Dezinformační zpráva, která se šíří hlavně e-maily a na kterou iROZHLAS.cz upozornili čtenáři, poskytuje několik různých výpočtů, podle kterých stát v roce 2022 vybral na důchodovém pojištění přes 691 miliard korun. Už toto číslo je ale přehnané, ve skutečnosti se v tomto roce vybralo zhruba o 120 miliard méně.

Podobným způsobem tvůrci zprávy vypočítali, kolik peněz Česko penzistům vyplácí, a dochází k závěru, že si vláda ročně „vydělá 84,7 miliardy Kč“. „Stát vybere na jednoho důchodce 20 580 a dá mu 18 061 korun, a to ještě s blbejma kecama, kolik že ho ti důchodci stojí,“ kritizují.

„Takové tvrzení je samozřejmě zcela lživé, bohužel se s ním setkáváme často. Je nesmysl si myslet, že by snad částku ve výši cca 84 miliard korun bylo možné nějak ‚tajně skrýt‘ ve státním rozpočtu,“ vyvrací ale pro server iROZHLAS.cz mluvčí MPSV Jakub Augusta. Konkrétně stát v roce 2022 vydal na důchodové pojištění o 21,5 miliardy korun více, než kolik vybral od pracujících.

„Důchodový účet je dlouhodobě deficitní, a to v některých letech i výrazně. Od roku 1996 se pouze osmkrát podařilo z důchodového pojištění vybrat více, než stát v daný rok na důchody vydal,“ vysvětluje Augusta s tím, že například v loňském roce činil deficit důchodového systému více než 72,7 miliardy korun.

„Ministerstvo práce a sociálních věcí či ministerstvo financí si nemohou dovolit vykazovat nepravdivé statistiky. Veškerá čísla, která prezentujeme, jsou relevantní a opřená o fakta,“ zdůrazňuje. S podobnými dezinformacemi se prý ministerstvo potýká často a upozorňuje na ně na svém webu.

‚Nebezpečné tvrzení‘

Dezinformátoři dále tvrdí, že stát má dostatečné množství peněz na vyplácení důchodů. „Takže vládo makej a vracej. A nebudeš muset dělat žádnou důchodovou reformu, protože peníze budou důchodcům stačit až do roku 2080 a bez dalšího výběru,“ myslí si.

Podle Augusty je takové tvrzení nejen nepravdivé, ale také nebezpečné pro stabilitu celého penzijního systému. Důchodová reforma má podle ministerstva zajistit důchody všem generacím.

„Pokud jde o výhled důchodového pojištění do dalších desítek let, MPSV a třeba i Národní rozpočtová rada zpracovala různé prognózy vývoje, které se mohou lišit v detailech. Nicméně všechny ukazují na jednoznačný trend dalšího zvyšování nákladů na důchodové pojištění. K největší zátěži dochází okolo roku 2060. Tomu chceme čelit právě důchodovou reformou,“ přibližuje mluvčí ministerstva.

Důchodovou reformu schválil minulý týden prezident Petr Pavel. Věk pro odchod do starobního důchodu tak poroste o měsíc ročně do věkové hranice 67 let, ta je tak o dva roky vyšší než teď. Od přespříštího roku se má deset let snižovat výpočet nových penzí, započítávat se bude každý rok menší část výdělku.

Podle vlády má reforma zajistit dostatek peněz i na důchody současných třicátníků, čtyřicátníků a dalších generací. Bez reformních změn by propad penzijního systému dosahoval podle koaličních představitelů v polovině století až pěti procent hrubého domácího produktu, v nynějších částkách asi 350 miliard korun. 

Opoziční hnutí ANO a SPD slibují, že pokud se dostanou k moci, podstatnou část podle nich asociálních úprav v penzích zruší.

Dezinformace o důchodcích

Dezinformace, které cílí na lidi v důchodovém věku, jsou na internetu poměrně časté. V rubrice Ověřovna! jsme například vyvraceli zprávu, že by se lidem, kteří po celý život pobírají sociální dávky, měl důchod počítat z průměrné mzdy. Pracovat se tedy podle této deziformace nevyplatí.

Přitom pokud by občan neměl žádnou odpracovanou dobu, nevznikl by mu podle mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jitky Drmolové ani nárok na starobní důchod. „Větší část obvykle tvoří procentní výměra, která se odvíjí od celoživotních výdělků a odpracovaných let,“ popsala.

Nedávno se také na sítích šířila dezinformace o tom, že vláda chce zpoplatnit péči o důchodce. Její tvůrci se to snažili prokázat smlouvou ministerstva práce a sociálních věcí s firmou, která měla zpracovat analýzu, jak by bylo možné zatížit platbami důchodce i jejich příbuzné. 

Analýza přitom byla publikována už v roce 2022 a pouze zkoumala možnosti v oblasti posuzování příjmů a finančního majetku klientů sociálních služeb, jak vysvětlil mluvčí Augusta. Jejím cílem tak nikdy nemělo být péči zpoplatnit, navíc se ministerstvo v současné době touto analýzou vůbec nezabývá.

Josef Beneda Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít