Prodej movitých věcí a nemovitých věcí, Hlava pátá, porovnání znění k 1.1.2013
Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb.
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce k vložení do Vaší stránky:
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce v kontextu okolních ustanovení k vložení do Vaší stránky:
Hlava pátá
Prodej movitých věcí a nemovitostí nemovitých věcí
Věci nepodléhající výkonu rozhodnutí
Výkonem rozhodnutí nemohou být postiženy věci, jejichž prodej je podle zvláštních předpisů zakázán, nebo které podle zvláštních předpisů výkonu rozhodnutí nepodléhají.
(1) Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného nebo ve společném jmění povinného a jeho manžela, se nemůže týkat výkon rozhodnutí těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly dobrými mravy a jejichž počet a hodnota odpovídá obvyklým majetkovým poměrům.
(2) Takto jsou z Z výkonu rozhodnutí jsou vyloučeny zejména tyto věci ve vlastnictví povinného nebo ve společném jmění povinného a jeho manžela:
a) běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti včetně prádla a obuvi,
b) obvyklé vybavení domácnosti, zejména lůžko, stůl, židle, kuchyňská linka, kuchyňské nářadí a nádobí, lednička, sporák, vařič, pračka, vytápěcí těleso, palivo, přikrývka a ložní prádlo, pokud hodnota takové věci zjevně nepřesahuje cenu obvyklého vybavení domácnosti,
c) studijní a náboženská literatura, školní potřeby a dětské hračky,
d) snubní prsten, písemnosti osobní povahy, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se povinného nebo členů jeho rodiny a nosiče dat těchto záznamů, pokud nelze takové záznamy přenést na jiný nosič dat, a jiné předměty podobné povahy,
c) e) zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný nebo člen jeho domácnosti potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě,
d) f) hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu80c),
e) g) zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník.
(3) Je-li povinný podnikatelem, nemůže se výkon rozhodnutí týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti; to neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymožení pohledávky oprávněného, která je tímto zástavním právem zajištěna.
(4) Z výkonu rozhodnutí jsou vyloučeny technické prostředky, na nichž se podle zvláštního právního předpisu86a) vede evidence investičních nástrojů nebo se uchovávají dokumenty týkající se údajů v této evidenci, a dále technické prostředky sloužící k poskytování údajů o vlastnících investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu86b).
(5) Z výkonu rozhodnutí nebo exekuce jsou vyloučeny byty nebo nebytové prostory a domy s byty nebo nebytovými prostory, nebylo-li do katastru nemovitostí vloženo prohlášení vlastníka věci, a to v případech které povinný nabyl jako substituční jmění. To neplatí, kdy k takovým bytům nebo nebytovým prostorům mají má-li povinný právo k výlučnému nabytí vlastnictví osoby podle § 23 a 24 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) s věcí volně nakládat nebo jde-li o výkon rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů kterým jsou vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění.
(6) Ustanovení odstavců 1 a 4 odstavců 1 a 4 platí též na věci, jejichž je povinný spoluvlastníkem.
80c) Zákon č. 266/2006 Sb. (7) Odstavce 1 až 6 se na návrh oprávněného nepoužijí, o úrazovém pojištění zaměstnanců
86a) § 92, 93 a 99a zákona č. 256/2004 Sb. jde-li o věci, které povinný, který úmyslným trestným činem způsobil škodu, nabyl z majetkového prospěchu získaného tímto trestným činem, o podnikání na kapitálovém trhu je-li oprávněným poškozený z tohoto trestného činu.
86b) § 115 zákona č. 256/2004 Sb. V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud podle tvrzení oprávněného uvede věci, ve znění zákona č. 56/2006 Sb.
na které se podle věty první nepoužijí odstavce 1 až 6.Prodej movitých věcí
(1) Výkonem rozhodnutí prodejem movitých věcí mohou být postiženy movité věci s výjimkou věcí postihovaných podle části šesté hlav druhé až čtvrté. Výkon rozhodnutí prodejem movité věci, k jejímuž využití slouží věc v přídatném spoluvlastnictví, se vztahuje i na podíl na této věci v přídatném spoluvlastnictví.
(2) Výkon rozhodnutí může být nařízen podle návrhu oprávněného s výslovným určením věcí, které mají být prodány, nebo bez tohoto určení.
(2) (3) Je-li oprávněnému známo, že má povinný některou movitou věc, vkladní knížku, vkladní list anebo jinou listinu, jejíž předložení je třeba k uplatnění práva, umístěnou mimo svůj byt (sídlo, místo podnikání) (sídlo), anebo že povinný je vlastníkem zaknihovaného86c) nebo imobilizovaného86d) cenného papíru, uvede oprávněný takovou skutečnost již v návrhu na výkon rozhodnutí; jde-li o hmotnou movitou věc, vkladní knížku, vkladní list anebo jinou listinu, jejíž předložení je třeba k uplatnění práva, uvede oprávněný , rovněž uvede podle možností, kde se movitá věc nachází nebo kde je zaknihovaný cenný papír evidován.
86c) § 91 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
86d) § 38 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
V nařízení výkonu rozhodnutí zakáže soud povinnému, aby nakládal s věcmi pojatými do soupisu a uloží mu, aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda věc nabyl jako substituční jmění, a pokud jde o takovou věc, zda má právo s ní volně nakládat a zda jsou výkonem rozhodnutí vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění, a doložil tyto skutečnosti listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinami notáře. Doloží-li povinný, že věc nabyl jako substituční jmění, a nedoloží- li další skutečnosti, které mají být podle věty první doloženy, nebo nevyjdou-li tyto skutečnosti najevo jinak, soud výkon rozhodnutí zastaví.
Soupis na místě samém
(1) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí doručí se povinnému až při provádění výkonu. Není-li při provádění výkonu povinný přítomen, doručí se mu usnesení spolu s vyrozuměním o tom, že byl proveden soupis a které věci byly sepsány.
(2) Vyrozumění o tom, že byl proveden soupis a které věci byly sepsány, doručí se také oprávněnému a manželu povinného.
Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu (sídla, místa podnikání) (sídla) a jiných místností povinného, jakož i jeho skříní nebo jiných schránek v nich umístěných, kde má povinný svůj majetek; za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu nebo do jiné místnosti povinného přístup, popřípadě uzavřené skříně nebo jiné schránky otevřít.
(1) Povinný umožní tomu, kdo provádí výkon rozhodnutí, přístup na všechna místa, kde má své movité věci umístěny.
(2) Každý, v jehož objektu má povinný svůj byt (sídlo, místo podnikání) (sídlo) nebo jiné své místnosti, je povinen strpět, aby ten, kdo provádí výkon rozhodnutí, provedl prohlídku bytu a jiných místností povinného. Nesplní-li tuto povinnost, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn zjednat si k bytu nebo jiné místnosti povinného přístup.
(3) Na žádost osoby, která je oprávněna být přítomna při soupisu, se pořídí záznam o O průběhu prohlídky bytu a jiných místností. Je-li to potřebné ten, kdo provádí výkon rozhodnutí, lze pořídí zvukově obrazový záznam o průběhu prohlídky pořídit i bez návrhu. O tom musí být přítomné osoby poučeny při zahájení prohlídky.
(1) Soud v bytě (sídle, místu podnikání) (sídle) povinného nebo na jiném místě, kde má povinný své věci umístěny, sepíše věci, které by mohly být prodány, a to v takovém rozsahu, aby výtěžek prodeje sepsaných věcí postačil k uspokojení vymáhané pohledávky oprávněného spolu s náklady výkonu rozhodnutí. Sepsány budou především věci, které povinný může nejspíše postrádat a které se nejsnáze prodají; věci, které se rychle kazí, budou sepsány, jen není-li tu dostatek jiných věcí a lze-li zajistit jejich rychlý prodej mimo dražbu. Sepsány nemohou být movité věci, které tvoří příslušenství nemovitosti nemovité věci.
(2) Soud sepíše i věci povinného, které má u sebe někdo jiný, avšak jen tehdy, jestliže mu takové věci budou současně odevzdány.
(3) Zástavní věřitel, který má u sebe zástavu, osoba, jíž byla věc k zastavení předána do úschovy nebo skladování86e), aby ji opatrovala, osoba oprávněná ze zadržovacího práva nebo zajišťovacího převodu práva84) anebo osoba, která své užívací právo k věci od těchto osob odvozuje, jsou povinni vydat věc soudu k sepsání na základě výzvy soudu. Soud po odevzdání věci a jejím sepsání doručí do vlastních rukou zástavnímu věřiteli, osobě oprávněné ze zadržovacího práva nebo zajišťovacího převodu práva upozornění podle § 328b odst. 4 písm. g). § 328b odst. 4 písm. g).
(4) Byl-li výkon rozhodnutí nařízen stran určitých movitých věcí povinného, sepíší se jen věci uvedené v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
(5) Cenné papíry86f), vkladní knížky, anebo jiné listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, se sepíší a vždy se odevzdají soudu.
(6) Cenné Zaknihované cenné papíry zapsané v příslušné evidenci investičních nástrojů se sepíší, jakmile se soud dozví, že jsou pro povinného evidovány v této evidenci investičních nástrojů. Jedná-li se o sběrné dluhopisy, soud sepíše podíl povinného na sběrném dluhopisu86g). Po sepsání soud přikáže osobě oprávněné k vedení příslušné evidence investičních nástrojů zapsat pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat s investičním nástrojem86h) se zaknihovaným cenným papírem do evidence (§ 324 (§ 324).
(7) Oprávněný má právo být přítomen soupisu věcí. Do soupisu se neuvedou věci, o nichž oprávněný výslovně prohlásí, že nemají být sepsány.
(8) Soupis se doplní o další věci, jestliže výtěžek prodeje sepsaných věcí nestačí k uspokojení pohledávky oprávněného anebo jestliže je nařízen další výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného.
(9) Je-li to potřebné, přibere ten, kdo provádí soupis, k úkonu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce.
(10) Ze soupisu se vyloučí věci, u kterých to navrhne povinný a oprávněný s vyloučením vysloví souhlas.
(11) Shledá-li soud pravděpodobným tvrzení osoby přítomné při soupisu, že věc je ve vlastnictví třetí osoby, bezodkladně tuto třetí osobu písemně uvědomí o provedení soupisu a poučí ji o právu podat návrh podle § 267.
(12) K žádosti osoby, která tvrdí, že věc pojatá do soupisu je v jejím vlastnictví, soud sdělí údaje potřebné k uplatnění práva podle § 267.
84) § 553 občanského zákoníku.
86e) § 157 odst. 3 občanského zákoníku.
86f) § 1 zákona o cenných papírech.
86g) § 35 a násl. zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
86h) § 97 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
Nepodaří-li se v bytě (sídle, místu podnikání) (sídle) povinného ani na jiném soudu známém místě sepsat žádnou věc, oznámí to soud oprávněnému a vyzve jej, aby soudu označil místo, kde jsou věci povinného, které by mohly být prodány. Jestliže oprávněný soudu ve stanovené lhůtě takové místo nesdělí nebo jestliže ani na jím označeném místě nebyly žádné věci sepsány, soud výkon rozhodnutí zastaví.
(1) Věci, které se rychle kazí, soud odebere povinnému a prodá mimo dražbu ihned po té, co byly sepsány. Ustanovení § 329a odst. 1 se použije přiměřeně.
(2) Nepodaří-li se prodat tyto věci a nepřevezme-li je oprávněný za cenu, kterou určil soud, vrátí je povinnému.
(1) Na návrh oprávněného se soud postará o vhodné zajištění movitých věcí pojatých do soupisu.
(2) Vyžádá-li si zajištění movitých věcí náklady, provede soud zajištění, jen složí-li oprávněný na tyto náklady zálohu.
(3) Sepsané movité věci, které nebyly zajištěny, se ponechají na místě, kde byly sepsány, a označí se tak, aby bylo patrné, kterým soudem byly sepsány a v jaké věci výkonu rozhodnutí.
Jiný soupis
(1) Je-li údaj o věci povinného znám z rejstříku, případně seznamu, zřízeného ze zákona nebo jiné evidence vedené v souladu se zákonem, pojme se taková věc do soupisu zápisem do protokolu.
(2) O provedení soupisu soud bezodkladně vyrozumí osobu či orgán, který vede rejstřík, seznam či jinou evidenci. Je-li to možné, provede osoba nebo orgán do rejstříku (evidence) (seznamu, evidence) záznam o soupisu. Údaje o provedeném soupisu uchovává osoba nebo orgán po celou dobu trvání výkonu rozhodnutí.
(3) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí se povinný vyzve, aby takto sepsané věci odevzdal bezodkladně soudu.
(1) Soud postupuje podle § 327a, je-li mu známo, že povinný je oprávněn nakládat s vkladem na vkladní knížce.
(2) Oznámení o pojetí do soupisu zašle soud peněžnímu ústavu do vlastních rukou a poučí ho, že povinný od okamžiku soupisu nesmí s touto vkladní knížkou nakládat.
(3) Soud vyzve povinného, aby mu vkladní knížku bezodkladně předložil. Nestane-li se tak nejpozději do právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, soud podá návrh na její umoření.
zrušen
Další postup při prodeji movitých věcí
(1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí se sepsané věci anebo soubory věcí určené soudem ke společnému zpeněžení odhadnou, pokud není
a) cena stanovena úředně36),
b) uveřejněn kurs investičního nástroje přijatého k obchodování na evropském regulovaném trhu101), nebo
c) uveřejněna hodnota cenného papíru a zaknihovaného cenného papíru vydaného fondem kolektivního investování.
(2) Odhad provede soud; znalce přibere, pokud v jednoduchých případech nestačí odhad provedený vykonavatelem při sepsání věci. Odhad soud neprovede, pokud k prodeji dochází způsobem podle § 334a. Odhad sepsaných věcí není soudním rozhodnutím.
(3) Jestliže se neprovádí zjištění ceny odhadem, zjistí soud cenu podle odstavce 1 písm. a) až c) odstavce 1 písm. a) až c) ke dni, který předchází vydání dražební vyhlášky (§ 328b odst. 3 (§ 328b odst. 3) nebo pověření k prodeji jiným způsobem.
36) § 5 zák. č. 526/1990 Sb., o cenách.
101) § 55 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, o podnikání na kapitálovém trhu vyhlášená pod č. 209/1992 Sb., ve znění zákona č. 230/2008 Sb. Protokolu č. 11, vyhlášeného pod č. 243/1998 Sb ., a zákona č. 188/2011 Sb. Protokolu č. 14, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb. m. s. Dodatkový protokol a Protokoly č. 4, 6 a 7, vyhlášené pod č. 209/1992 Sb ., ve znění Protokolu č. 11, vyhlášeného pod č. 243/1998 Sb. Protokol č. 13, vyhlášený pod č. 114/2004 Sb. m. s.
(1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a po zjištění ceny sepsaných věcí podle § 328 (dále jen „rozhodná cena“) soud zajistí, aby
a) zvlášť významná výtvarná díla a památky,
b) rukopisy zvlášť významných literárních děl,
c) osobní památky a korespondence zvlášť významných spisovatelů a kulturních činitelů, jakož i jiné upomínkové předměty muzeální povahy po těchto osobách,
d) předměty větší kulturní historické hodnoty a jejich soubory, byly nabídnuty ke koupi za hotové institucím, jejichž posláním je péče o takové památky, a to nejméně za rozhodnou cenu.
(2) Jestliže tyto instituce ve lhůtě třiceti dnů od doručení výzvy neodpoví na nabídku a nesloží u soudu rozhodnou cenu, soud i tyto předměty prodá způsobem dále uvedeným.
(3) Finanční kolaterál podle zákona upravujícího finanční zajištění85a) nebo podle zahraniční právní úpravy nesmí být předmětem výkonu rozhodnutí.
85a) Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění.
(1) Sepsané věci se prodají v dražbě, nestanoví-li tento zákon jinak. Věci se prodají samostatně anebo v rámci souboru věcí. V rámci souboru věcí se prodají zejména věci, které tvoří jediný, hospodářsky nedílný nebo i dělitelný celek nebo zastupitelné cenné papíry86i), případně zaknihované zastupitelné cenné papíry, lze-li očekávat vyšší výtěžek.
(2) Dražbu lze vykonat v místě, kde sepsané věci jsou, nebo u soudu anebo na jiném vhodném místě. Soud, je-li to třeba, zajistí, aby sepsané věci byly dopraveny do místa, kde se koná dražba. Jestliže nebyly zajištěny, je povinný povinen sepsané věci vydat k dražbě; neučiní-li tak dobrovolně, budou mu odebrány.
(3) Soud oznámí dražební rok dražební vyhláškou, kterou doručí povinnému, manželu povinného, oprávněnému a orgánu obce, v jejímž obvodu bude dražba konána a v jejímž obvodu má povinný bydliště. Kromě toho se dražební vyhláška uveřejní způsobem v místě obvyklým. Dražbu soud nařídí nejméně 30 dnů po dni vydání dražební vyhlášky, ne však dříve než 30 dnů ode dne doručení uvědomění o provedení soupisu podle § 326 odst. 11. Proti dražební vyhlášce není odvolání přípustné.
(4) V dražební vyhlášce soud uvede
a) datum, čas a místo dražby,
b) označení dražených věcí,
c) zda se věc vydraží samostatně nebo v rámci souboru věcí,
d) rozhodnou cenu věci anebo souboru věcí,
e) výši nejnižšího podání (§ 329 (§ 329),
f) zda se vyžaduje zaplacení jistoty a způsob jejího zaplacení (odstavec 5) (odstavec 5),
g) upozornění, že při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zadržovacím nebo zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražby, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží; ustanovení § 335 odst. 2 a § 336f se použijí přiměřeně.
(5) Povinnost složit jistotu a její výši soud stanoví, převyšuje-li rozhodná cena samostatně dražené věci nebo draženého souboru věcí po přepočtení na měnu České republiky podle kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného ke dni, který předchází vydání dražební vyhlášky, ekvivalent částky 45 000 EUR. Ustanovení § 336e odst. 2 se použije obdobně.
(6) Bylo-li zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané věci z výkonu rozhodnutí (§ 267 (§ 267), soud dražbu této věci odročí až do pravomocného rozhodnutí o žalobě.
86i) § 2 zákona o cenných papírech.
(1) Dražbu může provést i vykonavatel; o průběhu dražby soud sepíše protokol. Soudci, zaměstnanci soudů, povinný a manžel povinného nesmějí dražit. Před zahájením dražby je dražitel povinen prokázat svoji totožnost. Jméno, příjmení, trvalé bydliště a datum narození soud zaznamená do protokolu o dražbě.
(2) Nejnižší podání činí jednu třetinu rozhodné ceny. Dražitelé jsou vázáni svými podáními, pokud nebylo učiněno podání vyšší. Výše ceny vydražené věci anebo souboru věcí není omezena ustanoveními cenových předpisů.
(3) Soud udělí příklep dražiteli, který učiní nejvyšší podání. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě. Není-li příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který byl určen losem. Vydražitel musí nejvyšší podání zaplatit bez zbytečného odkladu; neučiní-li tak, draží se věc bez jeho účasti znovu.
(4) Na nejvyšší podání se započte vydražitelem složená jistota. Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se vrátí zaplacená jistota po skončení dražebního jednání.
(5) Vydražitel musí nejvyšší podání či doplatek na nejvyšší podání, nepřesahují-li částku stanovenou jako nejvyšší možnou pro platbu v hotovosti podle zvláštního právního předpisu86j) (dále jen „limit“), ihned zaplatit; neučiní-li tak, draží se věc znovu, bez jeho účasti.
(6) Nejvyšší podání či doplatek na nejvyšší podání přesahující limit musí vydražitel zaplatit bezhotovostní platbou do sedmi dnů od udělení příklepu, jinak soud nařídí opětovnou dražbu.
(7) Zaplatí-li vydražitel nejvyšší podání řádně a včas, přejde na vydražitele vlastnické právo k vydražené věci anebo souboru vydražených věcí, a to s právními účinky k okamžiku udělení příklepu. Přechodem vlastnictví na vydražitele zanikají zástavní a zadržovací práva a další závady práva váznoucí na věci.
(8) Nepřevezme-li vydražitel vydražené věci do 1 měsíce po doplacení nejvyššího podání, postupuje soud podle § 330 odst. 2 a 3 .
(1) Přejde-li vlastnické právo na vydražitele, vydá soud vydražiteli na základě žádosti potvrzení o přechodu vlastnického práva k vydražené věci k okamžiku udělení příklepu. V případě dražby cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydá soud takové potvrzení vydražiteli i bez žádosti.
(2) V případě přechodu vlastnického práva k listinnému cennému papíru na řad nebo na jméno soud vyznačí na rubu anebo přívěsku cenného papíru přechod vlastnického práva k cennému papíru na vydražitele k okamžiku udělení příklepu.
(1) Dražba se skončí, jakmile dosažený výtěžek stačí k uspokojení všech oprávněných a včas přihlášených věřitelů.
(2) Nenajde-li se vydražitel pro dražené věci, nařídí soud opětovnou dražbu.
(3) Vydražitel, který nezaplatil nejvyšší podání řádně a včas, je povinen nahradit náklady, které státu a účastníkům vznikly v souvislosti s další dražbou anebo dražebním jednáním, škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání, a, bylo-li při další dražbě dosaženo nižší nejvyšší podání, rozdíl na nejvyšším podání. Na tyto závazky dluhy se započítá jistota složená vydražitelem; převyšuje-li jistota tyto závazky dluhy, zbývající část se vrátí vydražiteli. O těchto závazcích dluzích, případném započtení anebo vrácení zbytku jistoty rozhodne soud usnesením.
(4) Věci, které nepřejdou do vlastnictví vydražitele ani při opětovné dražbě, může oprávněný převzít do 15 dnů po vyrozumění o bezvýslednosti dražby za jednu třetinu rozhodné ceny. Mezi několika oprávněnými, ochotnými jinak k převzetí, rozhoduje pořadí (§ 332 odst. 1 (§ 332 odst. 1). Převzetí věci má tytéž účinky jako prodej v dražbě. Odmítne-li oprávněný tyto věci převzít, vyloučí je soud ze soupisu. Usnesení o tom doručí oprávněnému i povinnému.
(5) Věci, které byly pravomocně vyloučeny ze soupisu, se vrátí povinnému. Odmítne-li povinný tyto věci převzít nebo jeho pobyt není znám, postupuje soud přiměřeně podle § 185g § 301 zákona o zvláštních řízeních soudních; lhůty činí 1 rok a počínají běžet ode dne právní moci usnesení o vyloučení věci z výkonu. Stane-li se však věc v průběhu času zjevně bezcennou, postupuje soud podle § 341 odst. 4.
(1) Dražbu lze provést i elektronicky s využitím internetu.
(2) V dražební vyhlášce soud stanoví
a) způsob registrace dražitelů a způsob, jakým jsou dražitelé povinni sdělit svoje jméno, příjmení, trvalé bydliště adresu místa trvalého pobytu, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození,
b) způsob informování o postupu při dražbě nebo odkaz na internetové stránky, na kterých je tento postup zveřejněn,
c) adresu internetové stránky, na které se dražba bude konat a kde může veřejnost dražbu sledovat,
d) datum a čas zahájení a ukončení dražby, během kterého lze zvyšovat podání,
e) způsob a dobu lhůtu, do ve které je vydražitel povinen zaplatit nejvyšší podání; lhůta pro zaplacení nebo doplacení nejvyššího podání nesmí být delší než 10 dnů od udělení příklepu,
f) informaci o tom, kdy a kde po doplacení nejvyššího podání lze vydražené věci převzít,
g) termín přihlášení pohledávek,
h) termín uplatnění předkupního práva nebo výhrady zpětné koupě a způsob sdělení rozhodnutí, zda je jsou předkupní právo prokázáno nebo výhrada zpětné koupě prokázány,
i) způsob zveřejnění informace o příklepu.
(3) Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu dražiteli, kterému svědčí předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě. Není-li příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který podání učinil jako první. Ustanovení § 329 odst. 3 se nepoužije.
(4) Pro dražbu provedenou elektronicky platí obdobně ustanovení § 328b až 330.
(1) Byl-li výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nařízen jen pro jednu pohledávku a nepřihlásil-li se včas další oprávněný anebo věřitel [§ 328b odst. 4 písm. g)] [§ 328b odst. 4 písm. g)], soud po srážce nákladů prodeje, případně po odečtení daně z přidané hodnoty, je-li povinný plátcem daně z přidané hodnoty a byla-li sloužila-li vydražená věc v obchodním majetku povinného jeho podnikatelské činnosti, vyplatí oprávněnému dosažený výtěžek.
(2) Byl-li výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nařízen třeba postupně pro několik pohledávek anebo přihlásil-li se včas další oprávněný nebo věřitel, vyplatí soud po srážce nákladů prodeje, případně po odečtení daně z přidané hodnoty, je-li povinný plátcem daně z přidané hodnoty a byla-li sloužila-li vydražená věc v obchodním majetku povinného jeho podnikatelské činnosti, každému z oprávněných nebo věřitelů výtěžek podle pořadí.
(3) Zjistí-li soud z evidence osob nebo majetku, že zpeněžená movitá věc je zajištěna podle trestního řádu a převyšuje-li dosažený výtěžek pohledávku, pro kterou byl výkon rozhodnutí nařízen, informuje soud o této skutečnosti orgán činný v trestním řízení, který o zajištění rozhodl. Nesdělí-li orgán činný v trestním řízení do 30 dnů soudu, že se zajištění vztahuje i na zbytek výtěžku, vyplatí se zbytek výtěžku povinnému.
(4) Převyšuje-li dosažený výtěžek pohledávku, pro kterou byl výkon rozhodnutí nařízen, a nepostupuje-li soud podle odstavce 3, vyplatí se zbytek výtěžku povinnému.
(5) Jestliže povinný odmítne zbytek výtěžku převzít nebo jeho pobyt není znám, postupuje soud přiměřeně podle § 185g § 301 zákona o zvláštních řízeních soudních; lhůta podle § 185g odst. 1 § 301 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních počíná běžet ode dne, kdy povinný odmítl zbytek výtěžku převzít nebo kdy se zbytek výtěžku soudu vrátil jako nedoručitelný.
(1) Byla-li prodána movitá věc, která byla převedena k zajištění závazku dluhu povinného ve prospěch jeho věřitele84), zastavena87), nebo zadržena88) soud vyplatí výtěžek zpeněžení věci nejprve věřiteli, jehož pohledávka byla zajištěna zadržovacím právem. Při výplatě výtěžku zástavnímu věřiteli, věřiteli, jehož pohledávka byla zajištěna zajišťovacím převodem práva, a oprávněnému, v jehož prospěch byla věc sepsána, dalšímu oprávněnému a dalšímu věřiteli se postupuje podle pořadí.
(2) U movitých věcí, které byly samostatně zastaveny (vespolným zástavním právem) pro více pohledávek,89) se postupuje přiměřeně podle § 337d.
84) § 553 občanského zákoníku.
87) § 152 a násl. občanského zákoníku. § 72 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
88) § 175 a násl. občanského zákoníku.
89) § 151f odst. 2 občanského zákoníku. § 72 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb.
(1) Pořadí, v jakém soud provádí výplatu jednotlivých pohledávek, se řídí dnem, kdy došel soudu návrh na nařízení výkonu rozhodnutí pro jednotlivé pohledávky anebo přihláška dalšího oprávněného či dalšího věřitele [§ 328b odst. 4 písm [§ 328b odst. 4 písm. g)]. g)] Vymáhá-li oprávněný, další oprávněný nebo další věřitel pohledávku náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo pohledávku z bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, byla-li movitá věc zajištěna v trestním řízení o tomto trestném činu a byly-li návrh nebo přihláška podány v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, řídí se pořadí dnem právní moci rozhodnutí o zajištění movité věci podle trestního řádu.
(2) Pro pořadí zástavního práva a zajišťovacího převodu práva je rozhodující den jejich vzniku.
(3) Má-li několik pohledávek stejné pořadí a výtěžek prodeje nestačí k jejich úplnému uspokojení, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Bez ohledu na pořadí se uspokojí přednostně pohledávky, u nichž to stanoví zvláštní předpis. Je-li dalším věřitelem osoba oprávněná z pohledávky náhrady újmy na zdraví způsobené trestným činem, uspokojí se její pohledávka bez ohledu na pořadí před pohledávkami dalších věřitelů.
Hotové peníze a cenné papíry či listiny představující právo na splacení dlužné částky
(1) Nalezne-li se při výkonu rozhodnutí vyšší částka peněz v měně České republiky, než která je podle § 322 odst. 2 písm. d) § 322 odst. 2 písm. f) z výkonu rozhodnutí vyloučena, naloží se s částkou podléhající výkonu rozhodnutí jako s výtěžkem prodeje (§ 331, 332).
(2) Naleznou-li se při výkonu rozhodnutí světově obchodovatelné zlato nebo peněžní prostředky v cizí měně, provede se jejich prodej nebo směna na měnu České republiky podle zvláštních předpisů90). Dosažený výtěžek rozvrhne a vyplatí podle § 331 a 332.
90) § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., ve znění zákona č. 482/2001 Sb.
(1) Vkladní knížku předloží soud peněžnímu ústavu a vybere z ní částku, na kterou má povinný právo. Peněžní ústav provede výplatu vkladu, i když je tato výplata vázána.
(2) Jde-li o cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry či listiny představující právo na splacení dlužné částky, soud podle jejich povahy a stanoviska oprávněného buď vyzve toho, kdo má plnit, aby odpovídající plnění odevzdal soudu, nebo se postará o zpeněžení.
(3) (2) Vyzve-li soud toho, kdo má podle cenného papíru, zaknihovaného cenného papíru nebo listiny plnit, aby odpovídající plnění odevzdal soudu, postupuje přiměřeně podle ustanovení o výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky, přičemž úkony potřebné jednání potřebná k uplatnění práva, které která přísluší podle zvláštních předpisů povinnému jako osobě oprávněné z cenných papírů nebo jiných listin anebo zaknihovaných cenných papírů, provádí místo povinného vykonavatel. Se získanou částkou se naloží jako s výtěžkem prodeje (§ 331 až 332 (§ 331 až 332).
85a) Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění.
(1) Pokud nebyly sepsané cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry zpeněženy postupem podle § 334 odst. 2 § 334 odst. 1, soud sepsané cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry zpeněží pomocí obchodníka s cennými papíry nebo zahraniční osoby poskytující investiční služby v České republice91). Soud má přitom všechna práva, která jinak přísluší povinnému jako majiteli cenného papíru.
(2) Se získanou částkou se naloží jako s výtěžkem prodeje (§ 331 až 332 (§ 331 až 332).
91) § 35 zákona č. 256/2004 Sb. § 17 a násl. zákona č. 26/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Prodej nemovitostí nemovitých věcí
(1) Výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí nemovitých věcí může být nařízen, jen když oprávněný označí nemovitost nemovitou věc, jejíž prodej navrhuje, a jestliže listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinami notáře76) doloží, že nemovitost nemovitá věc je ve vlastnictví povinného. Nemovitostmi se při výkonu rozhodnutí jejich prodejem rozumí nemovité věci a byty nebo nebytové prostory ve vlastnictví podle zvláštního zákona. O tom, že byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí nemovitých věcí, soud vyrozumí příslušný katastrální úřad.
(2) Návrh dalšího oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem téže nemovitosti nemovité věci podaný u příslušného soudu dříve, než soud pravomocně rozhodl o nařízení výkonu rozhodnutí, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Návrh dalšího oprávněného, který byl podán u nepříslušného soudu, soud postoupí bez rozhodnutí příslušnému soudu; v takovém případě se návrh považuje za přistoupení k řízení ode dne, kdy návrh došel příslušnému soudu. Další oprávněný musí přijmout stav řízení, v němž je při jeho přistoupení.
(3) Oprávněný může vzít zpět svůj návrh až do právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Soud však řízení zastaví jen tehdy, souhlasí-li s tím všichni oprávnění, kteří přistoupili do řízení.
76) § 6 zákona č. 358/1992 Sb.
(1) Pro nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí nemovitých věcí je rozhodující stav v době zahájení řízení.
(2) Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje na nemovitost nemovitou věc se všemi jejími součástmi a příslušenstvím; to platí i o movitých věcech, které jsou příslušenstvím nemovitosti nemovité věci. Výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci, k jejímuž využití slouží věc v přídatném spoluvlastnictví, se vztahuje i na podíl na této věci v přídatném spoluvlastnictví.
(1) V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud povinnému, a týká-li se nařízení výkonu rozhodnutí nemovité věci ve společném jmění manželů, i manželovi povinného
a) zakáže, aby po doručení usnesení nemovitost nemovitou věc převedl na někoho jiného nebo ji zatížil;
b) uloží, aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda a kdo má k nemovitosti nemovité věci předkupní právo, výhradu zpětné koupě, právo odpovídající věcnému břemeni, výměnek nebo nájemní či pachtovní právo, jde-li o práva nezapsaná v katastru nemovitostí, s poučením, že při neoznámení povinný, případně i jeho manžel odpovídá za škodu tím způsobenou;
c) uloží, aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda nemovitou věc nabyl jako substituční jmění, a pokud jde o takovou nemovitou věc, zda má právo s ní volně nakládat a zda jsou výkonem rozhodnutí vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění, a doložil tyto skutečnosti listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinami notáře;
d) zakáže, aby po doručení usnesení odmítl nemovitou věc, pokud ji koupil na zkoušku nebo aby se vzdal práva domáhat se náhrady škody vzniklé na pozemku.
(2) Práva podle odstavce 1 písm. b), která jsou zapsána do katastru nemovitostí, soud zjistí z katastru nemovitostí, a je-li to možné, tak prostřednictvím dálkového přístupu.
(3) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, těm, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného a příslušnému katastrálnímu úřadu. Doloží-li povinný, že nemovitou věc nabyl jako substituční jmění, a nedoloží-li další skutečnosti podle odstavce 1 písm. c) nebo nevyjdou-li tyto skutečnosti najevo jinak, soud výkon rozhodnutí zastaví.
(3) (4) Týká-li se výkon rozhodnutí nemovitosti nemovité věci nezapsané v katastru nemovitostí, soud v usnesení uvede její obvyklé pojmenování nebo určení, případně další údaje týkající se nemovitosti, a označí pozemek, na němž nebo pod nímž se nemovitost nachází nemovité věci.
(4) (5) Po právní moci soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitosti nemovité věci předkupní právo, výhradu zpětné koupě, věcné právo, výměnek nebo nájemní či pachtovní právo, finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je nemovitost nemovitá věc a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání) (sídlo), a vyvěsí je na úřední desce soudu. O tom, že usnesení nabylo právní moci, soud vyrozumí příslušný katastrální úřad.
(5) (6) Byl-li výkon rozhodnutí zastaven, soud o tom vyrozumí po právní moci usnesení příslušný katastrální úřad.
(1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud ustanoví znalce, kterému uloží, aby ocenil nemovitost nemovitou věc a její příslušenství cenou obvyklou.
(2) Je-li to potřebné, provede soud ohledání nemovitosti nemovité věci a jejího příslušenství. O době a místě ohledání soud uvědomí oprávněného, ty, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinného a znalce. Povinný, popřípadě i další osoby, jsou povinni umožnit prohlídku nemovitosti nemovité věci a jejího příslušenství, potřebnou k provedení ocenění.
(3) Neumožní-li povinný prohlídku nemovitosti nemovité věci a nelze-li bez ohledání cenu určit, je soud oprávněn zjednat si do nemovitosti nemovité věci povinného přístup.
(4) Jestliže nemovitost nemovitá věc a její příslušenství byly dříve oceněny způsobem uvedeným v odstavcích 1 a 2 odstavcích 1 a 2 a jestliže se nezměnily okolnosti rozhodující pro ocenění, může soud od nového ocenění upustit.
(1) Podle výsledků ocenění a ohledání provedeného podle § 336 určí soud
a) nemovitost nemovitou věc, které se výkon týká,
b) příslušenství nemovitosti nemovité věci, kterého se výkon týká,
c) výslednou cenu nemovitosti nemovité věci a jejího příslušenství, kterého se výkon týká,
d) soudu oznámená nebo jinak známá věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva, která prodejem v dražbě nezaniknou.
(2) Soud zároveň rozhodne může rozhodnout o zániku nájemního či pachtovního práva, výměnku nebo práva odpovídajícího věcnému břemeni, jestliže
a) není poskytováno je nájemné či pachtovné, případně poměrná část výnosu z věci zcela nepřiměřená nájemnému či pachtovnému, případně poměrné části výnosu z věci v místě a čase obvyklé nebo je-li hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou věcné břemeno či výměnek zcela nepřiměřený výhodě oprávněného , a
b) toto právo výrazně omezuje možnost prodat nemovitost nemovitou věc v dražbě.
(3) Usnesení soud doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému a osobám, o jejichž právech a povinnostech soud rozhodl podle odstavce 2 odstavce 2. Jednání není třeba nařizovat.
(4) Soud změní usnesení o ceně, nebyla-li vydána dražební vyhláška, pokud se výrazně změnily okolnosti rozhodné pro ocenění nemovitosti nemovité věci a jejího příslušenství.
(1) Výkon rozhodnutí se provede dražbou, kterou soud nařídí po právní moci usnesení podle § 336a.
(2) V dražební vyhlášce soud uvede
a) datum, čas a místo dražebního jednání (§ 336d (§ 336d),
b) označení nemovitosti nemovité věci a jejího příslušenství [§ 336a odst. 1 písm. a) a b)] [§ 336a odst. 1 písm. a) a b)],
c) pořadové číslo dražebního jednání,
d) výslednou cenu [§ 336a odst. 1 písm. c)] [§ 336a odst. 1 písm. c)],
e) výši nejnižšího podání (§ 336e odst. 1 (§ 336e odst. 1),
f) výši jistoty a způsob jejího zaplacení (§ 336e odst. 2 (§ 336e odst. 2), nebo sdělení, že se zaplacení jistoty nevyžaduje,
g) věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva, která prodejem nemovitosti nemovité věci v dražbě nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. d)] [§ 336a odst. 1 písm. d)],
h) předpoklady, za kterých vydražitel může převzít vydraženou nemovitost nemovitou věc a za kterých se stane jejím vlastníkem (§ 336l odst. 1 a 2 (§ 336l odst. 1 a 2 ).
(3) V dražební vyhlášce soud vyzve
a) každého, kdo má právo, které nepřipouští dražbu (§ 267 (§ 267), aby je uplatnil u soudu a aby takové uplatnění práva prokázal nejpozději před zahájením dražebního jednání, s upozorněním, že jinak k jeho právu nebude při provedení výkonu rozhodnutí přihlíženo,
b) každého, kdo má k nemovitosti nemovité věci nájemní či pachtovní právo, výměnek nebo věcné břemeno nezapsané v katastru nemovitostí, které není uvedeno v dražební vyhlášce, nejde-li o nájemce bytu, výměnkáře, je-li součástí výměnku právo bydlení, nebo oprávněného z věcného břemene bydlení, aby takové právo soudu oznámil a doložil ho listinami, jinak takové právo zanikne příklepem nebo v případě zemědělského pachtu koncem pachtovního roku.
(4) V dražební vyhlášce soud upozorní
a) oprávněného, ty, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitele povinného, že se mohou domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání a přihláška bude obsahovat náležitosti podle § 336f odst. 2 a 3 , a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží (§ 336f (§ 336f),
b) oprávněného, ty, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitele a povinného, že mohou popřít přihlášené pohledávky co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí, a to nejpozději do 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení podle § 336p odst. 1, nebo v téže lhůtě žádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno jednání, a poučí je, že k námitkám a žádosti o jednání učiněným později se nepřihlíží,
c) dražitele, zda se připouští, aby nejvyšší podání bylo doplaceno úvěrem se zřízením zástavního práva na vydražené nemovitosti nemovité věci,
d) osoby, které mají k nemovitosti nemovité věci předkupní právo nebo výhradu zpětné koupě, že ho mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo zaniká nebo výhrada zpětné koupě zanikají, nejde-li o předkupní právo stavebníka k pozemku nebo vlastníka pozemku k právu stavby, předkupní právo vlastníka stavby k pozemku a vlastníka pozemku ke stavbě nebo zákonné předkupní právo, která udělením příklepu nezanikají,
e) na to, že pozemek, na který se vztahuje nařízení výkonu rozhodnutí, je zatížen právem stavby, lze- li tuto skutečnost zjistit z veřejného seznamu,
f) osobu odpovědnou za správu domu a pozemku104), jde-li o prodej jednotky v domě, že se může domáhat uspokojení pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, pokud tato pohledávka byla uplatněna u soudu žalobou podle části třetí a jestliže ji přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání a přihláška bude obsahovat náležitosti podle § 336f odst. 2 a 3, s poučením, že přihlášky, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, soud odmítne.
104) § 1190 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
(1) Dražební vyhlášku soud doručí:
a) oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného, osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitosti nemovité věci předkupní nebo zástavní právo nebo výhradu zpětné koupě, osobám, kterým se doručuje usnesení podle § 336a § 336a, a osobám, které již přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem za povinným a příslušnými listinami je prokázaly,
b) finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je nemovitost nemovitá věc a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání) (sídlo),
c) těm, kdo vybírají pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění a pojistné na veřejné zdravotní pojištění,
d) příslušnému katastrálnímu úřadu,
e) obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu je nemovitost nemovitá věc.
(2) Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) odstavci 1 písm. a) soud dražební vyhlášku doručí do jejich vlastních rukou.
(3) Soud vyvěsí v den jejího vydání dražební vyhlášku na úřední desce soudu a požádá obecní úřad, v jehož obvodu je nemovitost nemovitá věc, aby vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil způsobem v místě obvyklým. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí současně sejme z úřední desky soudu.
(4) V odůvodněných případech může soud dražební vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnit v celostátním nebo místním tisku, popřípadě jiným vhodným způsobem.
(5) Proti dražební vyhlášce není odvolání přípustné.
(1) Dražbu lze uskutečnit v místě, kde se nachází nemovitost nemovitá věc, nebo u soudu anebo na jiném vhodném místě.
(2) Dražební jednání soud nařídí nejméně 30 dnů po dni vydání dražební vyhlášky.
(1) Nejnižší podání soud stanoví ve výši dvou třetin výsledné ceny.
(2) Výši jistoty soud stanoví podle okolností případu, nejvýše však v částce nepřevyšující tři čtvrtiny nejnižšího podání. Jistotu lze zaplatit buď v hotovosti do pokladny soudu, nepřesahuje-li částku stanovenou jako nejvyšší možnou pro platbu v hotovosti podle zvláštního právního předpisu, nebo platbou na účet soudu. K platbě na účet soudu lze přihlédnout jen tehdy, bylo-li před zahájením dražebního jednání zjištěno, že na účet soudu došla. (2) Výši jistoty soud stanoví podle okolností případu, nejvýše však v částce nepřevyšující tři čtvrtiny nejnižšího podání. Jistotu lze zaplatit buď v hotovosti do pokladny soudu, nepřesahuje-li částku stanovenou jako nejvyšší možnou pro platbu v hotovosti podle zvláštního právního předpisu, nebo platbou na účet soudu. K platbě na účet soudu lze přihlédnout jen tehdy, bylo-li před zahájením dražebního jednání zjištěno, že na účet soudu došla.
(3) Ten, kdo hodlá uplatnit při dražbě své předkupní právo nebo výhradu zpětné koupě, musí je soudu prokázat nejpozději před zahájením dražebního jednání. Soud ještě před zahájením vlastní dražby rozhodne, zda předkupní právo je prokázáno nebo výhrada zpětné koupě jsou prokázány; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
(1) Věřitel, který má pohledávku zajištěnou zástavním právem k nemovitosti nemovité věci anebo který má proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 (vymahatelnou pohledávku), může ji do řízení přihlásit nejpozději do zahájení dražebního jednání. Totéž právo má osoba odpovědná za správu domu a pozemku104) ohledně pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, pokud tato pohledávka byla uplatněna u soudu žalobou podle části třetí.
(2) Přihláška musí obsahovat
a) výši pohledávky a jejího příslušenství, jejíhož uspokojení se věřitel povinného domáhá,
b) vyčíslení pohledávky ke dni konání dražby,
c) údaj o tom, do jaké skupiny pohledávka patří,
d) skutečnosti významné pro pořadí pohledávky.
(3) K přihlášce podle odstavce 2 odstavce 2 musí být připojeny listiny prokazující, že jde o vymahatelnou pohledávku, o pohledávku související se správou domu a pozemku, která byla uplatněna u soudu žalobou podle části třetí, nebo o pohledávku zajištěnou zástavním právem, ledaže tyto skutečnosti vyplývají z obsahu spisu.
(4) Opožděné nebo neúplné přihlášky soud usnesením odmítne; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
(5) Věřitel je povinen bezodkladně oznámit soudu změny týkající se přihlášky, ke kterým došlo po jejím doručení soudu. Při neoznámení věřitel odpovídá za škodu tím způsobenou.
(6) Osoba odpovědná za správu domu a pozemku104) předloží soudu bez zbytečného odkladu stejnopis rozhodnutí, jímž bylo řízení o zaplacení pohledávky související se správou domu a pozemku přihlášené podle odstavce 1 pravomocně skončeno, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti.
104) § 1190 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
zrušen
(1) Dražební jednání může řídit jen soudce. Jednotlivé úkony při jednání, jimiž se nerozhoduje, může na základě pověření soudce provést vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu; řídí se přitom pokyny soudce.
(2) Jako dražitel se může jednání zúčastnit pouze ten, kdo zaplatil do zahájení dražebního jednání jistotu, pokud nebylo v dražební vyhlášce uvedeno, že se složení jistoty nevyžaduje.
(3) Fyzická osoba může dražit jen osobně nebo prostřednictvím zástupce, jehož plná moc byla úředně ověřena. Za právnickou osobu, obec, vyšší územně samosprávný celek nebo stát draží osoby uvedené v § 21, 21a a 21b, které své oprávnění musí prokázat listinou, jež byla úředně ověřena, nebo jejich zástupce, jehož plná moc byla úředně ověřena.
(4) Jako dražitelé nesmí vystupovat soudci, zaměstnanci soudů, povinný, manžel povinného, vydražitel uvedený v § 336m odst. 2 a ti, jimž v nabytí věci brání zvláštní předpis.
(5) Před zahájením dražby je dražitel povinen prokázat svoji totožnost. Jméno, příjmení, trvalé bydliště a datum narození soud zaznamená do protokolu o dražbě.
(1) Bylo-li zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané nemovitosti nemovité věci z výkonu rozhodnutí (§ 267 (§ 267), soud dražební jednání odročí až do pravomocného rozhodnutí o žalobě.
(2) (2) Soud zastaví výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu, pokud výše pohledávek oprávněného, těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a přihlášených věřitelů povinného k okamžiku zahájení dražebního jednání nepřesahuje 100 000 Kč bez příslušenství. To neplatí, jedná-li se o pohledávku výživného, pohledávku za náhradní výživné podle jiného zákona nebo pohledávku náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví či trestným činem nebo by to odporovalo dobrým mravům.
(3) Po zahájení dražebního jednání soudce nejprve
a) rozhodne, zda je prokázáno předkupní právo (§ 336e odst. 3 nebo výhrada zpětné koupě (§ 336e odst. 3),
b) oznámí, která další věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva neuvedená v dražební vyhlášce na nemovitosti nemovité věci váznou, a zváží, zda dražební jednání neodročí k rozhodnutí podle § 336a.
(3) (4) Po provedení úkonů podle odstavce 2 odstavce 3 soudce vyzve ty, kdo mohou dražit, aby činili podání.
(4) (5) Dražba se koná, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud soud neudělí příklep. Cena vydražené věci není omezena ustanoveními cenových předpisů.
(1) Příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě. Není-li příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který byl určen losem.
(2) Před udělením příklepu se soudce dotáže vydražitele, zda nejvyšší podání bude doplácet pomocí úvěru.
(3) V usnesení o příklepu soud
a) stanoví lhůtu k zaplacení nejvyššího podání, která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než 2 měsíce, nebo
b) uloží vydražiteli, aby do 2 měsíců od nabytí právní moci předložil smlouvu podle § 336l odst. 4 nebo aby v této lhůtě doplatil nejvyšší podání.
(4) Soud v usnesení o příklepu podle odstavce 3 odstavce 3 uloží povinnému, umožňuje-li to povaha vydražené nemovité věci, aby vydraženou nemovitost nemovitou věc vyklidil nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení nebo doplacení nejvyššího podání, nastalo-li později, a poučí účastníky o možnosti postupovat podle § 336ja odst. 1 s vyčíslením, jaký je minimální předražek a do kdy musí být učiněn.
(5) Na nejvyšší podání se započte vydražitelem složená jistota.
(6) Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se vrátí zaplacená jistota po skončení dražebního jednání.
(1) Nejde-li o osoby uvedené v § 336h odst. 4, může každý do 15 dnů ode dne zveřejnění usnesení o příklepu soudu písemně navrhnout, že vydraženou nemovitost nemovitou věc chce nabýt alespoň za částku o čtvrtinu vyšší, než bylo nejvyšší podání (předražek). Návrh musí obsahovat náležitosti podle § 42 a podpis navrhovatele musí být úředně ověřen. Návrhy vede soud odděleně a zařadí je do spisu teprve po uplynutí lhůty podle věty první věty první.
(2) Navrhovatel předražku je povinen ve lhůtě podle odstavce 1 odstavce 1 předražek na účet soudu zaplatit. Ustanovení § 336e odst. 2 platí obdobně. Není-li řádně a včas předražek zaplacen, soud k návrhu předražku nepřihlíží.
(3) Po uplynutí lhůty podle odstavce 1 odstavce 1 vyzve soud vydražitele, aby do tří dnů oznámil, zda zvyšuje svoje nejvyšší podání na částku nejvyššího předražku. Poté soud vydá usnesení o předražku, ve kterém usnesení o příklepu zruší a rozhodne o tom, kdo je předražitelem a za jakou cenu nemovitost nemovitou věc nabude.
(4) Je-li učiněno více předražků, nemovitost nemovitou věc nabude ten, kdo učiní nejvyšší předražek, v případě shodných podání vydražitel, pak ten, kdo podal návrh jako první, poté se rozhoduje při jednání losem.
(5) V usnesení o předražku soud uloží povinnému, aby vydraženou nemovitost nemovitou věc vyklidil nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení, umožňuje-li to povaha vydražené nemovité věci. Zvýšil-li vydražitel svoje podání na částku nejvyššího předražku, stanoví se mu stejná lhůta pro doplacení nejvyššího podání, jaká byla určena v usnesení o příklepu. Usnesení soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, vydražiteli a všem, kdo učinili předražek.
(6) Neúspěšným navrhovatelům předražku se zaplacená částka vrátí po právní moci usnesení o předražku.
(7) Za odvolání proti usnesení o předražku se považuje i odvolání podané proti usnesení o příklepu.
(1) Usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému a vydražiteli. Usnesení o příklepu se vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce soudu společně s výzvou pro přihlášené věřitele, aby do 15 dnů od jejího vyvěšení vyčíslili svoje pohledávky ke dni konání dražby. V usnesení vyvěšeném na úřední desce soudu se neuvádějí údaje, podle nichž je možno identifikovat vydražitele.
(2) Proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen osoby uvedené v odstavci 1 větě první.
(3) Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též
a) osoby uvedené v § 336c odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání,
b) dražitelé, kteří se zúčastnili dražebního jednání, jestliže mají za to, že průběhem dražby byli zkráceni na svých právech.
(4) Odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ze stejných důvodů změní odvolací soud i usnesení o předražku. Ustanovení § 219a se nepoužije.
(5) Usnesení odvolacího soudu se doručí osobám uvedeným v odstavcích 1 a 2 nebo osobám uvedeným v § 336ja odst. 5. Bylo-li usnesení o příklepu nebo o předražku odvolacím soudem změněno, nařídí soud prvního stupně nové dražební jednání.
(1) Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost nemovitou věc s příslušenstvím dnem následujícím po doplacení nejvyššího podání, nejdříve však po uplynutí lhůty podle § 336ja odst. 1; byl-li však podán takový návrh, nemovitost nemovitou věc s příslušenstvím lze převzít dnem následujícím po dni, kdy bylo předražiteli doručeno usnesení o předražku.
(2) Vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovitosti nemovité věci s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu. Předražitel se stává vlastníkem nemovitosti nemovité věci s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o předražku právní moci a předražek byl zaplacen, a to ke dni jeho vydání.
(3) Nejvyšší podání nebo předražek lze zaplatit buď v hotovosti do pokladny soudu, nepřesahuje-li částku stanovenou jako nejvyšší možnou pro platbu v hotovosti podle zvláštního právního předpisu, nebo platbou na účet soudu. Od povinnosti zaplatit nejvyšší podání je vydražitel osvobozen nejvýše do výše dvou třetin nejvyššího podání, pokud lze důvodně předpokládat, že v takové výši dojde k uspokojení jeho přihlášené pohledávky v rozvrhu.
(4) Soud zřídí zástavní právo na vydražené nemovitosti nemovité věci ve prospěch věřitele ze smlouvy o úvěru, jestliže vydražitel předloží soudu smlouvu o úvěru, ve které
a) úvěr bude účelově vázán jen pro zaplacení nejvyššího podání,
b) úvěr bude vyplacen soudu, a to ve lhůtě nejpozději 2 měsíců po uplynutí lhůty podle § 336j odst. 3 písm. b) ,,
c) úvěr byl poskytnut věřitelem, který může na území České republiky vykonávat činnost podle zákona o bankách.
Soud zástavní právo zruší, uplyne-li lhůta pro doplacení nejvyššího podání marně. Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné a doručuje se jen vydražiteli.
(5) Věcná břemena a Dnem, kterým se stal vydražitel nebo předražitel vlastníkem vydražené nemovité věci, zanikají
a) právo odpovídající věcnému břemeni, výměnek, nájemní práva právo nebo pachtovní právo, nejde-li o nájem bytu nebo věcné břemeno bydlení, výměnek, jehož součástí je právo bydlení nebo nájem bytu, neuvedená v dražební vyhlášce nebo neoznámená soudem po zahájení dražebního jednání,
b) výhrada zpětné koupě a předkupní práva právo k vydražené nemovitosti zanikají dnem nemovité věci, kterým s výjimkou předkupního práva stavebníka k pozemku nebo vlastníka pozemku k právu stavby, předkupního práva vlastníka stavby k pozemku nebo vlastníka pozemku ke stavbě a zákonného předkupního práva,
c) výhrada zpětného prodeje, zákaz zcizení nebo zatížení, výhrada lepšího kupce, ujednání o koupi na zkoušku, vzdání se stal vydražitel práva na náhradu škody na pozemku, budoucí zástavní právo a budoucí výměnek. Zemědělský pacht neuvedený v dražební vyhlášce nebo předražitel jejím vlastníkem neoznámený soudem po zahájení dražebního jednání zaniká koncem pachtovního roku.
Soud potvrdí, která věcná nebo jiná práva zapsaná v katastru nemovitostí váznoucí na nemovité věci zanikla a která působí proti vydražiteli nebo předražiteli.(6) Vydražitel nebo předražitel, který se nestal vlastníkem vydražené nemovitosti nemovité věci, je povinen vrátit ji povinnému, vydat mu plody a užitky a nahradit škodu újmu, kterou mu způsobil při hospodaření s nemovitostí nemovitou věcí a jejím příslušenstvím.
(7) Na základě pravomocného usnesení o příklepu nebo pravomocného usnesení o předražku může vydražitel nebo předražitel podat návrh na výkon rozhodnutí vyklizením nemovitosti nebo odebráním nemovité věci.
(1) Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, soud dražební jednání skončí. Další dražební jednání soud nařídí na návrh oprávněného nebo toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, který lze podat nejdříve po uplynutí 3 měsíců od bezúspěšné dražby; nebyl-li návrh podán do 1 roku, soud výkon rozhodnutí zastaví.
(2) Nezaplatil-li vydražitel nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě, kterou mu soud usnesením určil a která nesmí být delší než jeden měsíc, usnesení o příklepu se marným uplynutím dodatečné lhůty zrušuje a soud nařídí další dražební jednání. To nařídí soud i tehdy, jestliže vydražitel nepředložil smlouvu o úvěru, nejvyšší podání nebylo doplaceno ve lhůtě uvedené v § 336l odst. 4, nebo nezaplatil ve stanovené lhůtě předražek.
(3) Při druhém dražebním jednání podle odstavců 1 a 2 odstavců 1 a 2 se nejnižší podání stanoví ve výši 50 % výsledné ceny (§ 336a odst. 1 (§ 336a odst. 1); ve třetím dražebním jednání činí 40 % výsledné ceny, ve čtvrtém 30 % a v pátém dražebním jednání 25 % výsledné ceny. Nepodaří-li se nemovitost nemovitou věc prodat ani poté, soud řízení zastaví.
(4) O nařízení a provedení dalších dražeb platí obdobně ustanovení § 336b odst. 2 a § 336b odst. 4 písm. c) , § 336c s výjimkou odstavce 1 písm. b) a c) odstavce 1 písm. b) a c), § 336d, § 336e odst. 2, § 336h, § 336i odst. 3 a 4 § 336i odst. 4 a 5, § 336j až 336l, § 336n a 336o.
(1) Vydražitel uvedený v § 336m odst. 2 je povinen nahradit náklady, které státu a účastníkům vznikly v souvislosti s dalším dražebním jednáním, škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání, a, bylo-li při dalším dražebním jednání dosaženo nižší nejvyšší podání, rozdíl na nejvyšším podání. Na tyto závazky dluhy se započítá jistota složená vydražitelem; převyšuje-li jistota tyto závazky dluhy, zbývající část se vrátí vydražiteli.
(2) O závazcích dluzích podle odstavce 1 odstavce 1 rozhodne soud po jednání usnesením.
(3) Nepostačuje-li k úhradě závazků dluhů podle odstavce 1 odstavce 1 složená jistota, podá vykonavatel podle vykonatelného usnesení uvedeného v odstavci 2 odstavci 2 k vymožení potřebných částek návrh na nařízení výkonu rozhodnutí proti vydražiteli.
(4) Částky připadající na náhradu nákladů soud vyplatí státu nebo účastníkům, kterým byly přiznány. Ostatní náhrady připadají do rozdělované podstaty.
(1) Dražbu lze provést i elektronicky s využitím internetu.
(2) V dražební vyhlášce soud stanoví
a) způsob registrace dražitelů a způsob, jakým jsou dražitelé povinni sdělit svoje jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození,
b) způsob informování o postupu při dražbě nebo odkaz na internetové stránky, na kterých je tento postup zveřejněn,
c) adresu internetové stránky, na které se dražba bude konat a kde může veřejnost dražbu sledovat,
d) datum a čas zahájení a ukončení dražby, během kterého lze zvyšovat podání,
e) termín, do kterého vydražitel musí sdělit, zda bude nejvyšší podání platit úvěrem se zřízením zástavního práva k vydražené nemovitosti nemovité věci,
f) termín přihlášení pohledávek,
g) termín prokázání podání vylučovací žaloby,
h) termín uplatnění předkupního práva nebo výhrady zpětné koupě a způsob sdělení rozhodnutí, zda je jsou předkupní právo prokázáno nebo výhrada zpětné koupě prokázány.
(3) Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu dražiteli, kterému svědčí předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě. Není-li příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který podání učinil jako první. Ustanovení § 336j odst. 1 věty druhé se nepoužije.
(4) Pro dražbu provedenou elektronicky platí obdobně ustanovení § 336b až 336n.
(1) Nejpozději do 7 dnů ode dne konání první dražby soud na úřední desce zveřejní i oznámení o přihlášených pohledávkách, o nichž soud rozhodne v rozvrhu, včetně sdělení věřitele o jejich zařazení do skupiny a pořadí v této skupině. V oznámení dále uvede přihlášky, které byly odmítnuty, a důvod, pro který se tak stalo. V oznámení poučí přihlášené věřitele podle § 336b odst. 4 písm. b) a o povinnosti podle § 336f odst. 5.
(2) Jestliže soud do zveřejnění oznámení doposud nerozhodl o některé přihlášce podle § 336f odst. 4, uvede tuto skutečnost v oznámení samostatně. Nebude- li přihláška pohledávky poté odmítnuta, zašle soud oprávněnému, povinnému a všem přihlášeným věřitelům, o jejichž pohledávkách soud rozhodne v rozvrhu, dodatečné oznámení o projednání takové pohledávky, a poučí je, že nejpozději do 15 dnů ode dne doručení oznámení mohou pohledávku popřít co do její pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí nebo požádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno jednání, s tím, že k námitkám nebo žádosti o jednání učiněným později se nepřihlíží.
(1) Požádá-li o to alespoň jeden věřitel, případně oprávněný nebo povinný, podle § 336b odst. 4 písm. b) nebo § 336p odst. 2, nařídí soud po právní moci usnesení o příklepu, zaplacení nejvyššího podání nebo předražku vydražitelem, právní moci usnesení o předražku a uplynutí lhůty podle § 336p jednání o rozvrhu rozdělované podstaty.
(2) Soud provede jednání o rozvrhu rozdělované podstaty a rozhodne o jejím rozdělení rovněž na návrh správce daně. Rozdělení podstaty provede správce daně, který návrh podal, po právní moci rozhodnutí vydaného soudem.
(3) K jednání soud předvolá účastníky rozvrhu, kterými jsou oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný a osoby, které podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta (§ 336f odst. 3).
(4) Předvolání k rozvrhovému jednání se rovněž vyvěsí na úřední desce soudu.
(5) Pokud pohledávka související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky není při vydání rozvrhového usnesení vykonatelná, rozhodne o této pohledávce a o částce na ni připadající soud tak, že bude projednána dodatečně, jestliže na ni připadá alespoň zčásti úhrada z rozdělované podstaty; jestliže však v již pravomocně skončeném řízení o zaplacení této pohledávky nebylo přiznáno právo na její zaplacení, rozhodne o ní soud v rozvrhovém usnesení tak, že nárok v přihlášeném rozsahu zanikl. Rozhodne-li soud podle věty první, nerozhoduje zároveň o pohledávce související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky podle § 337e odst. 1 ani nevyzývá ostatní věřitele podle § 337e odst. 2.
(1) Není-li nařízeno jednání o rozvrhu podle § 336q odst. 1, soud rozvrhne rozdělovanou podstatu podle § 337c.
(2) Ustanovení § 336q odst. 2 § 336q odst. 2 a 5 se použije obdobně.
(3) Účastníky rozvrhu jsou oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný a osoby, které podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta (§ 336f odst. 4).
Rozdělovanou podstatu tvoří nejvyšší podání a úroky z něho, popřípadě náhrady, které do podstaty připadají podle § 336n odst. 4, a na tyto náhrady započítaná jistota vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2, případně po odečtení daně z přidané hodnoty, je-li povinný plátcem daně z přidané hodnoty a byla-li sloužila-li vydražená nemovitost v obchodním majetku povinného věc jeho podnikatelské činnosti.
zrušen
(1) Podle výsledků rozvrhového jednání se z Z rozdělované podstaty se uspokojují postupně podle těchto skupin:
a) pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby, nové dražby nebo další dražby tomto řízení,
b) pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, a to do výše jedné desetiny výtěžku z prodeje jednotky,
c) pohledávky z hypotečních úvěrů nebo části těchto pohledávek sloužící ke krytí jmenovité hodnoty dluhů z hypotečních zástavních listů v oběhu,
c) d) pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, a pohledávky zajištěné zástavním právem a náhrada za věcná břemena nebo nájemní zajišťovacím převodem práva s výjimkou těch, o nichž bylo rozhodnuto, že prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. c)],
d) e) pohledávky nedoplatků výživného,
e) f) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny pohledávky za náhradní výživné podle písmena c) jiného zákona,
f) g) ostatní pohledávky.
(2) Nelze-li plně uspokojit všechny pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se podle pořadí; pohledávky patřící do téže skupiny, které mají stejné pořadí, se uspokojí poměrně.
(3) Nesplatné pohledávky zajištěné zástavním právem se považují při rozvrhu za splatné.
(4) Úroky, úroky z prodlení nebo poplatek úroky z prodlení za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním, jakož i náhrada nákladů řízení se uspokojují v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou. Pokud ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů slouží jen část pohledávky z hypotečního úvěru, uspokojují se nároky uvedené ve větě první poměrně.
(5) Pro pořadí je rozhodující
a) u pohledávky oprávněného den, kdy k soudu výkonu došel jeho návrh na nařízení výkonu rozhodnutí,
b) u pohledávky toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, den, který se považuje za přistoupení k řízení,
c) u přihlášené pohledávky den, kdy k soudu došla přihláška,
d) u pohledávky zajištěné zástavním právem den vzniku zástavního práva,
e) u náhrad za věcná břemena den vzniku věcného břemene pohledávky oprávněného,
f) u náhrad za nájemní práva den vzniku nájemního práva. Pořadí toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, nebo přihlášené pohledávky se stanoví náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo z bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, byla-li nemovitá věc zajištěna v trestním řízení o tomto trestném činu a byly-li návrh nebo přihláška podány v době, kdy zajištění podle toho hlediska trestního řádu trvá, které je pro ni výhodnější den právní moci rozhodnutí o zajištění nemovité věci podle trestního řádu.
(6) Po Zjistí-li soud z katastru nemovitostí, že zpeněžená nemovitá věc je zajištěna podle trestního řádu a převyšuje-li dosažený výtěžek všechny pohledávky, které byly v rozvrhu uspokojeny, informuje soud o této skutečnosti orgán činný v trestním řízení, který o zajištění rozhodl. Nesdělí-li orgán činný v trestním řízení do 30 dnů soudu, že se zajištění vztahuje i na zbytek výtěžku, vyplatí se zbytek výtěžku povinnému.
(7) Nepostupuje-li soud podle odstavce 6, vyplatí se po úhradě všech pohledávek, které mají být uspokojeny, se zbytek rozdělované podstaty vyplatí povinnému.
(1) Z rozdělované podstaty se uspokojují postupně podle těchto skupin:
a) pohledávky nákladů vzniklých státu v tomto řízení,
b) pohledávky z hypotečních úvěrů nebo části těchto pohledávek sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů,
c) pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, a pohledávky zajištěné zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva,
d) pohledávky nedoplatků výživného,
e) pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na úrazové pojištění,
f) ostatní pohledávky.
(2) Nelze-li plně uspokojit všechny pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se podle pořadí; pohledávky patřící do téže skupiny, které mají stejné pořadí, se uspokojí poměrně.
(3) Nesplatné pohledávky zajištěné zástavním právem se považují při rozvrhu za splatné.
(4) Úroky, úroky z prodlení nebo poplatek z prodlení za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním, jakož i náhrada nákladů řízení se uspokojují v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou. Pokud ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů slouží jen část pohledávky z hypotečního úvěru, uspokojují se nároky uvedené ve větě první poměrně.
(5) Pro pořadí je rozhodující
a) u pohledávky oprávněného den, kdy k soudu výkonu došel jeho návrh na nařízení výkonu rozhodnutí,
b) u pohledávky toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, den, který se považuje za přistoupení k řízení,
c) u přihlášené pohledávky den, kdy k soudu došla přihláška,
d) u pohledávky zajištěné zástavním právem den vzniku zástavního práva.
(6) Po úhradě všech pohledávek, které mají být uspokojeny, se zbytek rozdělované podstaty vyplatí povinnému.
(1) Byly-li v dražbě prodány všechny nemovitosti nemovité věci, na kterých váznou pohledávky zajištěné zástavním právem pro tutéž pohledávku89) (dále jen "vespolné zástavní právo"), uhradí se takové pohledávky při rozvrhu jednotlivých rozdělovaných podstat poměrně podle zbytků rozdělovaných podstat, které zbývají u každé jednotlivé nemovitosti nemovité věci po uhrazení předcházejících nároků. Žádá-li věřitel uspokojení v jiném poměru, přikáže se osobám, které by v důsledku toho obdržely z rozdělované podstaty méně, částka, která by připadla na takovou pohledávku až do výše schodku z jednotlivých rozdělovaných podstat.
(2) Nebyly-li v dražbě prodány všechny nemovitosti nemovité věci, na nichž váznou pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem, použije se za základ výpočtu úhrady hodnota všech nemovitostí nemovitých věcí zjištěná podle zvláštního předpisu.92) Částky, o které by byli věřitelé s pozdějším pořadím zkráceni tím, že věřitel pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem dostal více, než kolik by na něj připadlo z výtěžku prodané nemovitosti nemovité věci, zajistí se na jejich návrh zástavním právem na neprodaných nemovitostech nemovitých věcech v pořadí, které příslušelo uspokojenému věřiteli.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 odstavců 1 a 2 se použije přiměřeně i na pohledávky, které zatěžují podíly několika spoluvlastníků téže nemovitosti nemovité věci.
89) § 151f odst. 2 občanského zákoníku. § 72 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb.
92) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
(1) V rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o pohledávkách, které byly popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů; to neplatí u pohledávek, na které ani zčásti podle skupin nebo podle pořadí nepřipadá úhrada z rozdělované podstaty.
(2) Ostatní věřitele soud vyzve, aby do 30 dnů od právní moci rozvrhového usnesení podali návrh podle § 267a odst. 1, jestliže na sporné pohledávky připadá alespoň zčásti úhrada z rozdělované podstaty; o částce připadající na sporné pohledávky rozhodne soud tak, že bude projednána dodatečně.
(3) K námitkám, které nebyly včas uplatněny podle odstavce 2, se nepřihlíží; o tomto následku musí být poučeni všichni, kdo byli vyzváni podat návrh podle § 267a odst. 1.
(4) V návrhu podle § 267a odst. 1 nemohou být uplatněny nové skutečnosti.
(1) Po právní moci rozhodnutí o návrhu podle § 267a odst. 1 nebo po vykonatelnosti rozhodnutí v řízení o zaplacení pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky soud pokračuje rozdělením zbytku rozdělované podstaty.
(2) Bylo-li k rozvržení podstaty nařízeno jednání, nařídí soud jednání i k rozdělení zbytku rozdělované podstaty. K tomuto jednání soud nepředvolá účastníky rozvrhu, jejichž pohledávky byly podle předchozího rozvrhového usnesení zcela uspokojeny. Při rozvrhu zbytku rozdělované podstaty se jinak postupuje obdobně podle § 337 odst. 2 a 3, § 337a, 337c a 337d.
(3) Byla-li pohledávka související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky popřena, při rozvrhu zbytku rozdělované podstaty se postupuje obdobně podle § 337e.
(1) V rozvrhovém usnesení soud přizná pohledávky jejich věřitelům a uvede, že přiznané pohledávky po právní moci usnesení vyplatí. U pohledávky vydražitele uvede, v jakém rozsahu ji vyplatí a v jakém rozsahu ji započte proti nejvyššímu podání.
(2) Soud změní usnesení o rozvrhu, které nenabylo právní moci, pokud po jeho vydání učinil věřitel oznámení podle § 336f odst. 5.
(1) Dnem právní moci rozvrhového usnesení zanikají zástavní práva váznoucí na nemovitosti nemovité věci; ustanovení § 336l odst. 4 tím není dotčeno.
(2) Po právní moci rozvrhového usnesení soud vyrozumí příslušný katastrální úřad, vydražitele nebo předražitele o tom, která zástavní práva váznoucí na nemovitosti nemovité věci zanikla a která působí proti vydražiteli.
(3) Po vydání usnesení o příklepu nebo usnesení o předražku nelze zastavit výkon rozhodnutí. Účastníci rozvrhu však mohou pro důvody uvedené v § 268 popřít pohledávku oprávněného nebo dalšího oprávněného.
Prodej spoluvlastnického podílu
(1) Na výkon rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí nemovitých věcí, nestanoví-li zákon jinak. Výkon rozhodnutí prodejem movitých nebo nemovitých věcí nelze nařídit pouze na podíl na nemovité věci v přídatném spoluvlastnictví.
(2) Jde-li o prodej spoluvlastnického podílu k movité věci, soud doručí spoluvlastníku povinného usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí při provedení soupisu, popřípadě po soupisu nebo poté, co zjistí, že věc je ve spoluvlastnictví, a oznámí mu dražební rok. Spoluvlastník povinného je povinen umožnit soupis věci ve spoluvlastnictví; povinnosti uložené povinnému v § 325b a 326b platí i pro něj. Zúčastní-li se spoluvlastník povinného dražby a učiní-li s jinými dražiteli stejné nejvyšší podání, udělí se mu příklep; ustanovení § 329 odst. 2 věty druhé se nepoužije.
(3) Jde-li o prodej spoluvlastnického podílu k nemovitosti nemovité věci, soud doručí spoluvlastníku povinného pravomocné usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a dražební vyhlášku; spoluvlastník povinného může podat za podmínek uvedených v § 336c odst. 5 odvolání proti dražební vyhlášce. Zúčastní-li se spoluvlastník povinného dražby a učiní-li s jinými dražiteli stejné nejvyšší podání, udělí se mu příklep; ustanovení § 336j odst. 1 věty druhé se nepoužije. Spoluvlastník povinného je oprávněn podat za podmínek uvedených v § 336k odst. 2 větě druhé § 336k odst. 2 větě druhé odvolání proti usnesení o příklepu.
Prodej zástavy
(1) Na výkon rozhodnutí prodejem zastavených movitých věcí a nemovitostí nemovitých věcí se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí nemovitých věcí, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí lze nařídit jen prodejem v rozhodnutí označené zástavy. Má-li zástavu u sebe zástavní věřitel nebo jiná osoba, které byla podle zástavní smlouvy odevzdána, aby ji opatrovala, jsou tyto osoby povinny umožnit soupis této věci a její ocenění a věc vydat soudu k dražbě; ustanovení § 325b a 326b pro ně platí obdobně.
(3) Při výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí nemovitých věcí se nepoužijí ustanovení § 335 odst. 2 a 3 , ledaže jde o návrh dalšího oprávněného z usnesení o nařízení prodeje zástavy, a ustanovení § 336f, ledaže by věřitel přihlásil pohledávku zajištěnou prodávanou zástavou.
Zpět na obsah zákona
Kurzy a školení správního a procesního práva
| Datum | Název kurzu | Typ | Místo | Pořádá |
|---|---|---|---|---|
| Daňové kurzy a školení aktuálně nejsou k dispozici | ||||
Nemovitosti, reality - byty, domy
Příbuzné stránky
- Daň z nemovitosti - daň z nemovitých věcí v roce 2020
- Investiční zlato - prodej zlata
- ČEZ Prodej, a. s. - cena elektřiny, ceník elektřiny 2020
- Investiční stříbro - Prodej stříbra
- ČEZ Prodej, a. s. Sazba D57d, tarif D57d
- Prodej movitých věcí a nemovitých věcí, Hlava pátá - Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., porovnání znění k 1.8.2013
- Prodej movitých věcí a nemovitých věcí, Hlava pátá - Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb.
- Přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí při nabytí vlastnictví k nemovité věci osvobozeného od daně 25 5551 (vzor číslo 1)
- Informace pro poplatníky daně z nemovitých věcí ohledně podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2022
- Přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí při nabytí vlastnictví k nemovité věci osvobozeného od daně 25 5551 (vzor číslo 2)
- Nemovité a movité věci, § 498 - Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb.
?
