O boji s erozí se rozhodne na poslední chvíli, pravidla se změní od července

Tvrdší prevence by se měla dotknout pouze menší části zemědělců, jejichž půdu eroze ohrožuje.Erozních událostí bylo podle statistik loni přes 500, jenže to není přesné číslo. Farmáři totiž nejsou nijak motivováni k tomu, aby událost nahlásili. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) se proto domnívá, že ve skutečnosti jich bylo daleko více.

Bude čím krmit krávy? Farmáři se bojí nových protierozních opatření

Do připomínkového řízení nicméně ministr pošle přísnější verzi, podle níž by platil tvrdší preventivní režim až na 65 procentech orné půdy. Tu už totiž posvětila Evropská komise, takže od července budou připravena alespoň nějaká pravidla. Pokud Komise odsouhlasí nový, mírnější návrh, začne platit nejspíš těsně před létem.

Vyšší moc jako výmluva

Ekologické organizace podle ministra Výborného s opuštěním preventivních opatření na velké části zemědělské půdy víceméně souhlasí. Považují za přijatelné i to, že v případě mírně erozně ohrožených ploch by stát pokutoval farmáře až poté, co by tam došlo k erozi. Pouze u nejrizikovějších plodin jako je kukuřice nebo brambory by pak musely být preventivní metody povinné.

V nejproblematičtějších případech by se pak tato plocha přeřadila mezi silně erozně ohrožené. „V principu by byl v ideálním případě systém spravedlivý,“ říká Martin Rexa, expert Hnutí Duha na zemědělství.

Ďábel se ale podle něj skrývá v detailu a tím je zmíněný monitoring eroze. Podle Rexy se i loni, kdy erozních událostí bylo zjištěno skutečně hodně, dostalo do většího zpracování jenom několik případů, třeba opakované eroze.

Současná vláda navíc podle něj nebude navyšovat personální ani finanční kapacity už kvůli tomu, že na podzim přijdou volby. Je tak otázkou, nakolik bude monitoring funkční.

Nesmíme být papežštější než papež, říká k evropským plánům ministr zemědělství

Za další problematický bod považuje uznávání vyšší moci. To znamená, že pokud bude pršet příliš, zemědělec automaticky vinu za erozi neponese. „Hodnocení přece nemůže být jenom – buď je eroze, nebo není eroze. I kdyby šlo o hodně prudké srážky, tak by farmář mohl výrazně škody snížit třeba tím, že by měl v oblasti remízky,“ dodal odborník. Sankce pro zemědělce by se proto podle Rexy měly stanovovat i v případě vyšší moci, pokud na svých pozemcích žádná opatření proti odplavení zeminy neudělal.

Agrární komora naopak podporuje, aby půdoochranné technologie nebyly v mírně erozně ohrožených oblastech povinné. „Opakovaný výskyt skutečné eroze tam, kde nebyla zaznamenána vyšší moc, jako jsou přívalové deště, a nebyla zde využita půdoochranná technologie, by pak mohl být důvodem k přeřazení daného půdního bloku mezi plochy silně erozně ohrožené. Na těchto plochách není možné pěstovat širokořádkové plodiny, jako jsou brambory nebo cukrová řepa. To by samo o sobě fungovalo jako dostatečná motivace se erozním událostem vyhýbat, což se v praxi ostatně i děje,“ řekl MF DNES prezident komory Jan Doležal.

Podle informací MF DNES by se mělo ještě o konkrétních opatřeních jednat. Už v příštím týdnu by měl zasednout monitorovací výbor pro evropské dotace. Ve středu ale chce ministr novinářům představit podrobnosti, takže se dá očekávat, že již půjde o nějakou verzi pravidel, na nichž bude shoda.

Ředitel Zemědělského svazu ČR Jan Ulrich připomíná, že žádná evropská země nemá preventivní opatření na tak velké části půdy, jak to původně ministerstvo plánovalo. „Je to nesrovnatelné i s protierozní ochranou v alpských zemích, kde by taková přísnost mohla snad dávat smysl,“ sdělil.

Podle něj je aktuální návrh ministerstva přijatelný. „Informace o tom, že v současné chvíli je reportováno okolo deseti procent erozních událostí, jsme již dříve slyšeli z jiných úst, ale považujeme to za spekulaci. Nikdy jsme neobdrželi žádná data, na základě kterých někdo k této hodnotě dospěl,“ doplnil ředitel. Důkladnější monitoring by měl provádět Státní pozemkový úřad, nicméně stát ho k tomu musí nejdříve zmocnit novelou zákona.