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, jemuž daňová ztráta vznikla, dosažených v období, za které byla daňová ztráta, která má být uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, stanovena,
c) přehled veškerých tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, který daňovou ztrátu uplatňuje, dosažených v období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně,
d) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení skutečnosti, zda daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.
(9) Je-li rozhodnutí o závazném posouzení doručeno poplatníkovi po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, může poplatník uplatnit odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 v dodatečném daňovém přiznání.
(10) Za provozování stejné činnosti podle odstavců 2 až 7 v období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna, a v období, za které byla daňová ztráta stanovena, se považuje i případ, kdy
a) v období, za které byla daňová ztráta stanovena, došlo k vynakládání výdajů za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů, ale tyto příjmy byly vykázány až v období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna, nebo
b) v období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna, došlo k vynakládání výdajů za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů, ale tyto příjmy byly vykázány až v období, za které byla daňová ztráta stanovena.
(11) V případech uvedených v odstavcích 4 až 7 se nepoužijí ustanovení odstavců 1 až 3.
(12) Obdobím podle odstavců 1 až 7 a 10 se rozumí zdaňovací období i období, za něž se podává daňové přiznání.
20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z úvěrového finančního nástroje
(1) Poplatník, který splňuje podmínky pro osvobození podle § 19 odst. 1 písm. zj) a zk), požádá svého místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z úvěrového finančního nástroje. Žádost lze podat i prostřednictvím plátce, avšak rozhodnutí vydá vždy správce daně místně příslušný poplatníkovi.
(2) Povinnými náležitostmi žádosti o vydání rozhodnutí o přiznání osvobození jsou
a) potvrzení o daňovém rezidentství příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrového finančního nástroje vydané zahraničním správcem daně,
b) informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrového finančního nástroje je jejich skutečným vlastníkem,
c) potvrzení zahraničního správce daně, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrového finančního nástroje podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním předpisu Evropských společenství,93) které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů [§ 19 odst. 3 písm. a) bod 3],
d) informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrového finančního nástroje má právní formu uvedenou v příslušném právním předpisu Evropských společenství,93)
e) informace prokazující, že příjemce a plátce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrového finančního nástroje jsou osobami přímo kapitálově spojenými a po jak dlouhou dobu,
f) právní titul pro výplatu licenčních poplatků nebo úroků.
(3) Informace obsažené v žádosti a jejích povinných náležitostech musí platit nejméně po dobu jednoho roku a nesmí být starší 3 let. Dojde-li ke změně, která může mít vliv na splnění podmínek pro osvobození podle § 19 odst. 1 písm. zj) a zk), poplatník je povinen informovat o tom bez zbytečného odkladu plátce a svého místně příslušného správce daně.
(4) Správce daně je povinen na základě žádosti, jejíž povinné náležitosti jsou vymezeny v odstavci 2, vydat rozhodnutí o přiznání osvobození, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 19 odst. 1 písm. zj) a zk) a odst. 5 a § 23 odst. 7. Správce daně je povinen toto rozhodnutí vydat do tří měsíců od okamžiku, kdy poplatník poskytl všechny informace a důkazy nutné pro prokázání, že podmínky pro osvobození jsou splněny. Rozhodnutí je závazné i pro plátce daně.
(5) Rozhodnutí o přiznání osvobození musí kromě základních náležitostí rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu obsahovat
a) údaje, na jejichž základě bylo rozhodováno,
b) časový rozsah závaznosti rozhodnutí, přitom rozhodnutí musí být vydáno nejméně pro jedno zdaňovací období a nejvýše pro tři zdaňovací období bezprostředně po sobě jdoucí.
93) Směrnice Rady 2011/96/EU. Směrnice Rady 2009/133/ES. Směrnice Rady 2003/49/ES.
Závazné posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami
(1) Poplatník, který sjednává cenu v obchodním vztahu s osobou, která je vůči němu považována za spojenou osobu, může požádat místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda způsob, jakým byla cena vytvořena, odpovídá způsobu, kterým by byla vytvořena cena sjednaná mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek (§ 23 odst. 7) (dále jen "závazné posouzení ceny").
(2) Poplatník v žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny uvede alespoň
a) jména, bydliště nebo sídla, sídla podnikatele, daňová identifikační čísla, pokud byla přidělena, všech osob zúčastněných v obchodním vztahu, pro nějž je podána žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny, včetně poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 i osob, kterým nevzniká daňová povinnost z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky (dále jen "zúčastněná osoba"),
b) popis organizační struktury, jejíž jsou zúčastněné osoby součástí, a to i mimo území České republiky,
c) popis obchodních činností zúčastněných osob,
d) popis obchodního vztahu, pro který je podána žádost o závazné posouzení ceny,
e) zdaňovací období, na které se má rozhodnutí o závazném posouzení ceny vztahovat,
f) popis a dokumentace způsobu, jakým byla cena vytvořena, včetně všech údajů týkajících se obchodního případu; u údajů, které budou známy v budoucnu, se uvedou předpoklady, ze kterých se při odhadu hodnot těchto údajů vycházelo,
g) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení ceny.
(3) O žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny rozhodne správce daně, u kterého byla žádost podána. Pokud je v obchodním vztahu více zúčastněných osob, které mají daňovou povinnost z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky a tuto povinnost spravují odlišní správci daně, rozhodnutí o závazném posouzení ceny vydá správce daně nejblíže nadřízený nejblíže nadřízenému správci daně těchto správců daně a závazné posouzení ceny je pro tyto správce daně účinné. Dotčeným správcům daně a dalším zúčastněným osobám se rozhodnutí doručuje na vědomí. Jsou-li dány důvody pro zrušení rozhodnutí o závazném posouzení ceny podle zvláštního právního předpisu, rozhodne o jeho zrušení správce daně, který je vydal, na návrh kterékoliv zúčastněné osoby nebo z podnětu dotčeného správce daně.
(4) Rozhodnutí o závazném posouzení ceny může být vydáno i pro právnickou osobu, jejíž založení se předpokládá. Žádost podle odstavce 2 je oprávněna za ni předložit jiná osoba, pokud zakládanou právnickou osobu, pro kterou je závazné posouzení ceny žádáno, dostatečně identifikuje. O závazné posouzení ceny požádá tato jiná osoba místně příslušného správce daně z příjmů podle předpokládaného sídla zakládané právnické osoby. Identifikace zakládané právnické osoby musí být uvedena i ve výroku rozhodnutí o závazném posouzení ceny. Příjemcem tohoto rozhodnutí je žadatel a je účinné pro stanovení daňové povinnosti zakládané právnické osoby, a to ode dne jejího vzniku.
Závazné posouzení způsobu určení základu daně daňového nerezidenta z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny
(1) Správce daně vydá na žádost daňového nerezidenta rozhodnutí o závazném posouzení způsobu určení základu daně daňového nerezidenta z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny.
(2) Předmětem závazného posouzení je určení, zda způsob určení základu daně nebo daňové ztráty daňového nerezidenta z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny nevede k nižšímu základu daně či vyšší daňové ztrátě, než jaké by dosáhl z téže nebo podobné činnosti vykonávané za obdobných podmínek daňový rezident České republiky.
(3) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení daňový nerezident uvede:
a) jméno, bydliště nebo sídlo daňového nerezidenta, umístění předmětné stálé provozovny a daňové identifikační číslo včetně zahraničního, pokud bylo přiděleno,
b) popis organizační struktury, jejíž je daňový nerezident součástí, a popis všech jeho stálých provozoven, a to i mimo území České republiky,
c) popis obchodních činností daňového nerezidenta,
d) popis obchodních činností daňového nerezidenta vykonávaných prostřednictvím předmětné stálé provozovny a transakcí mezi touto stálou provozovnou a ostatními částmi daňového nerezidenta a předpokládané další příjmy daňového nerezidenta plynoucí ze zdrojů na území České republiky, které nejsou dosahovány prostřednictvím předmětné stálé provozovny,
e) zdaňovací období, na které se má rozhodnutí o závazném posouzení vztahovat,
f) popis a dokumentace způsobu, jakým byly přiřazeny předmětné stálé provozovně příjmy a výdaje; u údajů, které budou známy v budoucnu, se uvedou předpoklady, ze kterých se při odhadu hodnot těchto údajů vycházelo, včetně odůvodnění,
g) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.
Zvláštní ustanovení o pokutě za opožděné tvrzení daně
Je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně, snižuje se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob na desetinu.
Zvláštní ustanovení o penále
Pro účely výpočtu penále se vychází z částky daně tak, jak by byla stanovena oproti poslední známé dani, pokud by nebyly v rámci postupu vedoucího k doměření této daně z moci úřední dodatečně uplatněny vyšší částky odčitatelných položek podle § 34.
(1) Byla-li poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani, lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období, ve kterém nárok na slevu vznikl, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto slevu uplatnit, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za zdaňovací období, v němž nastaly skutečnosti uvedené v § 35a odst. 7, 8 nebo 9, nebo v němž uplynula lhůta pro uplatnění nároku na slevu na dani.
(2) Bylo-li možné uplatnit daňovou ztrátu nebo její část jako položku odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacích obdobích následujících po zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která byla stanovena, lhůta pro stanovení daně za období, za které byla daňová ztráta stanovena, a za všechna následující zdaňovací období, ve kterých bylo možné tuto daňovou ztrátu nebo její část uplatnit, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, ve kterém bylo možné daňovou ztrátu nebo její část uplatnit; pokud byla daňová ztráta nebo její část uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně ve zdaňovacím období předcházejícím období, za které byla daňová ztráta stanovena, končí lhůta pro stanovení daně za toto zdaňovací období současně se lhůtou pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, ve kterém bylo možné daňovou ztrátu nebo její část uplatnit. Vzdal-li se poplatník práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období, které předchází období, za které byla daňová ztráta stanovena, a ve kterém byla daňová ztráta uplatněna, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za období, ve kterém byla daňová ztráta stanovena. Tímto způsobem se postupuje také při uplatnění daňové ztráty po převodu obchodního závodu, fúzi obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporace.
(3) Lhůty pro stanovení daně z důvodů nesplnění podmínek pro uplatnění úplaty u finančního leasingu jako výdaje počínají běžet od konce kalendářního roku, v němž bylo možno poprvé ověřit splnění těchto zákonných podmínek.
(4) Lhůty pro stanovení daně z důvodu nesplnění podmínky pokračování v činnosti zemědělského podnikatele počínají běžet od konce kalendářního roku, v němž tato podmínka není splněna.
(5) Ustanovení odstavců 2 až 4 se vztahují na všechny poplatníky bez ohledu na to, zda jim byla poskytnuta investiční pobídka podle zvláštního právního předpisu67).
67) Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách).
Pokud povinnost vybrat nebo srazit daň včetně záloh u daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo u daně srážené plátcem daně poplatníkovi z příjmů ze závislé činnosti nebyla ve stanovené výši plátcem daně splněna, a to ani dodatečně, je základem pro výpočet této částky vybírané nebo sražené daně včetně záloh částka, z níž by po vybrání nebo sražení zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi skutečně vyplacena.
(1) Pojišťovny jsou povinny sdělit svému místně příslušnému správci daně výplatu pojistného nebo výplatu zálohy na pojistné plnění, a to do 30 dnů ode dne provedení této výplaty, jestliže
a) jde o pojistné plnění nahrazující příjem nebo výnos, jenž je předmětem daně,
b) výplata byla provedena fyzické osobě,
c) vyplacená částka přesahuje 25 000 Kč,
d) z vyplacené částky nebyla sražena daň a
e) nejde o příjem osvobozený od daně (§ 4).
(2) Poplatníci uvedení v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a stálé provozovny poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 umístěné na území České republiky mají povinnost oznámit neprodleně svému místně příslušnému správci daně uzavření kontraktu s poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 nebo § 17 odst. 4, na jehož základě může dojít ke vzniku stálé provozovny (§ 22 odst. 2).
(3) Oznamovací povinnost ke správci daně mají orgány Celní správy České republiky, jde-li o darování movitého majetku z ciziny nebo do ciziny.
(4) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, kterému nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost, oznámí správci daně tuto skutečnost ve lhůtě pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období, pokud je daňovým
a) rezidentem České republiky a v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období vykonával činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo
b) nerezidentem a v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období vykonával na území České republiky činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti.
(5) Povinnost podle odstavce 4 nevzniká poplatníkovi, kterému v tomto i bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období plynuly pouze příjmy,
a) které nejsou předmětem daně,
b) které jsou osvobozené od daně, nebo
c) z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
(6) Poplatník, který byl v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období plátcem příjmu, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně nebo se sráží úhrada na zajištění daně, a kterému nevznikla v tomto zdaňovacím období daňová povinnost, oznámí správci daně tuto skutečnost ve lhůtě pro podání vyúčtování za toto zdaňovací období.
(1) Dodatečné daňové tvrzení na daňovou povinnost nižší z důvodu odvolání daru pro nouzi se podává do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl dar vydán zpět, nebo byla zaplacena jeho obvyklá cena.
(2) Daň lze stanovit do konce roku následujícího po roce, ve kterém bylo dodatečné daňové tvrzení podáno, bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně.
Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob
(1) Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5 000 000 Kč, je povinen oznámit správci daně tuto skutečnost do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel.
(2) V oznámení podle odstavce 1 poplatník uvede
a) výši příjmu,
b) popis okolností nabytí příjmu,
c) datum, kdy příjem vznikl.
(3) Odstavec 1 se nevztahuje na příjem, o němž může údaje podle odstavce 2 správce daně zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Zjistí-li správce daně nesplnění povinnosti podle odstavce 1, vyzve poplatníka k jejímu dodatečnému splnění a stanoví mu k tomu náhradní lhůtu.
(5) Jde-li o příjem plynoucí do společného jmění manželů, oznámí správci daně skutečnost podle odstavce 1 jeden z manželů.
Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu
(1) Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud nepodá oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob, ve výši
a) 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván,
b) 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo
c) 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě.
(2) Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě.
(3) Pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu lze uložit nejpozději do uplynutí lhůty pro stanovení daně.
(4) O povinnosti platit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní.
(5) Pokuta je příjmem státního rozpočtu.
(6) Správce daně může zcela nebo zčásti prominout pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud k nesplnění povinnosti oznámit osvobozený příjem došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit.
Výzva k prokázání příjmů
(1) Správce daně vyzve poplatníka k prokázání vzniku a původu příjmů a dalších skutečností souvisejících s nárůstem jeho jmění, spotřebou nebo jiným vydáním v případě, že
a) má důvodné pochybnosti, zda příjmy poplatníka oznámené nebo tvrzené správci daně odpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání, a nejsou mu známy skutečnosti, které by nárůst jmění, spotřebu nebo jiné vydání ozřejmovaly, a
b) po předběžném posouzení dojde k závěru, že rozdíl mezi těmito příjmy a nárůstem jmění, spotřebou nebo jiným vydáním poplatníka přesahuje 5 000 000 Kč.
(2) Správce daně ve výzvě k prokázání příjmů uvede své pochybnosti způsobem, který umožňuje poplatníkovi, aby se k nim vyjádřil a předložil důkazní prostředky tak, aby došlo k odstranění těchto pochybností.
(3) Ve výzvě k prokázání příjmů správce daně
a) určí rozhodné období pro posouzení vztahu příjmů poplatníka k nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání,
b) stanoví lhůtu k vyjádření a předložení důkazních prostředků k prokázání požadovaných skutečností, která nesmí být kratší než 30 dnů,
c) poplatníka poučí o následcích spojených s neprokázáním požadovaných skutečností a neposkytnutím dostatečné součinnosti při prokazování požadovaných skutečností.
(4) Správce daně může požadované skutečnosti doplňovat prostřednictvím další výzvy k prokázání příjmů.
(5) Správce daně nevyzývá poplatníka k prokázání skutečností, o nichž je správci daně známo, že nastaly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně.
Povinnost prokázat příjmy
Poplatník je povinen prokázat skutečnosti požadované ve výzvě k prokázání příjmů, ledaže prokáže, že nastaly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně.
Prokázání příjmů
(1) Došlo-li k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání příjmů, správce daně o tom poplatníka vhodným způsobem vyrozumí.
(2) Správce daně přistoupí ke stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem, pokud
a) nedošlo k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání příjmů,
b) daň nelze stanovit na základě dokazování a
c) správce daně dojde po předběžném posouzení k závěru, že daň stanovená podle pomůcek zvláštním způsobem přesáhne 2 000 000 Kč.
Stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem
(1) Správce daně při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem určí základ daně pomocí odhadu výše příjmů, kterých by poplatník musel dosáhnout, aby to odpovídalo nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání.
(2) Při odhadu výše příjmů podle odstavce 1 vyjde správce daně zejména z
a) informací, ze kterých přímo i nepřímo vyplývá, že příjmy poplatníka neodpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání,
b) ekonomických ukazatelů,
c) porovnání se srovnatelnými poplatníky,
d) obvyklé hodnoty srovnatelného majetku, spotřeby nebo jiného vydání,
e) pohybů a zůstatků na účtech,
f) prohlášení o majetku.
(3) Pokud při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem nelze určit, do jakého zdaňovacího období příjmy spadají, hledí se na ně, jakoby vznikly v posledním zdaňovacím období, za které již lze stanovit daň.
(4) Při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem správce daně přihlédne k okolnostem, z nichž vyplývají výhody pro poplatníka, pouze pokud jím byly uplatněny a prokázány v řízení o stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem.
Penále při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem
Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit penále z částky daně stanovené podle pomůcek zvláštním způsobem ve výši
a) 50 %, nebo
b) 100 %, pokud neposkytnutí součinnosti poplatníka závažně ztížilo nebo bránilo stanovení daně.
Výzva k podání prohlášení o majetku
(1) Správce daně poplatníka vyzve k podání prohlášení o majetku, pokud
a) nedošlo k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání příjmů,
b) informace potřebné ke zjištění stavu jmění nelze získat jiným způsobem, nebo je lze získat pouze s nepoměrnými obtížemi a
c) správce daně dojde po předběžném posouzení k závěru, že souhrnná hodnota majetku, který je poplatník v prohlášení o majetku povinen uvést, přesáhne 10 000 000 Kč.
(2) Poplatník je povinen podat prohlášení o majetku ve lhůtě 60 dnů od oznámení výzvy k podání prohlášení o majetku; tuto lhůtu lze prodloužit.
(3) Ve výzvě správce daně poučí poplatníka o povinnostech spojených s oznámením výzvy a případných následcích spojených s nepodáním prohlášení o majetku nebo uvedením nepravdivých anebo hrubě zkreslených údajů; ohledně nesplnění této povinnosti není správce daně vázán povinností mlčenlivosti pro účely trestního řízení.
(4) Pokud poplatník nepodá na výzvu správce daně prohlášení o majetku, nebo v něm uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, správce daně bez dalšího přistoupí ke stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem.
Náležitosti prohlášení o majetku
(1) V prohlášení o majetku je poplatník povinen uvést úplné a pravdivé údaje.
(2) V prohlášení o majetku je poplatník povinen uvést údaje, které se uvádějí v prohlášení o majetku podle daňového řádu.
(3) V prohlášení o majetku je poplatník povinen dále uvést
a) svěřenský fond, jehož je zakladatelem nebo obmyšleným, a skutečnosti, které jsou mu známy o majetku v tomto svěřenském fondu,
b) věc nepodléhající výkonu rozhodnutí, pokud jde o věc, kterou podnikatel nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti,
c) peněžitý dluh nebo
d) výslovné prohlášení, že uvedl úplné a pravdivé údaje.
(4) Rozhodným dnem pro sestavení prohlášení o majetku je den oznámení výzvy k podání prohlášení o majetku, není-li v této výzvě stanoven jiný rozhodný den.
(5) Podpis poplatníka na prohlášení o majetku, které není podáno ústně do protokolu nebo prostřednictvím datové zprávy, musí být úředně ověřen.
Zvláštní ustanovení o náležitostech prohlášení o majetku
(1) V prohlášení o majetku není poplatník povinen uvést údaje, které může správce daně zjistit z rejstříků a evidencí, do kterých má přístup. Tyto údaje správce daně zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Pokud souhrnná hodnota majetku, který je poplatník v prohlášení o majetku povinen uvést, nepřesahuje 10 000 000 Kč, poplatník v prohlášení o majetku může uvést pouze tuto skutečnost a výslovné prohlášení, že tento údaj je pravdivý.
(3) Poplatník není v prohlášení o majetku povinen uvést
a) movitou věc, jejíž hodnota nepřesahuje 100 000 Kč, nebo
b) peněžitý dluh nepřesahující 100 000 Kč.
Zvláštní ustanovení o vratitelném přeplatku
Pokud poplatník podá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání současně s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku před uplynutím lhůty stanovené pro podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání, hledí se na žádost jako na podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání.
Rozložení úhrady daně na splátky při přemístění majetku bez změny vlastnictví
(1) Na žádost poplatníka daně z příjmů právnických osob povolí správce daně rozložení úhrady části daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví na splátky na dobu nejvýše 5 let ode dne splatnosti daně, pokud je majetek přemístěn bez změny vlastnictví z České republiky do jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, se kterým má Česká republika nebo Evropská unie uzavřenu dohodu, která je v tomto státě a v České republice prováděna, o vzájemné pomoci při vymáhání daňových pohledávek rovnocenné vzájemné pomoci upravené příslušným právním předpisem Evropské unie141) nebo vzájemné pomoci upravené zákonem upravujícím mezinárodní pomoc při vymáhání některých finančních pohledávek.
(2) Částí daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví se rozumí poměrná část daně vypočítaná podle poměru části základu daně vzniklého v důsledku přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí k základu daně před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně. V případě, že je základ daně před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně nižší než základ daně vzniklý v důsledku přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí, rozumí se částí daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví celá daň z příjmů právnických osob.
(3) V rozhodnutí, kterým bylo povoleno rozložení úhrady části daně na splátky, se stanoví jako podmínka pouze
a) dodržení lhůty splatnosti jednotlivých splátek a
b) poskytnutí přiměřené formy zajištění, je-li v souvislosti s úhradou této části daně správcem daně vyžadováno s ohledem na riziko, že tato část daně nebude později uhrazena.
(4) Rozhodnutí, kterým bylo povoleno rozložení úhrady části daně na splátky, pozbývá účinnosti také dnem, kdy
a) poplatník pozbyl vlastnické právo k přemístěnému majetku, nebo
b) byl přemístěný majetek přemístěn bez změny vlastnictví do jiného státu než do státu podle odstavce 1.
(5) Pokud v důsledku stanovení daně z příjmů právnických osob dojde ke snížení části daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví, pozbývá rozhodnutí o rozložení úhrady části daně na splátky v části, o kterou posečkaná částka převyšuje část daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví vypočítanou z nově zjištěné daně, účinnosti patnáctým dnem ode dne právní moci platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru. Výše zbývajících splátek se vypočítá jako poměr části daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví vypočítané z nově zjištěné daně snížené o již zaplacené splátky a počtu zbývajících splátek. O tomto postupu správce daně poplatníka poučí v rozhodnutí, kterým bylo povoleno rozložení úhrady části daně na splátky.
141) Směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření.
Zvláštní ustanovení o uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně
Pokud poplatník podá současně s daňovým přiznáním nebo dodatečným daňovým přiznáním za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých mu vznikla daňová ztráta, dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém uplatní tuto daňovou ztrátu jako odčitatelnou položku od základu daně, hledí se na toto dodatečné daňové přiznání jako na podané v den, kdy byla tato daňová ztráta pravomocně stanovena. Podání dalšího dodatečného daňového přiznání za stejné období před tímto dnem není přípustné a nezahajuje další řízení. Údaje uvedené v takto podaném dodatečném daňovém přiznání se využijí při stanovení daně, pokud to stav řízení umožňuje.
Zpět na obsah zákona
Kurzy a školení daní a účetnictví
| Datum | Název kurzu | Typ | Místo | Pořádá |
|---|---|---|---|---|
| Daňové kurzy a školení aktuálně nejsou k dispozici | ||||
Příbuzné stránky
- Daň z nemovitosti - daň z nemovitých věcí v roce 2020
- Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob 2019 včetně změn kvůli koronaviru
- Srážková daň 2020 - daň vybíraná srážkou, změny kvůli koronaviru
- Spotřební daň z benzínu a nafty - Kalkulačka daně 2020
- Paušální daň pro OSVČ / živnostníky s příjmy do 800 tisíc
- Rychlé a jednoduché porovnání mzdy a příjmů OSVČ
- Kalkulačka paušální daně pro OSVČ s příjmy do 800 tisíc, porovnání se současným výpočtem daně
- Ošetřovné 2024 - kalkulačka: celkem 6.399 Kč za 9 dnů ošetřovného při příjmu 40.000 Kč. O 27 Kč více než vloni.
- Nemocenská 2024 - kalkulačka: lidé s příjmy nad 41.000 Kč si na nemocenské letos mírně polepší.
- Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 25 5457 (vzor číslo 27)
- Čísla účtů pro placení daní v roce 2020
- Dědická daň 2020
Okénko finanční rady
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Ztráta zaměstnání vás může potkat nejen v předdůchodovém věku
Lenka Rutteová, Bezvafinance
Oznámení o zvýšení důchodu přijde letos naposledy na papíru zdarma
Jiří Sýkora, Swiss Life Select
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
I přes zdražení distribuce mohou domácnosti v roce 2025 ušetřit
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
Umíme si chránit svůj majetek pojištěním? Průzkum ukazuje zajímavá čísla
Marek Pokorný, Portu
Jak snížit daně díky DIPu? Zde je návod pro vyplnění daňového přiznání
