Příjmy ze závislé činnosti, § 6, porovnání znění k 19.9.2005

§ 6

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky

(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou

a) příjmy plnění v podobě

1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,

2. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku funkčního požitku,

b) příjmy za práci členů družstev

1. člena družstva, společníků a jednatelů společností

2. společníka společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce

3. komanditisty komanditní společnosti,

c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,

1. člena orgánu právnické osoby,

2. likvidátora,

d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c) nebo funkce , bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou tuto činnost nebo funkci nevykonává.

(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků je dále označen jako "zaměstnanec", plátce příjmu jako "zaměstnavatel". Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3 § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3 § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí s výjimkou osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost, je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady.

(3) Příjmy podle odstavce 1 odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba, na kterou přešlo příslušné právo podle zvláštních předpisů, 4b) a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch. Příjmem zaměstnance se rozumí i plnění podle odstavce 9 písm. e) a g), kteří jsou poplatníky plnění ve formě podle odstavce 9 písm. d) a jiné plnění na sociální podmínky nebo péči o zdraví vyplývající z příjmů ze závislé činnosti kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní nebo jiné smlouvy poskytnutá zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance. Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, poskytnuté plnění nižší, než je cena zjištěná

a) určená podle zvláštního právního předpisu, 1a) zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám, jakož i částka

b) stanovená podle odstavce 6 odstavce 6 v případě poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely.

(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců plátcem daně vymezených v § 38c jsou po snížení podle odstavce 13 samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazbou sazby daně podle § 36 odst. 2 písm. c), pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. odstavce 1

a) a d) a podle odstavce 10 plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci za kalendářní měsíc částku 5 000 Kč. To platí u příjmů zúčtovaných nebo vyplacených zaměstnavatelem rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto dohod u kterého zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4 téhož zaměstnavatele, nebo 5

b) v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

(5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2 § 5 odst. 2.

(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně silniční motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o najaté silniční motorové vozidlo najaté nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny tohoto vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí silničního motorového vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně pro služební i soukromé účely v průběhu kalendářního měsíce více silničních motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve úhrn částek odpovídajících výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel používaných pro služební i soukromé účely. Vstupní cenou určeného procenta vstupní ceny každého současně poskytnutého vozidla. Určeným procentem se pro účely tohoto ustanovení rozumí vstupní cena uvedená v § 29 odst.

a) 0, 25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo,

b) 0, 5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo,

c) 1 až 9 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem.

(7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4 § 3 odst. 4, dále nejsou

a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti , do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem , 5) pro zaměstnance odměňovaného platem, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách; vyplácí-li zaměstnavatel jiné a vyšší náhrady, jsou částky, které překračují výši stanovenou zvláštním předpisem než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou zdanitelným příjmem podle odstavce 1, a to i v případě, že tento zvláštní předpis výplatu vyšších náhrad neomezuje odstavce 1,

b) hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, 5a) včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování,

c) částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,

d) náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce. zákoníku práce,

(8) Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce 7 písm. b) až d)

e) plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce; je-li plnění poskytováno v podobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele, nepovažuje se za příjem a není předmětem daně do výše paušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem,.

(8) Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce 7 písm. b) až d) paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, popř. ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy dojde ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.

(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4 § 4, dále osvobozeny

a) částky vynaložené nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na doškolování odborný rozvoj zaměstnanců, které souvisí související s jeho podnikáním předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost133); toto osvobození se nevztahuje na částky vyplácené příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům,

b) hodnota příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění poskytnutého zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě za jednu směnu podle jiného právního předpisu, pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na pracovišti nebo stravné v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů cestovních náhrad podle jiného právního předpisu,

c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného,

d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem které lze poskytnout zaměstnancům z fondu kulturních odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a sociálních potřeb v úhrnu do výše 70 % této hranice, 6a) ze sociálního fondu je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů) pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního předpisu je delší než 11 hodin; v případě zaměstnance vykonávajícího činnost, ze které nejsou výdaji (náklady) plyne příjem ze závislé činnosti, jejíž výkon není rozvržen na dosažení směny podle jiného právního předpisu, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo je příjem ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění stravování poskytnutého zaměstnavatelem od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance,

e) částky osvobozen, které je povinen podle zvláštních předpisů21) platit zaměstnavatel pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na pojistné sociálního zabezpečení, stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu ani na příspěvek stravné v rámci cestovních náhrad na státní politiku zaměstnanosti základě smlouvy, na pojistné na zdravotní pojištění a u zaměstnanců to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pra covní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejného druhu kalendářního dne, příspěvky pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin; příspěvkem na toto zahraniční pojištění, stravování se pro účely daní z příjmů rozumí

f) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných

1. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo zlevněných jízdenek v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele a

2. peněžitý příspěvek na stravování,

g) příjmy členů bytových družstev z osobního c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění při svépomocné družstevní bytové výstavbě ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které se jim nevyplácejí v hotovosti nejsou výdaji (náklady) na dosažení, ale připisují se zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na jejich členské podíly pracovišti,

h) příjmy ze d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období ve formě

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu,

2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,

3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,

4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,

e) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek,

f) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích; osvobození se nevztahuje na příjmy, a to s výjimkou příjmů z

1. osobně a veřejně vykonávané činnosti umělců umělce, sportovců sportovce, artistů a spoluúčinkujících osob vystupujících na veřejnosti artisty nebo spoluúčinkující osoby a na příjmy z činností vykonávaných

2. činnosti vykonávané ve stálé provozovně (§ 22 odst. 2),

ch)hodnota nepeněžních darů poskytovaných g) příjmy plynoucí z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu, 6a) u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fondů účasti zaměstnance nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) rodinného příslušníka na dosažení, zajištění a udržení příjmů sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a to až do úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého zaměstnance její forma a rozsah jsou přiměřené,

i) h) peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a naturální náležitosti poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů,3) zvláštní požitky poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu 6b) a náhrada majetkové újmy podle zvláštního právního předpisu.6c)

j) ch) náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů, 6c)3)

k) i) hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště,

l) mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních předpisů6d) ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně,

m) j) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce zákoníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992,

n) peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu6a) a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 Kč nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč k) příjmy za práci žáků a u zaměstnance postiženého živelní pohromou do výše 1 000 000 Kč na bytové účely studentů z praktického vyučování a do výše 200 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace,

o) peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových náležitostí celníka praktické přípravy,

p) l) zvláštní příplatek poskytovaný nebo příplatek za službu v cizí měně zahraničí poskytovaný podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům ozbrojených bezpečnostních sborů6e) vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil a nebo mezinárodních bezpečnostních sborů vyslaných mimo území České republiky6e) republiky po dobu působení v zahraničí,

r) peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových náležitostí příslušníka hasičského záchranného sboru m) příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně,

s) odstupné n) naturální plnění poskytované podle vyhlášky č. 19/1991 Sb ., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, vyplácené pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz nebo onemocnění

t) příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, 65) za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb2b) nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních zvláštních právních předpisů6g) představitelům státní moci a sociálních potřeb nevztahuje nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění některých státních orgánů a udržení příjmů,

u) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, 9a) maximálně však do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení soudcům a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti bývalému prezidentu republiky podle zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce, 21)

v) naturální plnění a o) náhrada prokázaných výdajů ve výši peněžité hodnoty naturálního plnění poskytovaná podle zvláštních právních předpisů6g) předpisů6g) představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům a poslancům Evropského parlamentu, zvoleným na území České republiky, jde-li o

w) částky pojistného

1. výdaje na leteckou dopravu při tuzemských cestách spojených s výkonem funkce (dále jen „tuzemská cesta“), které hradí zaměstnavatel pojišťovně34b) za zaměstnance

2. výdaje na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo dopravu při zahraničních cestách spojených s výkonem funkce (dále jen „zahraniční cesta“),

3. výdaje na důchodové pojištění stravování při tuzemských cestách,

4. výdaje na stravování a to i některé další výdaje při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku zahraničních cestách,

5. výdaje na starobní důchod nebo plný invalidní důchod ubytování při tuzemských cestách, nebo v případě

6. výdaje na ubytování při zahraničních cestách, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění

7. výdaje na přechodné ubytování v místě sídla orgánu, nebo v případě smrti (dále jen "soukromé životní pojištění") němž vykonává funkci,

8. výdaje na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem odborné a pojišťovnou administrativní práce, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti

9. výdaje na území České republiky podle zvláštního právního předpisu činnost průvodce nebo osobního asistenta,

10. výdaje na dopravu veřejnými hromadnými dopravními prostředky soudci při tuzemských cestách,

p) příjem získaný ve formě náhrady mzdy, 89) platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za podmínky dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštních právních předpisů47a), že do výše minimálního nároku určeného zvláštním právním předpisem upravujícím pracovně právní vztahy47b),

q) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let zaměstnanci, maximálně však

r) příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše 12 jistin 300 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele z těchto zápůjček; majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300 000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle odstavce 3 a zahrnuje do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec,

s) zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise. Toto platí

(10) Funkčními požitky jsou

a) funkční platy a plnění poskytovaná v případech souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce, jejichž výše se stanoví podle zákona upravujícího platy a další náležitosti spojené s výkonem funkce představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců138) a zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce,

b) odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v

1. orgánech obcí a jiných orgánech územní samosprávy,

2. státních orgánech,

3. spolcích a zájmových sdruženích,

4. odborových organizacích,

5. komorách,

6. jiných orgánech a institucích.

(11) Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů.

(12) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti.

(13) Jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, základem daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, je příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž nemá Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí. Je-li činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, vykonávaná ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, základem daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, je příjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě; tento příjem lze snížit o daň zaplacenou z tohoto příjmu ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, a to pouze v rozsahu, ve kterém ji nebylo možno započíst na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f v bezprostředně předchozím zdaňovacím období. Přitom se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmů, které se zahrnují do základu daně. Příjem ze závislé činnosti plynoucí ze zdrojů v zahraničí nelze snížit o daň zaplacenou v zahraničí v rozsahu, ve kterém přesahuje výši uvedenou v mezinárodní smlouvě nebo v právním předpisu jiného státu.

(14) Příjem zaměstnance podle odstavce 3 věty třetí se v případě nabytí podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c), nebo nabytí podílu v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo opce na nabytí tohoto podílu považuje za zúčtovaný příjem v kalendářním měsíci nebo za příjem ve zdaňovacím období, ve kterých nastane první z okamžiků, kterými jsou

a) okamžik, kdy má právo na plnění z těchto pojistných smluv pojištěný ke kterému zaměstnanec přestane vykonávat činnost, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoby určené ze které mu plynou příjmy podle § 817 občanského zákoníku, kromě odstavce 1 písm. a) až c) u tohoto zaměstnavatele, který hradil pojistné jeho mateřské nebo dceřiné společnosti nebo kapitálově spojené osoby nebo u jeho právního nástupce,

x) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance b) okamžik vstupu tohoto zaměstnavatele do likvidace, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci.

(10) Funkčními požitky jsou

a) funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu České republiky a poslanců Evropského parlamentu c) okamžik, zvolených na území ke kterému tento zaměstnavatel nebo zaměstnanec přestanou být daňovými rezidenty České republiky a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy,

b) odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech d) okamžik převodu nebo přechodu tohoto podílu nebo této opce, občanských a zájmových sdruženích

e) okamžik uplatnění opce, komorách a v jiných orgánech a institucích.

(11) Za funkční požitek se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady výdajů poskytované v souvislosti s výkonem funkce

f) okamžik výměny podílu, na při které vzniká nárok podle zvláštních předpisů, s výjimkou náhrady ušlého příjmu. Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků mění celková jmenovitá hodnota podílů zaměstnance, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů. 6f)

(12) Ustanovení odstavců 7, 8 a 9 se použijí obdobně i pro plnění poskytované v souvislosti s výkonem funkce

g) okamžik uplynutí 10 let ode dne nabytí podílu nebo opce.

(13) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjem (15) Příjem podle odstavce 14 lze snížit o kladný rozdíl mezi hodnotou podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož poplatník vykonává činnost, ze závislé činnosti nebo funkční požitky které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c), s výjimkou uvedenou podílu v odstavcích 4 a 5 obchodní korporaci, snížené o sražené která je mateřskou nebo zaměstnancem uhrazené částky pojistného na sociální zabezpečení dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, příspěvku nebo hodnotou opce na státní politiku zaměstnanosti nabytí tohoto podílu určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku k okamžiku nabytí tohoto podílu nebo opce a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které je hodnotou tohoto podílu nebo opce určenou podle zvláštních předpisů21) povinen platit zaměstnanec; u zaměstnanců, zákona upravujícího oceňování majetku k prvnímu z okamžiků podle odstavce 14 písm. a) až g) zvýšenou o úhrn příjmů z podílu na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu zisku, příspěvky na toto zahraniční pojištění. U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 je základem daně jejich příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě vypořádacího podílu, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění vrácení emisního ážia, snížený vrácení příplatku mimo základní kapitál a z plnění obdobných těmto plněním vyplacených na základě tohoto podílu snížených o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí a sražených nebo zaměstnancem uhrazených příspěvků na pojištění povinně placené podle první věty těchto příjmů.

---

1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

2b) § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 310/1995 Sb.

(16) Poplatník oznámí plátci daně okamžik podle odstavce 14 písm. d) do posledního dne kalendářního měsíce, o fondu kulturních a sociálních potřeb ve kterém tento okamžik nastal.

---

3) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb. a zákona č. 254/2002 Sb. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

5) Např. zákon č. 119/1992 Sb ., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.

5a) Např. § 133 odst. 2 zákoníku práce Například část sedmá hlava třetí zákoníku práce.

6a) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.

6e) § 11 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb. 6e) Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

6f) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. § 11 a § 13 odst. 1 až 4 zákona č. 2/1991 Sb. § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o kolektivním vyjednávání o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů . § 14 odst. 4 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony . Vyhláška č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb.

6g) 6g) Například zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

9a) Zákon č. 42/1994 Sb. 47a) Například § 192 až 194 zákoníku práce, o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

21) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb. § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů . Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění § 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů .

34b) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb ., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb 47b) § 192 odst. 2 zákoníku práce.

65) Čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. 133) Zákon č. 435/2004 Sb., o bezpečnosti České republiky o zaměstnanosti.

89) Zákon č. 363/1999 Sb. 138) Zákon č. 236/1995 Sb., o pojišťovnictví o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví) poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 7

Příjmy z podnikání a z jiné ze samostatné výdělečné činnosti

(1) Příjmy z podnikání jsou Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je

a) příjmy příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, 7)

b) příjmy příjem ze živnosti živnostenského podnikání, 8)

c) příjmy příjem z jiného podnikání podle zvláštních předpisů neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění,

d) podíly společníků podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementářů komplementáře komanditní společnosti na zisku.

(2) Příjmy z jiné Příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6 § 6, jsou je dále

a) příjmy příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, 9) a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,

b) příjmy příjem z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,

c) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů6f)

d) příjmy z činnosti správce konkursní podstaty, včetně příjmů příjem z činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu výkonu nezávislého povolání. 19a)

(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 8 odstavci 6. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d) odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. Příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) a písm. g) bodech 1 a 2 plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) § 23 až 33.

(4) Základem daně (dílčím základem daně) společníka U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti , je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33. Tato část základu daně se stanoví ve stejném Tento poměr odpovídá poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem. 9b) Vykáže-li podle § 23 až 33 veřejná obchodní společnost ztrátu, rozděluje kterým se společník podílí na společníka část této ztráty stejně jako základ daně. Při stanovení základu daně společníka zisku veřejné obchodní společnosti se nepřihlíží k ustanovení věty první § 18 odst. 9.

(5) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti určená ve stejném. Tento poměr odpovídá poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztráta kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu. 9c)

(6) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. d) se snižují o pojistné na sociální zabezpečení, Příjem autora za příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění do novin, které zaplatil společník veřejné obchodní společnosti časopisu, rozhlasu nebo komplementář komanditní společnosti televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že toto pojistné není hrazeno jako náklad veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné.

(7) Pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky nebo komanditní společností za komplementáře je u společníků nebo komplementářů osvobozeno od daně.

(8) Příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) a úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 3000 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v odstavci 2 písm. a).

(9) (7) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje , s výjimkou uvedenou v § 12 § 12, ve výši

a) 50 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč, 7)

b) 30 60 % z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a), s výjimkou příjmů podle odstavce 8 ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,

c) 25 30 % z příjmů ze živnosti, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a z příjmů uvedených nájmu majetku zařazeného v odstavci 2 písm. b) a c) obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,

d) 25 40 % z jiných příjmů z činností ze samostatné činnosti, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu66) uvedených v odstavci 2 písm. d) s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.

Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.

(10) (8) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 9 odstavce 7, jsou má se za to, že v částkách částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné ze samostatné výdělečné činnosti, kromě pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, 21) které může poplatník uplatnit navíc v prokázané výši, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojištění podle zvláštního předpisu. 21) Dále může navíc v prokázané výši uplatnit pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými Pro účely odstavce 7 se příjmy rozumí příjmy podle tohoto zákona, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny by poplatník měl, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy pokud by nebyl účetní jednotkou. 21) Poplatník, který uplatňuje výdaje způsobem podle odstavce 9 odstavce 7, je povinen vždy vést záznamy o příjmech podle odstavce 7 a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.

(11) (9) Jde-li o nemovitost nebo movitou věc v bezpodílovém spoluvlastnictví ve společném jmění manželů, která je využívána pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2), ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá tuto nemovitost nebo movitou věc do obchodního majetku jeden z manželů. V případě, že tuto nemovitost nebo movitou věc má v obchodním majetku jeden z manželů, avšak je pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2), ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, využívána také druhým z manželů, lze výdaje (náklady) související s touto nemovitostí nebo movitou věcí, které připadají na část nemovitosti nebo movité věci využívané pro podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, oběma manžely, rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji využívají při své činnosti podle odstavců 1 a 2 odstavců 1 a 2. Příjmy z prodeje nemovitosti nebo movité věci v bezpodílovém spoluvlastnictví ve společném jmění manželů jsou zdaňovány u toho z manželů, který měl takovou nemovitost nebo movitou věc zahrnutou v obchodním majetku. Po ukončení podnikatelské nebo jiné činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné výdělečné činnosti , se postupuje podle § 10 odst. 5 § 10 odst. 5 zákona.

(12) (10) Za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d) § 7 odst. 1 písm. d) se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované společníkům veřejných obchodních společností a komplementářům komanditních společností do výše stanovené zvláštním předpisem. 5)

(13) (11) Dojde-li k ukončení (přerušení) podnikatelské nebo jiné činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné výdělečné činnosti , a poplatník, který vede účetnictví, zaplatí částky pojistného podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 5 a § 24 odst. 2 písm. f) § 23 odst. 3 písm. a) bodu 5 a § 24 odst. 2 písm. f) po stanoveném termínu, a uhradí dluhy uvedené v § 23 odst. 3 písm. a) bod 11 může podat dodatečné daňové přiznání na daňovou povinnost nižší. Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka s příjmy podle § 7 § 7 v případě úmrtí poplatníka.

(14) Pokud poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) (12) Pokud poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) uplatní jako účetní období hospodářský rok, 20) je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou rozdíl mezi příjmy a výdaji za ukončený hospodářský rok. Při změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 § 7 rozdíl mezi příjmy a výdaji do posledního dne měsíce, kterým poplatník ukončil účtování v kalendářním roce. Při změně účtování v hospodářském roce na účtování v kalendářním roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) součet rozdílu mezi příjmy a výdaji v hospodářském roce a rozdílu mezi příjmy a výdaji od doby ukončení účtování v hospodářském roce do konce kalendářního roku. Dílčí základ daně se zahrne do daňového přiznání za kalendářní rok, ve kterém končí hospodářský rok nebo účtování přechodu z kalendářního roku na hospodářský rok a naopak. Pokud poplatník uplatní postup podle odstavců 9 a 10, § 7a, 12, 13 a 14 nebo má příjmy podle odstavce 1 písmene c) nebo písmene d) nebo odstavce 2, nelze změnit způsob účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce. Uplatní-li poplatník v období, kdy účtuje v hospodářském roce, postup podle odstavců 9, 10, § 7a, 12, 13 nebo § 14, anebo má příjmy podle odstavce 1 písm. c), d) nebo podle odstavce 2, změní v tomto období způsob účtování na účtování v kalendářním roce. Obdobně postupuje poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d) § 7 odst. 1 písm. d), pokud veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost uplatní jako účetní období hospodářský rok.

(15) (13) Poplatníci s příjmy podle odstavců 1 a 2 odstavců 1 a 2, kteří nevedou účetnictví a , neuplatňují výdaje podle odstavce 9 odstavce 7 a jejichž daň za dané zdaňovací období není rovna paušální dani, postupují podle § 7b.

---

5) Např. zákon č. 119/1992 Sb § 7b. Vede-li každý ze společníků společnosti (§ 12), o cestovních náhradách daňovou evidenci, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.

6f) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník mohou vést i daňovou evidenci, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. § 11 které evidují společné příjmy a § 13 odst. 1 až 4 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů. § 14 odst. 4 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony. Vyhláška č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb.

7) § 2e zákona č. 252/1997 Sb. společné výdaje na dosažení, o zemědělství zajištění a udržení příjmů; přitom na konci zdaňovacího období nebo při ukončení činnosti v průběhu zdaňovacího období, ve znění zákona č. 85/2004 Sb.

8) Zákon č. 455/1991 Sb. uvedou do své daňové evidence podíl na společných příjmech a podíl na společných výdajích na dosažení, o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) zajištění a udržení příjmů.

9) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních

(14) U poplatníka, vědeckých a uměleckých (autorský zákon) který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, ve znění pozdějších předpisů.

9b) § 82 obchodního zákoníku nejsou příjmy podle § 20b odst. 1 plynoucí těmto společnostem součástí základu daně (dílčího základu daně) podle odstavce 4 nebo 5 a zahrnují se do samostatného základu daně.

9c) § 100 obchodního zákoníku Ustanovení § 20b odst. 2 platí obdobně.

---

19a) Zákon č. 328/1991 Sb ., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů 5) Například část sedmá hlava třetí zákoníku práce.

20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

21) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

66) § 8 odst. 3, § 9 odst. 3 a § 9b odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.