§ 38na paragraf 38na, porovnání znění k 19.9.2005

§ 38na

(1) Vyměřenou Stanovenou a neuplatněnou daňovou ztrátu nelze odčítat od základu daně za podmínek uvedených v § 34 odst. 1 § 34 odst. 1, došlo-li u poplatníka k podstatné změně ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole (dále jen "podstatná změna"). Změnou ve složení osob se rozumí změna společníků nabytí nebo změna jejich zvýšení podílu na základním kapitálu či kontrole poplatníka nebo hlasovacích právech a získání rozhodujícího vlivu. Podstatnou změnou se vždy rozumí změna nabytí nebo zvýšení podílu, která které se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo kterou, a změny, kterými získá společník člen obchodní korporace rozhodující vliv. Rozhodným pro zjištění, zda došlo k podstatné změně, je úhrn změn ve složení osob, ke kterým došlo mezi posledním dnem období, za které byla daňová ztráta stanovena, a posledním dnem období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna.

(2) U akciové společnosti, která vydala akcie na majitele, a to jak v období, za které byla daňová ztráta vyměřena stanovena, tak nebo v období, za které ve kterém má být daňová ztráta uplatněna nebo v obou těchto obdobích, má se má za to, že došlo k podstatné změně, pokud bylo ledaže poplatník prokáže, že v období, za které ve kterém má být daňová ztráta uplatněna, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník, méně než 80 % příjmů zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) oproti v období, za něž které byla daňová ztráta vyměřena. K mimořádným výnosům20) se přitom nepřihlíží. Toto ustanovení se nepoužije stanovena, nejméně 80 %tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle právních předpisů upravujících účetnictví, nebo pokud poplatník prokáže správci daně, že ve zdaňovacím období, za něž má být uplatněna daňová ztráta, nedošlo ke změně ve složení společníků nebo ke k podstatné změně jejich podílu na kapitálu či kontrole, která se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, nebo kterou získá společník rozhodující vliv, oproti zdaňovacímu období, za něž mu byla daňová ztráta vyměřena podle odstavce 1.

(3) Ustanovení odstavce 1 odstavce 1 se nepoužije, pokud poplatník, u nějž k podstatné změně došlo, prokáže správci daně, že nejméně 80 % příjmů tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) předpisu20) v období, kdy došlo k podstatné změně, a v následujících obdobích, v nichž ve kterých má být uplatněna daňová ztráta vzniklá za období před podstatnou změnou, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník v období, za které byla daňová ztráta vyměřena. K mimořádným výnosům20) se přitom nepřihlíží stanovena.

(4) Zaniká-li při přeměně obchodní společnosti70) daňový poplatník, jemuž byla vyměřena daňová ztráta, která byla v souladu s tímto zákonem převzata právním nástupcem, může právní nástupce převzatou daňovou ztrátu převzatou podle § 23c odst. 8 písm. b) odčítat od základu daně maximálně do výše části základu daně, připadající na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který zanikl kterému byla daňová ztráta stanovena, a to v období, za které byla daňová ztráta vyměřena stanovena.

(5) Obchodní společnost nebo družstvo, které při přeměně sloučením nebo V případě přeměny rozdělením sloučením, kdy rozdělovaná obchodní korporace nezaniká, může odčítat daňovou ztrátu, která jí byla vyměřena před přeměnou, převzatou podle § 23 c odst. 8 písm. b) odčítat nástupnická obchodní korporace při rozdělení od základu daně maximálně do výše části základu daně připadající na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, které vykonávala kterému byla daňová ztráta stanovena, a to v období, za které byla daňová ztráta vyměřena stanovena.

(6) Při převodu podniku nebo jeho samostatné části, lze daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty, vyměřené převádějící společnosti a převzaté podle § 23a odst Část základu daně podle věty první a druhé se stanoví na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) připadajících na stejné činnosti vykonávané zanikající nebo poplatníkem, kterému byla daňová ztráta stanovena, a to v období, za které byla daňová ztráta stanovena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu20). 5 písm Obdobně se postupuje v případě převzetí daňové ztráty, která vznikla poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 4, který nemá na území České republiky stálou provozovnu. b)

(5) Obchodní korporace, která při přeměně sloučením nebo rozdělením nezaniká, může odčítat daňovou ztrátu, která jí byla stanovena před přeměnou a nebyla převedena na nástupnickou obchodní korporaci při rozdělení, maximálně do výše části základu daně připadající na stejné činnosti, které vykonávala v období, za které byla daňová ztráta stanovena. Část základu daně podle věty první se stanoví na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) připadajících na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který nezaniká, v období, za které byla daňová ztráta stanovena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu20).

(6) Při převodu obchodního závodu lze daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty, převzaté podle § 23a odst. 5 písm. b), odčítat od základu daně přijímající společnosti obchodní korporace v jednotlivých obdobích maximálně do výše základu daně stanoveného u přijímající společnosti obchodní korporace z činnosti vykonávané prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho samostatné části obchodního závodu, která byla prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho samostatné části obchodního závodu vykonávána v období, za které byla uplatňovaná daňová ztráta vyměřena stanovena. Výše základu daně podle věty první se stanoví u přijímající obchodní korporace na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) připadajících na stejné činnosti vykonávané převádějící obchodní korporací v období, za které byla daňová ztráta stanovena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu20). Obdobně se postupuje v případě převzetí daňové ztráty, která vznikla poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 4, který nemá na území České republiky stálou provozovnu.

(7) Daňovou ztrátu stanovenou po přeměně obchodní korporace nelze odčítat od základu daně právního předchůdce poplatníka v období předcházejícím období, za které je tato daňová ztráta stanovena. Pokud je takto stanovená daňová ztráta odčítána od základu daně poplatníka v období předcházejícím období, za které se tato daňová ztráta stanoví, lze ji za podmínek uvedených v § 34 odst. 1 uplatnit pouze v rozsahu, v jakém tato ztráta připadá na stejné činnosti, které poplatník vykonával před přeměnou.

(8) Vzniknou-li poplatníkovi pochybnosti, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 3 odstavcích 1 až 7, může požádat správce daně o závazné posouzení39i) posouzení skutečnosti, zda daňovou ztrátu vzniklou před podstatnou změnou lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně po podstatné změně. K V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 je poplatník povinen spolu se žádostí sdělit správci daně uvést

a) název, právní formu a sídlo právnické osoby, daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

b) přehled veškerých příjmů (výnosů) tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, jemuž daňová ztráta vznikla, dosažených v období, za které byla daňová ztráta, která má být uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, vyměřena stanovena,

b) c) přehled veškerých příjmů (výnosů) tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, který daňovou ztrátu uplatňuje, dosažených v období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně,

d) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení skutečnosti, zda daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.

(8) Obsahuje-li žádost údaje uvedené v odstavci 7 písm (9) Je-li rozhodnutí o závazném posouzení doručeno poplatníkovi po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, může poplatník uplatnit odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 v dodatečném daňovém přiznání. a)

(10) Za provozování stejné činnosti podle odstavců 2 až 7 v období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna, a b) v období, je účinně podána za které byla daňová ztráta stanovena, pokud je správci daně doručena nejpozději do konce měsíce následujícího po skončení se považuje i případ, kdy

a) v období, za které byla daňová ztráta stanovena, došlo k vynakládání výdajů za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů, ale tyto příjmy byly vykázány až v období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně. Nevydá-li správce daně závazné posouzení nejpozději patnáctý den před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání, nebo

b) v období, ve kterém má se být daňová ztráta uplatněna, došlo k vynakládání výdajů za to účelem dosažení, že posoudil možnost uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně shodně s poplatníkem zajištění a udržení příjmů, ale tyto příjmy byly vykázány až v období, za které byla daňová ztráta stanovena.

(11) V případech uvedených v odstavcích 4 až 7 se nepoužijí ustanovení odstavců 1 až 3.

(9) (12) Obdobím podle předchozích odstavců odstavců 1 až 7 a 10 se rozumí zdaňovací období i období, za něž se podává daňové přiznání.

20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

39i) § 34b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 438/2003 Sb. vystupování v právních vztazích.

70) Obchodní zákoník.