Příjmy ze samostatné činnosti, § 7, porovnání znění k 19.9.2005

§ 7

Příjmy z podnikání a z jiné ze samostatné výdělečné činnosti

(1) Příjmy z podnikání jsou Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je

a) příjmy příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, 7)

b) příjmy příjem ze živnosti živnostenského podnikání, 8)

c) příjmy příjem z jiného podnikání podle zvláštních předpisů neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění,

d) podíly společníků podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementářů komplementáře komanditní společnosti na zisku.

(2) Příjmy z jiné Příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6 § 6, jsou je dále

a) příjmy příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, 9) a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,

b) příjmy příjem z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,

c) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů6f)

d) příjmy z činnosti správce konkursní podstaty, včetně příjmů příjem z činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu výkonu nezávislého povolání. 19a)

(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 8 odstavci 6. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d) odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. Příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) a písm. g) bodech 1 a 2 plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) § 23 až 33.

(4) Základem daně (dílčím základem daně) společníka U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti , je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33. Tato část základu daně se stanoví ve stejném Tento poměr odpovídá poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem. 9b) Vykáže-li podle § 23 až 33 veřejná obchodní společnost ztrátu, rozděluje kterým se společník podílí na společníka část této ztráty stejně jako základ daně. Při stanovení základu daně společníka zisku veřejné obchodní společnosti se nepřihlíží k ustanovení věty první § 18 odst. 9.

(5) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti určená ve stejném. Tento poměr odpovídá poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztráta kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu. 9c)

(6) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. d) se snižují o pojistné na sociální zabezpečení, Příjem autora za příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění do novin, které zaplatil společník veřejné obchodní společnosti časopisu, rozhlasu nebo komplementář komanditní společnosti televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že toto pojistné není hrazeno jako náklad veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné.

(7) Pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky nebo komanditní společností za komplementáře je u společníků nebo komplementářů osvobozeno od daně.

(8) Příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) a úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 3000 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v odstavci 2 písm. a).

(9) (7) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje , s výjimkou uvedenou v § 12 § 12, ve výši

a) 50 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč, 7)

b) 30 60 % z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a), s výjimkou příjmů podle odstavce 8 ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,

c) 25 30 % z příjmů ze živnosti, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a z příjmů uvedených nájmu majetku zařazeného v odstavci 2 písm. b) a c) obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,

d) 25 40 % z jiných příjmů z činností ze samostatné činnosti, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu66) uvedených v odstavci 2 písm. d) s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.

Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.

(10) (8) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 9 odstavce 7, jsou má se za to, že v částkách částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné ze samostatné výdělečné činnosti, kromě pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, 21) které může poplatník uplatnit navíc v prokázané výši, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojištění podle zvláštního předpisu. 21) Dále může navíc v prokázané výši uplatnit pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými Pro účely odstavce 7 se příjmy rozumí příjmy podle tohoto zákona, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny by poplatník měl, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy pokud by nebyl účetní jednotkou. 21) Poplatník, který uplatňuje výdaje způsobem podle odstavce 9 odstavce 7, je povinen vždy vést záznamy o příjmech podle odstavce 7 a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.

(11) (9) Jde-li o nemovitost nebo movitou věc v bezpodílovém spoluvlastnictví ve společném jmění manželů, která je využívána pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2), ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá tuto nemovitost nebo movitou věc do obchodního majetku jeden z manželů. V případě, že tuto nemovitost nebo movitou věc má v obchodním majetku jeden z manželů, avšak je pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2), ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, využívána také druhým z manželů, lze výdaje (náklady) související s touto nemovitostí nebo movitou věcí, které připadají na část nemovitosti nebo movité věci využívané pro podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, oběma manžely, rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji využívají při své činnosti podle odstavců 1 a 2 odstavců 1 a 2. Příjmy z prodeje nemovitosti nebo movité věci v bezpodílovém spoluvlastnictví ve společném jmění manželů jsou zdaňovány u toho z manželů, který měl takovou nemovitost nebo movitou věc zahrnutou v obchodním majetku. Po ukončení podnikatelské nebo jiné činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné výdělečné činnosti , se postupuje podle § 10 odst. 5 § 10 odst. 5 zákona.

(12) (10) Za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d) § 7 odst. 1 písm. d) se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované společníkům veřejných obchodních společností a komplementářům komanditních společností do výše stanovené zvláštním předpisem. 5)

(13) (11) Dojde-li k ukončení (přerušení) podnikatelské nebo jiné činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné výdělečné činnosti , a poplatník, který vede účetnictví, zaplatí částky pojistného podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 5 a § 24 odst. 2 písm. f) § 23 odst. 3 písm. a) bodu 5 a § 24 odst. 2 písm. f) po stanoveném termínu, a uhradí dluhy uvedené v § 23 odst. 3 písm. a) bod 11 může podat dodatečné daňové přiznání na daňovou povinnost nižší. Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka s příjmy podle § 7 § 7 v případě úmrtí poplatníka.

(14) Pokud poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) (12) Pokud poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) uplatní jako účetní období hospodářský rok, 20) je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou rozdíl mezi příjmy a výdaji za ukončený hospodářský rok. Při změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 § 7 rozdíl mezi příjmy a výdaji do posledního dne měsíce, kterým poplatník ukončil účtování v kalendářním roce. Při změně účtování v hospodářském roce na účtování v kalendářním roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) součet rozdílu mezi příjmy a výdaji v hospodářském roce a rozdílu mezi příjmy a výdaji od doby ukončení účtování v hospodářském roce do konce kalendářního roku. Dílčí základ daně se zahrne do daňového přiznání za kalendářní rok, ve kterém končí hospodářský rok nebo účtování přechodu z kalendářního roku na hospodářský rok a naopak. Pokud poplatník uplatní postup podle odstavců 9 a 10, § 7a, 12, 13 a 14 nebo má příjmy podle odstavce 1 písmene c) nebo písmene d) nebo odstavce 2, nelze změnit způsob účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce. Uplatní-li poplatník v období, kdy účtuje v hospodářském roce, postup podle odstavců 9, 10, § 7a, 12, 13 nebo § 14, anebo má příjmy podle odstavce 1 písm. c), d) nebo podle odstavce 2, změní v tomto období způsob účtování na účtování v kalendářním roce. Obdobně postupuje poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d) § 7 odst. 1 písm. d), pokud veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost uplatní jako účetní období hospodářský rok.

(15) (13) Poplatníci s příjmy podle odstavců 1 a 2 odstavců 1 a 2, kteří nevedou účetnictví a , neuplatňují výdaje podle odstavce 9 odstavce 7 a jejichž daň za dané zdaňovací období není rovna paušální dani, postupují podle § 7b.

5) Např. zákon č. 119/1992 Sb § 7b. Vede-li každý ze společníků společnosti (§ 12), o cestovních náhradách daňovou evidenci, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.

6f) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník mohou vést i daňovou evidenci, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. § 11 které evidují společné příjmy a § 13 odst. 1 až 4 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů. § 14 odst. 4 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony. Vyhláška č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb.

7) § 2e zákona č. 252/1997 Sb. společné výdaje na dosažení, o zemědělství zajištění a udržení příjmů; přitom na konci zdaňovacího období nebo při ukončení činnosti v průběhu zdaňovacího období, ve znění zákona č. 85/2004 Sb.

8) Zákon č. 455/1991 Sb. uvedou do své daňové evidence podíl na společných příjmech a podíl na společných výdajích na dosažení, o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) zajištění a udržení příjmů.

9) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních

(14) U poplatníka, vědeckých a uměleckých (autorský zákon) který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, ve znění pozdějších předpisů.

9b) § 82 obchodního zákoníku nejsou příjmy podle § 20b odst. 1 plynoucí těmto společnostem součástí základu daně (dílčího základu daně) podle odstavce 4 nebo 5 a zahrnují se do samostatného základu daně.

9c) § 100 obchodního zákoníku Ustanovení § 20b odst. 2 platí obdobně.

19a) Zákon č. 328/1991 Sb ., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů 5) Například část sedmá hlava třetí zákoníku práce.

20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

21) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

66) § 8 odst. 3, § 9 odst. 3 a § 9b odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.