Účetní závěrka, v rámci níž je třeba zkalkulovat a zaúčtovat řadu transakcí, které jsou specifické právě pro toto období, není snadné sestavit. V návaznosti na konsolidační balíček, který
je účinný od 1. 1. 2024, bude navíc nutné při sestavování účetní závěrky zohlednit i změny, které tato novela obsahuje.
Význam a sestavení účetní závěrky
Každá obchodní korporace či fyzická osoba vedoucí účetnictví
je povinna sestavit účetní závěrku, jejíž rozsah se liší v závislosti na velikosti a typu firmy. Existuje rozdíl mezi účetní závěrkou v
plném a zkráceném rozsahu. Pokud zákon o účetnictví nestanoví jinak, společnosti, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem, mohou sestavit účetní závěrku ve zkráceném rozsahu.
Účetní závěrka se skládá z
rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy. Tyto tři části tvoří nedílný celek. Příloha slouží k vysvětlení a doplnění informací obsažených v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Pro účetní závěrku v plném rozsahu je navíc
potřeba sestavit přehled o peněžních tocích,
změnách vlastního kapitálu apod.
Prvním krokem k úspěšnému sestavení účetní závěrky je provedení
inventarizace. Během inventarizace se zjišťuje skutečný stav majetku a závazků a tyto informace se zaznamenávají v
inventárních soupisech. Je důležité zmínit, že samotné inventarizaci podléhají všechny složky
aktiv a pasiv. Účetní jednotky mohou zahájit inventuru nejdříve čtyři měsíce před datem rozvahy a musí ji dokončit nejpozději dva měsíce po datu rozvahy. Mimo to jsou účetní jednotky povinny uchovávat doklady o provedené inventarizaci po dobu pěti let po jejím provedení, tak
vyžaduje zákon o účetnictví.
Účetní uzávěrka de facto představuje finální kontrolu a zhodnocení účetnictví, zda odpovídá obrazu skutečnosti. V rámci jejího sestavování probíhá zaúčtování specifických operací k rozvahovému dni. Mezi nejběžnější operace, které se provádí v rámci účetní závěrky, patří
tvorba opravných položek k nedobytným pohledávkám, používání účtů časového rozlišení pro evidenci nákladů a výnosů do účetního období, s nimiž souvisejí, kalkulace dohadných položek, kalkulace rezerv, přecenění cizoměnných zůstatků (jež mají být v souladu s platnou legislativou přeceněny, nejedná se pouze o účty pohledávek a závazků z obchodních vztahů) či výpočet odložené daně.
Nejčastější chyby
K nejčastějším chybám v rámci sestavování účetní závěrky dochází tím, že do výsledku hospodaření nejsou zahrnuty veškeré
relevantní informace, anebo jsou informace zachyceny chybně. Chybějící informace, jež by měly být v účetní závěrce zachyceny, představují například opravné položky k znehodnocenému majetku či k zásobám s vypršelou lhůtou trvanlivosti nebo pohledávkám po splatnosti. Někdy je také opomíjena tvorba dohadné položky za služby, které již byly poskytnuty, ale ještě nejsou vyfakturovány k datu účetní závěrky. Dále mohou být chybně používány účty časového rozlišení, dohadné položky a rezervy pro zachycení účetního případu.
Jelikož daňový výsledek hospodaření
vychází z účetního výsledku, je-li ten spočten nepřesně kvůli chybám v účetní závěrce, bude i daňový výsledek nesprávný.
V případě objevení chyby v účetní závěrce není vše ztraceno. Oprava účetní závěrky může být provedena do
termínu podání daňového přiznání, tedy do čtyř měsíců po skončení účetního období. Pokud bude využito služeb daňového poradce nebo auditora, může být oprava provedena do šesti měsíců po skončení účetního období.
Po uplynutí výše zmíněných termínů lze chyby z minulých účetních období
opravit zaúčtováním v aktuálním účetním období. Drobnější chyby mohou být opraveny přímo ve výsledkových účtech aktuálního období, zatímco významné chyby z minulosti se řeší prostřednictvím speciálního účtu „Jiný výsledek hospodaření“. Obě možnosti oprav musí být náležitě popsány v příloze účetní závěrky.
Většinou účetní oprava obnáší i
daňovou opravu. Daňově lze chyby opravit pomocí opravného daňového přiznání, pokud ještě neuplynul termín pro podání řádného daňového přiznání. Pokud již termín uplynul, je třeba provést opravu
podáním dodatečného přiznání k dani z příjmů za období, ke kterému se chyba vztahuje, ovšem pouze
za splněné podmínky stále běžící lhůty pro vyměření daně, která je standardně
tři roky ode dne termínu pro podání daňového přiznání.

Pokud potřebujete sestavit a vytvořit účetní a datovou uzávěrku v programu POHODA, podívejte se na náš
Návod na ukončení účetního období a účetní uzávěrku.
Účetní novinky pro závěrku roku 2024
Mezi účetní novinky tohoto roku patří změna vymezení pojmu čistý obrat.
Od 1. 1. 2024 se čistým obratem rozumí výše výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb vydělený počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období a vynásobený 12. Úhrn ročního čistého obratu patří mezi kritéria pro určení kategorie účetní jednotky, a tím i povinnosti auditu.
Další novinkou je možnost vést od roku 2024 účetnictví v jiné měně než českých korunách. Využití
tzv. funkční měny je dobrovolné a představuje přechod z českých korun na euro, americký dolar nebo britskou libru. Účetní jednotka, která se pro tento krok rozhodne, musí splnit zákonem definované podmínky a tento přechod je možné provést pouze k prvnímu dni účetního období.
Od roku 2024 doznala změn struktura
výroční zprávy. Ve zprávě by měly být nově obsaženy informace o nehmotných zdrojích, na kterých zásadně závisí obchodní model účetní jednotky a které jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty. Dále je nově samostatným oddílem výroční zprávy
Zpráva o udržitelnosti (ESG reporting). Toto doplnění výroční zprávy by mělo sloužit k poskytnutí informace o strategii společenské odpovědnosti za udržitelnost (otázky životního prostředí, sociální, lidských práv a jejich dodržování, správy a řízení, zaměstnanecké a boje proti korupci a úplatkářství). Zprávu jsou povinny sestavit velké subjekty veřejného zájmu a společnosti obchodovatelné na regulovaných evropských trzích, které mají
více než 500 zaměstnanců.
Článek byl připravený ve spolupráci se společností EKP Advisory, s.r.o.