Statistici samostatně zveřejnili také údaje za čtvrté čtvrtletí loňského roku. Hrubý domácí produkt vzrostl mezičtvrtletně o 0,5 procenta a meziročně o 1,6 procenta.
Domácnosti nakupují, slábne průmysl
„V posledním čtvrtletí loňského roku vzrostl HDP mezičtvrtletně o půl procenta. Růst podpořila domácí poptávka, zejména vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností. Zahraniční poptávka klesala,“ shrnul údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů Českého statistického úřadu.
Analytik Raiffeisenbank Martin Kron upozornil, že spotřeba domácností sice táhne českou ekonomiku, stále ale výrazně zaostává za vývojem v Evropě po vypuknutí pandemie covid-19. „Opatrnostní motiv zatím zdaleka nevyprchal, a tak bezesporu existuje prostor pro její další navýšení. Bude navíc pokračovat růst reálných mezd, který by měl působit pozitivně na důvěru spotřebitelů, díky čemuž předpokládáme, že se spotřebitelé více osmělí v nákupech,“ vysvětlil v komentáři analytik Kron.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek dodal, že ekonomiku poháněly především služby, zatímco průmysl si procházel dalším nepříjemným obdobím. „Už průběžné výsledky ukazovaly, že dech docházel i firmám v automotive. Po slibném létě a podzimu byly přece jen čísla v závěru roku i v automobilovém průmyslu slabší,“ shrnul Dufek.
V českém průmyslu začalo propouštění. Firmy ničí drahé energie |
Analytik Dufek nicméně zdůraznil, že ve světle německých výsledků posledních dvou let, které nejsou vůbec dobré, je loňský výsledek české ekonomiky ještě velmi slušný. „Rozhodně je ale nesrovnatelný s tempy, na které byla tato země zvyklá před covidem,“ dodal Dufek. „Ukazuje se, že i náš hospodářský model založený na exportu naráží na své limity, které navíc zesilují drahé energie a bující byrokracie,“ uvedl ekonom.
Letos mírný růst tažený domácnostmi
Analytici se v zásadě shodují, že letošní rok se ponese ve znamení dalšího – i když nijak převratného – oživování české ekonomiky, které bude založené hlavně na útratách domácností. V letošním roce se dá očekávat pokračování mírného růstu založeného primárně na spotřebě.
„Pokud ekonomika dosáhne alespoň dvouprocentního tempa, bude to možné považovat za velmi dobrý výsledek,“ míní Dufek.
Například ministerstvo financí ve své čerstvé makroekonomické predikci odhaduje, že za celý letošní rok ekonomika stoupne o 2,3 procenta.
Rizikem českého růstu ale zůstává Německo, jehož průmysl zažívá nelehké časy. Pro Česko přitom jde o hlavního obchodního partnera. Další rána pro tuzemskou ekonomiku by mohla přijít z Ameriky kvůli riziku cel.
Růst o jedno procento za rok je podle ekonoma poradenské společnosti Deloitte Filipa Pastuchy sice dobrá zpráva, ale i on vidí do budoucna řadu rizik. „Problémy slabé poptávky ze zahraničí vlivem strukturálních změn neustávají a budou brzdit výkon ekonomiky v následujících letech,“ očekává ekonom.
Německá ekonomika loni opět klesla. HDP se snížil o 0,2 procenta |
Vypíchl tak například to, že HDP Německa klesá už druhý rok v řadě. „Navíc výhled na letošní rok prochází neustálou revizí směrem dolů. Momentálně se mluví o další stagnaci, nicméně některé prognózy již očekávají opětovný pokles. Pokud se vašemu hlavnímu obchodnímu partnerovi nedaří, není možné naplno využít růstový potenciál Česka,“ varuje Pastucha.
