Spotřebitelská poptávka v ČR stále klesá (Komentář)

Maloobchodní tržby bez prodejů aut v září nadále klesaly. Meziměsíčně byly v reálném vyjádření nižší o 0,4 % po srpnovém poklesu o 0,8 %. Meziroční pokles po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní se prohloubil z -2,8 % na -4,0 %, což bylo zhruba v souladu s naší prognózou (-3,9 %) a mírně pod tržním konsensem (-3,7 %). Oproti předpandemickému únoru 2020 byla úroveň tržeb letos v září nižší o 7,7 %.

K poklesu došlo ve všech komoditních skupinách s výjimkou pohonných hmot. Tržby za pohonné hmoty meziměsíčně vzrostly o 1,5 %. Naopak tržby za nepotravinářské zboží klesly o 0,8 % m/m a za potraviny o 0,5 % m/m.

Celé třetí čtvrtletí bylo pravděpodobně ve znamení zhruba stagnující spotřeby domácností, což by bylo v souladu s naší prognózou. Maloobchodní tržby bez prodejů aut se v Q3 mezičtvrtletně snížily o 0,3 %. Motoristickému segmentu se naopak dařilo, když tržby za prodej aut mezičtvrtletně vzrostly o 1,7 %. Samotné září však přineslo meziměsíční pokles tržeb za prodej aut o výrazných 1,7 %.

Ačkoliv spotřeba domácností se po předchozím strmém poklesu pravděpodobně již stabilizovala, tak k jejímu oživení dosud nedošlo. Reálné mzdy se sice od druhého čtvrtletí začaly mezičtvrtletně zvyšovat, avšak jen velmi pozvolným tempem. Růst nominálních mezd za očekáváními spíše zaostává. Negativní vliv předchozího strmého propadu kupní síly domácností v důsledku vysoké inflace tak přetrvává a nadále se podepisuje na nízkých útratách spotřebitelů. Ruku v ruce s tím jde i podprůměrný spotřebitelský sentiment.

K oživení spotřeby domácností by měl pomoci obnovený růst reálných mezd i vysoká úroveň nahromaděných úspor. Očekáváme, že mezičtvrtletní růst reálných mezd bude ve zbytku roku pokračovat. S ohledem na stále vysokou inflaci však čekáme, že za celý letošní rok reálné mzdy opět klesnou, a to o 2,5 % po loňských -8,4 %. O míře oživení spotřebitelských výdajů pravděpodobně rozhodne růst mezd v příštím roce. Ten odhadujeme ve výši 7,6 %. To by při inflaci poblíž dvouprocentního cíle centrální banky mělo alespoň částečně zlepšit kupní sílu domácností a přispět k postupnému oživení jejich spotřeby.