Engelhornová se sama označuje jako publicistka, je ale také dědička zakladatelů chemické společnosti BASF – ta dnes patří k největším na světě – a aktivistka, která bojuje za výrazné zvýšení přerozdělování peněz ve společnosti.

V německojazyčných zemích spoluzaložila pobočku hnutí taxmenow (zdaňte mě hned). Jde o bohaté lidi, kteří volají po vyšším a progresivnějším zdanění vlastního majetku.

Už začátkem letošního roku Engelhornová řekla, že hodlá rozdat v přepočtu asi 620 milionů korun z pozůstalosti po babičce. Peníze doslova označila za hloupost, která jí vlastně nikdy nepatřila.

„Uvědomuji si, že tohle dědictví je štěstí. Nemůžete si ho koupit, nemůžete na něm pracovat. Nemyslím si, že by narození mělo určovat místo ve společnosti. Jsme přece v demokracii,“ komentovala Engelhornová.

Rozdělení peněz rozhodla rada

V posledním rozhovoru pro deník Der Standard Engelhornová také prohlásila, že v rozdávání bude pokračovat i s dalším dědictvím. Důležité ale je, že o tom, kdo její peníze dostane, nerozhodovala Engelhornová, ale takzvaná Dobrá rada pro přerozdělování.

Je to občanská rada složená z padesáti rakouských občanů ve věku od 16 do 85 let. Jejich výběr byl nastavený tak, aby reprezentoval ideálně celou společnost – vzděláním, příjmy, rodinným zázemím a podobně.

Pozvánku do této rady začátkem roku dostalo asi 10 tisíc lidí. Kdo do ní chtěl vstoupit, musel se zaregistrovat a z těchto lidí pak nezisková organizace Foresight Institute vybrala na základě sociologických kritérií padesátku „občanských radních“.

Engelhornová využila Dobrou radu pro přerozdělování proto, že, dle jejích slov, takhle velkou sumu rozdělit nemůže. Chtěla mít navíc jistotu, že peníze dostanou lidé nebo skupiny napříč Rakouskem. I kvůli tomuto je filantropie Engelhornové trochu odlišná, než je běžné – stává se totiž, že dárci chtějí mít nad využitím peněz nějakou kontrolu.

Německý list Der Spiegel připomněl třeba zakladatele obchodního řetězce Lidl Dietera Schwarze, který kdysi nabídl financování oprav kostela v rodném městě Heilbronn. Nakonec od toho odstoupil, protože se mu návrhy zdály až moc moderní. V případě dědictví Engelhornové se tohle díky Dobré radě pro přerozdělování stát nemůže.

Organizace, kam se peníze nakonec dostaly, jsou především projekty zaměřené na ochranu životního prostředí, dostupné bydlení, zdravotnictví nebo sociální služby. Nejvyšší příspěvek, asi 40 milionů korun, rada pošle rakouskému spolku ochránců přírody.

Následuje spolek na pomoc lidem bez domova Neunerhaus – ten dostane 39 milionů korun. Na seznamu se ale objevila i spotřebitelská organizace NOYB (zkratka None of Your Business), doslova „do toho vám nic není“. Ta se zabývá ochranou soukromí na internetu a na začátku června podala stížnost na společnost Meta Platforms, která kvůli tomu pozastavila svůj plán trénovat svého AI asistenta na datech uživatelů.

Engelhornová ale přesto zůstane milionářkou. Peníze totiž organizace budou dostávat postupně do roku 2029, takže de facto k nim Engelhornová pořád bude mít přístup. Deníku Der Standard ale řekla, že si hledá práci. Zatím prý nebyla úspěšná, ale zvažuje i nějakou formu podnikání. Víc k tomu ale zatím prozradit nechtěla.

Bára Vránová, jar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít