§ 202 paragraf 202, porovnání znění k 1.4.2011

§ 202

(1) Odvolání není přípustné proti usnesení, jímž

a) se upravuje vedení řízení ; ,

b) byl k řízení přibrán další účastník (§ 94 odst. 3);

c) bylo zahájeno řízení bez návrhu;

d) byl účastník vyzván, aby neúplné, nesrozumitelné nebo neurčité podání doplnil nebo opravil (§ 43 odst. 1 (§ 43 odst. 1) ; ,

e) c) bylo prominuto zmeškání lhůty ; ,

f) d) byla nebo nebyla připuštěna změna návrhu ; ,

g) e) bylo rozhodnuto o svědečném nebo o nárocích podle § 139 odst. 3; ,

h) f) byl schválen smír ; ,

i) g) byl zamítnut návrh na přerušení řízení podle § 109 nebo podle § 110; § 109 nebo podle § 110,

j) h) byl žalovaný vyzván, aby se ve věci písemně vyjádřil (§ 114b (§ 114b, 193d ) ; ,

k) i) bylo opraveno rozhodnutí, netýká-li se oprava výroku rozhodnutí,

l) bylo rozhodnuto o opatřeních k zajištění podmínek pro navrácení dítěte (§ 193c);

m) j) bylo rozhodnuto, že doručení je neúčinné (§ 50d (§ 50d) ; ,

n) k) byla uložena povinnost složit zálohu na náklady důkazu ; ,

o) l) bylo vyhověno návrhu na přezkum evropského platebního rozkazu,

m) bylo nařízeno první setkání s mediátorem podle § 100 odst. 2,

n) byl zrušen platební rozkaz podle § 173 odst. 2.

(2) Odvolání není přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jímž jehož předmětem bylo rozhodnuto o peněžitém v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšujícím nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.

(3) Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.