§ 237, § 238, § 238a, porovnání znění k 1.9.2012

§ 237

(1) Dovolání

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,

a) jimiž bylo změněno každému rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,

b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,

c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně kterým se odvolací řízení končí, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

(2) Dovolání podle odstavce 1 není přípustné

a) ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč a v obchodních věcech 100 000 Kč; k příslušenství pohledávky závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se přitom nepřihlíží,

b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení,

c) ve věcech mezinárodních únosů dětí podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu62g), nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství62h).

(3) Rozhodnutí odvolacího odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží.

62g) Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí, vyhlášená pod č. 34/1998 Sb.

62h) Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000.

§ 238

(1) Dovolání je podle § 237 není přípustné

a) ve věcech upravených v části druhé občanského zákoníku, je-li řízení o nich vedeno podle tohoto zákona a nejedná-li se o manželské majetkové právo,

b) ve věcech upravených zákonem o registrovaném partnerství, je-li řízení o nich vedeno podle tohoto zákona,

c) proti usnesení odvolacího soudu rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jímž jejichž předmětem bylo potvrzeno v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží,

d) ve věcech odkladu provedení výkonu rozhodnutí nebo změněno usnesení soudu prvního stupně exekuce,

e) proti usnesením, kterým proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4,

f) proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto

a) g) proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu z rušené držby,

h) proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení,

b) i) proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu na změnu osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek,

j) proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce,

k) proti rozhodnutím, kterými odvolací soud zrušil rozhodnutí (§ 235h odst. 1 věta druhá) soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení,

l) proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o zproštění od složení zálohy nebo odejmutí zproštění od složení zálohy podle exekučního řádu.

(2) Ustanovení § 237 platí obdobně U opětujícího se peněžitého plnění je pro závěr, zda rozhodnutí obsahující dovoláním napadený výrok bylo vydáno v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozhodnutí peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč [odstavec 1 písm. c)], rozhodný součet všech opětujících se plnění; jde-li však o peněžité plnění na dobu života, na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 5 let, je rozhodný pouze pětinásobek výše ročního plnění.

(3) Za rozhodnutí podle odstavce 1 písm. c) se považuje i rozhodnutí vydané v řízení o určení pravosti nebo výše pohledávky nepřevyšující 50 000 Kč.

§ 238a

(1)

Dovolání je dále přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto

a) v insolvenčním řízení53c),

b) o žalobě pro zmatečnost,

c) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí, nejde-li o průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o výkon rozhodnutí k navrácení dítěte ve věcech mezinárodních únosů dětí podle mezinárodní smlouvy tom, která kdo je součástí právního řádu62g), nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství62h) procesním nástupcem účastníka,

d) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,

e) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,

f) o povinnostech vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2 (§ 336n vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a ) a v § 338za odst. 2.

(2) Ustanovení § 237 odst. 1 a 3 platí obdobně.

53c) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

62g) Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí, vyhlášená pod č. 34/1998 Sb.

62h) Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 záměně účastníka (§ 92 odst. 2).