POSTIŽENÍ ZÁVODU, Hlava sedmá, porovnání znění k 1.5.2013
Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb.
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce k vložení do Vaší stránky:
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce v kontextu okolních ustanovení k vložení do Vaší stránky:
Hlava sedmá
POSTIŽENÍ PODNIKU ZÁVODU
Nařízení výkonu rozhodnutí
(1) Výkon rozhodnutí postižením podniku93) závodu může být nařízen, jen když oprávněný označí podnik závod, jehož postižení navrhuje, a jestliže doloží, že podnik závod je majetkem ve vlastnictví povinného.
(2) Návrh dalšího oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí postižením téhož podniku závodu podaný u příslušného soudu dříve, než soud pravomocně rozhodl o nařízení výkonu rozhodnutí, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Návrh dalšího oprávněného, který byl podán u nepříslušného soudu, soud postoupí bez rozhodnutí příslušnému soudu; v takovém případě se návrh považuje za přistoupení k řízení ode dne, kdy návrh došel příslušnému soudu. Další oprávněný musí přijmout stav řízení, v němž je při jeho přistoupení.
(3) Oprávněný může vzít zpět svůj návrh až do právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Soud však řízení zastaví jen tehdy, souhlasí-li s tím všichni oprávnění, kteří přistoupili do řízení.
(1) Pro nařízení výkonu rozhodnutí postižením podniku závodu je rozhodující stav v době zahájení řízení.
(2) Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje na věci, práva a jiné majetkové hodnoty jmění, které slouží k provozování podniku závodu nebo vzhledem ke své povaze mají má tomuto účelu sloužit, a to podle stavu, jaký tu je v době příklepu. Výkon rozhodnutí postižením závodu, k jehož využití slouží věc v přídatném spoluvlastnictví, se vztahuje i na podíl na této věci v přídatném spoluvlastnictví.
(3) Výkonem rozhodnutí nemůže být postižen podnik závod, jedná-li se o banku.
(4) Z výkonu rozhodnutí nebo exekuce jsou vyloučeny byty nebo nebytové prostory a domy s byty nebo nebytovými prostory, nebylo-li do katastru nemovitostí České republiky vloženo prohlášení vlastníka je vyloučen závod, a to v případech který povinný nabyl jako substituční jmění. To neplatí, kdy k takovým bytům nebo nebytovým prostorům mají má-li povinný právo k výlučnému nabytí vlastnictví osoby podle § 23 a 24 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) se závodem volně nakládat nebo jde-li o výkon rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů kterým jsou vymáhány zů stavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění.
(1) V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud ustanoví správce podniku závodu (dále jen "správce") a povinnému, a týká-li se nařízení výkonu rozhodnutí závodu ve společném jmění manželů, i manželovi povinného
a) zakáže, aby po doručení usnesení podnik závod nebo část podniku závodu převedl na někoho jiného;
b) uloží, aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda a kdo má k podniku závodu, k jeho části nebo k věcem, právům nebo jiným hodnotám patřícím majetku náležejícímu k podniku závodu předkupní právo nebo výhradu zpětné koupě, jde-li o práva nezapsaná v katastru nemovitostí, s poučením, že při neoznámení povinný, případně i jeho manžel odpovídá za škodu tím způsobenou;
c) zakáže uloží, aby po soudu do 15 dnů od doručení usnesení věci oznámil, zda závod nabyl jako substituční jmění, práva a jiné majetkové hodnoty pokud jde o takový závod, které zda má právo s ním volně nakládat a zda jsou výkonem rozhodnutí vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění, a doložil tyto skutečnosti listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinami notáře;
d) zakáže, aby po doručení usnesení majetek, který slouží k provozování podniku závodu nebo vzhledem ke své povaze mají má tomuto účelu sloužit, převedl na jiného, zatížil je jej nebo s nimi ním jinak nakládal bez souhlasu správce;
d) e) přikáže, aby správci umožnil kdykoliv nahlížet do účetní evidence a dalších písemností týkajících se podniku závodu a bez omezení vstupovat do všech prostor podniku závodu.
(2) Práva podle odstavce 1 písm. b), která jsou zapsána do katastru nemovitostí, soud zjistí z katastru nemovitostí, a je-li to možné, tak prostřednictvím dálkového přístupu.
(3) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, těm, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného, správci a příslušnému rejstříkovému soudu nebo orgánu, který vede jiný rejstřík, v němž je povinný zapsán. Doloží-li povinný, že závod nabyl jako substituční jmění, a nedoloží-li další skutečnosti podle odstavce 1 písm. c) nebo nevyjdou-li tyto skutečnosti najevo jinak, soud výkon rozhodnutí zastaví.
(3) (4) Po právní moci soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí osobám, o nichž je známo, že mají k podniku závodu nebo k jednotlivým věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám součástem majetku, které slouží k provozování podniku závodu nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, předkupní, zástavní nebo zadržovací právo nebo výhradu zpětné koupě, osobám, kterým práva patřící náležející k podniku byla postoupena k zajištění pohledávky věřitele povinného83) nebo závodu byla převedena k zajištění závazku dluhu povinného ve prospěch jeho věřitele,84) a finančnímu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je podnik závod a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání) (sídlo). Po nabytí právní moci se usnesení též vyvěsí na úřední desce soudu. O tom, že usnesení nabylo právní moci, soud vyrozumí příslušný rejstříkový soud nebo orgán, který vede jiný rejstřík, v němž je povinný zapsán.
83) § 554 občanského zákoníku.
84) § 553 občanského zákoníku.
Správce podniku závodu
(1) Správcem soud ustanoví osobu zapsanou podle zvláštních předpisů v seznamu insolvenčních správců.94) Výjimečně může soud správcem ustanovit i osobu do tohoto seznamu nezapsanou, splňuje-li podmínky pro zapsání do seznamu, jestliže s ustanovením správcem souhlasí.
(2) Při výběru osoby správce soud přihlíží zejména k tomu, zda má správce s ohledem na povahu podniku závodu potřebné předpoklady k řádnému výkonu správy. Osoby zapsané do seznamu insolvenčních správců mohou funkci správce odmítnout jen z důležitých důvodů, které posoudí soud.
(3) Správce je povinen vykonávat svou funkci s odbornou péčí a odpovídá za škodu újmu, kterou způsobil zaviněným porušením svých povinností, které mu ukládá zákon nebo které mu uložil soud.
(4) Správce má nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů.
(5) Na úhradu hotových výdajů, vynakládaných zejména v souvislosti s přibráním znalce, soud poskytne správci na jeho žádost zálohu. Hotové výdaje hrazené z této zálohy se považují za náklady výkonu rozhodnutí.
(1) Správce je z výkonu své funkce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.
(2) O tom, zda je správce vyloučen, rozhodne soud; před rozhodnutím si zpravidla vyžádá vyjádření správce. Proti jeho usnesení není přípustný opravný prostředek.
(3) Rozhodne-li soud, že správce je ze své funkce vyloučen, současně jej zprostí funkce a ustanoví nového správce.
(1) Správce při výkonu své funkce postupuje podle zákona a dalších právních předpisů a podle pokynů soudu; dbá, aby po nařízení výkonu rozhodnutí nedošlo bezdůvodně ke zmenšení majetku postiženého podniku náležejícího k postiženému závodu, popřípadě aby se majetek podniku náležející k závodu očekávaným způsobem zvýšil. K řádnému zajištění majetku podniku náležejícího k závodu činí vhodná opatření, zejména vyrozumí peněžní ústav, že s prostředky na účtu povinného, které slouží k provozování podniku závodu, může povinný nakládat jen s jeho souhlasem. Vyžadují-li to okolnosti případu, může správce vyzvat dlužníky povinného, aby plnění svých peněžitých dluhů skládali na účet povinného, který za tím účelem zřídil. Zjistí-li správce, že součástí podniku závodu je nemovitost nemovitá věc, vyrozumí bez zbytečného odkladu příslušný katastrální úřad, že byl nařízen výkon rozhodnutí postižením podniku závodu a že povinný nesmí bez jeho souhlasu nemovitost nemovitou věc převést na jiného, zatížit ji nebo s ní jinak nakládat.
(2) Souhlas správce s úkony jednáními povinného musí být udělen písemně; u písemných úkonů jednání musí být obsažen na téže listině. Právní úkony jednání povinného, které která učinil bez souhlasu správce, jsou neplatné neplatná.
(3) Vyzve-li správce dlužníka povinného, aby plnění svého peněžitého dluhu skládal na určitý účet, nesmí dlužník po doručení výzvy dluh plnit jinak. Nesplní-li dlužník povinného dluh v souladu s výzvou správce, je správce oprávněn domáhat se jako zástupce povinného řádného splnění dluhu.
(4) Neučiní-li povinný řádně a včas úkony potřebné jednání potřebná k odvrácení újmy hrozící škody na majetku podniku závodu, je povinen tyto úkony tato jednání provést správce jako zástupce povinného.
(5) Odmítne-li správce udělit povinnému souhlas k úkonu jednání potřebnému k řádnému provozování podniku závodu, může povinný soudu navrhnout, aby svým usnesením souhlas správce nahradil. Soud o návrhu rozhodne po slyšení správce a povinného; proti jeho usnesení není odvolání přípustné.
(6) Ve sporech a v jiných řízeních, v nichž je povinný účastníkem a které se týkají podniku závodu, je správce oprávněn povinného zastupovat i bez jeho souhlasu; má přitom obdobné postavení jako zástupce účastníka na základě procesní plné moci (§ 28a odst. 1 (§ 28a odst. 1). Po dobu, po kterou správce podniku závodu zastupuje povinného, nesmí jiné osoby povinného zastupovat nebo za něj jednat.
Dohled soudu
(1) Soud dohlíží, jak správce plní své povinnosti uložené mu zákonem a dalšími právními předpisy nebo soudem. Při výkonu dohlédací činnosti je soud oprávněn vyžádat si od správce zprávu o jeho činnosti, nahlížet do listin správce a povinného a provádět potřebná šetření. Zjistí-li v činnosti správce nedostatky, uloží správci, aby je odstranil; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
(2) Za porušení povinností při výkonu funkce může soud uložit správci pořádkovou pokutu; postupuje přitom obdobně podle § 53.
(3) Neplní-li správce řádně své povinnosti nebo z jiných vážných důvodů, může soud na návrh některého z účastníků nebo správce anebo i bez návrhu zprostit správce funkce. Zprostí-li soud správce funkce, ustanoví současně jiného správce. Správce, který byl funkce zproštěn, je povinen řádně předat funkci novému správci a poskytnout mu všechny potřebné informace a doklady.
Cena podniku závodu
(1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud správci uloží, aby
a) zjistil na základě údajů v účetní evidenci o podniku závodu, jaké věci, práva a jiné majetkové hodnoty a jaké závazky jmění slouží k provozování podniku závodu nebo vzhledem ke své povaze mají má tomuto účelu sloužit; neumožní-li povinný správci řádně nahlédnout do účetních záznamů, zjedná soud správci na jeho návrh přístup k těmto záznamům, a to v odůvodněných případech i za součinnosti orgánů justiční stráže nebo Policie České republiky,
b) zjistil, jaké jsou příjmy a výdaje podniku závodu,
c) provedl soupis věcí, práv a jiných majetkových hodnot a závazků jmění, o nichž němž se mu podařilo zjistit, že slouží k provozování podniku závodu nebo vzhledem ke své povaze mají má tomuto účelu sloužit, není-li možné potřebné údaje zjistit postupem podle písmene a) písmene a).
(2) Na základě zjištění podle odstavce 1 odstavce 1 podá správce ve lhůtě stanovené soudem předběžnou zprávu o tom, zda pro uspokojení vymáhané pohledávky je vhodnější podnik závod dále spravovat nebo ho prodat.
(3) Stejnopis předběžné zprávy soud doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a povinnému a umožní jim, aby se k obsahu zprávy v přiměřené lhůtě vyjádřili. K námitkám povinného týkajícím se soupisu věcí, práv a jiných majetkových hodnot jmění, který správci neposkytl součinnost podle odstavce 1 písm. c) odstavce 1 písm. c), se nepřihlíží.
(4) Soud může správci uložit, aby zprávu doplnil nebo aby podal soudu potřebná vysvětlení. K objasnění rozhodných skutečností může též provést potřebná šetření.
(1) Na základě zjištění podle § 338m anebo jiných rozhodných hledisek, které si opatří, a po vyjádření osob uvedených v § 338m odst. 3 rozhodne soud, zda výkon rozhodnutí bude pokračovat správou podniku závodu nebo bude nařízen jeho prodej v dražbě.
(2) Rozhodne-li soud o pokračování výkonu rozhodnutí správou podniku závodu, uloží správci, aby výtěžek správy vyplácel oprávněnému nebo tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, každé 3 měsíce, nedohodnou-li se na delší lhůtě. Ustanovení § 320h se použije obdobně. Při zastavení výkonu rozhodnutí se § 338zo odst. 4 použije přiměřeně.
Prodej podniku závodu
(1) Po právní moci usnesení podle § 338ma, kterým byl nařízen prodej podniku závodu v dražbě, soud uloží správci, aby podal zprávu o ceně podniku závodu, kterou zjistil, na základě údajů podle § 338m anebo jiných rozhodných hledisek, a na základě ocenění znalce, kterého si správce se souhlasem soudu přibral.
(2) Při oceňování podniku závodu se použije cena obvyklá.
(3) Nestanoví-li soud jinak, správce ve zprávě o ceně podniku závodu uvede,
a) jaké věci, práva a jiné majetkové hodnoty patří jaký majetek náleží k podniku závodu a jakou mají má cenu,
b) kolik činí v podniku závodu peněžní prostředky v hotovosti a uložené na účtu u peněžního ústavu v měně České republiky,
c) jaké závazky patří dluhy náležejí k podniku závodu a jakou mají cenu,
d) jaké peněžité závazky patří dluhy náležejí k podniku závodu a kolik činí celkem,
e) kolik činí čisté jmění podniku závodu.
(4) Pro zprávu správce o ceně podniku závodu platí obdobně § 338m odst. 3 a 4 .
(1) Podle obsahu zprávy správce o ceně podniku závodu soud určí
a) cenu věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících majetku náležejícího k podniku závodu,
b) výši peněžních prostředků v hotovosti a uložených na účtu u peněžního ústavu v měně České republiky, patřících náležejících k podniku závodu,
c) cenu všech závazků patřících dluhů náležejících k podniku závodu,
d) výši peněžitých závazků patřících dluhů náležejících k podniku závodu,
e) zjištěnou cenu podniku závodu.
(2) Zjištěnou cenu podniku závodu soud určí ve výši čistého jmění podniku závodu; k prostředkům uvedeným v odstavci 1 písm. b) odstavci 1 písm. b) se při tom nepřihlíží.
(3) Neprovádí-li se dokazování nebo souhlasí-li s tím osoby uvedené v § 338m odst. 4, není třeba nařizovat jednání.
(4) Usnesení podle odstavce 1 odstavce 1 soud doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a povinnému.
(5) Po právní moci usnesení podle odstavce 1 odstavce 1 má každý právo nahlédnout do zprávy o ceně podniku závodu.
(6) Zjistí-li soud, že cena věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících majetku náležejícího k podniku závodu spolu s prostředky uvedenými v odstavci 1 písm. b) odstavci 1 písm. b) nepřesahuje výši splatných peněžitých závazků patřících dluhů náležejících k podniku závodu, pohledávek oprávněného a těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, které nepatří nenáležejí k podniku závodu, a předpokládané náklady výkonu rozhodnutí, odměnu správce a náhradu jeho hotových výdajů, anebo že ji přesahuje jen nepatrně, výkon rozhodnutí zastaví.
Dražební vyhláška
(1) Po právní moci usnesení o ceně soud nařídí, nebyl-li výkon rozhodnutí pravomocně zastaven, dražební jednání (dražbu).
(2) Ve výroku usnesení o nařízení dražebního jednání (dražební vyhlášce) soud uvede
a) čas a místo dražebního jednání (§ 338q (§ 338q),
b) označení prodávaného podniku závodu,
c) údaje uvedené v § 338n odst. 1,
d) výši nejnižšího podání (§ 338r odst. 1 (§ 338r odst. 1),
e) výši jistoty a způsob jejího zaplacení (§ 338r odst. 2 (§ 338r odst. 2),
f) upozornění, že cena věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících majetku náležejícího k podniku závodu, výše peněžních prostředků v hotovosti a uložených na účtu u peněžního ústavu v měně České republiky, patřících náležejících k podniku závodu, cena závazků patřících dluhů náležejících k podniku závodu, výše peněžitých závazků patřících dluhů náležejících k podniku závodu, zjištěná cena podniku závodu a výše nejnižšího podání mohou být změněny s přihlédnutím ke zvýšení nebo snížení jmění podniku závodu, k němuž dojde do dražebního jednání (§ 338t odst. 1 (§ 338t odst. 1),
g) předpoklady, za kterých vydražitel může převzít vydražený podnik závod a za kterých vydražený podnik závod přejde do jeho majetku (§ 338z odst. 1 a 2 (§ 338z odst. 1 a 2 ),
h) upozornění, že při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé povinného domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, zadržovacím právem, postoupením pohledávky83) nebo zajišťovacím převodem práva,84) než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže patří náleží k podniku závodu, jestliže je přihlásí nejpozději do 5 dnů přede dnem dražebního jednání, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží (§ 338s (§ 338s a § 338zn odst. 2),
i) upozornění, že závazky patřící dluhy náležející k podniku závodu, které nebudou při výkonu rozhodnutí uspokojeny, přecházejí na vydražitele (§ 338zk (§ 338zk),
j) výzvu, aby každý, kdo má právo, které nepřipouští dražbu (§ 267 (§ 267), je uplatnil u soudu a aby takové uplatnění práva prokázal nejpozději před zahájením dražebního jednání, s upozorněním, že jinak k jeho právu nebude při provedení výkonu rozhodnutí přihlíženo,
k) upozornění, že osoby, které mají k podniku závodu, k jeho části nebo k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám majetku, které který slouží k provozování podniku závodu nebo vzhledem ke své povaze mají má tomuto účelu sloužit, předkupní právo nebo výhradu zpětné koupě, je mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo zaniká nebo výhrada zpětné koupě zanikají, nejde-li o předkupní právo stavebníka k pozemku nebo vlastníka pozemku k právu stavby, předkupní právo vlastníka stavby k pozemku a vlastníka pozemku ke stavbě nebo zákonné předkupní právo, která udělením příklepu nezanikají,
l) upozornění, kde a kdy je možné nahlédnout do zprávy o ceně podniku (§ 338n odst. 5 závodu (§ 338n odst. 5).
83) § 554 občanského zákoníku.
84) § 553 občanského zákoníku.
(1) Dražební vyhlášku soud doručí:
a) oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného, osobám, o nichž je mu známo, že mají k podniku závodu nebo k věcem majetku, právům a jiným majetkovým hodnotám, které který slouží k provozování podniku závodu nebo vzhledem ke své povaze mají má tomuto účelu sloužit, předkupní právo nebo, výhradu zpětné koupě, zástavní právo anebo nebo zadržovací právo, osobám, kterým práva patřící k podniku byla postoupena náležející k zajištění pohledávky věřitele povinného83) nebo závodu byla převedena k zajištění závazku dluhu povinného ve prospěch jeho věřitele,84) osobám, které již přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem, postoupením pohledávky nebo zajišťovacím převodem práva, jež patří náležejí k podniku závodu, a příslušnými listinami je prokázaly, a osobám uvedeným v § 338zn odst. 1,
b) finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je podnik závod a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání) (sídlo),
c) těm, kdo vybírají pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění,
d) obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu je podnik závod.
(2) Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) odstavci 1 písm. a) soud dražební vyhlášku doručí do jejich vlastních rukou.
(3) Soud vyvěsí v den jejího vydání dražební vyhlášku na úřední desce soudu a požádá obecní úřad, v jehož obvodu je podnik závod, aby vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil způsobem v místě obvyklým. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí současně sejme z úřední desky soudu.
(4) V odůvodněných případech může soud dražební vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnit v celostátním nebo místním tisku, popřípadě jiným vhodným způsobem.
(5) Proti dražební vyhlášce mohou podat odvolání jen oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinný a osoby, které mají k podniku závodu nebo k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám majetku, které který slouží k provozování podniku závodu nebo vzhledem ke své povaze mají má tomuto účelu sloužit, předkupní právo nebo výhradu zpětné koupě. Odvolání jen proti výrokům uvedeným v § 338o odst. 2 písm. a), b), f) až l) není přípustné.
83) § 554 občanského zákoníku.
84) § 553 občanského zákoníku.
(1) Dražbu lze uskutečnit v místě, kde se nachází podnik závod, nebo u soudu anebo na jiném vhodném místě.
(2) Dražební jednání soud nařídí nejméně 30 dnů po dni vydání dražební vyhlášky.
(1) Nejnižší podání soud stanoví ve výši poloviny ceny věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících majetku náležejícího k podniku [§ 338n odst. 1 písm. a)] závodu [§ 338n odst. 1 písm. a)], nejvýše však ve výši dvou třetin zjištěné ceny podniku [§ 338n odst. 1 písm. e)] závodu [§ 338n odst. 1 písm. e)].
(2) Výši jistoty soud stanoví podle okolností případu, nejvýše však v částce nepřevyšující tři čtvrtiny nejnižšího podání. Jistotu lze zaplatit buď v hotovosti do pokladny soudu nebo platbou na účet soudu; k platbě na účet soudu lze přihlédnout jen tehdy, bylo-li před zahájením dražebního jednání zjištěno, že na účet soudu také došla.
(3) Ten, kdo hodlá uplatnit při dražbě své předkupní právo nebo výhradu zpětné koupě, musí je soudu prokázat nejpozději před zahájením dražebního jednání.
(1) Věřitel, který má proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 (vymahatelnou pohledávku) anebo pohledávku zajištěnou zástavním právem, zadržovacím právem, postoupením pohledávky83) nebo zajišťovacím převodem práva,84) která patří náleží k podniku závodu, může ji u soudu přihlásit nejpozději do 5 dnů přede dnem dražebního jednání. Oprávněný nebo ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, mohou své pohledávky přihlásit, jen jestliže jim byly přiznány rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
(2) V přihlášce musí být uvedena výše pohledávky a jejího příslušenství, jejíhož uspokojení se věřitel povinného domáhá, jinak se k přihlášce nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen v dražební vyhlášce. K přihlášce musí být připojeny listiny prokazující, že jde o vymahatelnou pohledávku nebo o pohledávku zajištěnou zástavním právem, zadržovacím právem, postoupením pohledávky83) nebo zajišťovacím převodem práva84) a že patří náleží k podniku závodu, ledaže tyto skutečnosti vyplývají z obsahu spisu.
(3) Opožděné přihlášky a přihlášky pohledávek, které nepatří nenáležejí k podniku závodu, soud usnesením odmítne; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
83) § 554 občanského zákoníku.
84) § 553 občanského zákoníku.
(1) Po vydání dražební vyhlášky soud správci uloží, aby mu podal před zahájením dražebního jednání zprávu, zda došlo oproti stavu, který byl rozhodný pro usnesení podle § 338n odst. 1, ke změně v okolnostech podle § 338m odst. 3, popřípadě jak se tyto okolnosti změnily.
(2) Nepodá-li správce soudu řádně a včas zprávu podle odstavce 1, soud mu uloží, aby státu nahradil náklady zmařené dražby, a na návrh účastníků dražby, aby jim nahradil náklady, které jim v souvislosti s účastí na této dražbě vznikly. O tomto následku musí být správce poučen.
Dražební jednání
(1) Dražební jednání může řídit jen soudce. Jednotlivé úkony při jednání, jimiž se nerozhoduje, může na základě pověření soudce provést vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu; řídí se přitom pokyny soudce.
(2) Jako dražitel se může jednání zúčastnit pouze ten, kdo zaplatil do zahájení dražebního jednání jistotu (§ 338r odst. 2 (§ 338r odst. 2).
(3) Jako dražitelé nesmí vystupovat soudci, zaměstnanci soudů, povinný, manžel povinného, správce, vydražitel uvedený v § 338za odst. 2 a ti, jimž v nabytí podniku závodu brání zvláštní předpis.
(4) Ustanovení § 336h odst. 3 platí obdobně.
(1) Bylo-li zjištěno, že byl podán návrh na vyloučení prodávaného podniku závodu nebo jeho části z výkonu rozhodnutí (§ 267 odst. 1 (§ 267 ), soud dražební jednání odročí až do pravomocného rozhodnutí o návrhu.
(2) Byl-li podán návrh na vyloučení jednotlivých věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot patřících součástí majetku náležejícího k podniku závodu, soud podle okolností případu posoudí, zda je třeba jednání odročit až do pravomocného rozhodnutí o návrhu nebo zda přistoupí k dražbě. V případě, že přistoupí k dražbě, soud upozorní dražitele na sporné věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty součásti majetku.
(3) Nepodal-li správce do zahájení dražebního jednání zprávu podle § 338t odst. 1, rozhodne soud o nárocích podle § 338t odst. 2 a dražební jednání odročí. Při nařízení nového dražebního jednání znovu postupuje podle § 338o až 338t.
(1) Po zahájení dražebního jednání soudce
a) rozhodne, zda je prokázáno předkupní právo (§ 338r odst. 3 nebo výhrada zpětné koupě (§ 338r odst. 3),
b) na základě zprávy správce podle § 338t odst. 1 usnesením určí novou cenu věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících majetku náležejícího k podniku závodu, výši peněžních prostředků v hotovosti a uložených na účtu u peněžního ústavu v měně České republiky, patřících náležejících k podniku závodu, cenu závazků patřících dluhů náležejících k podniku závodu, výši peněžitých závazků patřících dluhů náležejících k podniku závodu a výslednou cenu podniku závodu,
c) stanoví, kolik činí nejnižší podání,
d) oznámí, kteří věřitelé přihlásili své pohledávky a v jaké výši, popřípadě kteří věřitelé mají právo na uspokojení svých pohledávek podle § 338zn odst. 1.
(2) Proti usnesením podle odstavce 1 písm. a) odstavce 1 písm. a), b) a c) b) a c) není odvolání přípustné.
(3) Zjistí-li soud, že cena věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících majetku náležejícího k podniku závodu spolu s prostředky uvedenými v § 338n odst. 1 písm. b) nepřesahuje výši splatných peněžitých závazků patřících dluhů náležejících k podniku závodu, pohledávek oprávněného, těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a dalších přihlášených věřitelů, které nepatří nenáležejí k podniku závodu, a předpokládané náklady výkonu rozhodnutí, odměnu správce a náhradu jeho hotových výdajů, anebo že ji přesahuje jen nepatrně, výkon rozhodnutí zastaví.
(4) Nebude-li výkon rozhodnutí zastaven, soudce po provedení úkonů podle odstavce 1 odstavce 1 vyzve ty, kdo mohou dražit, aby činili podání.
(5) Dražba se koná, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud soud neudělí příklep. Cena vydraženého podniku závodu není omezena ustanoveními cenových předpisů.
(1) Příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě k podniku závodu, pak tomu, komu svědčí předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě k části podniku závodu nebo k jednotlivým věcem, právům nebo jiným majetkovým hodnotám součástem majetku, které patří náležejí k podniku závodu, a poté, nedohodnou-li se jinak dražitelé, kteří učinili stejné nejvyšší podání, dražiteli, který byl určen losem.
(2) Před udělením příklepu se soudce dotáže osob přítomných při dražbě, zda mají námitky proti příklepu; námitky, které podali oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný a dražitel, se uvedou do protokolu.
(3) Jestliže soud neudělí se zřetelem na vznesené námitky příklep, pokračuje se v dražbě vyvoláním předposledního podání; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V opačném případě soud usnesením udělí příklep.
(4) V usnesení o příklepu soud stanoví lhůtu k zaplacení nejvyššího podání, která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než dva měsíce. Na nejvyšší podání se započte vydražitelem složená jistota.
(5) Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se vrátí zaplacená jistota po skončení dražebního jednání; jestliže však podali proti příklepu námitky, vrátí se jim po právní moci usnesení o příklepu.
(1) Usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, manželu povinného, vydražiteli a dražitelům, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky.
(2) Proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání osoby uvedené v odstavci 1. Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též osoby uvedené v § 338p odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání.
(3) Ustanovení § 336k odst. 3 a 4 platí obdobně.
(1) Vydražitel je oprávněn převzít vydražený podnik závod již dnem následujícím po vydání usnesení o příklepu. Podnik Závod předá vydražiteli na jeho žádost správce za součinnosti s povinným; o převzetí se sepíše zápis. O předání podniku závodu správce vyrozumí soud. Soud potvrdí, která předkupní práva a výhrady zpětné koupě váznoucí na nemovité věci zanikly a které působí proti vydražiteli.
(2) Vydražený podnik závod přechází do majetku vydražitele, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li vydražitel nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu. K témuž dni se vydražitel stává vlastníkem věcí a vstupuje do práv a závazků patřících povinností náležejících k podniku závodu.
(3) Předkupní právo a výhrada zpětné koupě k vydraženému podniku závodu, k jeho částem nebo jednotlivým věcem součástem majetku náležejícího k závodu s výjimkou předkupního práva stavebníka k pozemku nebo vlastníka pozemku k právu stavby, právům předkupního práva vlastníka stavby k pozemku nebo jiným hodnotám vlastníka pozemku ke stavbě a zákonného předkupního práva zaniká dnem, kterým podnik závod přešel do majetku vydražitele.
(4) Jestliže vydražený podnik závod nepřešel do majetku vydražitele, je vydražitel povinen vrátit vydražený podnik závod povinnému, vydat mu plody a užitky a nahradit škodu újmu, kterou mu způsobil při hospodaření s podnikem se závodem.
(1) Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, soud dražební jednání skončí. Další dražební jednání soud nařídí na návrh oprávněného nebo toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, který lze podat nejdříve po uplynutí tří měsíců od bezúspěšné dražby; nebyl-li návrh podán do šesti měsíců, soud výkon rozhodnutí zastaví.
(2) Nezaplatil-li vydražitel nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě, kterou mu určil soud a která nesmí být delší než jeden měsíc, usnesení o příklepu se marným uplynutím dodatečné lhůty zrušuje a soud nařídí další dražební jednání. O povinnostech a závazcích dluzích tohoto vydražitele a o rozhodování o nich platí obdobně ustanovení § 336n.
(3) Při dalším dražebním jednání podle odstavců 1 a 2 odstavců 1 a 2 se nejnižší podání stanoví ve výši čtvrtiny ceny věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících majetku náležejícího k podniku [§ 338n odst. 1 písm. a)] závodu [§ 338n odst. 1 písm. a)], nejvýše však ve výši třetiny zjištěné ceny podniku [§ 338n odst. 1 písm. e)] závodu [§ 338n odst. 1 písm. e)]; jinak o nařízení a provedení další dražby platí obdobně ustanovení § 338p , 338q 338q, § 338r odst. 2, § 338t, 338u, § 338v odst. 2, § 338w až 338z. Nebyl-li podnik závod prodán ani při dalším dražebním jednání z důvodu uvedeného v odstavci 1 větě první odstavci 1 větě první, soud výkon rozhodnutí zastaví.
Rozvrh
(1) Po právní moci usnesení o příklepu a po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem nařídí soud jednání o rozvrhu rozdělované podstaty.
(2) K jednání soud předvolá účastníky rozvrhu, kterými jsou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinný, správce, vydražitel, osoby, které podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta (§ 338s odst. 3), a osoby uvedené v § 338zn odst. 1.
(3) Předvolání k rozvrhovému jednání se vyvěsí na úřední desce soudu.
Rozdělovanou podstatu tvoří prostředky uvedené v § 338n odst. 1 písm. b), nejvyšší podání a úroky z něho, popřípadě náhrady, které do podstaty připadají podle § 338za odst. 2 věty druhé, a na tyto náhrady započítaná jistota vydražitele uvedeného v § 338za odst. 2.
(1) Při rozvrhovém jednání se projednají pohledávky, které mohou být uspokojeny z rozdělované podstaty.
(2) Každý z věřitelů, který je přítomen jednání, je povinen vyčíslit svou pohledávku a její příslušenství ke dni rozvrhového jednání a uvést, do jaké skupiny patří, a skutečnosti významné pro její pořadí. Pohledávky ostatních věřitelů a jejich příslušenství vyčíslí ke dni rozvrhového jednání a jejich skupinu a pořadí uvede soud podle údajů obsažených ve spisu. Po skončení rozvrhového jednání nelze přihlížet k té části pohledávek a jejich příslušenství, která nebyla vyčíslena.
(3) Každý z účastníků rozvrhu může popřít vyčíslené pohledávky co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí. K námitkám osob, které se k rozvrhovému jednání nedostavily, se nepřihlíží, ledaže by byly uplatněny a doloženy před jednáním.
(4) Pohledávku vydražitele podle § 338zf však nelze popřít.
(1) Podle výsledků rozvrhového jednání se z rozdělované podstaty uspokojují postupně podle těchto skupin:
a) pohledávky nákladů vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby, nové dražby nebo další dražby a zaplacením zálohy podle § 338i odst. 5,
b) pohledávka odměny správce a jeho hotových výdajů,
c) pohledávka vydražitele podle § 338zf,
d) pohledávky zajištěné zadržovacím právem,
e) pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, a pohledávky zajištěné zástavním právem, postoupením pohledávky83) nebo zajišťovacím převodem práva,84)
f) pohledávky nedoplatků výživného,
g) g) pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle písmena e) písmena e), pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona,
h) pohledávky náhrady újmy na zdraví způsobené trestným činem,
i) ostatní pohledávky.
(2) Nelze-li plně uspokojit pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se podle pořadí; pohledávky patřící do téže skupiny, které mají stejné pořadí, se uspokojí poměrně.
(3) Nesplatné pohledávky zajištěné zástavním právem, postoupením pohledávky nebo zajišťovacím převodem práva se považují při rozvrhu za splatné.
(4) Úroky, úroky z prodlení nebo poplatek úroky z prodlení za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním, jakož i náhrada nákladů řízení se uspokojují v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou.
(5) Pro pořadí je rozhodující
a) u pohledávky oprávněného den, kdy k soudu výkonu došel jeho návrh na nařízení výkonu rozhodnutí,
b) u pohledávky toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, den, který se považuje za přistoupení k řízení,
c) u přihlášené pohledávky den, kdy k soudu došla přihláška,
d) u pohledávky zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem, postoupením pohledávky83) nebo zajišťovacím převodem práva84) den vzniku těchto práv,
e) u pohledávky věřitele uvedeného v § 338zn den, podle kterého se řídí pořadí pohledávky v řízení o výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí anebo nemovitostí nemovitých věcí. Pořadí pohledávky se stanoví podle toho hlediska, které je pro ni výhodnější,
f) u pohledávky oprávněného, toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, nebo přihlášené pohledávky náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo z bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, byl-li závod zajištěn v trestním řízení o tomto trestném činu a byly-li návrh nebo přihláška podány v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, den právní moci rozhodnutí o zajištění závodu podle trestního řádu.
(6) Po Zjistí-li soud z evidence osob nebo majetku, že zpeněžený závod je zajištěn podle trestního řádu a převyšuje-li dosažený výtěžek všechny pohledávky, které byly v rozvrhu uspokojeny, informuje soud o této skutečnosti orgán činný v trestním řízení, který o zajištění rozhodl. Nesdělí-li orgán činný v trestním řízení do 30 dnů soudu, že se zajištění vztahuje i na zbytek výtěžku, vyplatí se zbytek výtěžku povinnému.
(7) Nepostupuje-li soud podle odstavce 6, vyplatí se po úhradě všech pohledávek, které mají být uspokojeny, se zbytek rozdělované podstaty vyplatí povinnému.
(7) (8) Nebyla-li plně uspokojena pohledávka správce podle odstavce 1 písm. b) odstavce 1 písm. b), uloží soud usnesením tuto povinnost povinnému; oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a věřitelé, kteří přihlásili své pohledávky (§ 338s (§ 338s), za splnění této povinnosti společně a nerozdílně ručí.
83) § 554 občanského zákoníku.
84) § 553 občanského zákoníku.
Vydražitel má pohledávku za podstatou, jestliže
a) výše peněžitých závazků patřících dluhů náležejících k podniku závodu spolu s pohledávkami oprávněného, těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a dalších přihlášených věřitelů, které nepatří nenáležejí k podniku závodu a které mají být uhrazeny z podstaty, nepřesahuje rozdělovanou podstatu, a to ve výši tohoto rozdílu, nebo
b) pohledávky oprávněného, těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a dalších přihlášených věřitelů, které mají být uspokojeny z podstaty, nepřesahují rozdělovanou podstatu, a to ve výši tohoto rozdílu.
(1) V rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o pohledávkách, které byly při rozvrhovém jednání popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů; to neplatí u pohledávek, na které ani zčásti podle skupin nebo podle pořadí nepřipadá úhrada z rozdělované podstaty.
(2) Ustanovení § 337e odst. 2, 3 a 4 platí obdobně.
(1) Po právní moci rozhodnutí o návrhu podle § 267a odst. 1 soud nařídí jednání o rozvrhu zbytku rozdělované podstaty.
(2) K tomuto jednání soud nepředvolá účastníky rozvrhu, jejichž pohledávky byly podle předchozího rozvrhového usnesení zcela uspokojeny. Při rozvrhu zbytku rozdělované podstaty se jinak postupuje obdobně podle § 338zb odst. 2 a 3, § 338zc, 338ze a 338zf.
(1) V rozvrhovém usnesení soud přizná pohledávky jejich věřitelům; úhrada odměny a hotových výdajů se poskytne správci a úhrada pohledávky podle § 338zf se poskytne vydražiteli.
(2) Přiznané částky soud vyplatí po právní moci rozvrhového usnesení.
Zpráva o výkonu správy podniku závodu
(1) Poté, co vydražený podnik závod přešel do majetku vydražitele a správce mu předal podnik závod, podá správce soudu konečnou zprávu o výkonu své funkce a vyúčtuje odměnu a hotové výdaje.
(2) Soud zprávu doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného a vydražiteli.
(3) Soud zprávu přezkoumá a rozhodne o jejím schválení při jednání; jednání není třeba nařizovat, jestliže osoby uvedené v odstavci 2 odstavci 2 v určené lhůtě nesdělí své námitky proti zprávě.
(4) Po schválení zprávy soud zprostí správce jeho funkce.
Přechod práv a závazků dluhů na vydražitele
(1) Na vydražitele, do jehož majetku přešel vydražený podnik závod, přechází
a) věci majetek, práva a jiné majetkové hodnoty, které který slouží k provozování podniku závodu nebo vzhledem ke své povaze mají má tomuto účelu sloužit;
b) práva vyplývající z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví týkající se podnikatelské činnosti vydraženého podniku závodu, ledaže by to odporovalo smlouvě o poskytnutí těchto práv nebo jejich povaze;
c) práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů zaměstnanců působících ve vydraženém podniku závodu;
d) závazky patřící dluhy náležející k vydraženému podniku závodu, které nebyly uspokojeny při rozvrhu, včetně jejich zajištění.
(2) Přechodem dluhu nebo jiného závazku povinného nastupuje vydražitel jako dlužník na jeho místo; k přechodu závazku dluhu se souhlas věřitele nevyžaduje.
(3) Je-li pro nabytí nebo zachování práv uvedených v odstavci 1 písm. b) odstavci 1 písm. b) rozhodné uskutečňování určité podnikatelské činnosti, započítá se do této činnosti vydražitele uskutečněné po příklepu i činnost uskutečněná při provozu podniku závodu před jeho prodejem v dražbě.
(4) Nájemní nebo podnájemní smlouvu na nebytové prostory uzavřenou povinným jako nájemcem nebo jako pronajímatelem může vydražitel vypovědět ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i z jiných důvodů, než stanoví zvláštní zákon95) nebo než byly dohodnuty; to platí také v případě, že nájem byl sjednán na dobu určitou. Právo druhé strany na náhradu škody tím vzniklé není dotčeno.
(5) Spolu se závazky s pohledávkami, které byly uspokojeny při rozvrhu, zaniká i jejich zajištění.
95) Zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů.
Oznámení jiným orgánům
(1) O tom, že vydražený podnik závod přešel do majetku vydražitele (§ 338z odst. 2 (§ 338z odst. 2), soud vyrozumí příslušný rejstříkový soud nebo orgán, který vede jiný rejstřík, v němž je povinný zapsán. Rejstříkový soud nebo jiný orgán poté provede zápis o prodeji podniku závodu v příslušném rejstříku.
(2) Jestliže k podniku závodu patří nemovitost nemovitá věc, vyrozumí soud příslušný katastrální úřad, že vlastníkem nemovitosti nemovité věci se stal vydražitel; v případě, že k nemovitosti nemovité věci bylo zřízeno zástavní právo, současně uvede, zda působí proti vydražiteli nebo zda zaniklo.
(3) Byl-li výkon rozhodnutí zastaven, soud o tom vyrozumí po právní moci usnesení příslušný rejstříkový soud nebo orgán, který vede jiný rejstřík, v němž je povinný zapsán, popřípadě též příslušný katastrální úřad.
(1) Žádný z věřitelů, jehož pohledávka přešla na vydražitele (§ 338zk odst. 2 (§ 338zk odst. 2), nemůže namítat, že prodejem podniku závodu v dražbě se zhoršila dobytnost jeho pohledávky.
(2) Povinný neodpovídá za vady věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot patřících majetku náležejícího k podniku závodu, který byl prodán v dražbě.
Jiné výkony rozhodnutí
(1) Nařízením výkonu rozhodnutí postižením podniku závodu se odkládá provedení již nařízených výkonů rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí patřících nemovitých věcí náležejících k podniku závodu a výkonů rozhodnutí přikázáním k podniku patřících závodu náležejících jiných pohledávek než z účtu u peněžního ústavu. Oprávnění z těchto výkonů rozhodnutí se považují za věřitele uvedené v § 338s, aniž by bylo potřebné pohledávku přihlásit; to platí i tehdy, jestliže vymáhaná pohledávka nepatří nenáleží k podniku závodu.
(2) Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí patřících nemovitých věcí náležejících k podniku závodu nebo přikázáním k podniku patřících závodu náležejících jiných pohledávek než z účtu u peněžního ústavu, který byl nařízen až po nařízení výkonu rozhodnutí postižením podniku závodu, se neprovede. Právo těchto oprávněných přihlásit vymáhanou pohledávku podle § 338s není dotčeno.
(3) Nebyla-li pohledávka věřitelů uvedených v odstavcích 1 a 2 odstavcích 1 a 2 uspokojena při rozvrhu rozdělované podstaty, pokračuje soud po skončení výkonu rozhodnutí postižením podniku závodu v řízení; v případě, že podnik závod byl prodán v dražbě a že jde o pohledávku patřící náležející k podniku závodu, nastupuje do řízení na místo povinného vydražitel.
Zastavení výkonu rozhodnutí
(1) Byl-li výkon rozhodnutí postižením podniku závodu zastaven, soud vyzve správce, aby mu podal konečnou zprávu o výkonu své funkce a aby vyúčtoval odměnu a hotové výdaje.
(2) Soud zprávu doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému a manželu povinného.
(3) Ustanovení § 338zj odst. 3 a 4 platí obdobně.
(4) Povinnost zaplatit správci odměnu a náhradu hotových výdajů soud uloží buď povinnému nebo společně a nerozdílně oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a věřitelům, kteří přihlásili své pohledávky (§ 338s (§ 338s a 338zn), a to podle toho, z jakého důvodu k zastavení výkonu rozhodnutí došlo.
Postižení části podniku závodu
(1) Na výkon rozhodnutí postižením části podniku závodu tvořící samostatnou organizační složku se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem podniku závodu, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Správa části podniku závodu vykonávaná správcem se vztahuje i na úkony podniku jednání při provozu závodu, které která se týkají jím spravované organizační složky podniku závodu.
Prodej podílu spolumajitele podniku závodu
(1) Na výkon rozhodnutí postižením podílu spoluvlastníka podniku závodu se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem podniku závodu, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Spoluvlastníku povinného soud doručí pravomocné usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí postižením podniku závodu a dražební vyhlášku; spoluvlastník povinného může podat za podmínek uvedených v § 338p odst. 5 odvolání proti dražební vyhlášce.
(3) Povinnosti uložené povinnému v § 338m platí i pro spoluvlastníka podniku závodu.
(4) Opatření správce podniku závodu působí i proti spoluvlastníku povinného.
(5) Pro spoluvlastníka povinného platí § 338k odst. 2 až 6 .
(6) Zúčastní-li se spoluvlastník povinného dražby a učiní-li s jinými dražiteli stejné nejvyšší podání, udělí se mu příklep; ustanovení § 338x odst. 1 věty druhé se nepoužije.
(7) Spoluvlastník povinného je oprávněn podat za podmínek uvedených v § 338y odst. 2 větě druhé § 338y odst. 2 větě druhé odvolání proti usnesení o příklepu.
Prodej zástavy
(1) Na výkon rozhodnutí prodejem zastaveného podniku se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem podniku, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Při výkonu rozhodnutí prodejem zastaveného podniku se nepoužijí ustanovení § 338f odst. 2 a 3, ledaže jde o návrh dalšího oprávněného z usnesení o nařízení prodeje zástavy, a ustanovení § 338s, ledaže by věřitel přihlásil pohledávku zajištěnou prodávanou zástavou.
Prodej rodinného závod
(1) Na výkon rozhodnutí prodejem rodinného závodu se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem závodu, nestanoví-li se dále jinak.
(2) Členu rodiny zúčastněnému na provozu rodinného závodu, který není povinným, soud doručí dražební vyhlášku.
(3) Zúčastní-li se člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu, který není povinným, dražby a učiní-li s jinými dražiteli stejné nejvyšší podání, udělí se mu příklep; ustanovení § 338x odst. 1 věty druhé se nepoužije.
(4) Člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu, který není povinným, je oprávněn podat za podmínek uvedených v § 338y odst. 2 větě druhé odvolání proti usnesení o příklepu.
Prodej zástavy
(1) Na výkon rozhodnutí prodejem zastaveného závodu se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem závodu, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Při výkonu rozhodnutí prodejem zastaveného závodu se nepoužijí ustanovení § 338f odst. 2 a 3, ledaže jde o návrh dalšího oprávněného z usnesení o nařízení prodeje zástavy, a ustanovení § 338s, ledaže by věřitel přihlásil pohledávku zajištěnou prodávanou zástavou.
Zpět na obsah zákona
Kurzy a školení správního a procesního práva
| Datum | Název kurzu | Typ | Místo | Pořádá |
|---|---|---|---|---|
| Daňové kurzy a školení aktuálně nejsou k dispozici | ||||
?
