§ 241a paragraf 241a, porovnání znění k 1.1.2012

§ 241a

(1) Dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3.

(2) V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání vyme zení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

(2) Dovolání lze podat jen z těchto důvodů:

a) řízení je postiženo vadou (3) Důvod dovolání se vymezí tak, která mohla mít že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,

b) rozhodnutí a že vyloží, v čem spočívá na nesprávném právním nesprávnost tohoto právního posouzení věci.

(3) Je-li (4) V dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) a b) nelze poukazovat na podání, popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§ 238 a 238a) která dovolatel učinil za řízení před soudem prvního stupně nebo v odvolacím řízení.

(5) K obsahu podání, lze dovolání podat také z důvodu v němž dovolatel uvedl, že v jakém rozsahu napadá rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění odvolacího soudu, které nemá podle obsahu spisu nebo v podstatné části oporu němž vymezil důvody dovolání, aniž by byla splněna podmínka stanovená v provedeném dokazování § 241, se nepřihlíží.

(4) (6) V dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé.